20. 11. 2012 21:10 Rozloučení s Moravou 2012
Tak jsme se zase po roce sešli v Starobělské Sokolovně, vítáni usměvavou Jarmilou, která statečně bojovala s chorobou. Přes všechny potíže zvládla jako obvykle nachystat spousty výborného jídla, jen abychom se cítili spokojeně.
Když se všichni navzájem přivítali a nadlábli, tak se vyrazilo do 1. etapy.
Hned jsem ocenil pěkně udělané mapy a přehledné itineráře. Trasa byla nápaditá i bez používání nějakých „zvrhlostí“. Líbila se mi finta se zkrácením trasy najetím do křižovatkové šipky nebo projetí si předem lichou kótu pro splnění podmínky dříve, než tam pojedu SM (i když pamětníci vzpomínali na dřívější použití této finty, tak já ji zažil poprvé). Vůbec celá pasáž ve Staré vsi byla velice promyšlená a zajímavá. Jen nás zamrzelo přehlédnutí jedné průjezdky na kruháči před cílem, která nebyla úplně šťastně umístěna (přehlédlo ji více posádek).
2. etapa nám přišla trochu lehčí, ale pěkných nápadů v ní bylo taky spousta. Například taktické zařazení vložáku, po kterém se musel přehodnocovat nejkratší průjezd, pěkně udělaný vložák ve Zbyslavicích, hezké využití nenápadné jednosměrky v Kyjovicích, promyšlené průjezdy kolem kóty 414 s využitím komunikace v podjezdu a další. Starobělský den byla opravdu velmi povedená soutěž, jedna z nejlepších, které jsme se letos zúčastnili. O její kvalitě vypovídá i to, že nebyla ani jedna připomínka. V celé soutěži nikdo neobjevil žádnou chybu, což byla určitě především zásluha zodpovědného Jurasovu přístupu ke stavění, ale určitě i Duži jako HR.
Po zajetí takovéto soutěže opravdu nelitujeme těch ujetých kilometrů a musíme jenom doufat, že Juras si časem rozmyslí svá slova o poslední Staré Bělé a my se tam zase někdy všichni sejdeme.
Po dalším občerstvení následovala Hlučínská noc. V souvislosti s ní bych se jen zmínil o několika debatách, které jsme poslední dobou vedli, že až na výjimky není dobré, když jsou autor tratě i HR z jedné posádky. Mají potom podobný způsob uvažování a tím jim můžou uniknout různé problémy.
Závěrem už bych jen konstatoval, že péče o soutěžící byla jako vždy na vynikající úrovni.
..........................................................................................................................................................................
2. etapa nám přišla trochu lehčí, ale pěkných nápadů v ní bylo taky spousta. Například taktické zařazení vložáku, po kterém se musel přehodnocovat nejkratší průjezd, pěkně udělaný vložák ve Zbyslavicích, hezké využití nenápadné jednosměrky v Kyjovicích, promyšlené průjezdy kolem kóty 414 s využitím komunikace v podjezdu a další. Starobělský den byla opravdu velmi povedená soutěž, jedna z nejlepších, které jsme se letos zúčastnili. O její kvalitě vypovídá i to, že nebyla ani jedna připomínka. V celé soutěži nikdo neobjevil žádnou chybu, což byla určitě především zásluha zodpovědného Jurasovu přístupu ke stavění, ale určitě i Duži jako HR.
Po zajetí takovéto soutěže opravdu nelitujeme těch ujetých kilometrů a musíme jenom doufat, že Juras si časem rozmyslí svá slova o poslední Staré Bělé a my se tam zase někdy všichni sejdeme.
Po dalším občerstvení následovala Hlučínská noc. V souvislosti s ní bych se jen zmínil o několika debatách, které jsme poslední dobou vedli, že až na výjimky není dobré, když jsou autor tratě i HR z jedné posádky. Mají potom podobný způsob uvažování a tím jim můžou uniknout různé problémy.
