4. 7. 2012 20:30 STEP Maďarsko
Páté a šesté kolo Středoevropského poháru a 68. Georallye se konala nedaleko maďarského města Pécs, v rekreační oblasti s velkým jezerem u města Örfu při teplotách vzduchu pohybujících se kolem normální teploty lidského těla. Že nebude na trati málo průjezdních kontrol jsme pochopili, když jsme se rozhlédli kolem rekreanty přeplněného parkoviště u přejímky a objevili 10 SPK. SPK jsou na bílé čtvercové tabuli s červenými dvoj- a trojmístnými čísly, o něco větší, než A4. Dle pořadatelů umístěných 0-3m nad terénem. Někdy ovšem byly tak „šikovně“ umístěny, že nebyl velký problém je neobjevit. Na vyhrazené části parkoviště se jely dva noční a dva denní „slalomy“. Už po noční části, kdy některé průjezdy byly nad kombinační schopnosti účastníků nejezdících pravidelně Středoevropský pohár, naskakovaly na konta většiny posádek tisíce bodů. V denní části tomu nebylo jinak.
Ono vyznat se v itineráři obsahujícím 4 listy A4 (kde současně např. platily tři různě orientované mapy a mapové podmínky ze dvou listů a navíc v místě byla čerstvě neprůjezdná komunikace), nebyla žádná procházka růžovým sadem. V součtu obou částí se podařilo vítězné posádce ze 171 průjezdních kontrol nasbírat 2289 bodů a na opačném konci výsledkové listiny bylo 13511TB. Dojmy některých účastníků MČR z této soutěže mnohokrát převýšily zatím nasbírané dojmy z našich dosud odjetých mistrovských soutěží.
P.Černý
..........................................................................................................................................................................
Ono vyznat se v itineráři obsahujícím 4 listy A4 (kde současně např. platily tři různě orientované mapy a mapové podmínky ze dvou listů a navíc v místě byla čerstvě neprůjezdná komunikace), nebyla žádná procházka růžovým sadem. V součtu obou částí se podařilo vítězné posádce ze 171 průjezdních kontrol nasbírat 2289 bodů a na opačném konci výsledkové listiny bylo 13511TB. Dojmy některých účastníků MČR z této soutěže mnohokrát převýšily zatím nasbírané dojmy z našich dosud odjetých mistrovských soutěží.
P.Černý
autor příspěvku: Jarda H
17. 6. 2012 18:32 Zprvu lehké zdá se býti...
Jirka Boudný se musel poprat s úkolem postavit 10 soutěžních etap a myslím, že se tohoto úkolu zhostil velmi dobře, i když se mu tam pár věcí opakovalo, čemuž se ale vzhledem k množství etap a stále stejného prostoru není co divit.
Dopoledne se jel Český pohár a Shell Cup. V 1. etapě jsme dostali jeden papír A3, na kterém bylo všechno, včetně přehledné základní mapy M25 a dvou plánků. Trochu jsem se vyděsil podmínky „při druhém průjezdu každou lichou kótou odboč vlevo“, protože byly stejné kóty v základní mapě i v pláncích a já si nebyl jistý, jak se vyrovnám se situací, kdy jeden průjezd budu mít ZM a druhý v plánku. Naštěstí (nevím jestli záměrně ošetřeno stavitelem nebo náhodou) k tomu ani jednou nedošlo, kromě jednoho případu, ale tam šlo o kótu, která byla uvedena v detailu, takže tam to bylo jasné. Hned brzy po startu se mi líbila mapová finta s vymazáním hlavní silnice, po které jsme jeli. To, že tedy musíme odbočit na vedlejší, asi většině lidí došlo. Ale to, že jsme po reálném vrácení na původní komunikaci při mapové jízdě po nemapové komunikaci lízli mapovou čárkovanou si asi moc posádek neuvědomilo. Chvíli poté bylo potřeba si uvědomit, že pokud projedu 2x kótou a následně budu muset jet SM je o fous delší než si projet SM v protisměru a kótou projet jen jednou. Další finta byla zase z těch mistrovských, bylo potřeba zaregistrovat, že kóta není v křižovatce, ale cca 1 mm od ní, a že komunikace, která k ní vede je neprůjezdná, tudíž je potřeba k ní dojet z druhé strany. Když se na to místo podívám teď v klidu, tak je to úplně jasné, ale v drncajícím autě a pod časovým tlakem, se svým mizerným zrakem, jsem to opravdu nezvládl. Následovala spousta dalších pěkných fint, které vyzkoušely jak naši znalost řádů, tak naše mapařské umění. Zmínil bych se ještě o poměrně náročném příjezdu do kóty 220 s pěkným přehodnocováním.
