27. 5. 2012 22:39 EKSER RALLYE 2012
Druhé dvoukolo letošního mistrovství nás zavedlo do okolí Mimoně s centrem soutěže ve Stráži pod Ralskem, tedy do prostoru pro Mistrovství republiky naprosto nového. Přicházející zprávy na webu AOS o neprůjezdných mostech krátce před soutěží však dávali tušit, že pořadatelé mají hodně práce, aby zvládli připravit soutěž včas.
Můj spolujezdec Pavel měl z této soutěže strach, neboť si z minulých soutěží Rudly Soboty pamatoval, že bývaly na trati úseky, kdy nevěděl, co má jet. V noci se tyto obavy nevyplnily a noční soutěž nám připadala docela dobře postavená se spoustou zajímavých a vtipných průjezdů a pořád jsme jakžtakž věděli, co máme jet a žádné podstatnější chyby tam zřejmě nebyly. Ostatně Rudla Sobota se před startem svěřil, že noc je „jednoduchoučká“. Hned na začátku 1. etapy byla pasáž mezi garážemi, která byla spíše stolovkou a když se tam přemístil střed startovního pole, tak tam zřejmě bylo velmi husto, ale pak to vcelku šlo a nezasekli jsme se ani ve třetí etapě, kdy se po opuštění jedné slepé mapy měla jet další, atd. Nemyslím si, že je to dobré zadání itineráře, ale nějak jsme to zajeli, aniž bychom si to vysvětlili podstatně jinak, než zamýšlel pořadatel. Takže nebyli jsme sice spokojeni se svým výsledkem, neboť jsme nadělali spoustu chyb a já, jak je v poslední době mým zvykem, jsem nabral dost podstatný bodový příděl na radaru, ale myslím si, že soutěž jako taková byla dobrým průměrem.
Ve dne to ale bylo horší. Již zmiňovaný fakt, že pořadatelé museli na poslední chvíli předělat trať kvůli neprůjezdnosti mnoha mostů v okolí, se podstatně promítl do kvality denní soutěže. Pořadatel se navíc snažil o vyšší obtížnost a ještě k tomu se vše jezdilo na velmi malém prostoru. Zadání v itinerářích bylo tak složité, že prostě asi nešlo neudělat chybu. A k tomu ještě navrch byly itineráře spíše vhodné pro stolovou soutěž než pro reálné ježdění. Ve třetí etapě skutečně došlo i na Kopečkovic obavy a najednou jsme opravdu nevěděli, co máme jet, když jsme řešili mapovou chlupatou čáru a nikam nám podle našeho výkladu Řádů nepasovala. V itinerářích byly bohužel dost velké chyby, které pořadatelé neodhalili, neboť zřejmě nezbyl čas na důkladnou kontrolu itinerářů a složité zadání itinerářů také neusnadnilo jejich odhalení. Znovu bylo použito opouštění slepých map, najetí na další a jejich následné dojíždění, a to mi jenom potvrdilo to, že takovéto zadání itinerářů není dobré, neboť není ani jasné ani jednoznačné.
Takže po dojezdu denní části nastalo velké vysvětlování a složité rozhodování, které nakonec vyústilo ve zrušení třetí denní etapy. A jak už to tak bývá, někomu se to líbilo někomu ne. Než jsem dopsal tento článek, rozpoutala se divoká a dost vyhraněná diskuse, která je podle mého názoru zbytečná. Nebyl to přece úmysl pořadatel, aby to takto dopadlo, naopak pořadatelé se hodně snažili, aby soutěž měla obtížnost mistráku a aby to dopadlo dobře i přes vzniklé problémy při stavbě trati. K tomu, že se to nevydařilo, tak jak chtěli, bychom měli být chápaví a shovívaví. Všichni přece víme, že ne vždy se při pořádání našich soutěží povede vše bez chyb. Takže pořadatelům patří poděkování za dobře připravenou noční soutěž a i za snahu udělat na poslední chvíli denní soutěž v rámci možností a času. K organizaci obou soutěží se nedá téměř nic vytknout, neboť po této stránce to zvládli pořadatelé velmi dobře. A co se nepovedlo, vědí dobře i oni a jen doufejme, že jim to nevezme chuť do pořádání dalších akcí.
Milan Vlk
..........................................................................................................................................................................
Můj spolujezdec Pavel měl z této soutěže strach, neboť si z minulých soutěží Rudly Soboty pamatoval, že bývaly na trati úseky, kdy nevěděl, co má jet. V noci se tyto obavy nevyplnily a noční soutěž nám připadala docela dobře postavená se spoustou zajímavých a vtipných průjezdů a pořád jsme jakžtakž věděli, co máme jet a žádné podstatnější chyby tam zřejmě nebyly. Ostatně Rudla Sobota se před startem svěřil, že noc je „jednoduchoučká“. Hned na začátku 1. etapy byla pasáž mezi garážemi, která byla spíše stolovkou a když se tam přemístil střed startovního pole, tak tam zřejmě bylo velmi husto, ale pak to vcelku šlo a nezasekli jsme se ani ve třetí etapě, kdy se po opuštění jedné slepé mapy měla jet další, atd. Nemyslím si, že je to dobré zadání itineráře, ale nějak jsme to zajeli, aniž bychom si to vysvětlili podstatně jinak, než zamýšlel pořadatel. Takže nebyli jsme sice spokojeni se svým výsledkem, neboť jsme nadělali spoustu chyb a já, jak je v poslední době mým zvykem, jsem nabral dost podstatný bodový příděl na radaru, ale myslím si, že soutěž jako taková byla dobrým průměrem.