Závěrem už bych jen konstatoval, že péče o soutěžící byla jako vždy na vynikající úrovni.
autor příspěvku: MichalG
6. 11. 2012 19:46 Těrlicko
Tak jsme se na severní Moravě rozloučili s dalším ročníkem mistráků v AOS. Centrum bylo v kempu na Těrlické přehradě, v kempu, který určitě pamatuje socialismus a od té doby se tam velmi málo změnilo a bylo velmi málo uděláno, ale pro nás toto zázemí postačilo. Přišlo také špatné počasí, ale ani to nám až tak nevadilo.
Takže stručně zaznamenáno. Pořadatelé v čele se Zbyťákem uspořádali na závěr letošního seriálu mistrovství velmi dobré dvoukolo. Organizace nevázla a nějaké to drobné zdržení se dalo přehlédnout. Itineráře byly, tak jak se od Důži dalo čekat, velmi jednoduše zadané a náročné - s minimem podmínek , vložáků a detailů a také s nezvykle málo okénky v zadání. Přesto, anebo právě proto, daly iti pořádně zabrat, a to zejména vždy prostřední etapy, které byly umístěny do prostoru kolem severomoravské automobilky. Tyto pasáže byly mapařsky hodně náročné, a to nejenom proto, že byly postaveny na padesátkový mapový podklad z hloubi minulého století.
Přístup k organizaci celého dvoukola byl velmi vstřícný, takřka domácí, takže se dají prominout i v podstatě nakonec nepodstatné chybky v iti, jako jedna mapová růžice s divně otočenými světovými stranami nebo nesprávné měřítko jedné z mála použitých slepých map, či nedomyšlený iti s jednosměrnými komunikacemi. A tak nakonec vše proběhlo až do zdárného konce tak, jak mělo. Staronoví mistři byli vyhlášeni (všichni jim gratulujeme) a i večírek na závěr se určitě vydařil.
Mistrovství AOS 2012 je zdařile za námi a tak si přejme, ať se alespoň na této letošní dobré úrovni podaří i seriál mistrovství v roce 2013. Milan Vlk
..........................................................................................................................................................................
Takže stručně zaznamenáno. Pořadatelé v čele se Zbyťákem uspořádali na závěr letošního seriálu mistrovství velmi dobré dvoukolo. Organizace nevázla a nějaké to drobné zdržení se dalo přehlédnout. Itineráře byly, tak jak se od Důži dalo čekat, velmi jednoduše zadané a náročné - s minimem podmínek , vložáků a detailů a také s nezvykle málo okénky v zadání. Přesto, anebo právě proto, daly iti pořádně zabrat, a to zejména vždy prostřední etapy, které byly umístěny do prostoru kolem severomoravské automobilky. Tyto pasáže byly mapařsky hodně náročné, a to nejenom proto, že byly postaveny na padesátkový mapový podklad z hloubi minulého století.
Přístup k organizaci celého dvoukola byl velmi vstřícný, takřka domácí, takže se dají prominout i v podstatě nakonec nepodstatné chybky v iti, jako jedna mapová růžice s divně otočenými světovými stranami nebo nesprávné měřítko jedné z mála použitých slepých map, či nedomyšlený iti s jednosměrnými komunikacemi. A tak nakonec vše proběhlo až do zdárného konce tak, jak mělo. Staronoví mistři byli vyhlášeni (všichni jim gratulujeme) a i večírek na závěr se určitě vydařil.
Mistrovství AOS 2012 je zdařile za námi a tak si přejme, ať se alespoň na této letošní dobré úrovni podaří i seriál mistrovství v roce 2013. Milan Vlk
autor příspěvku: MilanVlk
29. 10. 2012 7:49 Staronoví mistři České republiky v AOS.
..........................................................................................................................................................................
Pořadí v mistrovství ČR v AOS pro rok 2012.
1. Dvorský Karel - Dvorský Petr (BASK Brno)
2. Mrštík Václav - Klenák Zdeněk (AMK Most)
3. Kubíček Jiří - Kubíčková Simona (Postřelmov)
Pořadí v soutěži o mistra volantu:
1. Magdolen Roman jun. (SK)
2. Kubíček Jiří (Postřelmov)
3. Černý Petr (Praha)
Za sychravého počasí počasí bojovali posádky startující v mistrovství ČR o poslední body v tomto roce. Porucha auta donutila mistrovskou posádku v první časovce vyměnit auto. Protože to bylo i s řidičem ztratila tak nárok na přidělení mistrovských bodů. Náskok z předchozích kol však měli dostatečně vysoký, takže to neovlivnilo jejich obhajobu titulu. Rozhodovalo se však na dalších místech.
