začínáme s AOS      řády aos      uzavřená diskuze      přihlášky - propozice      výpočetní program      archiv výsledků      archiv jednotlivců      fotogalerie      videogalerie      radary      dopisovatelé      kontakty 
   ARCHÍV:
.
         2023
.
         2022
.
         2021
.
         2020
.
         2019
.
         2018
.
         2017
.
         2016
.
         2015
.
         2014
.
         2013
.
         2012
.
         2011

  27. 9. 2012 7:21   Zemřel Radek KAUFMAN
Všem přátelům, kamarádům a známým oznamujeme smutnou zprávu, že nás 20. září ve věku 65 let po dlouhé těžké nemoci opustil Radek KAUFMAN.
Radek byl dlouholetým aktivním členem žižkovského Automotoklubu a převážnou část soutěžního života strávil v posádce s Vláďou Lebedou. S Radkem se rozloučíme 2. října v pravé poledne v Nové obřadní síni na hřbitově Olšany.
Milan Vlk AUTO MOTOKLUB Praha 3-Žižkov

Radku, čerte, ty křápe napudrovanej se švýcarskýma internátama , bylo s Tebou vždycky fajn a velká sranda. Díky. Milan
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MilanVlk   


  14. 9. 2012 15:01   Co je v Polsku na AOS jinak než v Česku.
Ahoj všichni,
dovolte mi, abychom se s Vámi podělili o zážitky ze startu na 5. a 6. kole Mistrovství Polska v AOS (www.motoleliwita.pl). Třeba až tam pojedete na závody tak se Vám to bude hodit 

Někdy počátkem srpna se mi Janek ozval, zda bych nechtěl vyrazit ve dnesch 31.8.-1.9. do Tarnówa na AOS do ciziny a taky trochu po keškách a nakonec jsme se dohodli.
Tarnów je asi 80 km na Východ od Krakowa a 80 km severně od Prešova. Cesta tam nám trvala z Hulína (kde jsme měli sraz) v pátek odpoledne asi šest hodin – humus.
Tarnów byl moc pěknej, krásné historické centrum a město opravdu žilo. Organizace AOS byla ve VELKÉM!! Účastníků už méně. Samotné Mistrovství jelo asi jen 11 posádek, jednodušší variantu (Turystyku) asi 15 posádek a invalidy asi 5 aut. Tedy pokud jde o počet, tak žádná sláva.
Proč ve VELKÉM?? Start na hlavním historickém rynku, projevy různých potentátů před startem, medializace veliká. Z kempu na start doprovázela kolonu účastnků státní policie s blikačkama a zastavovali kvůli nám dopravu!!!

No a teď už k vlastnímu závodu: Pokud jde o neitikové věci, tak - na každém kole se píšou testy z PSP a zdravovědy, vždy po 10 otázkách. Každá špatná odpověď za 20 TB. Takže vzhledem k naší polštině to bylo vždy téměř 200 TB 
- na JZ je nutné jet trasu (kužely vždy popředu) striktně podle plánku, každé nadjetí jinudy je hned "nezvládnutí zručky" s výsledkem za 150 TB (dvakrát jsem si špatně najel, což mi ale nemohlo pomoci a hned tam bylo 150 TB).
Další typ zručky byl ten, že nám na přední haubnu přidělali na magnet satelitní anténu a do ní dali míček. Pokud vypadnul, musel šofér zastavit a dát ho tam zpátky. Asi to bylo také z toho důvodu, abysme mezi bytovkama, kde se JZ konala, nejezdili smykem, ale potichu.
V noci se také jako zručka počítala jízda na motokárách – konkrétně čas nejrychleji zajetého kola každého šoféra. Bylo to po druhé etapě a po ukončení motokár jet ještě další etapu nebyl zrovna nejlepší nápad. Bezpečnost především!!
- radar – rychlost měřili v noci před dojezdem do ČK2 v areálu továrny, kde byla rychlost 15.km/h. Za překročení rychlosti bylo 100 TB, bez ohledu na to, zda jsme jeli 16 km/h nebo 120 km/h. To by se asi vybraným řidičům u nás líbilo . Tady měli kromě jedné posádky všichni za sto.