Ve dne to ale bylo horší. Již zmiňovaný fakt, že pořadatelé museli na poslední chvíli předělat trať kvůli neprůjezdnosti mnoha mostů v okolí, se podstatně promítl do kvality denní soutěže. Pořadatel se navíc snažil o vyšší obtížnost a ještě k tomu se vše jezdilo na velmi malém prostoru. Zadání v itinerářích bylo tak složité, že prostě asi nešlo neudělat chybu. A k tomu ještě navrch byly itineráře spíše vhodné pro stolovou soutěž než pro reálné ježdění. Ve třetí etapě skutečně došlo i na Kopečkovic obavy a najednou jsme opravdu nevěděli, co máme jet, když jsme řešili mapovou chlupatou čáru a nikam nám podle našeho výkladu Řádů nepasovala. V itinerářích byly bohužel dost velké chyby, které pořadatelé neodhalili, neboť zřejmě nezbyl čas na důkladnou kontrolu itinerářů a složité zadání itinerářů také neusnadnilo jejich odhalení. Znovu bylo použito opouštění slepých map, najetí na další a jejich následné dojíždění, a to mi jenom potvrdilo to, že takovéto zadání itinerářů není dobré, neboť není ani jasné ani jednoznačné.
Takže po dojezdu denní části nastalo velké vysvětlování a složité rozhodování, které nakonec vyústilo ve zrušení třetí denní etapy. A jak už to tak bývá, někomu se to líbilo někomu ne. Než jsem dopsal tento článek, rozpoutala se divoká a dost vyhraněná diskuse, která je podle mého názoru zbytečná. Nebyl to přece úmysl pořadatel, aby to takto dopadlo, naopak pořadatelé se hodně snažili, aby soutěž měla obtížnost mistráku a aby to dopadlo dobře i přes vzniklé problémy při stavbě trati. K tomu, že se to nevydařilo, tak jak chtěli, bychom měli být chápaví a shovívaví. Všichni přece víme, že ne vždy se při pořádání našich soutěží povede vše bez chyb. Takže pořadatelům patří poděkování za dobře připravenou noční soutěž a i za snahu udělat na poslední chvíli denní soutěž v rámci možností a času. K organizaci obou soutěží se nedá téměř nic vytknout, neboť po této stránce to zvládli pořadatelé velmi dobře. A co se nepovedlo, vědí dobře i oni a jen doufejme, že jim to nevezme chuť do pořádání dalších akcí.
Milan Vlk
autor příspěvku: MilanVlk
24. 5. 2012 21:03 AOS a jak dál.
Je mojí škodou, že jsem na posledním dvoukole MČR v Mimoni nebyl. Měl jsem jiný osobní pro mě dostatečně pádný důvod, takže posádka 15 jela v náhradním složení.
Co ale za posledních pár dní čtu na našich stránkách nemůže nechat v klidu nikoho kdo chce aby náš sport dále fungoval. Místo konkrétních návrhů, nápadů, postupů jak dál a co udělat pro zlepšení, čtu jen výčitky, osočování a celou řadu "keců" odporujících řádům. Jen několik málo příspěvků má nějakou logiku a projevuje zájem o zachování dobrých vzájemných vztahů, snad obsahuje i trochu humoru.
Co se to s námi děje, to už fakt nejsme schopni ani nejmenší sebereflexe a snahy zachovat náš sport jako, troufnu si říci poslední amatérský pro nás všechny co ho máme rádi a pro těch pár posádek co ho budou jezdit ještě po nás. Jako příklad možného uvedu trochu zkušeností z minulých sezon. Protože jsem taky vznětlivá povaha a když míra únosnosti dospěje k pomyslné hranici, tak prostě vybouchnu a schytá to ten co je první po ruce. To se stalo v roce 2010 u Zdeňka v Roudnici. Prostě jsme utopili auta v ouvozovce a bazénech bláta (třešnička na dortu po neskutečných chybách v iti.). Obojí bylo zcela zbytečné. Zdeňkovi jsem na místě vynadal nevybíravým způsobem a odjel domů. Když jsem si celou věc po týdnu přebral, došlo mi, že takovýto podnik není možno pořádat ve třech lidech. Na příště tedy pro rok 2011 jsem mu slíbyl osobní pomoc. Stalo se. Vzhledem k tomu, že Zdeněk má nepřebernou zásobárnu nápadů a je schopen připravit opravdu špičkové iti., byla i kontrola trati o tom, že jsme opravovali větší množství překlepů (čísla, body, formulace) a doplnili pár šipek kvůli rovnocenným průjezdům. Vypustili několik nadbytečných fint. Na soutěž jsem si sebou přivezl vlastní ženu, která k úplné Zdenkově spokojenosti provedla výpočet výsledků včetně kontroly jízdních výkazů. Výsledek : dvoukolo (ČP a SC) bylo na Roudnici vyhlášeno nezvykle brzy, tedy kolem 19.00 hod., prakticky bez zjevnějších protestů (řešil jsem dvě připomínky) Pořadatelů se na celé akci podílelo pouze osm. Ohlasy posádek na soutěži i v diskuzi více než dobré.
