19.07.2014 19:38 Povzbudivý telefonát s Zdeňkem Jíšem.
V krátkém telefonickém rozhovoru mě Zdeněk požádal, abych vám oficiálně sdělil, že letošní Prasátko opravdu nebude.
Na dotaz jak se cítí, mi řekl, že v porovnání s předchozími týdny, již dobře a že ho dokonce v nejbližších dnech pustí z nemocnice domů.
Věří dokonce tomu, že se mu podaří připravit podzimní mistrák v Roudnici.
Tak Zdeňku, DRŽÍME PALCE, ať jsi brzy zase OK !!!
..........................................................................................................................................................................
Na dotaz jak se cítí, mi řekl, že v porovnání s předchozími týdny, již dobře a že ho dokonce v nejbližších dnech pustí z nemocnice domů.
Věří dokonce tomu, že se mu podaří připravit podzimní mistrák v Roudnici.
Tak Zdeňku, DRŽÍME PALCE, ať jsi brzy zase OK !!!
autor příspěvku: Duža
23.06.2014 01:24 Rallye Šmidl 2014 - 3.ročník
Dovolte mi, abych Vás seznámil s letošním průběhem amatérské AOS pro začátečníky Rallye Šmídl 2014 – 3.ročník a to prostřednictvím dvou tiskových zpráv, které obletěly region. Vzhledem k obšírnosti textu jsem si toto hodnocení ponechal až na toto období, kdy začíná tzv. okurková sezóna, aby jste měli co číst, když už budou všechny mistráky a soutěže dobojovány v poslední internetové etapě..
K hodnocení kolegyněk z organizačního týmu jen dodán několik doplňků.
V kategorii Hobby (náročnější ITI) se na bedně umístili jen posádky, které byly složeny výhradně z tzv. „bardů“, kteří tratě AOS projížděli již před více než 25 léty (spíše ale 30 roky) v tehdejším federální systému BOAS. Možná některým z Vás jejich jména nebudou zcela tak neznámá, naopak někteří si Vás, nyní již zkušenější, ještě pamatují jako začínající zajíce. Všechny tři takovéto posádky si krásně zavzpomínaly na „zlaté časy“ federálu a jejich veselá očka byla velkou odměnou pro pořadatele, že se podařilo zopakovat po létech něco, na co se jen tak z dřívějška nezapomíná. A v cíli – potěšením pro oba stavitele tratě - byly povzdechy „Vy jste nám dali“ a napětí, jak to dopadlo.
Vzhledem k tomuto pěknému setkání po létech, by chtěli pořadatelé otevřít příští rok třetí kategorii pro pamětníky s tím, že pokud by výkonný výbor svazu AOS uznal za vhodné, mohla by se tato kategorie jet jako současně Shell Cup, takže něco jako prolnutí napříč generacemi. Dalším důvodem je také oddělení těch, co to již někdy jeli, od ostatních, kteří jsou úplnými amatéry a na Rallye Šmídl tzv. „očuchávají“ tento sport. Snad by neměla vadit skutečnost, že soutěž svým průběhem připomíná styl „Podřipského prasátka“ v kombinaci se soutěží dle řádů. Snahou je však udržet obtížnost max. Shellu, pro kategorii Family udělat ještě jednodušší ITI.
Poprvé byla akce dvoudenní a měla by se stát výrazným příspěvkem k propagaci bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. I z toho důvodu bude 4.ročník pořádán dle předpokladů v druhé polovině dubna roku 2015.
A pokud by někdo chtěl nasát atmosféru z letošního ročníku, tak ať zavítá na http://www.smidl.cz/cs/3-rocnik-rallye-smidl-uspesne-zakoncen , kde najde stovky fotografií.
ÚSPĚŠNÝ 3. ROČNÍK RALLYE ŠMÍDL
Poslední dubnový víkend se uskutečnil 3. ročník Rallye Šmídl, pořádaný Střediskem volného času, ANIMO, Žamberk společně s generálním partnerem firmou Šmídl, s.r.o. a městem Žamberk.
Myšlenka pořádat akci, která by byla zaměřena na bezpečnost silničního provozu, a zároveň by se při ní mohly pobavit rodiny s dětmi, vznikla při otevření dopravního hřiště v Žamberku. Shodly se na ní ředitelka SVČ, ANIMO, Žamberk Alena Němcová a zástupce sponzorů, jednatelka firmy Šmídl, s.r.o. Martina Šmídlová. Na startu loňského ročníku se objevilo 24 posádek. V letošním roce už jich bylo přihlášeno 51. Nakonec startovalo 43 aut, z nichž 29 v kategorii Hobby, která je určena pro automobilové nadšence, a 14 v kategorii Family, ta je především pro pobavení rodin s dětmi. I přes to se Rallye Šmídl stává druhou největší automobilovou orientační soutěží v České republice. Moderování Rallye se chopil Standa Berkovec, který se se svým „parťákem“ zapojil i do závodu jako takového. Celou akci pak doplňoval nový maskot Šmídlman.