2. etapa byla bohužel poznamenána problémem, o kterém se již zmiňoval Jarda H. i Jirka B. Ale ať se na mne nikdo nezlobí, upozornění, kde je ČK bylo v rozpravě zmíněno 3x, bylo to namalováno v detailu a panely časovky byly umístěny na správném místě. Takže si myslím, že chyba autora ani pořadatelů to opravdu nebyla. Jinak byla druhá etapa postavena na ZM v M50, která byla zase pěkně vyčištěna a byla přehledná. Osobně mi přišla druhá etapa jednodušší, ale zajezdili jsme si pěkně a na chyták s nevykreslením reálné levé mezi chlupaticemi jsme také nalítli. Po příjezdu do cíle jsem měl velmi dobrý pocit, všechno mi sedělo, chyb jsem si nebyl vědom, tak jaké bylo moje překvapení, když jsem při debatě s ostatními a při kontrole výsledků přicházel na jednotlivé věci, které jsem přehlédl. Naštěstí své špatné chvilky si vybrali i ostatní (snad až na hvězdnou Simču) a tak celkové umístění nebylo tak špatné.
Odpoledne nastoupilo naše družstvo oslíků složené z bezlicenčních posádek do MČR družstev. Autor připravil 6 etap (pro každou posádku 2), které jsme si mohli víceméně rozdělit podle chutě. Družstva mi přišla o něco jednodušší než pohár, možná to bylo tím, že se jela v prostoru, který už jsme trochu znali z poháru, možná se i autor už trochu vyčerpal. Ale poježdění to bylo pěkné, rozhodně jsme se nenudili a soustředit se bylo potřeba celou dobu. V etapě A se mi ale nelíbilo opuštění SM, kde mi návrat přišel bezúčelně dlouhý (asi 5 kilometrů), navíc po úzké cestě, kde jezdili soutěžící oběma směry. To, že si tam na nějakou akci dal sraz celý Turnov i se širokým okolím, sice autor asi nevěděl, ale na náladě nám to nepřidalo.
Jinak jsme byli se soutěžemi moc spokojeni, nejenom díky našemu poměrně slušnému umístění. Jestli bych měl také něco vytknout, tak snad právě ty poměrně dlouhé návraty nebo objížďky při různém vyhození z trasy, které bych chápal, pokud by nás vedli novým terénem, ale často to bylo místy, kterými už jsme projížděli několikrát. Ale to je opravdu jen drobnost. Ještě bych naopak pochválil celou organizaci, dobře vybrané místo, výrazná sleva na jídlo a v neposlední řadě rychle spočítané výsledky. A také musím znovu zdůraznit činnost HR. Pokud je zodpovědný jako na této soutěži (nebo minule v Roudnici), tak se chyby minimalizují a také se minimalizují nepříjemné pocity ze soutěže. Takže také velká pochvala Mírovi Paulů.
..........................................................................................................................................................................