Loni jsme taky dělali dvoukolo mistráku, tedy já s Mirkem P. noc a Petr M. se Špáčou den. Petrovi se to zrovna moc nepovedlo a myslím si, že s letošní Mimoní by se to dalo lehce porovnat i když chyby u Petra byly asi v něčem jiném (hlavně ty mapy). Spoustu faktických připomínek tam měl Pepa Pivoňka. Schválně zdůrazňuju, že faktických, protože měl pravdu, ale prakticky se s tím nedalo nic dělat. Letos v Mimoni jste mu (bohužel autoři i posádky) připravili stejnou pozici. Vyřešil ji razantně i když je otázkou zda to vůbec za takové řešení stálo.
Osobně jsem přesvědčen, že je určitě dobré, když každý z nás je schopen pro soutěže odevzdat kus poctivé práce, nejen se povozit, ale něco obětovat pro kvalitu soutěží. Je rozhodně chybou, když trať (tady na mistráku šest etap) kontroluje jeden člověk, bez součinnosti s druhýn členem posádky. Zkuste se zeptat Mirka M. jak kontrolovyli mistrák v H. Branné. A to si myslím, že Mirek je zkušený jezdec a velmi dobrý autor. Protiřádové úvahy o rušení výsledků, jejich přepočítávání, nebo rušení celé spoutěže, to je přece nehorázný nesmysl. I když se soutež v Mimoni asi moc nepovedla, nebyla to přece živelní pohroma, nebo soutěž nebyla předčasně ukončena kvůli zemětřasu. Výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné a to i v tom případě, že v nich budou dodatečně zjištěny chyby. Nebo vážně chcete zřídit disciplynárku a konat ty nesmysly jako naši fotbaloví bohové. Jenže ti to dělají za pár českých na stole, či sedmičku v krabici, zatímco mi to jezdíme za svoje a děláme to prosebe.
A trochu tého poučení na závěr.:
Bylo zima, mrzlo až přaštělo a na větvi jablomě zmrzl malý ptáček. Spadl na zem a vypadalo to, že bídně zhyne. V tom šla okolo kráva a to svý teplý hustý lejno udělal přímo na něj. V tom teple ptáček pookřál a začal se hrabat ven. Zjistil, že ta špína je plná semínek a jiných zajímavých věcí. Nažral se začal si zpívat. V tu chvíli šla okolo kočka, vyděla ho jak leze ven, vytáhla ho na světlo očistila a sežrala ho.
Z toho plyne několik zajímavých závěrů. Ne každý kdo tě kritizuje, nebo tě posere to z tebou myslí špatně. Ne každý kdo tě chválí a v blbé situasi ti pomůže to s tebou myslí dobře.
A když už jsi z nejhoršího venku, tak drž řády a naší partu.
..........................................................................................................................................................................
Co se to s námi děje, to už fakt nejsme schopni ani nejmenší sebereflexe a snahy zachovat náš sport jako, troufnu si říci poslední amatérský pro nás všechny co ho máme rádi a pro těch pár posádek co ho budou jezdit ještě po nás. Jako příklad možného uvedu trochu zkušeností z minulých sezon. Protože jsem taky vznětlivá povaha a když míra únosnosti dospěje k pomyslné hranici, tak prostě vybouchnu a schytá to ten co je první po ruce. To se stalo v roce 2010 u Zdeňka v Roudnici. Prostě jsme utopili auta v ouvozovce a bazénech bláta (třešnička na dortu po neskutečných chybách v iti.). Obojí bylo zcela zbytečné. Zdeňkovi jsem na místě vynadal nevybíravým způsobem a odjel domů. Když jsem si celou věc po týdnu přebral, došlo mi, že takovýto podnik není možno pořádat ve třech lidech. Na příště tedy pro rok 2011 jsem mu slíbyl osobní pomoc. Stalo se. Vzhledem k tomu, že Zdeněk má nepřebernou zásobárnu nápadů a je schopen připravit opravdu špičkové iti., byla i kontrola trati o tom, že jsme opravovali větší množství překlepů (čísla, body, formulace) a doplnili pár šipek kvůli rovnocenným průjezdům. Vypustili několik nadbytečných fint. Na soutěž jsem si sebou přivezl vlastní ženu, která k úplné Zdenkově spokojenosti provedla výpočet výsledků včetně kontroly jízdních výkazů. Výsledek : dvoukolo (ČP a SC) bylo na Roudnici vyhlášeno nezvykle brzy, tedy kolem 19.00 hod., prakticky bez zjevnějších protestů (řešil jsem dvě připomínky) Pořadatelů se na celé akci podílelo pouze osm. Ohlasy posádek na soutěži i v diskuzi více než dobré.
Loni jsme taky dělali dvoukolo mistráku, tedy já s Mirkem P. noc a Petr M. se Špáčou den. Petrovi se to zrovna moc nepovedlo a myslím si, že s letošní Mimoní by se to dalo lehce porovnat i když chyby u Petra byly asi v něčem jiném (hlavně ty mapy). Spoustu faktických připomínek tam měl Pepa Pivoňka. Schválně zdůrazňuju, že faktických, protože měl pravdu, ale prakticky se s tím nedalo nic dělat. Letos v Mimoni jste mu (bohužel autoři i posádky) připravili stejnou pozici. Vyřešil ji razantně i když je otázkou zda to vůbec za takové řešení stálo.