V sobotu 26. dubna čekal závodníky již tradiční sraz ve Školní jídelně Žamberk na nám. Gen. Knopa, v níž proběhlo uvítání z úst Aleny Němcové, Martiny Šmídlové a 2. místostarostky města Žamberka Jiřiny Jirešové, dále vyplnění dopravních testů a rozprava s Ing. Vladimírem Fabiánem, při níž mezi účastníky zavládla značná nejistota, neboť někteří zřejmě netušili, co je čeká… Následovalo už jen nalepení startovních čísel, nahlédnutí do itinerářů a samotný start, kterého se opět chopila Martina Šmídlová, jakožto ředitelka závodu.
Některé posádky sice startovaly s jistými pochybnostmi, ty se ale s přibývajícími kilometry vytratily a pevně věřím, že závodníci svého přihlášení do soutěže nelitovali a soutěž si náležitě užili.
Letošní Rallye Šmídl byla zaměřena nejen na dopravní, ale i přírodní tematiku a tudíž se není čemu divit, že posádky při svých cestách plnily nejrůznější přírodovědné úkoly, které se samozřejmě bodovaly a jejichž výsledky se odrazily také v celkovém hodnocení. V průběhu závodu se tak posádky prošly po Arboretu Žampach, které je provozováno Domovem pod hradem Žampach, a navštívily Psí útulek Žamberk. Na trase potkala závodníky také tajná kontrola ze strany Městské policie. Pro řidiče byla připravena jízda zručnosti a její zajímavá verze čekala i na dětské účastníky a spolujezdce.
Konec závodu byl v areálu firmy Šmídl, s.r.o., kde byl již od 14:00 hodin připraven doprovodný program nejen pro závodníky, ale i širokou veřejnost. V nabídce byla možnost projet se na elektrokolech a elektroskútrech, shlédnout představení tančících psů, stepařky, Break dance, orientálních a španělských tanců a simulaci dopravní nehody se zásahem hasičů a policie. Pro malé i velké byla připravena řada stanovišť, např. stánek Českého červeného kříže, poznávání přírody s Lesy ČR, dětská nemocnice Albertina Žamberk, malování na obličej, barevné účesy od Jany Kumpoštové, jízda kamionem, „výstava“ zvířat, poradna Jana Bajgara „Jak jezdit hospodárně“ nebo řádění v pěně, kterou připravili hasiči. K zakoupení byly magnety a výšivky s logem firmy nebo sladké zákusky a perníky napečené speciálně pro tuto příležitost, společně s širokým spektrem dalšího občerstvení. Vítězům jednotlivých kategorií patřily nádherné putovní poháry, ale díky zajímavým a hodnotným cenám nepřišly zkrátka ani ostatní posádky.
Odpoledne neděle 27. dubna pak patřilo dětskému dopravnímu hřišti, kde byla pro děti připravena řada soutěžních úkolů s dopravní tematikou, za jejichž splnění získaly volné vstupenky pro celou rodinu na film Turbo, který se pro ně promítal v 17:00 hodin v Divišově divadle. Ke shlédnutí byla připravena ukázka skateboardingu a k poučení stánek Besip a Českého červeného kříže. Děti si mimo jiné ověřily znalost dopravních situací a značek, jízdu na dětském dopravním hřišti, chování chodce v silničním provozu nebo chůzi s opileckými brýlemi. Akce se zúčastnilo 55 dětí a vysoutěženo bylo 120 vstupenek.
Finanční výtěžek z celé akce bude použit na podporu Nadace Truck Help (zajišťující pomoc rodinám řidičů z povolání nákladních vozidel a autobusů, kteří se stali oběťmi dopravních nehod při výkonu svého povolání) a na nákup sanitního vozu pro Albertinum Žamberk.
Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se 3. ročníku Rallye Šmídl zúčastnili. Ať jako soutěžící, závodníci nebo hosté, především však organizačnímu týmu, jehož jádru (převážně stavitelům tratě a hlavním organizátorům) patří můj veliký obdiv.
autorka: Brůnová Petra, Bc. | dne 16.05.2014
Rallye Šmídl podpoří Truck Help a Albertinum
Žamberk /Ohlédnutí/ – Na start třetího ročníku amatérské automobilové orientační soutěže Rallye Šmídl bylo přihlášeno více než 50 posádek. Nakonec ale odstartovalo posádek „jen" 43. Díky tomuto počtu se Rallye Šmídl stala 2. největším závodem automobilových orientačních soutěží v České republice.
V den závodu vládla velká nervozita, neboť někteří účastníci vůbec netušili, co je čeká, a po rozpravě, kde byla vysvětlena základní pravidla, panika vystoupala. Na chatě Habřinka v Českých Libchavách proběhla jízda zručnosti a oběd. Protože i letos byly vyhlášeny dvě kategorie – family a hobby, na cestě byla připravena řada stanovišť i pro děti. Zastávka byla i v arboretu, což je část zámeckého parku a chráněná památka, která je součástí Domova pod hradem Žampach. Tato nezisková organizace se stará o osoby s mentálním a tělesným postižením. Jednu závodní posádku tvořili právě klienti domova a jejich ošetřovatelky.
