Po delší době píše naše posádka pohled z bedny, tentokráte pro denní část.
Tento pohled nás velmi potěšil, i když po nočním výkonu byl téměř překvapivý.
Jelo se nám vcelku dobře, pochopili jsme autora a jeho styl nám sednul. Je fakt, že se jedná o týmový výkon na trati, který podpořila bravurní jízda zručnosti, Radkova silná stránka.
Vydatná zahřívací první etapa, kdy nás neustále držely v pozoru sudé kóty a trochu zamotal přejezd železnice dlouhý jak Lovosice, nás přivedla oklikou přes pár vesnic a šotolinových dobrodružství až do města, kde teprve přišla etapa s velký E.
Na historické mapě jsme rychle pochopili, jakou měla vyhlášená odměna za 2. etapu váhu. Stále jsme se ztráceli, hledali a nalézali. Do toho často vstupoval vložený iti s několikanásobně se opakujícím dopravním značením. Ale ve výsledku se nám nakonec podařilo dojet na časovku i s malou rezervou.
Ta ovšem padla za vlast hned po startu do poslední etapy, protože jsem měl malý problém najít správný most. Itinerář nás pozvolna dovedl přes město a vesnice až do denního cíle v ubytování.
Z celkových výsledků bylo vidět, že ne každému šlo řešení jako nám, takže jak uváděl Jura, nebyla Lučina 2025 soutěží lehkou.
Robert PETR a Radek ZDRUBECKÝ
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