Nejen počasí, ale i dvě nebo tři sporné místa v itineráři, daly posádkám zabrat hlavně časově.
Po závěrečném ceremoniálu v retro penziónu, bylo ukončení sezóny umocněno tím, že napadl sníh !
Sezóna 2012 skončila, Ať žije sezóna 2013 !!!
Pár fotek
..........................................................................................................................................................................
1. Dvorský Karel - Dvorský Petr (BASK Brno)
2. Mrštík Václav - Klenák Zdeněk (AMK Most)
3. Kubíček Jiří - Kubíčková Simona (Postřelmov)
Pořadí v soutěži o mistra volantu:
1. Magdolen Roman jun. (SK)
2. Kubíček Jiří (Postřelmov)
3. Černý Petr (Praha)
Za sychravého počasí počasí bojovali posádky startující v mistrovství ČR o poslední body v tomto roce. Porucha auta donutila mistrovskou posádku v první časovce vyměnit auto. Protože to bylo i s řidičem ztratila tak nárok na přidělení mistrovských bodů. Náskok z předchozích kol však měli dostatečně vysoký, takže to neovlivnilo jejich obhajobu titulu. Rozhodovalo se však na dalších místech.
Nejen počasí, ale i dvě nebo tři sporné místa v itineráři, daly posádkám zabrat hlavně časově.
Po závěrečném ceremoniálu v retro penziónu, bylo ukončení sezóny umocněno tím, že napadl sníh !
Sezóna 2012 skončila, Ať žije sezóna 2013 !!!
Pár fotek
autor příspěvku: Duža
21. 10. 2012 10:38 ČP Tábor
Standa Kočí postavil pěknou 3etapovou soutěž, tradičně v Táboře a jeho blízkém okolí. Bodové příděly za soutěž byly na pohár nezvykle vysoké, ale nebylo to asi ani tak obtížností itinerářů, jako spíš proto, že bylo všeho prostě hodně.
Hned příprava do 1. etapy znamenala najít ve dvou mapových podkladech 13 detailů, což bylo ztíženo ještě tím, že oba podklady byly (protiřádově) pro 2 etapy (to jsme ale v tu chvíli ještě netušili), takže např. v základní mapě bylo asi 40 kót. K tomu 2 podmínky a 5 vložáků. Hned chvíli po startu jsme měli problém, co je křížení se železnicí. Autor bral v úvahu úrovňové a nadjetí, podjetí ne. Po kratším ježdění po Táboře jsme ho opustili a trať nás vedla směr Chotoviny, kde byl cíl 1. etapy. V 2. etapě to začalo podobně - nejprve jsme se ale vraceli do ČK reklamovat, že nám zapomněli dát mapové podklady :-( - 11 detailů, 2 podmínky, 4 vložáky (no řidiči se tedy opravdu nenudili). Chvíli jsme jezdili po Chotovinách a pak se obloukem vrátili do Tábora. 3. etapa (Standovo oblíbené ježdění centrem Tábora) byla asi navigátorsky nejtěžší. Hlavně příjezd na SM33, tam pořád přesně nevím, proč jsem se měl vyhnout náměstí.
Jak jsem se již zmínil, vzhledem k množství detailů, fint, vložáků apod. se málokteré posádce podařilo vyhnout většímu množství chyb a bodové příděly tomu odpovídaly. Soutěž ale byla postavená pěkně a bez chyb. Co bych si odvážil vytknout, bylo podle mě hodně nešťastné oplechování, kde některé chyby byly (bez důvodu) za 3 plechy a některé naopak zadarmo. A potom snad zbytečné uvedení detailů, které se třeba nakonec nepoužily.
Ještě k výsledkům: 1. Mrštík – Klenák, 2. Ludvíci, 3. Zdrubecký – Kotinová.