Další zastávkou byl psí útulek v Žamberku. Druhá etapa byla zakončena ve firmě Šmídl, kde bylo připraveno občerstvení a bohatý doprovodný program: jízda na elektrokolech, výstava zajímavých zvířat (hadi, varan, chameleon, atd.), simulace dopravní nehody včetně zásahu hasičů a policie. Děti měly možnost skotačit v hasičské pěně, což pro ně byl velký zážitek, menší však pro maminky… Děti byly nakonec mokré jak myši, ale velmi spokojené.
Také ceny byly letos opět zajímavé: sportovní náčiní, hodinky, tablet a krásné putovní poháry.
Finanční výtěžek získaný v rámci této akce bude využit na podporu dvou organizací: Truck Help a Albertinum Žamberk.
Výsledky:
Hobby:
1. Libor Hlava – Miloš Hlava 1861 b
2. Vladimír Žlábek – Jindřich Novotný 2096 b
3. Stanislav Štepánek – Jiří Rozprým 2437 b
Family:
1. Radek Jedlička – Radka Jedličková 1376 b
2. Lukáš Kubela – Kristýna Dubnická 1828 b
3. Ivana Prachařová – Zdeněk Chrástecký 1992 b
Jízda zručnosti:
1. Libor Hlava – Miloš Hlava
Nejlepší ženská posádka
Jitka Kašková – Marcela Vodáková
autorka: Hana Hlavová – Šmídl s.r.o.
..........................................................................................................................................................................
K hodnocení kolegyněk z organizačního týmu jen dodán několik doplňků.
V kategorii Hobby (náročnější ITI) se na bedně umístili jen posádky, které byly složeny výhradně z tzv. „bardů“, kteří tratě AOS projížděli již před více než 25 léty (spíše ale 30 roky) v tehdejším federální systému BOAS. Možná některým z Vás jejich jména nebudou zcela tak neznámá, naopak někteří si Vás, nyní již zkušenější, ještě pamatují jako začínající zajíce. Všechny tři takovéto posádky si krásně zavzpomínaly na „zlaté časy“ federálu a jejich veselá očka byla velkou odměnou pro pořadatele, že se podařilo zopakovat po létech něco, na co se jen tak z dřívějška nezapomíná. A v cíli – potěšením pro oba stavitele tratě - byly povzdechy „Vy jste nám dali“ a napětí, jak to dopadlo.
Vzhledem k tomuto pěknému setkání po létech, by chtěli pořadatelé otevřít příští rok třetí kategorii pro pamětníky s tím, že pokud by výkonný výbor svazu AOS uznal za vhodné, mohla by se tato kategorie jet jako současně Shell Cup, takže něco jako prolnutí napříč generacemi. Dalším důvodem je také oddělení těch, co to již někdy jeli, od ostatních, kteří jsou úplnými amatéry a na Rallye Šmídl tzv. „očuchávají“ tento sport. Snad by neměla vadit skutečnost, že soutěž svým průběhem připomíná styl „Podřipského prasátka“ v kombinaci se soutěží dle řádů. Snahou je však udržet obtížnost max. Shellu, pro kategorii Family udělat ještě jednodušší ITI.
Poprvé byla akce dvoudenní a měla by se stát výrazným příspěvkem k propagaci bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. I z toho důvodu bude 4.ročník pořádán dle předpokladů v druhé polovině dubna roku 2015.
A pokud by někdo chtěl nasát atmosféru z letošního ročníku, tak ať zavítá na http://www.smidl.cz/cs/3-rocnik-rallye-smidl-uspesne-zakoncen , kde najde stovky fotografií.
ÚSPĚŠNÝ 3. ROČNÍK RALLYE ŠMÍDL
Poslední dubnový víkend se uskutečnil 3. ročník Rallye Šmídl, pořádaný Střediskem volného času, ANIMO, Žamberk společně s generálním partnerem firmou Šmídl, s.r.o. a městem Žamberk.
Myšlenka pořádat akci, která by byla zaměřena na bezpečnost silničního provozu, a zároveň by se při ní mohly pobavit rodiny s dětmi, vznikla při otevření dopravního hřiště v Žamberku. Shodly se na ní ředitelka SVČ, ANIMO, Žamberk Alena Němcová a zástupce sponzorů, jednatelka firmy Šmídl, s.r.o. Martina Šmídlová. Na startu loňského ročníku se objevilo 24 posádek. V letošním roce už jich bylo přihlášeno 51. Nakonec startovalo 43 aut, z nichž 29 v kategorii Hobby, která je určena pro automobilové nadšence, a 14 v kategorii Family, ta je především pro pobavení rodin s dětmi. I přes to se Rallye Šmídl stává druhou největší automobilovou orientační soutěží v České republice. Moderování Rallye se chopil Standa Berkovec, který se se svým „parťákem“ zapojil i do závodu jako takového. Celou akci pak doplňoval nový maskot Šmídlman.
