13.12.2014 13:52 Jak to viděl Janek.
Po dlouhém čase jsem se zase objevil na soutěži. Na Mikulášské jsem kdysi ešče jako študák začínal (tehdy s jakýmsi panem Urbančíkem) a i přes skončení své závodní činnosti sem budu jezdit dokud bude mět Petr zájem mi vozit. Když vylezu z restaurace Na Bojišti ven, je vidět kostel, kolem kterého jsem denně chodil do školy, mám k tomu kraji určitý vztah a tak je možnost se sem podívat vítaným zpestřením. Dokonce se mi podařilo zkontaktovat i mého tátu s jeho tehdejším šoférem, kteří se v Šelkapu zúčastnili ..a jak se později ukázalo, ani po letech se to úplně nezapomíná (byli druzí o jeden plech).
Itiky jsem nechal Petrovi, kterému budou prospěšnější než mi, proto napíšu jen co si pamatuju tak z hlavy. Líbila se mi moc finta s chlumeckým mostem / nemostem s celkem nepodstatným přehodnocením, které podstatně přehodnotilo následnou trasu. Originální mapa u živé vedla trochu jinudy než se jelo, to jsme poznali. Jen jsem si jaksi všimnul až na konci etapy, že mám kreslit reálně jeté silnice. Tady jsme se živé vysmáli a jeli jednosměrku. Až před cílem jsem z průjezdu vyškrtnul (tuším 51) s tím, že je falešná a s vědomím, že živou prostě nemáme a máme mět. Líbila se mi aj mapová nepřesnost u motorestu (2x 22) .. to je ku podivu i na mapy.cz tak jak to má Vašek. Co se mi nelíbilo byl detail ve Varvažově. Pokud pruhy nejsou oddělené trávou, nevím, proč bych měl mět v detailu tři pruhy vykreslené jako tři silnice. Chvilku jsme tady v té frekventované křižovatce stáli a zrovna před pomahači-chrániči, kteří tu kdo ví co zkoumali. Právě při sjezdu kolem Žďárku jsem přišel na to, že mám dokreslovat, začal zkoumat, kde to mělo na co vliv a jen díky stojícímu a přemýšlejícímu Ačaiovi s jedním kvalitním geokačerem ;-) jsme přišli na to, že je tu pokroucená ZM (díky). Nakonec jste nám ale zachránili jen 40TB, protože jsem si tam zbrkle vzal plechy oba a zase nedokresloval. L Líbila se mi ta finta s „neodbočením“ v točně u šipky. Před námi to tam někdo projel šipkou (tuším Vlk s Kopečkem), nevím, jestli nás jen chtěli zmást, nebo to opravdu napsali. My jsme se zmást nenechali a uznale pokývali nad kreativitou Vaška. SM nás moc nenadchla, tak úzkou uličkou nás vodit tam i zpět, abysme se tam potkávali .. proč? Dojezd do cíle už nám docela šel.
Druhá etapa začala ježděním po krásách poloviny Ústí – stane se, nic no.. J SM mi vůbec nesedla a zazdil jsem ji prvoligově. Spojení detailů (a takhle fikané) by mi napadlo před třemi roky, dneska už ne. Trefení se do mapy ve Strážovicích mi silně nešlo a jen díky Petrovi jsme našli ten plech v křoví. Pasáž kolem kolotoče u dálnice byla dobrá, škoda, že se nepovedlo vychytat špatné řešení. Klasovi odjeli čtvrtým výjezdem zpátky a ani nedostali možnost jet chybně dál. Prostě museli zastavit a svou chybu pochopit a napravit. Já ji sice pochopil a zajel to dobře, bohužel jsem pak ze šmíráku do čistopisu opsal jen 33,33, místo 33,33,17,33. Což nás stálo dvě místa a vítězství dopoledne. Auvajs.. U Azalee to bylo vtipné s tou dejkou a třetí pětkou, jen jsem to jaksi nerozklíčoval správně v mapě a jezdili jsme 5min po jakémsi průmyslovém areálu. Moje chyba .. jen za čas. Pak klasika, přeskočil jsem okýnko a vůbec nejel druhou SM v Chlumci. To umím nejlíp, něco přeskočit. Vtipná pasáž v Přestanově, kterou jsem zazdil nás stála další body. Díky štěstí a (pro nás) dobře postaveným plechům to naštěstí ještě vyšlo relativně levně .. asi už jsem se těšil na ten oběd.