Osobně jsem přesvědčen, že je určitě dobré, když každý z nás je schopen pro soutěže odevzdat kus poctivé práce, nejen se povozit, ale něco obětovat pro kvalitu soutěží. Je rozhodně chybou, když trať (tady na mistráku šest etap) kontroluje jeden člověk, bez součinnosti s druhýn členem posádky. Zkuste se zeptat Mirka M. jak kontrolovyli mistrák v H. Branné. A to si myslím, že Mirek je zkušený jezdec a velmi dobrý autor. Protiřádové úvahy o rušení výsledků, jejich přepočítávání, nebo rušení celé spoutěže, to je přece nehorázný nesmysl. I když se soutež v Mimoni asi moc nepovedla, nebyla to přece živelní pohroma, nebo soutěž nebyla předčasně ukončena kvůli zemětřasu. Výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné a to i v tom případě, že v nich budou dodatečně zjištěny chyby. Nebo vážně chcete zřídit disciplynárku a konat ty nesmysly jako naši fotbaloví bohové. Jenže ti to dělají za pár českých na stole, či sedmičku v krabici, zatímco mi to jezdíme za svoje a děláme to prosebe.
A trochu tého poučení na závěr.:
Bylo zima, mrzlo až přaštělo a na větvi jablomě zmrzl malý ptáček. Spadl na zem a vypadalo to, že bídně zhyne. V tom šla okolo kráva a to svý teplý hustý lejno udělal přímo na něj. V tom teple ptáček pookřál a začal se hrabat ven. Zjistil, že ta špína je plná semínek a jiných zajímavých věcí. Nažral se začal si zpívat. V tu chvíli šla okolo kočka, vyděla ho jak leze ven, vytáhla ho na světlo očistila a sežrala ho.
Z toho plyne několik zajímavých závěrů. Ne každý kdo tě kritizuje, nebo tě posere to z tebou myslí špatně. Ne každý kdo tě chválí a v blbé situasi ti pomůže to s tebou myslí dobře.
A když už jsi z nejhoršího venku, tak drž řády a naší partu.
autor příspěvku: Boudný Jiří st
23. 5. 2012 8:00 Prohlášení posádky st. č. 3 Mrštík- Klenák
Tímto prohlášením se vyjadřujeme k poslednímu dvoukolu MČR v AOS Ekser rallye 2012 či spíše ke skutečnostem, které se odehrály po dojetí do cíle soutěže. Hlavním motivem k sepsání tohoto prohlášení nebyl samotný průběh soutěže, ale především názory některých diskutujících, které se objevily na našich stránkách. Soutěž resp. denní část se moc nepovedla, pořadatel musel na poslední chvíli z důvodu neprůjezdnosti již postavené tratě celou denní soutěž předělávat či spíše postavit trať úplně jinou a z toho vyplynula řada chyb, radost jsme z toho neměli, ale to se prostě může stát.
Co nás však opravdu hodně rozčílilo, byly názory některých diskutujících na našich stránkách, ze kterých vyplývá, že jsme svým jednáním ovlivnili výsledky 4. kola MČR v AOS. Proti tomuto nařčení se důrazně ohrazujeme a uvádíme skutečnosti tak, jak se odehrály. Po dojezdu do cíle jsme hlavnímu rozhodčímu ústně sdělili několik připomínek ke všem etapám 4. kola (zejména k etapě D3). Ten si připomínky zapsal s tím, že je bude řešit se staviteli. Jsme přesvědčeni, že komunikace s rozhodčím proběhla celkem v klidu, i když je pravda, že došlo k nějaké výměně názorů a i k tomu, že jsme řekli, že jsme případně rozhodnuti podat i protest. Nikde jsme určitě nepobíhali a nikomu nevyhrožovali, jak jsme se dočetli v diskuzi. Rovněž tak jsme přesvědčeni, že tato výměna názorů nevybočila z běžného rámce a nepřekročila pravidla slušného chování. Potom jsme opustili prostor, kde byly vyvěšeny správné průjezdy s tím, že jsme až do vyhlášení výsledků s rozhodčím ani se staviteli vůbec nemluvili. Při diskuzi s rozhodčím jsme žádné zrušení D3 nepožadovali a těžko jsme ho tedy mohli v tomto smyslu ovlivňovat. Předpokládáme, že rozhodčí je svéprávná osoba, která se rozhodla zrušit D3 dle svého vlastního uvážení.
Nadále trváme na tom, že zápis v iti etapy D3 části 2 považujeme za nevhodný, nejasný a odporující Řádům. To, abychom určovali podle jakého mapového podkladu pojedeme podle toho, do které kóty zrovna dojedeme, považujeme za nemožné a odporující základním zásadám psaní iti systémem Zliv, kdy musí být v iti jasně uvedeno nad čarou spojující údaje v iti podle jakého mapového podkladu máme jet!! Zde jsem si mohl v k. 343 vybrat, jestli mám jet podle B (dle podmínky 2), nebo podle A dle podmínky 1 (tvrdili jste přece, že z k. 341 jedu stále dle A a údaj v zápisu průjezdu mě nezajímá), nebo podle ZM tak jak bylo uvedeno v zápisu průjezdu??