V sobotu 26. dubna čekal závodníky již tradiční sraz ve Školní jídelně Žamberk na nám. Gen. Knopa, v níž proběhlo uvítání z úst Aleny Němcové, Martiny Šmídlové a 2. místostarostky města Žamberka Jiřiny Jirešové, dále vyplnění dopravních testů a rozprava s Ing. Vladimírem Fabiánem, při níž mezi účastníky zavládla značná nejistota, neboť někteří zřejmě netušili, co je čeká… Následovalo už jen nalepení startovních čísel, nahlédnutí do itinerářů a samotný start, kterého se opět chopila Martina Šmídlová, jakožto ředitelka závodu.
Některé posádky sice startovaly s jistými pochybnostmi, ty se ale s přibývajícími kilometry vytratily a pevně věřím, že závodníci svého přihlášení do soutěže nelitovali a soutěž si náležitě užili.
Letošní Rallye Šmídl byla zaměřena nejen na dopravní, ale i přírodní tematiku a tudíž se není čemu divit, že posádky při svých cestách plnily nejrůznější přírodovědné úkoly, které se samozřejmě bodovaly a jejichž výsledky se odrazily také v celkovém hodnocení. V průběhu závodu se tak posádky prošly po Arboretu Žampach, které je provozováno Domovem pod hradem Žampach, a navštívily Psí útulek Žamberk. Na trase potkala závodníky také tajná kontrola ze strany Městské policie. Pro řidiče byla připravena jízda zručnosti a její zajímavá verze čekala i na dětské účastníky a spolujezdce.
Konec závodu byl v areálu firmy Šmídl, s.r.o., kde byl již od 14:00 hodin připraven doprovodný program nejen pro závodníky, ale i širokou veřejnost. V nabídce byla možnost projet se na elektrokolech a elektroskútrech, shlédnout představení tančících psů, stepařky, Break dance, orientálních a španělských tanců a simulaci dopravní nehody se zásahem hasičů a policie. Pro malé i velké byla připravena řada stanovišť, např. stánek Českého červeného kříže, poznávání přírody s Lesy ČR, dětská nemocnice Albertina Žamberk, malování na obličej, barevné účesy od Jany Kumpoštové, jízda kamionem, „výstava“ zvířat, poradna Jana Bajgara „Jak jezdit hospodárně“ nebo řádění v pěně, kterou připravili hasiči. K zakoupení byly magnety a výšivky s logem firmy nebo sladké zákusky a perníky napečené speciálně pro tuto příležitost, společně s širokým spektrem dalšího občerstvení. Vítězům jednotlivých kategorií patřily nádherné putovní poháry, ale díky zajímavým a hodnotným cenám nepřišly zkrátka ani ostatní posádky.
Odpoledne neděle 27. dubna pak patřilo dětskému dopravnímu hřišti, kde byla pro děti připravena řada soutěžních úkolů s dopravní tematikou, za jejichž splnění získaly volné vstupenky pro celou rodinu na film Turbo, který se pro ně promítal v 17:00 hodin v Divišově divadle. Ke shlédnutí byla připravena ukázka skateboardingu a k poučení stánek Besip a Českého červeného kříže. Děti si mimo jiné ověřily znalost dopravních situací a značek, jízdu na dětském dopravním hřišti, chování chodce v silničním provozu nebo chůzi s opileckými brýlemi. Akce se zúčastnilo 55 dětí a vysoutěženo bylo 120 vstupenek.
Finanční výtěžek z celé akce bude použit na podporu Nadace Truck Help (zajišťující pomoc rodinám řidičů z povolání nákladních vozidel a autobusů, kteří se stali oběťmi dopravních nehod při výkonu svého povolání) a na nákup sanitního vozu pro Albertinum Žamberk.
Závěrem bych ráda poděkovala všem, kteří se 3. ročníku Rallye Šmídl zúčastnili. Ať jako soutěžící, závodníci nebo hosté, především však organizačnímu týmu, jehož jádru (převážně stavitelům tratě a hlavním organizátorům) patří můj veliký obdiv.
autorka: Brůnová Petra, Bc. | dne 16.05.2014
Rallye Šmídl podpoří Truck Help a Albertinum
Žamberk /Ohlédnutí/ – Na start třetího ročníku amatérské automobilové orientační soutěže Rallye Šmídl bylo přihlášeno více než 50 posádek. Nakonec ale odstartovalo posádek „jen" 43. Díky tomuto počtu se Rallye Šmídl stala 2. největším závodem automobilových orientačních soutěží v České republice.