Dopoledne se jel Český pohár a Shell Cup. V 1. etapě jsme dostali jeden papír A3, na kterém bylo všechno, včetně přehledné základní mapy M25 a dvou plánků. Trochu jsem se vyděsil podmínky „při druhém průjezdu každou lichou kótou odboč vlevo“, protože byly stejné kóty v základní mapě i v pláncích a já si nebyl jistý, jak se vyrovnám se situací, kdy jeden průjezd budu mít ZM a druhý v plánku. Naštěstí (nevím jestli záměrně ošetřeno stavitelem nebo náhodou) k tomu ani jednou nedošlo, kromě jednoho případu, ale tam šlo o kótu, která byla uvedena v detailu, takže tam to bylo jasné. Hned brzy po startu se mi líbila mapová finta s vymazáním hlavní silnice, po které jsme jeli. To, že tedy musíme odbočit na vedlejší, asi většině lidí došlo. Ale to, že jsme po reálném vrácení na původní komunikaci při mapové jízdě po nemapové komunikaci lízli mapovou čárkovanou si asi moc posádek neuvědomilo. Chvíli poté bylo potřeba si uvědomit, že pokud projedu 2x kótou a následně budu muset jet SM je o fous delší než si projet SM v protisměru a kótou projet jen jednou. Další finta byla zase z těch mistrovských, bylo potřeba zaregistrovat, že kóta není v křižovatce, ale cca 1 mm od ní, a že komunikace, která k ní vede je neprůjezdná, tudíž je potřeba k ní dojet z druhé strany. Když se na to místo podívám teď v klidu, tak je to úplně jasné, ale v drncajícím autě a pod časovým tlakem, se svým mizerným zrakem, jsem to opravdu nezvládl. Následovala spousta dalších pěkných fint, které vyzkoušely jak naši znalost řádů, tak naše mapařské umění. Zmínil bych se ještě o poměrně náročném příjezdu do kóty 220 s pěkným přehodnocováním.
2. etapa byla bohužel poznamenána problémem, o kterém se již zmiňoval Jarda H. i Jirka B. Ale ať se na mne nikdo nezlobí, upozornění, kde je ČK bylo v rozpravě zmíněno 3x, bylo to namalováno v detailu a panely časovky byly umístěny na správném místě. Takže si myslím, že chyba autora ani pořadatelů to opravdu nebyla. Jinak byla druhá etapa postavena na ZM v M50, která byla zase pěkně vyčištěna a byla přehledná. Osobně mi přišla druhá etapa jednodušší, ale zajezdili jsme si pěkně a na chyták s nevykreslením reálné levé mezi chlupaticemi jsme také nalítli. Po příjezdu do cíle jsem měl velmi dobrý pocit, všechno mi sedělo, chyb jsem si nebyl vědom, tak jaké bylo moje překvapení, když jsem při debatě s ostatními a při kontrole výsledků přicházel na jednotlivé věci, které jsem přehlédl. Naštěstí své špatné chvilky si vybrali i ostatní (snad až na hvězdnou Simču) a tak celkové umístění nebylo tak špatné.
Odpoledne nastoupilo naše družstvo oslíků složené z bezlicenčních posádek do MČR družstev. Autor připravil 6 etap (pro každou posádku 2), které jsme si mohli víceméně rozdělit podle chutě. Družstva mi přišla o něco jednodušší než pohár, možná to bylo tím, že se jela v prostoru, který už jsme trochu znali z poháru, možná se i autor už trochu vyčerpal. Ale poježdění to bylo pěkné, rozhodně jsme se nenudili a soustředit se bylo potřeba celou dobu. V etapě A se mi ale nelíbilo opuštění SM, kde mi návrat přišel bezúčelně dlouhý (asi 5 kilometrů), navíc po úzké cestě, kde jezdili soutěžící oběma směry. To, že si tam na nějakou akci dal sraz celý Turnov i se širokým okolím, sice autor asi nevěděl, ale na náladě nám to nepřidalo.