Po všem co se odehrálo po dojezdu a ukončení 4. kola MČR má pro nás 2. místo nepříjemnou pachuť a to zvláště proto, že se někteří domnívají, že jsme ovlivnili výsledky. Navíc je z názorů v diskuzi patrné, že řadě posádek připadala etapa D3 zcela normální. Proto po důkladném zvážení a zcela v klidu navrhujeme a Výkonný výbor Svazu AOS tímto žádáme o posouzení těchto řešení:
a) Buď zrušte naše 2. místo a vyškrtněte nás z výsledků 4. kola a posádky za námi posuňte o 1 místo dopředu, nebo
b) Započítejte etapu D3 do výsledků a přepočítejte v tomto smyslu výsledky, což se nám jeví jako spravedlivější řešení
Je pravda, že výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné, ale myslíme si, že bychom v tomto případě mohli udělat výjimku. Z nedávné historie AOS známe případ, kdy byly výsledky spočítány až po soutěži. V případě varianty b) by byl ale nutný souhlas všech posádek, což se dá domluvit.
Opravdu nemáme zapotřebí dosahovat našich umístění za okolností, kdy si někdo myslí, že ovlivňujeme výsledky. Snažíme se jednat v duchu fair play a slibů, což jsme snad i v minulosti dokázali. Pokud jsme však přesvědčeni, že je něco v nepořádku, tak se prostě ozveme.
Posádka st. č. 3 Mrštík- Klenák
..........................................................................................................................................................................
Co nás však opravdu hodně rozčílilo, byly názory některých diskutujících na našich stránkách, ze kterých vyplývá, že jsme svým jednáním ovlivnili výsledky 4. kola MČR v AOS. Proti tomuto nařčení se důrazně ohrazujeme a uvádíme skutečnosti tak, jak se odehrály. Po dojezdu do cíle jsme hlavnímu rozhodčímu ústně sdělili několik připomínek ke všem etapám 4. kola (zejména k etapě D3). Ten si připomínky zapsal s tím, že je bude řešit se staviteli. Jsme přesvědčeni, že komunikace s rozhodčím proběhla celkem v klidu, i když je pravda, že došlo k nějaké výměně názorů a i k tomu, že jsme řekli, že jsme případně rozhodnuti podat i protest. Nikde jsme určitě nepobíhali a nikomu nevyhrožovali, jak jsme se dočetli v diskuzi. Rovněž tak jsme přesvědčeni, že tato výměna názorů nevybočila z běžného rámce a nepřekročila pravidla slušného chování. Potom jsme opustili prostor, kde byly vyvěšeny správné průjezdy s tím, že jsme až do vyhlášení výsledků s rozhodčím ani se staviteli vůbec nemluvili. Při diskuzi s rozhodčím jsme žádné zrušení D3 nepožadovali a těžko jsme ho tedy mohli v tomto smyslu ovlivňovat. Předpokládáme, že rozhodčí je svéprávná osoba, která se rozhodla zrušit D3 dle svého vlastního uvážení.
Nadále trváme na tom, že zápis v iti etapy D3 části 2 považujeme za nevhodný, nejasný a odporující Řádům. To, abychom určovali podle jakého mapového podkladu pojedeme podle toho, do které kóty zrovna dojedeme, považujeme za nemožné a odporující základním zásadám psaní iti systémem Zliv, kdy musí být v iti jasně uvedeno nad čarou spojující údaje v iti podle jakého mapového podkladu máme jet!! Zde jsem si mohl v k. 343 vybrat, jestli mám jet podle B (dle podmínky 2), nebo podle A dle podmínky 1 (tvrdili jste přece, že z k. 341 jedu stále dle A a údaj v zápisu průjezdu mě nezajímá), nebo podle ZM tak jak bylo uvedeno v zápisu průjezdu??
Po všem co se odehrálo po dojezdu a ukončení 4. kola MČR má pro nás 2. místo nepříjemnou pachuť a to zvláště proto, že se někteří domnívají, že jsme ovlivnili výsledky. Navíc je z názorů v diskuzi patrné, že řadě posádek připadala etapa D3 zcela normální. Proto po důkladném zvážení a zcela v klidu navrhujeme a Výkonný výbor Svazu AOS tímto žádáme o posouzení těchto řešení:
a) Buď zrušte naše 2. místo a vyškrtněte nás z výsledků 4. kola a posádky za námi posuňte o 1 místo dopředu, nebo
b) Započítejte etapu D3 do výsledků a přepočítejte v tomto smyslu výsledky, což se nám jeví jako spravedlivější řešení
Je pravda, že výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné, ale myslíme si, že bychom v tomto případě mohli udělat výjimku. Z nedávné historie AOS známe případ, kdy byly výsledky spočítány až po soutěži. V případě varianty b) by byl ale nutný souhlas všech posádek, což se dá domluvit.
Opravdu nemáme zapotřebí dosahovat našich umístění za okolností, kdy si někdo myslí, že ovlivňujeme výsledky. Snažíme se jednat v duchu fair play a slibů, což jsme snad i v minulosti dokázali. Pokud jsme však přesvědčeni, že je něco v nepořádku, tak se prostě ozveme.
Posádka st. č. 3 Mrštík- Klenák
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
21. 5. 2012 12:56 Stráž pod Ralskem a okolí
Tak když vidím ty různé výkřiky v diskusi ohledně posledního mistráku, tak mi nedá, abych se neozval i já a pokusil se sdělit své dojmy (chtěl jsem napsat uvést vše na pravou míru ale nevím jaká byla pravá míra) a tak aspoň své pocity.