V den závodu vládla velká nervozita, neboť někteří účastníci vůbec netušili, co je čeká, a po rozpravě, kde byla vysvětlena základní pravidla, panika vystoupala. Na chatě Habřinka v Českých Libchavách proběhla jízda zručnosti a oběd. Protože i letos byly vyhlášeny dvě kategorie – family a hobby, na cestě byla připravena řada stanovišť i pro děti. Zastávka byla i v arboretu, což je část zámeckého parku a chráněná památka, která je součástí Domova pod hradem Žampach. Tato nezisková organizace se stará o osoby s mentálním a tělesným postižením. Jednu závodní posádku tvořili právě klienti domova a jejich ošetřovatelky.
Další zastávkou byl psí útulek v Žamberku. Druhá etapa byla zakončena ve firmě Šmídl, kde bylo připraveno občerstvení a bohatý doprovodný program: jízda na elektrokolech, výstava zajímavých zvířat (hadi, varan, chameleon, atd.), simulace dopravní nehody včetně zásahu hasičů a policie. Děti měly možnost skotačit v hasičské pěně, což pro ně byl velký zážitek, menší však pro maminky… Děti byly nakonec mokré jak myši, ale velmi spokojené.
Také ceny byly letos opět zajímavé: sportovní náčiní, hodinky, tablet a krásné putovní poháry.
Finanční výtěžek získaný v rámci této akce bude využit na podporu dvou organizací: Truck Help a Albertinum Žamberk.
Výsledky:
Hobby:
1. Libor Hlava – Miloš Hlava 1861 b
2. Vladimír Žlábek – Jindřich Novotný 2096 b
3. Stanislav Štepánek – Jiří Rozprým 2437 b
Family:
1. Radek Jedlička – Radka Jedličková 1376 b
2. Lukáš Kubela – Kristýna Dubnická 1828 b
3. Ivana Prachařová – Zdeněk Chrástecký 1992 b
Jízda zručnosti:
1. Libor Hlava – Miloš Hlava
Nejlepší ženská posádka
Jitka Kašková – Marcela Vodáková
autorka: Hana Hlavová – Šmídl s.r.o.
autor příspěvku: VláďaF
21.06.2014 19:00 Pohled z bedny - Autotur 2014 noc
Soutěž byla uspořádána na velmi dobré úrovni, neboť ředitel rozdal úkoly svým podřízeným tak dokonale, že na něj nic nezbylo a mohl tedy v klidu odjet v den soutěže na dovolenou. Itíky byly pěkné, jediné sporné místo bylo velmi podrobně prodiskutováno na stránkách v diskuzi včetně různých grafických zobrazení porovnávajících autorovu mapu se skutečností, což jistě autora potěšilo. Mirek Ludvík před soutěží tvrdil, že o vítězi bude rozhodovat jízda zručnosti, ale protože zase kecal, tak se nám nakonec překvapivě podařilo vyhrát i se 110 TB za radar. Žádnou doplňující písničku nemám, ale zase na oplátku je můj příspěvek bohatší na informace:-)
Za st. č. 3 Zdenek Klenák
..........................................................................................................................................................................
Za st. č. 3 Zdenek Klenák
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
18.06.2014 17:08 Pohled z bedny - Autotur 2014 den
Bylo to bez chybičky, 3x hurá! Do Prahy na soutěž kdykoliv znovu přijedu (a to je fakt)!
A na závěr jedna tématická Praha
..........................................................................................................................................................................
A na závěr jedna tématická Praha
autor příspěvku: R.A.
13.06.2014 12:15 Pohled z bedny - Krakonoš 2014
4. kolo MČR postavil Jiří Boudný ml. a soutěž odpískal Mirek Paulů. Dala se očekávat určitě jednodušší soutěž než noční Střelka. Obě soutěže jsme jeli bez počítadel, když jsme po cestě zjistili, že nefungují. Brzy po odjezdu z Ústí začal Pavel Kopeček hledat brejle a vypadalo to, že je zapomněl, tak jsme s Vaškem jen suše poznamenali, že nám ubyl jeden soupeř. Brzy nato jsme zjistili, že nám nefungují počítadla. Pavel brejle našel, ale nám počítadla fungovat nezačala ani po servisním zásahu Petra Černého. No nic tak to muselo jít bez počítadel.