Odpoledne mi dokázalo, že není potřeba mět SW poslední módy a že se nechá stále postavit dobré ježdění i na mapě nad pauzákem. Detail v první části mi byl jasný a dával jsem si pozor na ukončení jeho platnosti, až jsem se na něm ve druhé části s úspěchem stejně otočil. Zase.. chyba z půstu. Zklamalo mi, že u ploché už nejsou stromy. Při příští soutěži prosím o další zavedení sem, chcu vidět, jestli se tu objeví aspon stromky mladé. Místo před Roudníky jsem zasklil. Už potřetí se tu staví stejná finta na stejnou cestu, stejně jsem to nedokázal vymyslet. Zdeňku, klidně tady příště zase udělej těžiště soutěže, já ti zde zase udělám radost svým výkazem J. V Kateřině jsme celkem omylem objevili schovaný otočný plech, trvalo nám ale 5min a 7km, než jsme pochopili proč tam je. ..ale dobrý, líbilo se. Otočení u průmzóny taky s nápadem, chtělo to být pomalejší na brzdy jako Petr a šlo to najít i bez měřidel. J Nechali jsme se zmást za Suchými. Možná ani ne tak otočným plechem za plnou čárou, ale zkušenou posádkou, která tam před námi suveréně zahla. WTF? Tohle že by přehlídli? V tu chvílu jsem zapomněl kreslit silnice a už byl plech 1 náš.. V Nových Dvorech byl příjemný nápad s těmi silnicemi projetými jen jednou v detailu, bohužel naší snaze o rychlý dojezd etapy učinili přítrž Jíšovi, kteří si k přemýšlení vybrali jediné úzké místo v oblasti. J Ale Petrovy světlomety dovedly Fabii odtlačit bokem a tak se jelo dál. Dojezd do cíle přes zákaz odbočení si Zdeněk představoval jako pěknou zapeklitost, prý to ale moc lidí nezmastilo.
Krátké intermezzo a hurá dál, ať nedojíždíme za tmy. Zlískal jsem tu stopku za podjezdem, ach jo, znám to místo, ale nedocvaklo mi to. To je jak ty Roudníky… Pak to relativně šlo, jen mi nenapadlo v té roztřesené SM hledat přetažení přes roztřesenou ZM. V počítačem kreslené mapě bych to bral jako dobrou fintu, takhle to není mé gusto. Ježdění po asfaltu jsme pochopili tak, že bude někde dlažba. Nakonec se z toho vyklubala finta/nefinta s bordelovou cestou ke garážím, to kóta na kruháči byla fikaná a finta profesionálně skrytá. Odhalili jsme to a blaženě povrkávali, že to máme OK. Pak přišel takový jalový přejezd přes sídliště v TP (to je asi ta vypuštěná pasáž, kterou Zdeněk zmiňuje. V Srbicích už klasická finta s tou zdvojenou silničkou, odjel jsem to samozřejmě blbě, až před semaforem jsem to naštěstí pochopil a jeli jsme to opravit. Autorova chybka nestojí za řeč, „pochop svého autora“ a umíme to. Fičíme dál a „jo, támhle pro to otočení, které to bude tentokrát?“ Naměříme, že druhé, super, ale pozor, kulišárná, průmzóna L. Dobrýýýý… Pak jsme hledali kozatou pani na silnici, byla tam, ale víc potěšil Květa se štemplem v ruce. No nazdááár. ;-) Pak to bylo takové jednodušší (kóty s reály šly zkazit jen těžko) o to víc se mi líbily Soběchleby. Nevím, do jaké míry to byl autorův záměr či náhoda, dík rozestavění plechů to tipuju spíš na záměr, že dvě dvojice různých křižovatek měly mezi sebou stejné vzdálenosti, díky čemuž bylo nutné si pečlivě všimnout, že mi reál svedl z mapy. Klasické „od odbočení P jeď po XXm L“ tady selhávalo, chtělo to navigátorovu pozornost – pěkné.
Na soutěžích Vaška jsem se kdysi učil, proto není k podivu, že mi sedí jeho styl stavby. Co jsem nepochopil, proč bylo v itiku uvedeno něco v tom stylu, že v případě mostu jsou všechny silnice nahoře i dole, nebo tak nějak. Co kde kdo zase vyprotestoval a proč tento paskvil musí být v itiku uveden? Nechápu. Přijedu na mapový kříž, stojím mezi zábradlími, tak je mi jasné, která bije, ne?
Přiznávám, že několik věcí –zejména ze začátku- pohlídal Petr, než jsem se aklimatizoval do závodního rytmu. Občas mi našel jiné (lepší) řešení, občas jsem já jemu našel nějakou DZ, hlídali jsme se navzájem a na výsledek to nakonec mělo blahodárný vliv.
V neposlední řadě taky díky manželům Klasovým, kteří mi nezištně dovezli z Brna na soutěž i zpět. Když pominu úsporu peněz, hlavně mi přišla k duhu úspora času, protože hned v nedělu ráno v 7 jsem byl zase nastoupen „u pásu“. A v čem mají Klasovi můj hlavní obdiv? Jsou ochotni jet z Ostravy do Chlumce (2x 478km + km na soutěži) na ne-MČR akci. To by si možná příště zasloužilo i speciální malou pozornost pořadatele ;-) Za mě díky, moc se mi to líbilo a když zas bude Mikulášská, ukážu se.
Měj se, J.
Janek Prošek, Brno, Czech rep.
..........................................................................................................................................................................
