Po delším čase jsme se vydali soutěžit v dnes už „klasické“ sestavě. A dobře jsme udělali! Kluci ze Žamberka odvedli nádhernou práci a připravili fajn soutěž pro začínající posádky v kategoriích Family a Hobby, ale pobavili jsme se i my, kteří se kolem áóesek motáme už nějakou tu chvíli (kategorie „Přebor“). Spojení s oslavami 35 let firmy Šmídl s.r.o. dalo akci neopakovatelnou, festivalovou atmosféru, zejména odpolední program v Žamberku, kde živá hudba, ukázky hasičských zásahů a bohaté občerstvení a atrakce pro děti uspokojily snad opravdu každého. Osobně jsem byl unavený po celém týdnu, a tak na mě bylo v cíli docela hlučno. Musím ještě podotknout, že výhoda zázemí Šmídl s.r.o. je obrovská – celá soutěž se vlastně jela od jednoho centra firmy ke druhému. Prostě – domácí prostředí.
Začalo jsme v Hrochově Týnci, kde nás kromě kávičky a koláčků na uvítanou čekal také krátký test z pravidel silničního provozu a následně rozprava, při které všechny přivítali nejen autor trati a hlavní rozhodčí, ale také starosta Žamberka a paní ředitelka Šmídl s.r.o. A pak už se jelo. Zručka – na šotolince, to já celkem rád. Kdybych to ale věděl předem, nepřezouval bych na nové letní… Takhle jsem jel celkem opatrně – a asi až moc, a protože jsem z důvodu že si houby pamatuji vynechal prvek, a tak jsem následně zdecimoval pořadatelům jeden vysoký kolík… A pak už hurá na trať. Za mě to bylo spíše o pozornosti, kolikrát jsme se pro jistotu vraceli, jestli jsme něco nepřehlédli (třeba hned po startu dejku), to by jeden nespočítal. Stejně tak náročné bylo nezapomenout do výkazů zapisovat první či poslední (podle etapy) písmenka názvů obcí ze značek „obec“. Trať byla čitelná, pořád bylo jasné, co po nás autor chce. Trochu logistický oříšek nastal mezi první a druhou etapou – muselo se zaparkovat, vystoupit z auta a do časovky dojít – a nebylo tam moc místa, byli tam téměř všichni najednou. Ale zvládli jsme to, stejně jako různé úkoly po trati v průběhu celé soutěže. Počasí bylo úplně perfektní, sluníčkové, našim aktivitám vysloveně přející. Po druhé etapě – v zázemí Šmídl s.r.o.logistického centra ve Vysokém Mýtě – seznámení se s historií i současností firmy a krátká vsuvka z BESIPu. Perfektní ukázka, co s řidičem může udělat únava či omamné látky. Ne, nikdo nám nenalil ani nedal šňupnout lajnu… Nasadili nám ale brýle, které s pomocí filtru navozovaly pocit únavy, požití alkoholu či psychotropních látek. A takhle vybaveni jsme měli jít pěšky slalom mezi kužely – humus. Naštěstí následoval výborný oběd a pak už hurá do poslední etapy. Zhruba padesátikilometrová vzdálenost, kde trať byla popsána itinerářem typu „pohádka“ s některými pokyny na fotografiích. Překrásně připraveno. Na pozornost ještě náročnější než klasický ZLIV itinerář, prakticky bez záchytných bodů – i když součástí podkladů pro etapu byla i mapka v měřítku M100. My, kteří neoplýváme místní znalostí, jsme se neměli moc času kochat, ale trať byla vedena opravdu hezkými místy. Asi se sem vrátím někdy na výlet. Do cíle v Žamberku jsme dojeli, a pohádkově ukolébáni jsme se dostatečně rychle nepřepli do čtení klasického iti, který byl pro naši kategorii zařazen. Takže pro nás jedináchybějící průjezdka v průběhu celé soutěže byla tu úplně poslední… Pak už zábava v cíli, jak jsem psal na začátku.
Měli jsme možnost nahlédnout i na itineráře pro náborovky, připravené formou komiksů – Vláďa a Vláďa celou soutěž doslova vymazlili. A za to jim patří velký dík! Stejně jako za každý detail výborně připravené akce!
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