..........................................................................................................................................................................
Jak jsem se již zmínil, vzhledem k množství detailů, fint, vložáků apod. se málokteré posádce podařilo vyhnout většímu množství chyb a bodové příděly tomu odpovídaly. Soutěž ale byla postavená pěkně a bez chyb. Co bych si odvážil vytknout, bylo podle mě hodně nešťastné oplechování, kde některé chyby byly (bez důvodu) za 3 plechy a některé naopak zadarmo. A potom snad zbytečné uvedení detailů, které se třeba nakonec nepoužily.
Ještě k výsledkům: 1. Mrštík – Klenák, 2. Ludvíci, 3. Zdrubecký – Kotinová.
autor příspěvku: MichalG
14. 10. 2012 17:55 Stručně z Přerova
Přerov nezůstal nic dlužen své pověsti – hodně nabité, až překombinované itíky, našponované časy, nízké startovné, v jehož ceně je i strava, …
Ale od začátku:
Od 9:30 se před Prechezou (tradičním pořadatelem) začali sjíždět soutěžící z blízka i z daleka, prostě z celého Československa. Jízda zručnosti již byla nachystána, tak jsme ji bez dlouhého otálení odjeli (zpestřením byl nájezd na čtverec couváním), zašli si na dobrý oběd (zřejmým záměrem dvou velkých řízků bylo před soutěží překrvit žaludek a odkrvit mozek) a čekali jsme již jen na rozpravu. Mimoděk se někdo zmínil, že druhá JZ se mu povedla líp než ta první. Jaká druhá? Tak jsme mazali rychle odjet ještě druhou JZ, o které se nějak propozice i pořadatelé zapomněli zmínit.
Ale start do denní části proběhl dle plánu. Protože jsme na rozpravě byli slečnou HR ubezpečeni, že tentokrát jsou časy opravdu dostatečné, tak jsme vyrazili v klidu, vše jsme řešili s rozvahou, ale postupně jsme začali ztrácet jistotu a vyhlížet ČK. No stihli jsme to nakonec ještě slušně, jen 30 min. přes. Soutěž se ale jinak jela docela slušně, i když jsme narazili na pár drobných rozporů s řády a jedno, či dvě místa, která nešla zajet. Větší výtku bych měl k umisťování panelů, které byly velmi často oba u sebe a umístěny u země, kde se daly snadno přehlédnout (což se nám taky povedlo). Po dojetí do cíle dne jsme zjistili, že dle stanoveného časového rozvrhu máme startovat za 15min. To samozřejmě nebylo reálné, takže jsme se najedli, trošičku odpočinuli a odstartovali se zhruba třičtvrtě hodinovým skluzem. Hned po obdržení itíků jsem usoudil, že to bude průser. 100 min. na 50 km s dost náročnou kombinatorikou, která vyžadovala nějakých 10 min. přípravy. Navíc, kdo to namyslel špatně, mohl klidně nachytat nějakých 1500 bodíků. Já osobně mám kombinatoriku rád a nové nápady taky, ale musí se to používat s mírou, a ne tak, že jedna část může někoho odsunout na poslední místo, i když by jinak vše zajel čistě. Pro následný přejezd přes celou mapu A3, ovlivněný mnoha šipkami, se velmi těžko hledala nejkratší trasa. Navíc jsme v noci zaregistrovali sporná místa, jako vynešení kóty reálným oknem, kterou se následně počítali průjezdy. Je vynešení už průjezd? Byli jsme v autě 2 navigátoři, ale každý jsme měli jiný názor. Nakonec jsme se přiklonili k tomu (jak jinak), který autor nechtěl. Jak je to správně, stále nevím. Noční etapa dopadla bohužel tak, jak jsem se obával. Roztrpčením většiny soutěžících a rušením dlouhých sekvencí průjezdů.
Nakonec jsme se dočkali vyhlášení a vyrazili domů. V 5:15 jsem celý šťastný, že jsem přežil, zalezl do postele.