Itiky jsem nechal Petrovi, kterému budou prospěšnější než mi, proto napíšu jen co si pamatuju tak z hlavy. Líbila se mi moc finta s chlumeckým mostem / nemostem s celkem nepodstatným přehodnocením, které podstatně přehodnotilo následnou trasu. Originální mapa u živé vedla trochu jinudy než se jelo, to jsme poznali. Jen jsem si jaksi všimnul až na konci etapy, že mám kreslit reálně jeté silnice. Tady jsme se živé vysmáli a jeli jednosměrku. Až před cílem jsem z průjezdu vyškrtnul (tuším 51) s tím, že je falešná a s vědomím, že živou prostě nemáme a máme mět. Líbila se mi aj mapová nepřesnost u motorestu (2x 22) .. to je ku podivu i na mapy.cz tak jak to má Vašek. Co se mi nelíbilo byl detail ve Varvažově. Pokud pruhy nejsou oddělené trávou, nevím, proč bych měl mět v detailu tři pruhy vykreslené jako tři silnice. Chvilku jsme tady v té frekventované křižovatce stáli a zrovna před pomahači-chrániči, kteří tu kdo ví co zkoumali. Právě při sjezdu kolem Žďárku jsem přišel na to, že mám dokreslovat, začal zkoumat, kde to mělo na co vliv a jen díky stojícímu a přemýšlejícímu Ačaiovi s jedním kvalitním geokačerem ;-) jsme přišli na to, že je tu pokroucená ZM (díky). Nakonec jste nám ale zachránili jen 40TB, protože jsem si tam zbrkle vzal plechy oba a zase nedokresloval. L Líbila se mi ta finta s „neodbočením“ v točně u šipky. Před námi to tam někdo projel šipkou (tuším Vlk s Kopečkem), nevím, jestli nás jen chtěli zmást, nebo to opravdu napsali. My jsme se zmást nenechali a uznale pokývali nad kreativitou Vaška. SM nás moc nenadchla, tak úzkou uličkou nás vodit tam i zpět, abysme se tam potkávali .. proč? Dojezd do cíle už nám docela šel.
Druhá etapa začala ježděním po krásách poloviny Ústí – stane se, nic no.. J SM mi vůbec nesedla a zazdil jsem ji prvoligově. Spojení detailů (a takhle fikané) by mi napadlo před třemi roky, dneska už ne. Trefení se do mapy ve Strážovicích mi silně nešlo a jen díky Petrovi jsme našli ten plech v křoví. Pasáž kolem kolotoče u dálnice byla dobrá, škoda, že se nepovedlo vychytat špatné řešení. Klasovi odjeli čtvrtým výjezdem zpátky a ani nedostali možnost jet chybně dál. Prostě museli zastavit a svou chybu pochopit a napravit. Já ji sice pochopil a zajel to dobře, bohužel jsem pak ze šmíráku do čistopisu opsal jen 33,33, místo 33,33,17,33. Což nás stálo dvě místa a vítězství dopoledne. Auvajs.. U Azalee to bylo vtipné s tou dejkou a třetí pětkou, jen jsem to jaksi nerozklíčoval správně v mapě a jezdili jsme 5min po jakémsi průmyslovém areálu. Moje chyba .. jen za čas. Pak klasika, přeskočil jsem okýnko a vůbec nejel druhou SM v Chlumci. To umím nejlíp, něco přeskočit. Vtipná pasáž v Přestanově, kterou jsem zazdil nás stála další body. Díky štěstí a (pro nás) dobře postaveným plechům to naštěstí ještě vyšlo relativně levně .. asi už jsem se těšil na ten oběd.
Odpoledne mi dokázalo, že není potřeba mět SW poslední módy a že se nechá stále postavit dobré ježdění i na mapě nad pauzákem. Detail v první části mi byl jasný a dával jsem si pozor na ukončení jeho platnosti, až jsem se na něm ve druhé části s úspěchem stejně otočil. Zase.. chyba z půstu. Zklamalo mi, že u ploché už nejsou stromy. Při příští soutěži prosím o další zavedení sem, chcu vidět, jestli se tu objeví aspon stromky mladé. Místo před Roudníky jsem zasklil. Už potřetí se tu staví stejná finta na stejnou cestu, stejně jsem to nedokázal vymyslet. Zdeňku, klidně tady příště zase udělej těžiště soutěže, já ti zde zase udělám radost svým výkazem J. V Kateřině jsme celkem omylem objevili schovaný otočný plech, trvalo nám ale 5min a 7km, než jsme pochopili proč tam je. ..ale dobrý, líbilo se. Otočení u průmzóny taky s nápadem, chtělo to být pomalejší na brzdy jako Petr a šlo to najít i bez měřidel. J Nechali jsme se zmást za Suchými. Možná ani ne tak otočným plechem za plnou čárou, ale zkušenou posádkou, která tam před námi suveréně zahla. WTF? Tohle že by přehlídli? V tu chvílu jsem zapomněl kreslit silnice a už byl plech 1 náš.. V Nových Dvorech byl příjemný nápad s těmi silnicemi projetými jen jednou v detailu, bohužel naší snaze o rychlý dojezd etapy učinili přítrž Jíšovi, kteří si k přemýšlení vybrali jediné úzké místo v oblasti. J Ale Petrovy světlomety dovedly Fabii odtlačit bokem a tak se jelo dál. Dojezd do cíle přes zákaz odbočení si Zdeněk představoval jako pěknou zapeklitost, prý to ale moc lidí nezmastilo.