A teď už k itiku a k tomu co nás překvapilo. Musím poznamenat, že jsme byli na úvod lehce varováni, že v Tarnowě už prý nic dlouho nestavěli a mají tam „své výklady polských řádů“. Takže:
- nemusí být ZM, měli jsme pouze několik plánků. Návraty na SM pak se samozřejmě jeli podle plánku
- velmi často se používalo blbé měřítko M15
- v okýnku může být A v kroužku a šipka doleva nebo doprava. Znamená to "na autobusové zastávce jeď L" nebo P. Pokud bude v kroužku T, platí to samé s tramvajovou zastávkou.
- není rozdělení na vložáky a podmínky, vše je constans a je potřeba poznat, zda je to mapové nebo reálné (tedy po našemu Podmínka nebo Vložák). Constans může znít "v kótě jeď mapově P" (podmínka) nebo v "kótě jeď P" (vložák).
- na chlupaté čáře byly šipky. Potkali jsme při závodě dva druhy chlupek: a).na jejím konci je napsáno "D0" (např. český "ú 90°" je polský "D 90"). Pak je celá chlupka „seznam úhlů“. Koukám se po té přímce vpřed, kde mám úhel 0 a kterým směrem ukazuje šipka, takový úhel odjedu.
b).na jejím konci je označení Severu. Pak je to seznam azimutů. Nastavím si tu čáru severkou nahoru a pak mi šipky ukazují azimuty výjezdů.
....v obou případech byly navíc mezi šipkami měřitelné vzdálenosti. - čára s tečkami a čísly vlevo a vpravo. Je to obdoba české chlupaté čáry, kde např. č. 1 vlevo znamená, že vlevo jednu silnici nechám a do druhé jedu.
- v mapovém okýnku můžu mět kótu s výjezdovou šipkou a navíc ešče azimut. V takovém případě se tvářím, že šipku vůbec nevidím a pro odjezd beru napsaný azimut. Kdo a proč tohle vymyslel, těžko odhadovat.
- byť i polské řády zakazují pamatování si DZ, autoři itiků si s tím hlavu nelámou. Čili pokud vidím, že se cyklím, vzpomenu si na všechny značky, které už jsem v oblasti potkal a trasu vymýšlím s ohledem na ně
. - v Polsku není nutnost průjezdné silnice nebo otočného plechu. Pokud dojedu do situace, že dál nemůžu, otočím se a pokračuji v itiku. Klidně to takto může být dobře. A bylo…
- polský stavařským šlágrem bylo také hodit každou kótu nebo bod cca 5 metrů vedle křižovatky, čehož důsledkem bylo to, že počet kót a bodů byl roven počtu detailů. Hned po startu musí posádka zastavit (to je ještě normální) ale tady navigátor deset minut barví a překresluje, div mu neslezou nehty. Detailů byla celá stránka. Zdá se to jako finta/nefinta, ale bez zvyku je to pěkná kulišárna, protože když mám kótu před křižovatkou, pak se kombinace "z kóty odjeď reálně na dejku, na které doprava" odehraje celá na jedné křižovatce.

Takže to je k tomu, co jako shrnutí Janka a mne nyní napadlo.
Byli jsme v noci pátí a ve dne šestí. A to jsme některé znaky v ITI nechápali a ve dne jsme měli asi jen tři chyby. Ale byly super oplechované a proto hodně drahé .
Ale byl to hezký výlet. V sobotu skončilo vyhlašování až po 22:00 (vyhlašovali tolik kategorií, že jsme to nemohli pochopit – kromě jednotlivců i nejlepší kluby, okresy a kraje) a tak jsem dorazil v Praze před barák (resp. do nonstopu na pivo) asi až ve 4:40 v neděli ráno.