Za prvé – velice dobrá až téměř super organizace (bydlení a stravování a místo). Že nebyl noční bufet? Kdo co chce bufetovat? Kdo potřeboval nutně v půl třetí ráno párek? Paní na recepci měla asi šest druhů chlazeného plechovkového piva a o kořalce ani nemluvě. Díky chlapi!!!
Navíc jsem navštívil místa, kde jsem dosud nikdy nebyl a to je vzhledem k mému povolání a zálibě v cestování a AOS docela neočekávané, protože skoro všude už jsem byl .
První pocity z trati (tedy ty, než jsem viděl správné průjezdy).
NOC
Celá NOC byla docela dobrá – vše, co jsme podělali, byly naše osobní chyby. V první etapě to byla pakárna mezi garážema s reálnou chlupaticí s domalováváním a následně slepicí ale šlo to docela lehce vyřešit.
Pak byla podmínka „Po projetí kóty 151 se snižují čísla všech kót na mapě o 100“, což bylo docela jednoduché pochopit, že fakt snižuji naráz vše a kóta dříve 252 je nyní 152 a tam mám jet dle ITI a nikoli do původní 152 (nyní bod 52).
V obci Postřelná jsme akorát prudili místní občany, bo jim cesta po štěrku budila hlukem spící děti.
Druhá etapa byla celkem v poho, jen jsme nepochopili, kam až vedla SM2 v obci Brniště.
No a pak už tam žádné extrabuřty nebyly.
Je jasné, že Aleš a Ruda ujížděj na vzájemném propojování slepých map (to bylo už loni na ČP) a tak to bylo i letos ve třetí etapě. Tady bylo pouze nejasné, v jakém pořadí mám ty opuštěné slepice dojíždět. Tedy asi tak, abych ujel co nejkratší cestu.
Ale pro ty, co tady nebyli loni na ČP, musela být podobná záležitost velkým překvapením.
Problémem opět byla částečně košatost českého jazyka. Některé podmínky či vložáky jsme museli číst několikrát, abychom pochopili ten správný výklad. Ápropó, zadání „Po opuštění SM1 jeď SM2“ mi nepřije moc jako PODMÍNKA. Ale vložák to také není…
DEN
Bylo jasné, že na tu noc bylo na přípravu dost času, což se po změnách na některých komunikacích nedalo u dne předpokládat.
První etapu jsme zahájili v autě debatou, proč je ČK po levé straně auta. Úvaha byla, že to je proto, že vpravo je parkoviště Policie ČR. Že to byla finta za 100 TB, protože jsme měli vjet na hlavní nějak divně, stále nechápu.
Pak mě zaujalo (NOVINKA V ŘÁDECH), že ačkoli projetím něčeho se komunikace vymazává, tak V DETAILU SE NEVYMAZÁVÁ NIC. Takže zůstává v detailu pouze jakýsi nejasně dlouhý cancourek již neexistující komunikace.To nás stálo 60 TB v 1.etapě a 260 TB ve 2.etapě v Dubnici.
Pak se mi líbila finta s nutným vyhnutím se kótě 106 při cestě na SM4. Pro labužníky upozorňuji na geniální a vyhlášenou zmrzlinárnu na SM4 s asi 90 druhy zmrzlin.
Po opuštění SM4 už mi ale nějak unikl mapový tvar pod kótou 106. Pěkná finta bylo také to, že do kóty 113 se jelo ještě podle 1.části a proto mi ještě neplatila podmínka s kótou 114. První etapa byla docela dobrá – až na moje chyby .
No a druhá etapa nás dovedla do české Dubnice, kde opět zůstal po vymazání skoro všeho okolo platný detail (ten se nevymazával). Podmínka:“Budeš-li nucen opustit SM, jeď SM s vyšším číslem“ je také vypečená „podmínka“. Ale pořád to nějak šlo jet i když takovouhle frekvenci zapisování plechů jsem dlouho neviděl. Při návratu na SM1 mám chybu za 220 TB a stále nevím, jak to autor myslel. Vždyť to přece bylo nejkratší jet se otočit až do detailu kóty 313. Pokud ne, tak tam snad byl ten vložák za mostem L,L.a směr otáčení po hodinách. Tak nevím. Na konci etapy jsem zapomněl na jednosměrku z detailu kóty 313 a to bylo za 300 TB. Levná chyba.
A nepochopil jsem, jaký smysl měla ta živá na konci.
Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Úvod třetí etapy s podmínkou v ITI políčku a pak neřešitelná mapová chlupatá. Následovala také neřešitelná Část 2.
Mám jet mapově z kóty 400 do kóty 346 s příjezdem. Na toto si musím najít dopředu mapové řešení. A vzhledem k tomu, že jsem tam měl navíc čtyři podmínky a tři mapové podklady (ZM, dva plánky a ještě k tomu tři detaily) navzájem se prolínající, tak jsem mapové řešení nenašel.
Tak jsme to nějak jeli až mi z toho začalo hrabat. A když v kreslených pláncích byly neexistují vyústění komunikací (např. u kóty 341) tak už to celé přestalo ztrácet smysl. Přesto jsme to zajeli v podstatě bez chyby – dle názoru autora. No a část 3 s otočením všech šipek po projetí kótou 400 už nebudu popisovat.
Radary – proč v noci je ve výsledcích pouze jeden radar (na výjezdu z Jablonného), když jsme radaristy viděli vícekrát?? Den – platí totéž.