Krátké intermezzo a hurá dál, ať nedojíždíme za tmy. Zlískal jsem tu stopku za podjezdem, ach jo, znám to místo, ale nedocvaklo mi to. To je jak ty Roudníky… Pak to relativně šlo, jen mi nenapadlo v té roztřesené SM hledat přetažení přes roztřesenou ZM. V počítačem kreslené mapě bych to bral jako dobrou fintu, takhle to není mé gusto. Ježdění po asfaltu jsme pochopili tak, že bude někde dlažba. Nakonec se z toho vyklubala finta/nefinta s bordelovou cestou ke garážím, to kóta na kruháči byla fikaná a finta profesionálně skrytá. Odhalili jsme to a blaženě povrkávali, že to máme OK. Pak přišel takový jalový přejezd přes sídliště v TP (to je asi ta vypuštěná pasáž, kterou Zdeněk zmiňuje. V Srbicích už klasická finta s tou zdvojenou silničkou, odjel jsem to samozřejmě blbě, až před semaforem jsem to naštěstí pochopil a jeli jsme to opravit. Autorova chybka nestojí za řeč, „pochop svého autora“ a umíme to. Fičíme dál a „jo, támhle pro to otočení, které to bude tentokrát?“ Naměříme, že druhé, super, ale pozor, kulišárná, průmzóna L. Dobrýýýý… Pak jsme hledali kozatou pani na silnici, byla tam, ale víc potěšil Květa se štemplem v ruce. No nazdááár. ;-) Pak to bylo takové jednodušší (kóty s reály šly zkazit jen těžko) o to víc se mi líbily Soběchleby. Nevím, do jaké míry to byl autorův záměr či náhoda, dík rozestavění plechů to tipuju spíš na záměr, že dvě dvojice různých křižovatek měly mezi sebou stejné vzdálenosti, díky čemuž bylo nutné si pečlivě všimnout, že mi reál svedl z mapy. Klasické „od odbočení P jeď po XXm L“ tady selhávalo, chtělo to navigátorovu pozornost – pěkné.
Na soutěžích Vaška jsem se kdysi učil, proto není k podivu, že mi sedí jeho styl stavby. Co jsem nepochopil, proč bylo v itiku uvedeno něco v tom stylu, že v případě mostu jsou všechny silnice nahoře i dole, nebo tak nějak. Co kde kdo zase vyprotestoval a proč tento paskvil musí být v itiku uveden? Nechápu. Přijedu na mapový kříž, stojím mezi zábradlími, tak je mi jasné, která bije, ne?
Přiznávám, že několik věcí –zejména ze začátku- pohlídal Petr, než jsem se aklimatizoval do závodního rytmu. Občas mi našel jiné (lepší) řešení, občas jsem já jemu našel nějakou DZ, hlídali jsme se navzájem a na výsledek to nakonec mělo blahodárný vliv.
V neposlední řadě taky díky manželům Klasovým, kteří mi nezištně dovezli z Brna na soutěž i zpět. Když pominu úsporu peněz, hlavně mi přišla k duhu úspora času, protože hned v nedělu ráno v 7 jsem byl zase nastoupen „u pásu“. A v čem mají Klasovi můj hlavní obdiv? Jsou ochotni jet z Ostravy do Chlumce (2x 478km + km na soutěži) na ne-MČR akci. To by si možná příště zasloužilo i speciální malou pozornost pořadatele ;-) Za mě díky, moc se mi to líbilo a když zas bude Mikulášská, ukážu se.
Měj se, J.
Janek Prošek, Brno, Czech rep.
autor příspěvku: Janek Prošek
08.12.2014 21:59 Český pohár 2014- celkové pořadí
Před posledním dvoukolem bylo jasné, že posádky, které na bedně jsou- č. 8, 3 a 2, tak i na bedně zůstanou, otázkou jen bylo v jakém pořadí se seřadí. Bylo jasné, že č. 3 Mrštík- Klenák už vyhrát celkově nemůžou, protože pořádají. nejedou a při rovnosti bodů je na tom lépe č. 8 Vlk s Kopečkem. Celkově tedy mohli vyhrát č. 8 a č. 2 manželé Paulů, i když č. 8 mělo o něco lepší výchozí pozici. Boj o 1. místo byl vyřešen hned po 9. kole, které vyhrálo č. 8 a vzhledem k umístění č. 2 už nemohli být předstiženi. Jestli se nepletu, tak mistři republiky už oba byli, ale vyhrát pohár se jim podařilo poprvé, blahopřejeme. Zbývalo tedy už jen vyluštit tajenku kdo bude druhý. K tomu, aby se manželé Paulů posunuli na celkové 2. místo, tak potřebovali v 10. kole 2. místo. Po dojetí 9. kola to ale vypadalo, že kvůli technické závadě nebudou moci do další soutěže vůbec odstartovat. Na poslední chvíli se nakonec podařilo vozidlo opravit a do 10. kola s mírným zpožděním odstartovali. Určitě ale nelitovali, protože vyhráli a posunuli se na 2. místo. Celkově 3. skončili Mrštík s Klenákem, kteří mají od roku 2012 tato celková umístění v ČP- 1., 2., 3.. I nematematicky zdatní jedinci si dovedou odvodit jejich umístění příští rok:-)