PetrM
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: PetrM   


  12. 8. 2012 20:19   Pohoda na Prasátku
Letos o týden později (z důvodu kulatého výročí nestora Prasátkových soutěží Jardy Marka, kterému zde dodatečně ještě jednou přejeme vše nejlepší, ať mu zdraví slouží a tak všelijak podobně) se příznivci vepřového sešli na tradičním Prasátku na Pecharově ranči.
Jako obvykle hned od začátku vládla výborná nálada, sešli se přátelé a kamarádi, někteří se neviděli jen nějaký ten měsíc, jiní třeba celý rok.
Bez dlouhého zdržování se peloton soutěžících odebral do místní pískovny (když předtím podepsali poučení o tom, že nesmí lézt na haldy a domu si můžou vzít maximálně 3 kýble písku ;-) na zručku. Tam zazářila rodina Dvorských - .R.A.ček zajel nejlepší zručku a Lole ji zase absolvoval se svým novým obytným Tranzitem a to ve slušném čase.
Z pískovny již byla odstartována soutěž. V iti jsme si přečetli pohádku o prasátku cestovateli, které jsme na jeho cestě následovali. Jako obvykle na prasátku jen 1 vložák, žádná podmínka, 1 detail, ale i s tím se dala udělat zajímavá soutěž. Začalo to prasátkovsky poměrně jednoduchou mapovou jízdou do Roudnice, ale za ní už byla hezká finta v detailu s ostrůvkem, s nenápadným přikázaným směrem jízdy, kde spousta soutěžících nasbírala své první bodíčky. A další následovali – plná čára, kterou nezaregistrovala spousta řidičú, i slepá mapa s výjezdem se našla, a do toho vždy ten 1 vložáček a dokázalo to zamotat hlavu nejen začátečníkům. A do toho ještě soutěžní úkoly.
Po 1. etapě klasický pěší mikrozávod s důrazem na přecházení po přechodech. A po něm zase sportovní vložka se střelbou z oblíbené zahnuté vzduchovky, jízda na kole a kooloběžce, házení granátem, hod na basketbalový koš, kopání na branku a další.
2. etapa jen reálná jízda dle iti i dle fotek zpestřená hledáním fotografií a zase několik pěkných fint, kde se mi moc líbilo šikovné použití černé lepicí pásky na jedné dodatkové tabulce a využití nestandardní sestavy značek se zákazem odbočení a zákazem vjezdu nad 3.5t, který ale nebyl jako dodatková tabulka.
Ve výsledcích se můžete přesvědčit, že i s takto jednoduchým zadáním lze nasbírat bodů jak na mistráku!
A v cíli už vonělo vepřové, pivko a panáčky za velmi lidové ceny, příjemná společnost, prostě byla by to maximální pohoda. K té bohužel nedocházelo díky častým vzpomínkám na kamaráda, který teď v Liberecké nemocnici bojuje svůj nejtěžší boj. Tak jsme mu alespoň mnohokrát připili na šťastný konec této smutné události a moc nás mrzelo, že nemůžeme udělat nic víc.
Ke druhé ranní se rozešli poslední vytrvalci a s chválou na pořadatele se odebrali do říše snů.
A už teď se těšíme na Prasátko 2013!
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MichalG   


  4. 7. 2012 20:30   STEP Maďarsko
Páté a šesté kolo Středoevropského poháru a 68. Georallye se konala nedaleko maďarského města Pécs, v rekreační oblasti s velkým jezerem u města Örfu při teplotách vzduchu pohybujících se kolem normální teploty lidského těla. Že nebude na trati málo průjezdních kontrol jsme pochopili, když jsme se rozhlédli kolem rekreanty přeplněného parkoviště u přejímky a objevili 10 SPK. SPK jsou na bílé čtvercové tabuli s červenými dvoj- a trojmístnými čísly, o něco větší, než A4. Dle pořadatelů umístěných 0-3m nad terénem. Někdy ovšem byly tak „šikovně“ umístěny, že nebyl velký problém je neobjevit. Na vyhrazené části parkoviště se jely dva noční a dva denní „slalomy“. Už po noční části, kdy některé průjezdy byly nad kombinační schopnosti účastníků nejezdících pravidelně Středoevropský pohár, naskakovaly na konta většiny posádek tisíce bodů. V denní části tomu nebylo jinak.
Ono vyznat se v itineráři obsahujícím 4 listy A4 (kde současně např. platily tři různě orientované mapy a mapové podmínky ze dvou listů a navíc v místě byla čerstvě neprůjezdná komunikace), nebyla žádná procházka růžovým sadem. V součtu obou částí se podařilo vítězné posádce ze 171 průjezdních kontrol nasbírat 2289 bodů a na opačném konci výsledkové listiny bylo 13511TB. Dojmy některých účastníků MČR z této soutěže mnohokrát převýšily zatím nasbírané dojmy z našich dosud odjetých mistrovských soutěží.
P.Černý
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Jarda H   