No a na závěr balohopřeji Simče s Jurou. Měli by nám oznámit, ve které televizi a kdy se bude ten jejich vítězný rozhovor vysílat.
No a pokud jde o Aleše a Rudu – ten den takhle na poslední chvíli připravený se dal těžko zvládnout. A ani HR neměl čas s tím něco udělat. Ta 3.etapa mohla být zrušena asi už před jejím startem….
PetrM
..........................................................................................................................................................................
První pocity z trati (tedy ty, než jsem viděl správné průjezdy).
NOC
Celá NOC byla docela dobrá – vše, co jsme podělali, byly naše osobní chyby. V první etapě to byla pakárna mezi garážema s reálnou chlupaticí s domalováváním a následně slepicí ale šlo to docela lehce vyřešit.
Pak byla podmínka „Po projetí kóty 151 se snižují čísla všech kót na mapě o 100“, což bylo docela jednoduché pochopit, že fakt snižuji naráz vše a kóta dříve 252 je nyní 152 a tam mám jet dle ITI a nikoli do původní 152 (nyní bod 52).
V obci Postřelná jsme akorát prudili místní občany, bo jim cesta po štěrku budila hlukem spící děti.
Druhá etapa byla celkem v poho, jen jsme nepochopili, kam až vedla SM2 v obci Brniště.
No a pak už tam žádné extrabuřty nebyly.
Je jasné, že Aleš a Ruda ujížděj na vzájemném propojování slepých map (to bylo už loni na ČP) a tak to bylo i letos ve třetí etapě. Tady bylo pouze nejasné, v jakém pořadí mám ty opuštěné slepice dojíždět. Tedy asi tak, abych ujel co nejkratší cestu.
Ale pro ty, co tady nebyli loni na ČP, musela být podobná záležitost velkým překvapením.
Problémem opět byla částečně košatost českého jazyka. Některé podmínky či vložáky jsme museli číst několikrát, abychom pochopili ten správný výklad. Ápropó, zadání „Po opuštění SM1 jeď SM2“ mi nepřije moc jako PODMÍNKA. Ale vložák to také není…
DEN
Bylo jasné, že na tu noc bylo na přípravu dost času, což se po změnách na některých komunikacích nedalo u dne předpokládat.
První etapu jsme zahájili v autě debatou, proč je ČK po levé straně auta. Úvaha byla, že to je proto, že vpravo je parkoviště Policie ČR. Že to byla finta za 100 TB, protože jsme měli vjet na hlavní nějak divně, stále nechápu.
Pak mě zaujalo (NOVINKA V ŘÁDECH), že ačkoli projetím něčeho se komunikace vymazává, tak V DETAILU SE NEVYMAZÁVÁ NIC. Takže zůstává v detailu pouze jakýsi nejasně dlouhý cancourek již neexistující komunikace.To nás stálo 60 TB v 1.etapě a 260 TB ve 2.etapě v Dubnici.
Pak se mi líbila finta s nutným vyhnutím se kótě 106 při cestě na SM4. Pro labužníky upozorňuji na geniální a vyhlášenou zmrzlinárnu na SM4 s asi 90 druhy zmrzlin.
Po opuštění SM4 už mi ale nějak unikl mapový tvar pod kótou 106. Pěkná finta bylo také to, že do kóty 113 se jelo ještě podle 1.části a proto mi ještě neplatila podmínka s kótou 114. První etapa byla docela dobrá – až na moje chyby .
No a druhá etapa nás dovedla do české Dubnice, kde opět zůstal po vymazání skoro všeho okolo platný detail (ten se nevymazával). Podmínka:“Budeš-li nucen opustit SM, jeď SM s vyšším číslem“ je také vypečená „podmínka“. Ale pořád to nějak šlo jet i když takovouhle frekvenci zapisování plechů jsem dlouho neviděl. Při návratu na SM1 mám chybu za 220 TB a stále nevím, jak to autor myslel. Vždyť to přece bylo nejkratší jet se otočit až do detailu kóty 313. Pokud ne, tak tam snad byl ten vložák za mostem L,L.a směr otáčení po hodinách. Tak nevím. Na konci etapy jsem zapomněl na jednosměrku z detailu kóty 313 a to bylo za 300 TB. Levná chyba.
A nepochopil jsem, jaký smysl měla ta živá na konci.
Ale to nejhorší mělo teprve přijít. Úvod třetí etapy s podmínkou v ITI políčku a pak neřešitelná mapová chlupatá. Následovala také neřešitelná Část 2.
Mám jet mapově z kóty 400 do kóty 346 s příjezdem. Na toto si musím najít dopředu mapové řešení. A vzhledem k tomu, že jsem tam měl navíc čtyři podmínky a tři mapové podklady (ZM, dva plánky a ještě k tomu tři detaily) navzájem se prolínající, tak jsem mapové řešení nenašel.
Tak jsme to nějak jeli až mi z toho začalo hrabat. A když v kreslených pláncích byly neexistují vyústění komunikací (např. u kóty 341) tak už to celé přestalo ztrácet smysl. Přesto jsme to zajeli v podstatě bez chyby – dle názoru autora. No a část 3 s otočením všech šipek po projetí kótou 400 už nebudu popisovat.
Radary – proč v noci je ve výsledcích pouze jeden radar (na výjezdu z Jablonného), když jsme radaristy viděli vícekrát?? Den – platí totéž.