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
08.12.2014 21:53 Mikulášská 2014- pohled za bednou
Na Mikuláše proběhlo v Chlumci u Ústí n. Lab. a okolí poslední letošní dvoukolo Českého poháru a poslední kolo Shell cupu. Centrum soutěže bylo v Přestanově v motorestu „Na bojišti“. 9. kolo tj. dopolední 2 etapy postavil Vašek Mrštík a zúčastnilo se 15 posádek (vč. 2 posádek ze Shell cupu). První etapa zavedla posádky z Přestanova na SV směr Děčín a končila v Ústí n. L., měřila 36 km (čas byl 80 min). Čas byl zvolen rozumně, 3 posádky stihly čas a většina ostatních měla zpoždění do 10-ti minut. nejlepší v etapě- 1. č. 9 Mašek- Prošek 200 TB (160+40), 2. č. 8 Vlk- Kopeček 280 TB, 3. č. 2 paulů 345 TB (320+25). Druhá etapa zavedla posádky zpět do Přestanova (24 km, 75 min.), větší část se odehrála v Ústí n. L.. zde všechny posádky nějakou tu ztrátu nabraly, bohužel i díky tomu, že na začátku etapy vypadla autorovi ve snaze vylepšit itinerář jedna „dejka“ a průjezd neměl řešení. Opět se potvrdilo, že nejvíce chyb vždy vzniká při posledních opravách a vylepšeních itinerářů. Etapu vyhráli Pivoňka s Kuklíkem (č. 14)- 390 TB (360+30), 2. č. 10 Horyna- Kočí 440 TB (220+220) a 3. č. 12 Zeiner s Virlem s 450 TB (380+70). Soutěž vyhráli Vlk s Kopečkem o 45 TB před Horynou s Kočím a 3. byli Mašek s Proškem.
Odpolední 10. kolo, kterého se zúčastnilo 13 posádek, postavil Zdenek Klenák. První etapa odvedla posádky přes Chabařovice do Bystřan u Teplic, měřila 35,5 km (čas 85 min). Na tuto etapu jsem váhal s časem a nakonec jsem 5 min. přidával, ale jak ukázaly výsledky, nebylo to nutné, protože 7 posádek stihlo čas (včetně Standy Kočího!). Etapu vyhrálo č. 2 Paulů 150 TB (120+30), čímž položili dobrý základ k pozdějšímu vítězství v tomto kole, druzí byli č. 14 Pivoňka s Kuklíkem- 160 TB a 3. byli Mašek s Proškem- 225 TB (220+5). I v tomto kole, bohužel, autor vyrobil chybu, když ve snaze posádkám „vylepšit“ mapu, v mapě protáhl jednu komunikaci, čímž vytvořil 2 stejně dlouhé průjezdy do k. 219, z nichž jeden nešel projet resp. se jednalo o „nekonečné kolo“- ještě jednou se omlouvám. Proto zřejmě některé posádky nestihly čas. Čas stihlo pouze č. 14, ostatní posádky nabraly většinou do 10-ti minut příp. lehce přes 10 min. Pořadí v etapě- 1. č. 6 Zdrubecký- Kotina- 200 TB (160+40), 2. č. 2- 210 TB (100+110) a 3. č. 9- 240 TB (200+40). 10. kolo nakonec vyhráli Paulů před Maškem s Proškem a Ačaiem s Borovičkou.
Pokud se týká 10. kola, tak se mně dlouho zdálo, že v tom terénu nejsem schopen nic vymyslet. Když jsem to nějak dal dohromady, tak jsem zjistil, že je to moc těžké (vzhledem k tomu, že to byl pohár). Do soutěže už moc času nezbývalo, tak jsem alespoň v první etapě některé pasáže vypustil a trať tím zkrátil a 2. etapu jsem překopal a zjednodušil. Podle výše TB si myslím, že ta obtížnost 10. kola byla snad přiměřená.
Celkovým vítězem dvoukola Českého poháru Mikulášská 2014 se stala posádka Mašek- Prošek (součet umístění 5), 2. místo obsadili Vlk s Kopečkem (8) a 3. skončili pro někoho možná překvapivě (pro mě ne, v roce 2011 byli také na bedně) Pivoňka s Kuklíkem (9).
..........................................................................................................................................................................