1. etapa nás zavedla z Jičína až cca 2 km západně od Sobotky. Etapa to byla jezdivá, nepříliš složitá, ale chyba se tam určitě udělat dala. Průjezd do k. 106 v kombinaci s podmínkou „při druhém průjezdu lichou kótou jeď P“, které byly v cestě 2, byl náročnější na vymyšlení a mě překvapilo jak to posádky kolem nás rychle vyřešily, ale já se držím zásady 2x měř a jednou řež. Dále autor využil souběžné komunikace s hlavní silnicí do Sobotky k různým mapovým fíglíkům, na které jsme mu neskočili. Problém nastal při průjezdu do detailu k. 122 v obci Samšina, kdy mapová komunikace vedla spíše mírně doleva na vedlejší komunikaci, kde byla i SPK, ale skončili jsme na „téčku“ a co s tím dál, když mapa vede rovně. Po krátkém tápání nám č. 8 ukazuje, že R lze projet po cestičce kolem baráku a máme vyhráno. Po soutěži zjišťujeme, že to takto autor nechtěl, ale rozumně byly uznány obě varianty- tohle v mapě M50 asi jednoznačně určit opravdu nešlo. Další průjezd už byl pro nás bezproblémový až na jedno místo, kdy jsme dle vložáku nesměli jet do zákazu vjezdu náklaďáků. Před námi č. 8- chceme doleva, tam je zákaz, tam nemůžeme, obě posádky se tedy jedeme se otočit do detailu 118 a pak znovu k tomu samému zákazu a „osmička“ do něj klidně odbočuje, tak to nechápu- poprvé ho viděli a podruhé ne? My tam nejedeme, tak hloupí nejsme. Nějak nám to ale nevychází a tak je hádanka brzy rozluštěna- hlupák jsem já, vložák přestal platit v k. 118. V ČK jen 7 min. zpoždění, to je na nás celkem dobrej výkon. Ani nechci s nikým mluvit (ještě bych se mohl dozvědět co jsme kde zkazili) a hned jet (dokud mně není blbě), tak jen krátká přestávka a jede se dál. V časovce jsem si vzpomněl na Ivana Šourka- toto byl jeho prostor pro soutěže a časovka stála na stejném místě jako před lety na jeho soutěži. Až teprve výsledky ukázaly jak byla tato etapa důležitá pro celkové výsledky- čistě tuto etapu zajela pouze č. 3 a 12, která se nakonec umístila na prvních dvou místech. Čas stihli pouze Ludvíci, ostatní většinou jen menší zpoždění.
Druhá etapa znamenala přesun zpět přes Sobotku do Jičína opět s využitím mapových fíglíků na komunikaci souběžné s hlavní do Jičína. Po krátkém průjezdu přes Sobotku jsme se vrátili k časovce, kde jsme narazili na menší problém při průjezdu kolem ČK, kdy na SPK byla na první tabuli otočná šipka (i když trochu zašlá, ale byla tam) a na druhé nic, což vyřešil rozhodčí rychlým telefonátem se stavitelem a mohli jsme pokračovat dál. Při dojezdu do Jičína (k. 208) bylo třeba si uvědomit, že podmínka „po 2. průjezdu k.207 jeď SM24“ mně zkrátí jinak nejkratší mapovou cestu, takže bylo třeba projet k. 207 podruhé. Tato etapa byla dost lehká, což prokázaly i výsledky- 6 posádek bez jediné chyby a 5 posádek stihlo čas, my jsme se opozdili pouze o 3 minuty, tak to bylo v pohodě. Bez dlouhého otálení jdeme na 3. etapu- blbě mně není, tak není na co čekat.
Třetí etapa vedla výhradně po Jičíně a byla v podobném duchu jako první 2 etapy. Měřila 29 km, měla 3 detaily, 2 podmínky, 1 vložák a pouze 10 okének v itineráři. Ani tato etapa nebyla příliš obtížná a určitě se vyskytly zajímavé průjezdy a řešení, kde se dala udělat chyba. Zajímavé byly určitě 2 detaily stejné kóty (313)- jeden zobrazující prostor na sever a druhý prostor na jih. Bylo třeba se dle detailu otočit, opticky to bylo kratší na sever (M10), ale protože ta část na jih byla v M2, tak to po změření bylo kratší na jih. Menší šotek se autorovi vyskytl při dojezdu do ČK- místo ČK 1 bylo ČK 2, ale myslím, že při soutěži jsem si toho ani nevšiml. Výsledky ukázaly, že tato etapa byla nejlehčí- 8 posádek zajelo bez chyby a 8 posádek stihlo čas, i když průměrná rychlost nebyla (vzhledem k tomu, že se jezdilo prakticky jen po městě) nijak nízká- 35 km/h, my měli 7 min. zásek, což nevadilo. Posádka č. 12 udělala jedinou chybu v soutěži a tím se připravila o první místo a nám tím pádem spadlo vítězství do klína, když jsme za celou soutěž žádnou chybu neudělali, i když k tomu párkrát nebylo daleko