Závěrem bych chtěl říct, že Ludva určitě věnoval celé soutěži hrozně moc času, vymyslel spoustu pěkných nápadů, ale opět se neoprostil od pokušení nacpat toho do soutěže co nejvíc a překvapit spoustou nových myšlenek, které ale bohužel nejsou někdy dotaženy do konce. Simča se také určitě hodně snažila, ale přeci jen to bylo její premiérové působení v roli HR, tak se jí nepovedlo udržet Ludvu v patřičných mezích. Ale musím říct, že den jsem si zajezdil pěkně, noc už mi bohužel velký požitek nepřinesla.
..........................................................................................................................................................................
Ale od začátku:
Od 9:30 se před Prechezou (tradičním pořadatelem) začali sjíždět soutěžící z blízka i z daleka, prostě z celého Československa. Jízda zručnosti již byla nachystána, tak jsme ji bez dlouhého otálení odjeli (zpestřením byl nájezd na čtverec couváním), zašli si na dobrý oběd (zřejmým záměrem dvou velkých řízků bylo před soutěží překrvit žaludek a odkrvit mozek) a čekali jsme již jen na rozpravu. Mimoděk se někdo zmínil, že druhá JZ se mu povedla líp než ta první. Jaká druhá? Tak jsme mazali rychle odjet ještě druhou JZ, o které se nějak propozice i pořadatelé zapomněli zmínit.
Ale start do denní části proběhl dle plánu. Protože jsme na rozpravě byli slečnou HR ubezpečeni, že tentokrát jsou časy opravdu dostatečné, tak jsme vyrazili v klidu, vše jsme řešili s rozvahou, ale postupně jsme začali ztrácet jistotu a vyhlížet ČK. No stihli jsme to nakonec ještě slušně, jen 30 min. přes. Soutěž se ale jinak jela docela slušně, i když jsme narazili na pár drobných rozporů s řády a jedno, či dvě místa, která nešla zajet. Větší výtku bych měl k umisťování panelů, které byly velmi často oba u sebe a umístěny u země, kde se daly snadno přehlédnout (což se nám taky povedlo). Po dojetí do cíle dne jsme zjistili, že dle stanoveného časového rozvrhu máme startovat za 15min. To samozřejmě nebylo reálné, takže jsme se najedli, trošičku odpočinuli a odstartovali se zhruba třičtvrtě hodinovým skluzem. Hned po obdržení itíků jsem usoudil, že to bude průser. 100 min. na 50 km s dost náročnou kombinatorikou, která vyžadovala nějakých 10 min. přípravy. Navíc, kdo to namyslel špatně, mohl klidně nachytat nějakých 1500 bodíků. Já osobně mám kombinatoriku rád a nové nápady taky, ale musí se to používat s mírou, a ne tak, že jedna část může někoho odsunout na poslední místo, i když by jinak vše zajel čistě. Pro následný přejezd přes celou mapu A3, ovlivněný mnoha šipkami, se velmi těžko hledala nejkratší trasa. Navíc jsme v noci zaregistrovali sporná místa, jako vynešení kóty reálným oknem, kterou se následně počítali průjezdy. Je vynešení už průjezd? Byli jsme v autě 2 navigátoři, ale každý jsme měli jiný názor. Nakonec jsme se přiklonili k tomu (jak jinak), který autor nechtěl. Jak je to správně, stále nevím. Noční etapa dopadla bohužel tak, jak jsem se obával. Roztrpčením většiny soutěžících a rušením dlouhých sekvencí průjezdů.
Nakonec jsme se dočkali vyhlášení a vyrazili domů. V 5:15 jsem celý šťastný, že jsem přežil, zalezl do postele.
Závěrem bych chtěl říct, že Ludva určitě věnoval celé soutěži hrozně moc času, vymyslel spoustu pěkných nápadů, ale opět se neoprostil od pokušení nacpat toho do soutěže co nejvíc a překvapit spoustou nových myšlenek, které ale bohužel nejsou někdy dotaženy do konce. Simča se také určitě hodně snažila, ale přeci jen to bylo její premiérové působení v roli HR, tak se jí nepovedlo udržet Ludvu v patřičných mezích. Ale musím říct, že den jsem si zajezdil pěkně, noc už mi bohužel velký požitek nepřinesla.
autor příspěvku: MichalG