Rozmáhá se nám tady takový nešvar – Kubíčči už opět píší pohled z bedny! No, můžu vám slíbit, že letos naposledy, protože víc MČR závodů už nepojedeme, protože poslední dvoukolo pořádáme.
No a proč zas my? Rozsáhlou analýzou jsme dospěli k závěru, že čím méně chyb uděláme, tím lépe se umístíme. No a když jsme na to přišli, už bylo jednoduché se podle toho zařídit a chyby přestat dělat! Za celá dvě kola jsme vlastně udělali pouze jednu chybu ve dne, na štěstí pouze za 100TB. Ta stovka v noci byla za přehlédnutou SPK v Nošovicích, kde se střídaly směny a za tmy a se spoustou lidí tam bylo docela nepřehledno. Jinak to, že jsme přehlédli jen jednu, tak za to může Simča, protože například průjezdku FF u kruháče jsem já neviděl ani v noci, ani ve dne! …až po dalších X km Simča říká „od toho FF jsme zatím měli jenom jednu průjezdku, že:?“ A já říkám jaký FF? 😃 Jinak jsme neměli problém. Chtělo by se říci, že soutěže byly jednoduché, ale při pohledu na zbytek startovního pole, který se v noci i ve dne rozprostřel až bez mála k 5000TB, by to asi nebylo správné vyjádření. Naopak 10 posádek MČR v noci pod 1000TB, ve dne 7, asi z toho uděláme MS místo MČR! 😊 Když je soutěž bez chyb, pak je vidět, že spousta posádek pravidla absolutně ovládá a je to jen o pozornosti. My se dobře bavili ve dne, kde jsme v 1.etapě po objevení jedné nejostřejší levé za DZ Dej přednost a opsání otočné chtěli co nejrychleji vyklidit pozice a nenapovídat, ale po dlouhé době, co jsme nepotkali auto s číslem v oné křižovatce „dvojka“ s Vaškem a Zdeňkem. Podruhé jsme se pak hodlali maskovat za další otočnou, protože jsme viděli přijíždět Maška, ale ani to nám nevyšlo. 😃 Jinak i pořadatelé měli největší očekávání od 2.denní etapy a byla to prostě lahůdka! Tohle vymyslet, kde ze starých map už v realitě moc nezbylo, klobouk dolů! Myslím, že nejhezčí etapa za několik let… Je mi jasné, že prostě toto skutečně může být jen v nejtěžší kategorii pro pár vyvolených, ale budeme na to rádi vzpomínat!
A teď tedy pár slov k tomu, jak to Kubíčči jezdí, třeba to někoho inspiruje.
1: Opravdu nemáme v autě měření s přesností na 10m! Denní počítadlo s přesností na 100m nám kompletně postačuje. Ale musíte ho důsledně používat!
2: Opravdu nemáme v autě žádnou navigaci, kterou by jsme aktivně používali po celou jízdu! Výjimečně Simča použije navigaci v telefonu, pouze když si není jistá.
3: Před soutěží připravím mapy prostoru, ve kterém se jede: prostě pospojuji mapy z internetu a dám je do nejčastěji používaných měřítek – M50, 25, 20, 10… Dle chuti a očekávání. Tím máme 100% reálné situace. Toto je za nás silnější než navigace. Mohu si pak porovnávat mapu od pořadatele s realitou, měřit, jestli třeba SM končí před či za křižovatkou, atd. Stačí pouze „pauzák“ a během minuty si můžete přiložit např prostor denní soutěže z mapy pořadatele na aktuální reálnou situaci… K nezaplacení…
4: Na startu každé etapy spolupracujeme – já si vezmu iti, Simča mapu a všechny podmínky/ vložáky/ detaily zapíšeme všude, kde je to potřeba. Tím zkrátíme de facto přípravu na polovinu času. Nedělíme si úkoly stylem „vložáky jsou řidiče“, protože i spolujezdec ve volných chvílích s vložáky pomáhá, řidič (já) kolikrát přehlédne. 😃
5: Měříme od křižovatky ke křižovatce, od zatáčky k zatáčce, v mapě i reálu, takže navigátor pořád ví, kde v danou chvíli jsme.
6: A to je všechno – pak už jen nic nepřehlédnout, na nic nezapomenout a všechno správně vyhodnotit.
Vím, že to v realitě tak jednoduché není a patří k tomu neoddiskutovatelně spousta praxe, ale jako základ se to určitě dá použít! Budu se těšit na spoustu dalších vyrovnaných soubojů! 😊
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