  17. 6. 2012 18:32   Zprvu lehké zdá se býti...
Jirka Boudný se musel poprat s úkolem postavit 10 soutěžních etap a myslím, že se tohoto úkolu zhostil velmi dobře, i když se mu tam pár věcí opakovalo, čemuž se ale vzhledem k množství etap a stále stejného prostoru není co divit.
Dopoledne se jel Český pohár a Shell Cup. V 1. etapě jsme dostali jeden papír A3, na kterém bylo všechno, včetně přehledné základní mapy M25 a dvou plánků. Trochu jsem se vyděsil podmínky „při druhém průjezdu každou lichou kótou odboč vlevo“, protože byly stejné kóty v základní mapě i v pláncích a já si nebyl jistý, jak se vyrovnám se situací, kdy jeden průjezd budu mít ZM a druhý v plánku. Naštěstí (nevím jestli záměrně ošetřeno stavitelem nebo náhodou) k tomu ani jednou nedošlo, kromě jednoho případu, ale tam šlo o kótu, která byla uvedena v detailu, takže tam to bylo jasné. Hned brzy po startu se mi líbila mapová finta s vymazáním hlavní silnice, po které jsme jeli. To, že tedy musíme odbočit na vedlejší, asi většině lidí došlo. Ale to, že jsme po reálném vrácení na původní komunikaci při mapové jízdě po nemapové komunikaci lízli mapovou čárkovanou si asi moc posádek neuvědomilo. Chvíli poté bylo potřeba si uvědomit, že pokud projedu 2x kótou a následně budu muset jet SM je o fous delší než si projet SM v protisměru a kótou projet jen jednou. Další finta byla zase z těch mistrovských, bylo potřeba zaregistrovat, že kóta není v křižovatce, ale cca 1 mm od ní, a že komunikace, která k ní vede je neprůjezdná, tudíž je potřeba k ní dojet z druhé strany. Když se na to místo podívám teď v klidu, tak je to úplně jasné, ale v drncajícím autě a pod časovým tlakem, se svým mizerným zrakem, jsem to opravdu nezvládl. Následovala spousta dalších pěkných fint, které vyzkoušely jak naši znalost řádů, tak naše mapařské umění. Zmínil bych se ještě o poměrně náročném příjezdu do kóty 220 s pěkným přehodnocováním.
2. etapa byla bohužel poznamenána problémem, o kterém se již zmiňoval Jarda H. i Jirka B. Ale ať se na mne nikdo nezlobí, upozornění, kde je ČK bylo v rozpravě zmíněno 3x, bylo to namalováno v detailu a panely časovky byly umístěny na správném místě. Takže si myslím, že chyba autora ani pořadatelů to opravdu nebyla. Jinak byla druhá etapa postavena na ZM v M50, která byla zase pěkně vyčištěna a byla přehledná. Osobně mi přišla druhá etapa jednodušší, ale zajezdili jsme si pěkně a na chyták s nevykreslením reálné levé mezi chlupaticemi jsme také nalítli. Po příjezdu do cíle jsem měl velmi dobrý pocit, všechno mi sedělo, chyb jsem si nebyl vědom, tak jaké bylo moje překvapení, když jsem při debatě s ostatními a při kontrole výsledků přicházel na jednotlivé věci, které jsem přehlédl. Naštěstí své špatné chvilky si vybrali i ostatní (snad až na hvězdnou Simču) a tak celkové umístění nebylo tak špatné.
Odpoledne nastoupilo naše družstvo oslíků složené z bezlicenčních posádek do MČR družstev. Autor připravil 6 etap (pro každou posádku 2), které jsme si mohli víceméně rozdělit podle chutě. Družstva mi přišla o něco jednodušší než pohár, možná to bylo tím, že se jela v prostoru, který už jsme trochu znali z poháru, možná se i autor už trochu vyčerpal. Ale poježdění to bylo pěkné, rozhodně jsme se nenudili a soustředit se bylo potřeba celou dobu. V etapě A se mi ale nelíbilo opuštění SM, kde mi návrat přišel bezúčelně dlouhý (asi 5 kilometrů), navíc po úzké cestě, kde jezdili soutěžící oběma směry. To, že si tam na nějakou akci dal sraz celý Turnov i se širokým okolím, sice autor asi nevěděl, ale na náladě nám to nepřidalo.

Jinak jsme byli se soutěžemi moc spokojeni, nejenom díky našemu poměrně slušnému umístění. Jestli bych měl také něco vytknout, tak snad právě ty poměrně dlouhé návraty nebo objížďky při různém vyhození z trasy, které bych chápal, pokud by nás vedli novým terénem, ale často to bylo místy, kterými už jsme projížděli několikrát. Ale to je opravdu jen drobnost. Ještě bych naopak pochválil celou organizaci, dobře vybrané místo, výrazná sleva na jídlo a v neposlední řadě rychle spočítané výsledky. A také musím znovu zdůraznit činnost HR. Pokud je zodpovědný jako na této soutěži (nebo minule v Roudnici), tak se chyby minimalizují a také se minimalizují nepříjemné pocity ze soutěže. Takže také velká pochvala Mírovi Paulů.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MichalG