TOYOTA Střelka 1-49, 13. 9. 2025 dopoledne – kategorie MISTROVSKÁ
V první etapě, jsme jako většina posádek nepřehlédli dejku umístěnou na rozlehlé křižovatce po návratu do kóty 112. Zde, na návratu do kóty 112 jsme tedy trochu tápali ve výkladu
Vlož. Iti 2) a jeho odrážce (což jsem nepochopil) c) V obci Velký Osek neodbočuj na panely: dojeli jsme na „T“, kde vlevo vedla mapová cesta po panelech a doprava nemapová cesta, která se dala pochopit, že na ní neodbočíme na panely. Pro nás naštěstí nás zavedla tato cesta zpět na mapovou jednosměrku a do shodného místa „T“ s panely.
Tak tudy tedy ne… Po panelech asi můžeme pokračovat do 112 – to už nebyl problém.
Z kóty 112 směrem na mapový údaj v iti (přejezd přes koleje s jasnou orientací), je jasné a snadné.
Teda, až na podruhé – Milan se po odjezdu směrem k vlakovému přejezdu, začal vracet na tuto křižovatku se slovy „Proč tam nebyla dejka? Nebo jsem ji přehlédl?“.
Společně jsme ji odhalili v rohu rozlehlé křižovatky, kde se dala opravdu přehlédnout (špatně zajelo 5 posádek z 12!). Pak už to bylo (pro nás) příjemné svezení na rozkoukání po prázdninách.
Škoda, že autor, omylem, doplnil propojovací komunikaci mezi Jestřábí Lhotou a Velkým Osekem. Díky tomu jsme „přišli“ o průjezd přes zajímavé fintičky v Býchorách a Ovčárech. My jeli z Němčic kratší cestou přes Jestřábí Lhotu.
Trochu jsme, mou vinou, bloudili po parkovišti u nákupního střediska za nemapovým kruhákem po průjezdu kótou 128. Já myslel že jsme o 200 metrů dále a cpal jsemse „mapovou“ komunikací do reálné jednosměrky proti nám a pak tedy nemapově po parkovišti až na „T“ u SPK „P“. Tam mi teprve došlo, že kruhák je nemapový a pak tedy jedeme po hlavní až na mapu, na kterou se napojíme až za touto SPK pod ČK 2.
Druhá etapa nás, zpočátku, nenachytala „mapovým“ průjezdem přes kruhák (v mapě kroužek), na kterém mohla platit podmínka „V sudých kótách odboč poprvé vpravo.“ Oproti některým jiným posádkám, jsme volili cestu přes tento kruhák, kde až reálná situace nás donutila projet sudou kótu (204) a zde odbočit poprvé vpravo.
Mapová komunikace v Jestřábí Lhotě nám nedovolila použít jízdu po chodníku na sever a mapově jsme se otočili zpět do kóty 208 a zde P směrem na Žehuň.
Pak nastal mapařský výpadek (u mne) a já si řešil v klídku mapový průjezd, jak projet kótu 210 s prvním průjezdem P! To že jsme neprojeli mapovou šipku pod Žehuní a můžeme jet kratší cestou (mapově cca o 2 cm) do této kóty od západu… Chybí nám SPK „O“ (můj první, a ne poslední, mapařský zásek na této Mirkově soutěži).
Dlouho, vlastně od startu do této etapy jsem řešil podmínku „Po 1. projetí kóty 217 jeď SM22“. Proč, když mne nic, zatím, podle ZM nevede do této kóty.
Teprve reál nás nepustí a donutí projet touto kótou 217 a řešit, jak se mapově otočit a zajet SM22.
Po příjezdu do Velkého Oseka jsem registroval bublinu mapové komunikace vedoucí přes pumpu. Když jsme pumpu „zdárně“ minuli po nemapové komunikaci se Milan, podle mne zbytečně zastavil a řešit, že se mu to nelíbí…
Teprve následně, až když zastavil, jsem si uvědomil, že hned po opuštění mapy před pumpou jsme proťali jinou a správnou mapovou komunikaci směřující na východ k nádraží.
Následný dojezd do kóty 221, tak abychom mohli vyjet na západ a šipkáčem dojet do kóty 225, jsme zvládli i po několika přehodnoceních cesty.
Bohužel na konci šipkáče jsme se „zasekli“ na DORAZU – křižovatce „T“ hned 20 metrů severně nad kótou 225. A dál to nešlo.
Času bylo dost, tak projet šipkáč znova a opět stejný problém. Tak jsme se „urazili“ a jeli do ČK.
Že by to mohla být chyba autora?!
Ano.
Protože se zde po startu do první etapy místní domorodci „bouřili“, Mirek do průjezdu šipkáče vložil značku a SPK, kterými zkrátil (vynechal) průjezd této části Oseka a tedy šipkáč nás „neotočil“ na značce „Přikázaný směr jízdy“ na výjezdu na hlavní směrem na sever a nedonutil nás dojet do kóty 225 po této komunikaci s možností kótu opustit výjezdem na západ. Tak končil šipkáč…
Tolik Pohled z bedny k dopolední soutěži
TOYOTA Střelka 1-49, 13. 9. 2025 odpoledne – kategorie MISTROVSKÁ
Ovšem na odpolední soutěži jsem totálně zazdil skoro všechny mapařské finty, co Mirek připravil:
Začalo to hned po startu v kótě 301. Po opomenutí v této kótě odbočit poprvé vlevo, jsem v rámci pohodlí vykřikl: „vidím „B“ a pak šipka nás vrátí na silnici. Už tam nejezdi“.
A tak to začalo… Chybějící SPK „O“ kterou zde Mirek nastražil moc lidí nemělo, resp. měli ji pouze Horyna – Kočí!
Jednoduchou mapařinu na výjezdu ze Sendražic po výjezdu z 310 v az. 223° jsem Milanovi řekl, že jsme na mapovém můstku, ale NEŘEKL, že stále nejedeme po mapové(!), tedy musíme jet po hlavní (vlevo). Jel tedy rovně, tj.SPK „T“navíc.
Asi nejtěžší mapařinu, z mého pohledu, správnou cestu po projetí šipkáče z kóty 400 ve druhé odpolední etapě - SPK „U“ a „Z“ měly pouze 4 posádky ze 12 v „mistrovské kategorii“
Další mapařinu jsem zazdil pod Jestřábí Lhotou. To kolmé odbočení na SZ směr Volárna jsme jeli obloukem! Chybí SPK „SI“
A “logickou“ mapovou fintu na konci druhé odpolední etapy ve Velkém Oseku při dojezdu se na mapě vyskytla mapová šipka (u nádraží) a zároveň zde platí vložák „Za směrovou tabulí pro příjezd k dálnici ODBOČ VLEVO“. Dlouho jsme stáli a přemýšleli, Milan chtěl SPK „C“, ale já neměl důvod k ní zajet. Vždyť jsem jel vlevo vložákem i mapovou šipkou a jsou to dvě křižovatky. A mapovou kratší cestu za vložákem vlevo (mapová tedy šipka neplatí) jsem vůbec neuvažoval!
Pavel Kopeček
st. č. 6
P.S.
Moc se mi to líbilo!
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