Odpolední 10. kolo, kterého se zúčastnilo 13 posádek, postavil Zdenek Klenák. První etapa odvedla posádky přes Chabařovice do Bystřan u Teplic, měřila 35,5 km (čas 85 min). Na tuto etapu jsem váhal s časem a nakonec jsem 5 min. přidával, ale jak ukázaly výsledky, nebylo to nutné, protože 7 posádek stihlo čas (včetně Standy Kočího!). Etapu vyhrálo č. 2 Paulů 150 TB (120+30), čímž položili dobrý základ k pozdějšímu vítězství v tomto kole, druzí byli č. 14 Pivoňka s Kuklíkem- 160 TB a 3. byli Mašek s Proškem- 225 TB (220+5). I v tomto kole, bohužel, autor vyrobil chybu, když ve snaze posádkám „vylepšit“ mapu, v mapě protáhl jednu komunikaci, čímž vytvořil 2 stejně dlouhé průjezdy do k. 219, z nichž jeden nešel projet resp. se jednalo o „nekonečné kolo“- ještě jednou se omlouvám. Proto zřejmě některé posádky nestihly čas. Čas stihlo pouze č. 14, ostatní posádky nabraly většinou do 10-ti minut příp. lehce přes 10 min. Pořadí v etapě- 1. č. 6 Zdrubecký- Kotina- 200 TB (160+40), 2. č. 2- 210 TB (100+110) a 3. č. 9- 240 TB (200+40). 10. kolo nakonec vyhráli Paulů před Maškem s Proškem a Ačaiem s Borovičkou.
Pokud se týká 10. kola, tak se mně dlouho zdálo, že v tom terénu nejsem schopen nic vymyslet. Když jsem to nějak dal dohromady, tak jsem zjistil, že je to moc těžké (vzhledem k tomu, že to byl pohár). Do soutěže už moc času nezbývalo, tak jsem alespoň v první etapě některé pasáže vypustil a trať tím zkrátil a 2. etapu jsem překopal a zjednodušil. Podle výše TB si myslím, že ta obtížnost 10. kola byla snad přiměřená.
Celkovým vítězem dvoukola Českého poháru Mikulášská 2014 se stala posádka Mašek- Prošek (součet umístění 5), 2. místo obsadili Vlk s Kopečkem (8) a 3. skončili pro někoho možná překvapivě (pro mě ne, v roce 2011 byli také na bedně) Pivoňka s Kuklíkem (9).
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
04.12.2014 20:52 Prováděcí pokyny 01 ČP Chlumec a Most
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
04.12.2014 17:21 Pohled z bedny - noční Brno 2014 – 9.kolo MČR AOS 2014.
Do Blanska, centra soutěže, jsme přijeli už ve čtvrtek. Mohli jsme si vybrat i klidný pokoj, trochu dále od společenské místnosti. Ale v půl sedmý nás vzbudili stavební dělníci, kteří nalepovali izolaci právě u našeho balkónu. Tak to moc nevyšlo. Pak jsme si jeli trochu prohlédnout prostor. Měli jsme aktuální seznam obcí z propozic. Nakonec jsme stihli vše, bohužel nás pořadatel napálil a změnil prostor , takže jsme jezdili trochu jinde než v prostoru soutěže. Sice jsme zase poznali jiná místa a byl to zajímavý výlet, ale byli jsme tam kvůli něčemu jinému. Před nocí jsme si stihli ještě odpočinout a něco málo naspat.
Start. Nejdříve na jízdu zručnosti. Byla postavena na ideálním parkovišti a měla prvky, které má jízda zručnosti mít. Podařilo se mi ji vyhrát, ale rozdíly byly opravdu vteřinové. Start do 1. etapy byl o kousek dál. Hned po startu jsme se otočili a honem projeli kolem zručky, aby si nás ostatní moc nevšimli. Projeli jsme zahradní kolonií a pokračovali dál. Hned se ukázalo, že itinerář je velice inteligentní, museli jsme si hlídat mapu, neustále přehodnocovat a kombinovat. První zaseknutí přišlo v místě mapového křížení se železnicí. Nepohlídal jsem si metry, věděl jsem, že jsem mimo mapu, ale nevěděl jsem proč. Předpokládal jsem, že železnice je o 500 metrů dál . Až když jsem si prosvítil pětadvacítkovou mapu, bylo vše jasné. Nepřejel jsem mapově železnici. V obci Ráječko opět krásná kombinace, zde jsem udělal první chybu, při přehodnocení na stopce jsem „nezapomněl“ neprůjezdnou komunikaci. V obci Rájec si Lada dobře pohlídala plnou čáru a za bodem A odbočení za dejkou pod silnicí kolem garáží. Za kótou 144 jsem se tak soustředil na chybějící plech za stopkou, že jsem neřešil odjezd z kóty. Nakonec to bylo zrušeno pro horlivý sběr průjezdek místní policií, jinak by to bylo za 60. V Doubravicích jsme 2x najížděli slepou mapu, která ale nebyla ta mapová. SM nebyla v měřítku, pomohl nám dobře doplněný tvar křižovatky v základní mapě na začátku SM. Přejezd do cíle po lesní cestě v husté mlze byl adrenalinem i pro navigátory, řidič musel jet pomalu a čas ubíhal tak rychle.