No a na závěr balohopřeji Simče s Jurou. Měli by nám oznámit, ve které televizi a kdy se bude ten jejich vítězný rozhovor vysílat.
No a pokud jde o Aleše a Rudu – ten den takhle na poslední chvíli připravený se dal těžko zvládnout. A ani HR neměl čas s tím něco udělat. Ta 3.etapa mohla být zrušena asi už před jejím startem….
PetrM
autor příspěvku: PetrM
1. 5. 2012 22:58 Mrhání talentem?
Tentokrát se mi do hodnocení posledního dvoukola Moravského poháru moc nechtělo, píšu raději kladné recenze, navíc si Petra moc vážím a vážím si i jeho stavitelského umění. Ale co, napíšu to tak, jak to cítím.
Brněnský BASK uspořádal v Hodoníně u Kunštátu první 2 kola Moravského poháru. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Petr Dvorský převzal jakousi již kdysi odjetou zájmovou soutěž a přetvořil ji k obrazu svému.
Soutěž byla plná nápadů a fíglů, že by vystačily ne na 2 kola, ale aspoň na čtyři.
Namátkou, co mě zaujalo:
pěkný nápad s podrobným detailem, v kterém všichni hledali nejkratší průjezd, který ale byl komunikací, která byla pouze v ZM; pěkná mapařina v Rozseči; chlupatice v Lysicích; náročné bylo řešení mapové chlupatice v Rudce; pěkné využití Dejek v Sulíkově; hodně drahý pro nás byl detail s bodem D v Rozsičce, kde jsme si neuvědomili, že do D musíme vždy ještě kousek popojet… Bohužel celou soutěž zdegradovaly nešťastné chyby vzniklé nedůslednou či neexistující kontrolou:
zapomenutá nevymazaná pomocná čára; chybně uvedené číslo kóty; 2x špatné měřítko SM; jednou i bez směru průjezdu; v noci naprosto nečitelné doplňkové informace na průjezdkách…
Subjektivně se mi ještě nelíbila mapová chlupatice v Letovicích, která obsahovala 18 křižovatek, mapový nájezd dle plánku na mapovou chlupatici, u které nebylo uvedeno, že je dle plánku, za trochu příliš náročný považuji průjezd přes kótu 899 v závěru D2, kde se dalo v padesátině těžko odhadnout, že uvedená komunikace není ta do vrat areálu, ale další lesem (tvar křižovatek byl shodný), což bylo ohodnoceno pěknou náloží 260 bodů.
Škoda, soutěž, která byla nápaditá a náročná, se díky několika naprosto zbytečným přehlídnutím stala spornou a musím říct, že (hlavně během D2) jsem zauvažoval, jestli to nezabalit a nejet rovnou do cíle.
Předpokládám, že autora to mrzí víc než nás, a že jeho příští soutěž bude zase bez chybičky a super, stejně jako byla ta loňská. Hlavně doufám, že na stavění nezanevře a my si budeme moct příští rok zase zajet něco z jeho „dílny“.
..........................................................................................................................................................................
Brněnský BASK uspořádal v Hodoníně u Kunštátu první 2 kola Moravského poháru. Jestli jsem to dobře pochopil, tak Petr Dvorský převzal jakousi již kdysi odjetou zájmovou soutěž a přetvořil ji k obrazu svému.
Soutěž byla plná nápadů a fíglů, že by vystačily ne na 2 kola, ale aspoň na čtyři.
Namátkou, co mě zaujalo:
pěkný nápad s podrobným detailem, v kterém všichni hledali nejkratší průjezd, který ale byl komunikací, která byla pouze v ZM; pěkná mapařina v Rozseči; chlupatice v Lysicích; náročné bylo řešení mapové chlupatice v Rudce; pěkné využití Dejek v Sulíkově; hodně drahý pro nás byl detail s bodem D v Rozsičce, kde jsme si neuvědomili, že do D musíme vždy ještě kousek popojet… Bohužel celou soutěž zdegradovaly nešťastné chyby vzniklé nedůslednou či neexistující kontrolou:
zapomenutá nevymazaná pomocná čára; chybně uvedené číslo kóty; 2x špatné měřítko SM; jednou i bez směru průjezdu; v noci naprosto nečitelné doplňkové informace na průjezdkách…
Subjektivně se mi ještě nelíbila mapová chlupatice v Letovicích, která obsahovala 18 křižovatek, mapový nájezd dle plánku na mapovou chlupatici, u které nebylo uvedeno, že je dle plánku, za trochu příliš náročný považuji průjezd přes kótu 899 v závěru D2, kde se dalo v padesátině těžko odhadnout, že uvedená komunikace není ta do vrat areálu, ale další lesem (tvar křižovatek byl shodný), což bylo ohodnoceno pěknou náloží 260 bodů.
Škoda, soutěž, která byla nápaditá a náročná, se díky několika naprosto zbytečným přehlídnutím stala spornou a musím říct, že (hlavně během D2) jsem zauvažoval, jestli to nezabalit a nejet rovnou do cíle.
Předpokládám, že autora to mrzí víc než nás, a že jeho příští soutěž bude zase bez chybičky a super, stejně jako byla ta loňská. Hlavně doufám, že na stavění nezanevře a my si budeme moct příští rok zase zajet něco z jeho „dílny“.
autor příspěvku: MichalG