Jinak jsme byli se soutěžemi moc spokojeni, nejenom díky našemu poměrně slušnému umístění. Jestli bych měl také něco vytknout, tak snad právě ty poměrně dlouhé návraty nebo objížďky při různém vyhození z trasy, které bych chápal, pokud by nás vedli novým terénem, ale často to bylo místy, kterými už jsme projížděli několikrát. Ale to je opravdu jen drobnost. Ještě bych naopak pochválil celou organizaci, dobře vybrané místo, výrazná sleva na jídlo a v neposlední řadě rychle spočítané výsledky. A také musím znovu zdůraznit činnost HR. Pokud je zodpovědný jako na této soutěži (nebo minule v Roudnici), tak se chyby minimalizují a také se minimalizují nepříjemné pocity ze soutěže. Takže také velká pochvala Mírovi Paulů.
autor příspěvku: MichalG
16. 6. 2012 23:45 MČR D + ČP Kacanovy
Ahoj,všem .Já jenom krátce . Pěkný mistrák družstev a ČP v režii Boudných a Pavlů. Celkové výsledky MČRD na 2-4. místě ovlivnilo chování jednoho soutěžícího . Poprvé jsem byl svědkem udělení TB za nesportovní chování. Klobouk dolů před HR. Bylo to jistě správné rozhodnutí.Jinak by nemělo smysl skládat před soutěží sliby . Věřím ,že podrobný rozbor soutěže provedou jiní ,spoléhám hlavně na Michala G.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Jarda H
27. 5. 2012 22:39 EKSER RALLYE 2012
Druhé dvoukolo letošního mistrovství nás zavedlo do okolí Mimoně s centrem soutěže ve Stráži pod Ralskem, tedy do prostoru pro Mistrovství republiky naprosto nového. Přicházející zprávy na webu AOS o neprůjezdných mostech krátce před soutěží však dávali tušit, že pořadatelé mají hodně práce, aby zvládli připravit soutěž včas.
Můj spolujezdec Pavel měl z této soutěže strach, neboť si z minulých soutěží Rudly Soboty pamatoval, že bývaly na trati úseky, kdy nevěděl, co má jet. V noci se tyto obavy nevyplnily a noční soutěž nám připadala docela dobře postavená se spoustou zajímavých a vtipných průjezdů a pořád jsme jakžtakž věděli, co máme jet a žádné podstatnější chyby tam zřejmě nebyly. Ostatně Rudla Sobota se před startem svěřil, že noc je „jednoduchoučká“. Hned na začátku 1. etapy byla pasáž mezi garážemi, která byla spíše stolovkou a když se tam přemístil střed startovního pole, tak tam zřejmě bylo velmi husto, ale pak to vcelku šlo a nezasekli jsme se ani ve třetí etapě, kdy se po opuštění jedné slepé mapy měla jet další, atd. Nemyslím si, že je to dobré zadání itineráře, ale nějak jsme to zajeli, aniž bychom si to vysvětlili podstatně jinak, než zamýšlel pořadatel. Takže nebyli jsme sice spokojeni se svým výsledkem, neboť jsme nadělali spoustu chyb a já, jak je v poslední době mým zvykem, jsem nabral dost podstatný bodový příděl na radaru, ale myslím si, že soutěž jako taková byla dobrým průměrem.
Ve dne to ale bylo horší. Již zmiňovaný fakt, že pořadatelé museli na poslední chvíli předělat trať kvůli neprůjezdnosti mnoha mostů v okolí, se podstatně promítl do kvality denní soutěže. Pořadatel se navíc snažil o vyšší obtížnost a ještě k tomu se vše jezdilo na velmi malém prostoru. Zadání v itinerářích bylo tak složité, že prostě asi nešlo neudělat chybu. A k tomu ještě navrch byly itineráře spíše vhodné pro stolovou soutěž než pro reálné ježdění. Ve třetí etapě skutečně došlo i na Kopečkovic obavy a najednou jsme opravdu nevěděli, co máme jet, když jsme řešili mapovou chlupatou čáru a nikam nám podle našeho výkladu Řádů nepasovala. V itinerářích byly bohužel dost velké chyby, které pořadatelé neodhalili, neboť zřejmě nezbyl čas na důkladnou kontrolu itinerářů a složité zadání itinerářů také neusnadnilo jejich odhalení. Znovu bylo použito opouštění slepých map, najetí na další a jejich následné dojíždění, a to mi jenom potvrdilo to, že takovéto zadání itinerářů není dobré, neboť není ani jasné ani jednoznačné.
