Nedá mi to, abych se s komunitou nepodělil o obsah emailu, který jsem obdržel. Vždy, když se přihlásí nová posádka, zjišťuji, odkud je k nám zavál vítr, co je vede k účasti a kdo je inspiroval. Na jeden z těchto mailů se mi dostalo odpovědi níže. Jméno pisatele neuvádím.
Dobrý den, jsme v orientačních soutěžích úplní nováčci. Neočekáváme od
sebe velké výsledky a za velký úspěch budeme považovat, když dorazíme do
cíle 😊 Přeci jen pravidel je hodně a nemáme je vůbec zažité.
Na závod jsme se rozhodli jet na počest našeho dědy Jana Hrynečka, který
v létě zemřel. V 70. a 80. letech jezdil orientační soutěže invalidů, ve
kterých byl desetkrát za sebou mistrem republiky a byl mu udělen titul
Mistr sportu. Závodu bych se zúčastnil já (vnuk), moje manželka a moje
máma, která se svého tátu jako dítě pravidelně doprovázela na orientační
soutěže, takže na ně má hodně vzpomínek.
Budeme se těšit a snad vám jako naprostí amatéři nenarušíme důstojný
průběh soutěže 😊