Ráno na start jsme se dostavili poměrně brzy a tak jsme se v klidu podívali na dvě posádky na zručce a pak jsme se na zručku postavili i my. Slalom i oba dorazy byly za nula, ovšem čtverec nám tentokrát nevyšel. Čas 34 vteřin nám hlásili, že je výborný, tak 15 bodů za čtverec snad nebude taková hrůza. Po párečku od hasičů jsme si vyslechli rozpravu a šli na start. Krátce po startu jsme si dali pozor na plnou čáru a za chvilku už jsme na googlu zjišťovali, co znamená „ciferace“. Po zjištění, co tento pojem znamená, (zase jsme o něco chytřejší) jsme sečetli oba najité letopočty a výsledné číslo zapsali do výkazu. Škoda tady, že ten kdo našel jen jeden letopočet, došel ke stejnému výsledku, jako ten kdo našel oba letopočty. Ve Straškově u památníku bylo podle zadání jasné, že se nebude na řetězu počítat všechno. Spočítali jsme tedy jen kruhy, sedli do auta a už se chystali k odjezdu. Pak si ale říkám, sakra říká se atletický ovál a my počítali spíš kruhy. Podruhé tedy googlíme a upřesňujeme si definici oválu. Zjišťujeme, že jsme počítali špatně, vystupujeme z vozu a jdeme počítat znovu tentokrát už opravdu jen oválné tvary. Potom nás trochu potrápila slepá mapa, která nebyla ve stejném měřítku jako ZM, ale po chvilce jsme si všimli zvětšení ZM přímo pod SM ve stejném měřítku a už nebyl problém SM projet. Cestou jsme nezapomínali na pěkný vložák se železničními přejezdy, až jsme se dostali do Libkovic. Na objektu byl akorát název hospody U Starců. To se nám moc nelíbilo, v otevřených dveřích byla ale velká tabule s fotografiemi a nápisem Sokolovna Libkovice, tak jsme psali Sokolovna. Podle všeho to byla nakonec chyba za 15 TB. Po pěkném reálu jsme našli nakonec i řezbáře z „Šumperáku“. (Vysvětlujte ale 10letému dítěti na začátku etapy, ať hledá „Šumperák.“ Nakonec to nebylo potřeba, řezbářské výtvory byly vidět dřív než „Šumperák“). Pak už rychle do ČK.
Po pěkné procházce k Labi a po nádraží jsme ještě před odevzdáním pěšího výkazu zjistili, že nám chybí jedna „průchodka“. Andrejce už se podruhé k Labi nechtělo, ale nakonec přeci jen šla. Přece nejsme slepí, že bychom ji přehlédli. Opravdu tam ale nebyla. Byla ukradená, zřejmě tím rybářem, kterému se chodilo za zády. POMZ jsme si tak dali prakticky 2x.
Po dobrém obědě jsme vyrazili do 2. etapy. Hned na začátku nás celkem rozhodila Veronika, protože ta NABÍZÍ „Ubytovací služby“. V zadání však bylo, co Veronika PRODÁVÁ. Hned vedle byla sousedící firma, která PRODÁVÁ nápoje. No byli jsme zmateni, píšeme“ Ubytovací služby“, i když to moc nedává smysl, ale je to nakonec správně. U kočiček chvilku váháme, jestli máme počítat vysloveně jen Č, nebo i „č“ ve slově kocicka. Nakonec jsme to spočítali správně a pak po mém krátkém váhání uprostřed obce kudy dál, Andrejka už trochu zvýšeným hlasem rozkazuje: „Na co tady stojíme a čekáme? Tati, teď musíme přes koleje, tak jeď k tomu přejezdu!“ V lichých kótách splníme podmínku a pak přes Bechlín valíme do Roudnice. Dáme si čtyři kruháče reálně za sebou, nesežereme fintičku s SM2 a pokračujeme do cíle. Ještě nás čeká obkrokování nádrže a píšeme 7500 cm. Snad se vejdeme do tolerance. (Vešli jsme se). Pak už lehce podle mapy D a kolem kapliček do cíle. Poté, co se v cíli přesvědčíme, že to máme bez chyby, se na tváři Andrejky rozzáří velký úsměv. PK bez chyby, SÚ špatně jen ta Sokolovna.
Dáme si limču, procházkou obejdeme fotbalové hřiště a pak u tomboly kontrolujeme výherní čísla. Máme 10 lístků, ale dlouho nic. Od sousedů vedle, kteří si chodí každou chvilku pro výhru, dostaneme ještě 10 lístků a nakonec jich máme přece jen několik výherních. A pak už přichází na řadu vyhlášení výsledků. Jdeme si pro pohár za vítězství. Protože pospícháme, hned po vyhlášení předáme zbylé lístky do tomboly a odjíždíme. Jen co najedeme na dálnici telefon. „Ještě tu máte Putovní pohár, nechcete se pro něj vrátit?“ Nebýt už na dálnici, tak se ještě vrátíme, ale takhle už poprosíme, ať nám ho přivezou na Šmídl rallye. Za hodinu jsme v Poděbradech, Andrejka prakticky jen přesedne do jiného auta a za další hodinu mi píše, že už je v ZOO ve Dvoře Králové, kde bude dnes spát.
Děkujeme všem pořadatelům za pěknou soutěž, kterou jsme si užili a těšíme se zase příště.
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