Takže po dojezdu denní části nastalo velké vysvětlování a složité rozhodování, které nakonec vyústilo ve zrušení třetí denní etapy. A jak už to tak bývá, někomu se to líbilo někomu ne. Než jsem dopsal tento článek, rozpoutala se divoká a dost vyhraněná diskuse, která je podle mého názoru zbytečná. Nebyl to přece úmysl pořadatel, aby to takto dopadlo, naopak pořadatelé se hodně snažili, aby soutěž měla obtížnost mistráku a aby to dopadlo dobře i přes vzniklé problémy při stavbě trati. K tomu, že se to nevydařilo, tak jak chtěli, bychom měli být chápaví a shovívaví. Všichni přece víme, že ne vždy se při pořádání našich soutěží povede vše bez chyb. Takže pořadatelům patří poděkování za dobře připravenou noční soutěž a i za snahu udělat na poslední chvíli denní soutěž v rámci možností a času. K organizaci obou soutěží se nedá téměř nic vytknout, neboť po této stránce to zvládli pořadatelé velmi dobře. A co se nepovedlo, vědí dobře i oni a jen doufejme, že jim to nevezme chuť do pořádání dalších akcí.
Milan Vlk
..........................................................................................................................................................................
Můj spolujezdec Pavel měl z této soutěže strach, neboť si z minulých soutěží Rudly Soboty pamatoval, že bývaly na trati úseky, kdy nevěděl, co má jet. V noci se tyto obavy nevyplnily a noční soutěž nám připadala docela dobře postavená se spoustou zajímavých a vtipných průjezdů a pořád jsme jakžtakž věděli, co máme jet a žádné podstatnější chyby tam zřejmě nebyly. Ostatně Rudla Sobota se před startem svěřil, že noc je „jednoduchoučká“. Hned na začátku 1. etapy byla pasáž mezi garážemi, která byla spíše stolovkou a když se tam přemístil střed startovního pole, tak tam zřejmě bylo velmi husto, ale pak to vcelku šlo a nezasekli jsme se ani ve třetí etapě, kdy se po opuštění jedné slepé mapy měla jet další, atd. Nemyslím si, že je to dobré zadání itineráře, ale nějak jsme to zajeli, aniž bychom si to vysvětlili podstatně jinak, než zamýšlel pořadatel. Takže nebyli jsme sice spokojeni se svým výsledkem, neboť jsme nadělali spoustu chyb a já, jak je v poslední době mým zvykem, jsem nabral dost podstatný bodový příděl na radaru, ale myslím si, že soutěž jako taková byla dobrým průměrem.
Ve dne to ale bylo horší. Již zmiňovaný fakt, že pořadatelé museli na poslední chvíli předělat trať kvůli neprůjezdnosti mnoha mostů v okolí, se podstatně promítl do kvality denní soutěže. Pořadatel se navíc snažil o vyšší obtížnost a ještě k tomu se vše jezdilo na velmi malém prostoru. Zadání v itinerářích bylo tak složité, že prostě asi nešlo neudělat chybu. A k tomu ještě navrch byly itineráře spíše vhodné pro stolovou soutěž než pro reálné ježdění. Ve třetí etapě skutečně došlo i na Kopečkovic obavy a najednou jsme opravdu nevěděli, co máme jet, když jsme řešili mapovou chlupatou čáru a nikam nám podle našeho výkladu Řádů nepasovala. V itinerářích byly bohužel dost velké chyby, které pořadatelé neodhalili, neboť zřejmě nezbyl čas na důkladnou kontrolu itinerářů a složité zadání itinerářů také neusnadnilo jejich odhalení. Znovu bylo použito opouštění slepých map, najetí na další a jejich následné dojíždění, a to mi jenom potvrdilo to, že takovéto zadání itinerářů není dobré, neboť není ani jasné ani jednoznačné.