Myslím, že je třeba pořadatelům za obě kola poděkovat, soutěž se určitě povedla.-) Den byl dost lehký a svou obtížností odpovídal spíše poháru. Na jednu stranu je to blbé v tom, že jedna chyba rozhodne posádce celou soutěž a to by asi být nemělo. Na druhou stranu je to pro všechny stejné a mají šanci se dostat na čelní místa i posádky, která se tam při těžších soutěžích nevyskytují. Když je soutěž lehčí a bez chyby, tak to má ještě další výhodu, není o čem diskutovat a je brzy konec. Ona ta denní soutěž zase tak úplně lehká nebyla a nějaká ta chyba se určitě udělat dala. Celkově nízký počet TB spíše svědčí o tom, že posádky jsou na vysoké úrovni a chyby moc nedělají, klobouk dolů před kvalitou posádek. Vzhledem k obtížnosti soutěží by určitě byla lepší varianta, kdyby se lehčí soutěž jela v noci a těžší ve dne a to obzvlášť v případě kdy konec i začátek obou soutěží byl ve stejném místě. Už dopředu přece bylo jasné, že Mirek Paulů neumí postavit lehkou soutěž (a já jsem rád, že to neumí).-) Výsledky byly v rekordně krátkém čase, tuším někdy kolem 15 hod, Jirka Boudný už určitě dopředu počítal s tím, že bude od 17.45 h. hokej a umožnil tím prakticky všem stihnout jeho sledování.-) Vašek jezdí hodně rychle a tentokrát jel domů ještě rychleji, abychom se stihli s Pavlem Kopečkem přesunout oba domů ke sledování hokeje. Cestou nahnal asi tak 20min., které jsme v Ústí proseděli v autě v takové průtrži mračen kombinované s kroupami, že jsme ani nemohli vystoupit a přejít do garáže. Potěšující bylo, že nás cestou nepostihl žádný neopravitelný defekt pneu jako cestou z Mohelnice, ono se to v sobotu večer na dálnici u auta bez rezervy, heveru a klíče na kola blbě řeší:-( Další potěšující zprávou bylo i to, že jsme zjistili, že se dá jezdit i bez počítadel. Možná, že je Vašek ani nenechá opravit, alespoň to člověka nezdržuje, když ty metry nesedí a nehledá v tom na každé třetí křižovatce nějakou fintu, je to takové rychlejší.-).
Už jsem myslel, že to nestihnu, ale podařilo se a předávám tímto žezlo dalšímu pisateli, který už dnes má možnost si vysloužit tu příjemnou povinnost (pro mě je to spíš trest) a napsat další pohled z bedny.
Zdenek Klenák
..........................................................................................................................................................................
1. etapa nás zavedla z Jičína až cca 2 km západně od Sobotky. Etapa to byla jezdivá, nepříliš složitá, ale chyba se tam určitě udělat dala. Průjezd do k. 106 v kombinaci s podmínkou „při druhém průjezdu lichou kótou jeď P“, které byly v cestě 2, byl náročnější na vymyšlení a mě překvapilo jak to posádky kolem nás rychle vyřešily, ale já se držím zásady 2x měř a jednou řež. Dále autor využil souběžné komunikace s hlavní silnicí do Sobotky k různým mapovým fíglíkům, na které jsme mu neskočili. Problém nastal při průjezdu do detailu k. 122 v obci Samšina, kdy mapová komunikace vedla spíše mírně doleva na vedlejší komunikaci, kde byla i SPK, ale skončili jsme na „téčku“ a co s tím dál, když mapa vede rovně. Po krátkém tápání nám č. 8 ukazuje, že R lze projet po cestičce kolem baráku a máme vyhráno. Po soutěži zjišťujeme, že to takto autor nechtěl, ale rozumně byly uznány obě varianty- tohle v mapě M50 asi jednoznačně určit opravdu nešlo. Další průjezd už byl pro nás bezproblémový až na jedno místo, kdy jsme dle vložáku nesměli jet do zákazu vjezdu náklaďáků. Před námi č. 8- chceme doleva, tam je zákaz, tam nemůžeme, obě posádky se tedy jedeme se otočit do detailu 118 a pak znovu k tomu samému zákazu a „osmička“ do něj klidně odbočuje, tak to nechápu- poprvé ho viděli a podruhé ne? My tam nejedeme, tak hloupí nejsme. Nějak nám to ale nevychází a tak je hádanka brzy rozluštěna- hlupák jsem já, vložák přestal platit v k. 118. V ČK jen 7 min. zpoždění, to je na nás celkem dobrej výkon. Ani nechci s nikým mluvit (ještě bych se mohl dozvědět co jsme kde zkazili) a hned jet (dokud mně není blbě), tak jen krátká přestávka a jede se dál. V časovce jsem si vzpomněl na Ivana Šourka- toto byl jeho prostor pro soutěže a časovka stála na stejném místě jako před lety na jeho soutěži. Až teprve výsledky ukázaly jak byla tato etapa důležitá pro celkové výsledky- čistě tuto etapu zajela pouze č. 3 a 12, která se nakonec umístila na prvních dvou místech. Čas stihli pouze Ludvíci, ostatní většinou jen menší zpoždění.