2.etapa. Nejdříve trochu přemýšlení, co znamená podmínka odjeď úhlem, který se rovná číslu kóty. Dobrý nápad a pak hned za ČK si pohlídat kótu 100. Podařilo se, přehlédnutí by dělalo 300 bodů dole ve vesnici. V Němčicích nás čekalo velké parkoviště u hasičárny. Věděli jsme o něm z najíždění, už odpoledne jsem si říkal, že tady může autor udělat cokoliv a taky udělal. Myslím, že ten, co sem přijel poprvé za tmy, kde se neuvěřitelně motalo několik aut, nemohl hned vědět o co jde. Ani můj řidič nechápal moje pokyny, přitom jsem Ladě pořád říkal, jeď tamhle, tamhle néé, to je moc, objeď ten kužel, ale dál ke kraji, atd. Polovinu jsem udělal na papíře a nakonec jsem vynechal poslední šipku a v klidu odjel. To jsem netušil, že mě zde čeká ještě jeden průjezd bez plechu. Moje přehlédnutá šipka nakonec vyšla dobře, protože tam prý byl ještě jiný výjezd a moje 2 živý byli nakonec správně. I v obci Žďár se vyplatilo najíždění před soutěží. Azimut 160 se hledal hodně blbě a nakonec nás poslal proti JZD. Tu komunikaci vlevo jsem najetou neměl, proto jsme tvrdě měřili. Míra čtyřista metrů vlevo seděla přesně, ale vlevo nic nebylo, jenom tma. Čekal nás prudký sjezd na louku, kde cesta nebyla. Pokud by to bylo špatně, jsme tam doteď. Naštěstí se po chvíli louka změnila v cestu. I v Petrovicích se muselo měřit přesně, slepá mapa byla přetažená o 25 metrů za hlavní. Ve Sloupu se muselo správně přehodnotit a zapomenout. V obci Vavřinec jsem se nechal napálit a úhel 180 stupňů jsem v klidu odjel rovně dopředu. Ještě jsem nadával, proč tam není plech. No protože byl autor buď hodnej, nebo mu při rozvozu plechy došly. V obci Suchdol jsem raději vzal plech navíc, souběžku jsem nedokázal vyhodnotit, i když jsme ji měřili. Už jsme pospíchali a na konci v poslední vesnici jsem zapomněl měřit odbočku, to bylo za 100. To bylo jasně moje. V cíli jsme měli 33 minut přesčas a do poslední etapy nám jich zbývalo k dobru jen 27.
3.etapa. Do ruky jsme dostali divočinu vložáků. Má to vůbec cenu jet? Zalehl jsem za prkno, použil všechny barvy, které jsem měl a po chvíli jsme přesto vyjeli. Nebylo sice zřejmé, kudy do kóty 102, ale bylo to jedno. Více mě vyděsilo reálně vlevo proti zákazu vjezdu, který byl do té první komunikace do zahradní kolonie z 1.etapy za zručkou. „Tys neviděla v 1.etapě tenhle zákaz vjezdu?“ Marné bylo dušování mé řidičky, že to by snad nepřehlídla. Při nájezdu do B jsem nakonec nepočítal se šipkou v mapě přes kótu 105, vzal si dvě živý a vzdal to. To bylo za 260. Po tomhle kombinačně náročným příjezdu do bodu B, se to trochu uklidnilo. Kvalita iti ale byla stále vysoká a únava se stupňovala. Se SM10 mi pomohla nějaká polská posádka a SM20 jsem zkazil úplně. Neměl jsem správně začátek, tedy za 160 a konec mi pak naštěstí ukázali Kladeňáci. Pak už najednou bylo 13 minut do disku, my dole v Blansku a víc než řádek v iti před námi. Rozhodli jsme se jet rovnou do cíle a cestou brát jen to, co nás nezdrží. Docela to šlo, Lada si pak dokázala pohlídat u posledního reálu slepé ulice. Jenom do časovky jsme přijeli z druhé strany, protože jsme na plechu přehlédli otočnou. Trochu jsme pak přeskákali přes obrubník a odevzdali výkaz. Nádhera, ještě jedna minuta nám zbyla.
Závěr. Autor vymyslel kombinačně skvělou soutěž a spolu s rozhodčím dokázali všechno ošetřit. Nejsem si vědom připomínky, rušila se snad jen ta akce policie v Rajci. Tak snad jen časy ve všech etapách mohli být trochu delší. Tady mám opravdu jasno. 10 bodů. Bohužel se mi nelíbilo rozhodnutí pořadatele neoznámit správný seznam obcí posádkám včas.
Děkujeme za svezení, Lada a Mirek.
..........................................................................................................................................................................
Start. Nejdříve na jízdu zručnosti. Byla postavena na ideálním parkovišti a měla prvky, které má jízda zručnosti mít. Podařilo se mi ji vyhrát, ale rozdíly byly opravdu vteřinové. Start do 1. etapy byl o kousek dál. Hned po startu jsme se otočili a honem projeli kolem zručky, aby si nás ostatní moc nevšimli. Projeli jsme zahradní kolonií a pokračovali dál. Hned se ukázalo, že itinerář je velice inteligentní, museli jsme si hlídat mapu, neustále přehodnocovat a kombinovat. První zaseknutí přišlo v místě mapového křížení se železnicí. Nepohlídal jsem si metry, věděl jsem, že jsem mimo mapu, ale nevěděl jsem proč. Předpokládal jsem, že železnice je o 500 metrů dál . Až když jsem si prosvítil pětadvacítkovou mapu, bylo vše jasné. Nepřejel jsem mapově železnici. V obci Ráječko opět krásná kombinace, zde jsem udělal první chybu, při přehodnocení na stopce jsem „nezapomněl“ neprůjezdnou komunikaci. V obci Rájec si Lada dobře pohlídala plnou čáru a za bodem A odbočení za dejkou pod silnicí kolem garáží. Za kótou 144 jsem se tak soustředil na chybějící plech za stopkou, že jsem neřešil odjezd z kóty. Nakonec to bylo zrušeno pro horlivý sběr průjezdek místní policií, jinak by to bylo za 60. V Doubravicích jsme 2x najížděli slepou mapu, která ale nebyla ta mapová. SM nebyla v měřítku, pomohl nám dobře doplněný tvar křižovatky v základní mapě na začátku SM. Přejezd do cíle po lesní cestě v husté mlze byl adrenalinem i pro navigátory, řidič musel jet pomalu a čas ubíhal tak rychle.