Takže po dojezdu denní části nastalo velké vysvětlování a složité rozhodování, které nakonec vyústilo ve zrušení třetí denní etapy. A jak už to tak bývá, někomu se to líbilo někomu ne. Než jsem dopsal tento článek, rozpoutala se divoká a dost vyhraněná diskuse, která je podle mého názoru zbytečná. Nebyl to přece úmysl pořadatel, aby to takto dopadlo, naopak pořadatelé se hodně snažili, aby soutěž měla obtížnost mistráku a aby to dopadlo dobře i přes vzniklé problémy při stavbě trati. K tomu, že se to nevydařilo, tak jak chtěli, bychom měli být chápaví a shovívaví. Všichni přece víme, že ne vždy se při pořádání našich soutěží povede vše bez chyb. Takže pořadatelům patří poděkování za dobře připravenou noční soutěž a i za snahu udělat na poslední chvíli denní soutěž v rámci možností a času. K organizaci obou soutěží se nedá téměř nic vytknout, neboť po této stránce to zvládli pořadatelé velmi dobře. A co se nepovedlo, vědí dobře i oni a jen doufejme, že jim to nevezme chuť do pořádání dalších akcí.
Milan Vlk
autor příspěvku: MilanVlk
24. 5. 2012 21:03 AOS a jak dál.
Je mojí škodou, že jsem na posledním dvoukole MČR v Mimoni nebyl. Měl jsem jiný osobní pro mě dostatečně pádný důvod, takže posádka 15 jela v náhradním složení.
Co ale za posledních pár dní čtu na našich stránkách nemůže nechat v klidu nikoho kdo chce aby náš sport dále fungoval. Místo konkrétních návrhů, nápadů, postupů jak dál a co udělat pro zlepšení, čtu jen výčitky, osočování a celou řadu "keců" odporujících řádům. Jen několik málo příspěvků má nějakou logiku a projevuje zájem o zachování dobrých vzájemných vztahů, snad obsahuje i trochu humoru.
Co se to s námi děje, to už fakt nejsme schopni ani nejmenší sebereflexe a snahy zachovat náš sport jako, troufnu si říci poslední amatérský pro nás všechny co ho máme rádi a pro těch pár posádek co ho budou jezdit ještě po nás. Jako příklad možného uvedu trochu zkušeností z minulých sezon. Protože jsem taky vznětlivá povaha a když míra únosnosti dospěje k pomyslné hranici, tak prostě vybouchnu a schytá to ten co je první po ruce. To se stalo v roce 2010 u Zdeňka v Roudnici. Prostě jsme utopili auta v ouvozovce a bazénech bláta (třešnička na dortu po neskutečných chybách v iti.). Obojí bylo zcela zbytečné. Zdeňkovi jsem na místě vynadal nevybíravým způsobem a odjel domů. Když jsem si celou věc po týdnu přebral, došlo mi, že takovýto podnik není možno pořádat ve třech lidech. Na příště tedy pro rok 2011 jsem mu slíbyl osobní pomoc. Stalo se. Vzhledem k tomu, že Zdeněk má nepřebernou zásobárnu nápadů a je schopen připravit opravdu špičkové iti., byla i kontrola trati o tom, že jsme opravovali větší množství překlepů (čísla, body, formulace) a doplnili pár šipek kvůli rovnocenným průjezdům. Vypustili několik nadbytečných fint. Na soutěž jsem si sebou přivezl vlastní ženu, která k úplné Zdenkově spokojenosti provedla výpočet výsledků včetně kontroly jízdních výkazů. Výsledek : dvoukolo (ČP a SC) bylo na Roudnici vyhlášeno nezvykle brzy, tedy kolem 19.00 hod., prakticky bez zjevnějších protestů (řešil jsem dvě připomínky) Pořadatelů se na celé akci podílelo pouze osm. Ohlasy posádek na soutěži i v diskuzi více než dobré.