Druhá etapa znamenala přesun zpět přes Sobotku do Jičína opět s využitím mapových fíglíků na komunikaci souběžné s hlavní do Jičína. Po krátkém průjezdu přes Sobotku jsme se vrátili k časovce, kde jsme narazili na menší problém při průjezdu kolem ČK, kdy na SPK byla na první tabuli otočná šipka (i když trochu zašlá, ale byla tam) a na druhé nic, což vyřešil rozhodčí rychlým telefonátem se stavitelem a mohli jsme pokračovat dál. Při dojezdu do Jičína (k. 208) bylo třeba si uvědomit, že podmínka „po 2. průjezdu k.207 jeď SM24“ mně zkrátí jinak nejkratší mapovou cestu, takže bylo třeba projet k. 207 podruhé. Tato etapa byla dost lehká, což prokázaly i výsledky- 6 posádek bez jediné chyby a 5 posádek stihlo čas, my jsme se opozdili pouze o 3 minuty, tak to bylo v pohodě. Bez dlouhého otálení jdeme na 3. etapu- blbě mně není, tak není na co čekat.
Třetí etapa vedla výhradně po Jičíně a byla v podobném duchu jako první 2 etapy. Měřila 29 km, měla 3 detaily, 2 podmínky, 1 vložák a pouze 10 okének v itineráři. Ani tato etapa nebyla příliš obtížná a určitě se vyskytly zajímavé průjezdy a řešení, kde se dala udělat chyba. Zajímavé byly určitě 2 detaily stejné kóty (313)- jeden zobrazující prostor na sever a druhý prostor na jih. Bylo třeba se dle detailu otočit, opticky to bylo kratší na sever (M10), ale protože ta část na jih byla v M2, tak to po změření bylo kratší na jih. Menší šotek se autorovi vyskytl při dojezdu do ČK- místo ČK 1 bylo ČK 2, ale myslím, že při soutěži jsem si toho ani nevšiml. Výsledky ukázaly, že tato etapa byla nejlehčí- 8 posádek zajelo bez chyby a 8 posádek stihlo čas, i když průměrná rychlost nebyla (vzhledem k tomu, že se jezdilo prakticky jen po městě) nijak nízká- 35 km/h, my měli 7 min. zásek, což nevadilo. Posádka č. 12 udělala jedinou chybu v soutěži a tím se připravila o první místo a nám tím pádem spadlo vítězství do klína, když jsme za celou soutěž žádnou chybu neudělali, i když k tomu párkrát nebylo daleko
Myslím, že je třeba pořadatelům za obě kola poděkovat, soutěž se určitě povedla.-) Den byl dost lehký a svou obtížností odpovídal spíše poháru. Na jednu stranu je to blbé v tom, že jedna chyba rozhodne posádce celou soutěž a to by asi být nemělo. Na druhou stranu je to pro všechny stejné a mají šanci se dostat na čelní místa i posádky, která se tam při těžších soutěžích nevyskytují. Když je soutěž lehčí a bez chyby, tak to má ještě další výhodu, není o čem diskutovat a je brzy konec. Ona ta denní soutěž zase tak úplně lehká nebyla a nějaká ta chyba se určitě udělat dala. Celkově nízký počet TB spíše svědčí o tom, že posádky jsou na vysoké úrovni a chyby moc nedělají, klobouk dolů před kvalitou posádek. Vzhledem k obtížnosti soutěží by určitě byla lepší varianta, kdyby se lehčí soutěž jela v noci a těžší ve dne a to obzvlášť v případě kdy konec i začátek obou soutěží byl ve stejném místě. Už dopředu přece bylo jasné, že Mirek Paulů neumí postavit lehkou soutěž (a já jsem rád, že to neumí).-) Výsledky byly v rekordně krátkém čase, tuším někdy kolem 15 hod, Jirka Boudný už určitě dopředu počítal s tím, že bude od 17.45 h. hokej a umožnil tím prakticky všem stihnout jeho sledování.-) Vašek jezdí hodně rychle a tentokrát jel domů ještě rychleji, abychom se stihli s Pavlem Kopečkem přesunout oba domů ke sledování hokeje. Cestou nahnal asi tak 20min., které jsme v Ústí proseděli v autě v takové průtrži mračen kombinované s kroupami, že jsme ani nemohli vystoupit a přejít do garáže. Potěšující bylo, že nás cestou nepostihl žádný neopravitelný defekt pneu jako cestou z Mohelnice, ono se to v sobotu večer na dálnici u auta bez rezervy, heveru a klíče na kola blbě řeší:-( Další potěšující zprávou bylo i to, že jsme zjistili, že se dá jezdit i bez počítadel. Možná, že je Vašek ani nenechá opravit, alespoň to člověka nezdržuje, když ty metry nesedí a nehledá v tom na každé třetí křižovatce nějakou fintu, je to takové rychlejší.-).
Už jsem myslel, že to nestihnu, ale podařilo se a předávám tímto žezlo dalšímu pisateli, který už dnes má možnost si vysloužit tu příjemnou povinnost (pro mě je to spíš trest) a napsat další pohled z bedny.
Zdenek Klenák
autor příspěvku: Zdeněk Klenák