Loni jsme taky dělali dvoukolo mistráku, tedy já s Mirkem P. noc a Petr M. se Špáčou den. Petrovi se to zrovna moc nepovedlo a myslím si, že s letošní Mimoní by se to dalo lehce porovnat i když chyby u Petra byly asi v něčem jiném (hlavně ty mapy). Spoustu faktických připomínek tam měl Pepa Pivoňka. Schválně zdůrazňuju, že faktických, protože měl pravdu, ale prakticky se s tím nedalo nic dělat. Letos v Mimoni jste mu (bohužel autoři i posádky) připravili stejnou pozici. Vyřešil ji razantně i když je otázkou zda to vůbec za takové řešení stálo.
Osobně jsem přesvědčen, že je určitě dobré, když každý z nás je schopen pro soutěže odevzdat kus poctivé práce, nejen se povozit, ale něco obětovat pro kvalitu soutěží. Je rozhodně chybou, když trať (tady na mistráku šest etap) kontroluje jeden člověk, bez součinnosti s druhýn členem posádky. Zkuste se zeptat Mirka M. jak kontrolovyli mistrák v H. Branné. A to si myslím, že Mirek je zkušený jezdec a velmi dobrý autor. Protiřádové úvahy o rušení výsledků, jejich přepočítávání, nebo rušení celé spoutěže, to je přece nehorázný nesmysl. I když se soutež v Mimoni asi moc nepovedla, nebyla to přece živelní pohroma, nebo soutěž nebyla předčasně ukončena kvůli zemětřasu. Výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné a to i v tom případě, že v nich budou dodatečně zjištěny chyby. Nebo vážně chcete zřídit disciplynárku a konat ty nesmysly jako naši fotbaloví bohové. Jenže ti to dělají za pár českých na stole, či sedmičku v krabici, zatímco mi to jezdíme za svoje a děláme to prosebe.
A trochu tého poučení na závěr.:
Bylo zima, mrzlo až přaštělo a na větvi jablomě zmrzl malý ptáček. Spadl na zem a vypadalo to, že bídně zhyne. V tom šla okolo kráva a to svý teplý hustý lejno udělal přímo na něj. V tom teple ptáček pookřál a začal se hrabat ven. Zjistil, že ta špína je plná semínek a jiných zajímavých věcí. Nažral se začal si zpívat. V tu chvíli šla okolo kočka, vyděla ho jak leze ven, vytáhla ho na světlo očistila a sežrala ho.
Z toho plyne několik zajímavých závěrů. Ne každý kdo tě kritizuje, nebo tě posere to z tebou myslí špatně. Ne každý kdo tě chválí a v blbé situasi ti pomůže to s tebou myslí dobře.
A když už jsi z nejhoršího venku, tak drž řády a naší partu.
..........................................................................................................................................................................
Co se to s námi děje, to už fakt nejsme schopni ani nejmenší sebereflexe a snahy zachovat náš sport jako, troufnu si říci poslední amatérský pro nás všechny co ho máme rádi a pro těch pár posádek co ho budou jezdit ještě po nás. Jako příklad možného uvedu trochu zkušeností z minulých sezon. Protože jsem taky vznětlivá povaha a když míra únosnosti dospěje k pomyslné hranici, tak prostě vybouchnu a schytá to ten co je první po ruce. To se stalo v roce 2010 u Zdeňka v Roudnici. Prostě jsme utopili auta v ouvozovce a bazénech bláta (třešnička na dortu po neskutečných chybách v iti.). Obojí bylo zcela zbytečné. Zdeňkovi jsem na místě vynadal nevybíravým způsobem a odjel domů. Když jsem si celou věc po týdnu přebral, došlo mi, že takovýto podnik není možno pořádat ve třech lidech. Na příště tedy pro rok 2011 jsem mu slíbyl osobní pomoc. Stalo se. Vzhledem k tomu, že Zdeněk má nepřebernou zásobárnu nápadů a je schopen připravit opravdu špičkové iti., byla i kontrola trati o tom, že jsme opravovali větší množství překlepů (čísla, body, formulace) a doplnili pár šipek kvůli rovnocenným průjezdům. Vypustili několik nadbytečných fint. Na soutěž jsem si sebou přivezl vlastní ženu, která k úplné Zdenkově spokojenosti provedla výpočet výsledků včetně kontroly jízdních výkazů. Výsledek : dvoukolo (ČP a SC) bylo na Roudnici vyhlášeno nezvykle brzy, tedy kolem 19.00 hod., prakticky bez zjevnějších protestů (řešil jsem dvě připomínky) Pořadatelů se na celé akci podílelo pouze osm. Ohlasy posádek na soutěži i v diskuzi více než dobré.
Loni jsme taky dělali dvoukolo mistráku, tedy já s Mirkem P. noc a Petr M. se Špáčou den. Petrovi se to zrovna moc nepovedlo a myslím si, že s letošní Mimoní by se to dalo lehce porovnat i když chyby u Petra byly asi v něčem jiném (hlavně ty mapy). Spoustu faktických připomínek tam měl Pepa Pivoňka. Schválně zdůrazňuju, že faktických, protože měl pravdu, ale prakticky se s tím nedalo nic dělat. Letos v Mimoni jste mu (bohužel autoři i posádky) připravili stejnou pozici. Vyřešil ji razantně i když je otázkou zda to vůbec za takové řešení stálo.
Osobně jsem přesvědčen, že je určitě dobré, když každý z nás je schopen pro soutěže odevzdat kus poctivé práce, nejen se povozit, ale něco obětovat pro kvalitu soutěží. Je rozhodně chybou, když trať (tady na mistráku šest etap) kontroluje jeden člověk, bez součinnosti s druhýn členem posádky. Zkuste se zeptat Mirka M. jak kontrolovyli mistrák v H. Branné. A to si myslím, že Mirek je zkušený jezdec a velmi dobrý autor. Protiřádové úvahy o rušení výsledků, jejich přepočítávání, nebo rušení celé spoutěže, to je přece nehorázný nesmysl. I když se soutež v Mimoni asi moc nepovedla, nebyla to přece živelní pohroma, nebo soutěž nebyla předčasně ukončena kvůli zemětřasu. Výsledky vyhlášené na soutěži jsou konečné a to i v tom případě, že v nich budou dodatečně zjištěny chyby. Nebo vážně chcete zřídit disciplynárku a konat ty nesmysly jako naši fotbaloví bohové. Jenže ti to dělají za pár českých na stole, či sedmičku v krabici, zatímco mi to jezdíme za svoje a děláme to prosebe.
A trochu tého poučení na závěr.:
Bylo zima, mrzlo až přaštělo a na větvi jablomě zmrzl malý ptáček. Spadl na zem a vypadalo to, že bídně zhyne. V tom šla okolo kráva a to svý teplý hustý lejno udělal přímo na něj. V tom teple ptáček pookřál a začal se hrabat ven. Zjistil, že ta špína je plná semínek a jiných zajímavých věcí. Nažral se začal si zpívat. V tu chvíli šla okolo kočka, vyděla ho jak leze ven, vytáhla ho na světlo očistila a sežrala ho.
Z toho plyne několik zajímavých závěrů. Ne každý kdo tě kritizuje, nebo tě posere to z tebou myslí špatně. Ne každý kdo tě chválí a v blbé situasi ti pomůže to s tebou myslí dobře.
A když už jsi z nejhoršího venku, tak drž řády a naší partu.
autor příspěvku: Boudný Jiří st