2.etapa. Nejdříve trochu přemýšlení, co znamená podmínka odjeď úhlem, který se rovná číslu kóty. Dobrý nápad a pak hned za ČK si pohlídat kótu 100. Podařilo se, přehlédnutí by dělalo 300 bodů dole ve vesnici. V Němčicích nás čekalo velké parkoviště u hasičárny. Věděli jsme o něm z najíždění, už odpoledne jsem si říkal, že tady může autor udělat cokoliv a taky udělal. Myslím, že ten, co sem přijel poprvé za tmy, kde se neuvěřitelně motalo několik aut, nemohl hned vědět o co jde. Ani můj řidič nechápal moje pokyny, přitom jsem Ladě pořád říkal, jeď tamhle, tamhle néé, to je moc, objeď ten kužel, ale dál ke kraji, atd. Polovinu jsem udělal na papíře a nakonec jsem vynechal poslední šipku a v klidu odjel. To jsem netušil, že mě zde čeká ještě jeden průjezd bez plechu. Moje přehlédnutá šipka nakonec vyšla dobře, protože tam prý byl ještě jiný výjezd a moje 2 živý byli nakonec správně. I v obci Žďár se vyplatilo najíždění před soutěží. Azimut 160 se hledal hodně blbě a nakonec nás poslal proti JZD. Tu komunikaci vlevo jsem najetou neměl, proto jsme tvrdě měřili. Míra čtyřista metrů vlevo seděla přesně, ale vlevo nic nebylo, jenom tma. Čekal nás prudký sjezd na louku, kde cesta nebyla. Pokud by to bylo špatně, jsme tam doteď. Naštěstí se po chvíli louka změnila v cestu. I v Petrovicích se muselo měřit přesně, slepá mapa byla přetažená o 25 metrů za hlavní. Ve Sloupu se muselo správně přehodnotit a zapomenout. V obci Vavřinec jsem se nechal napálit a úhel 180 stupňů jsem v klidu odjel rovně dopředu. Ještě jsem nadával, proč tam není plech. No protože byl autor buď hodnej, nebo mu při rozvozu plechy došly. V obci Suchdol jsem raději vzal plech navíc, souběžku jsem nedokázal vyhodnotit, i když jsme ji měřili. Už jsme pospíchali a na konci v poslední vesnici jsem zapomněl měřit odbočku, to bylo za 100. To bylo jasně moje. V cíli jsme měli 33 minut přesčas a do poslední etapy nám jich zbývalo k dobru jen 27.
3.etapa. Do ruky jsme dostali divočinu vložáků. Má to vůbec cenu jet? Zalehl jsem za prkno, použil všechny barvy, které jsem měl a po chvíli jsme přesto vyjeli. Nebylo sice zřejmé, kudy do kóty 102, ale bylo to jedno. Více mě vyděsilo reálně vlevo proti zákazu vjezdu, který byl do té první komunikace do zahradní kolonie z 1.etapy za zručkou. „Tys neviděla v 1.etapě tenhle zákaz vjezdu?“ Marné bylo dušování mé řidičky, že to by snad nepřehlídla. Při nájezdu do B jsem nakonec nepočítal se šipkou v mapě přes kótu 105, vzal si dvě živý a vzdal to. To bylo za 260. Po tomhle kombinačně náročným příjezdu do bodu B, se to trochu uklidnilo. Kvalita iti ale byla stále vysoká a únava se stupňovala. Se SM10 mi pomohla nějaká polská posádka a SM20 jsem zkazil úplně. Neměl jsem správně začátek, tedy za 160 a konec mi pak naštěstí ukázali Kladeňáci. Pak už najednou bylo 13 minut do disku, my dole v Blansku a víc než řádek v iti před námi. Rozhodli jsme se jet rovnou do cíle a cestou brát jen to, co nás nezdrží. Docela to šlo, Lada si pak dokázala pohlídat u posledního reálu slepé ulice. Jenom do časovky jsme přijeli z druhé strany, protože jsme na plechu přehlédli otočnou. Trochu jsme pak přeskákali přes obrubník a odevzdali výkaz. Nádhera, ještě jedna minuta nám zbyla.
Závěr. Autor vymyslel kombinačně skvělou soutěž a spolu s rozhodčím dokázali všechno ošetřit. Nejsem si vědom připomínky, rušila se snad jen ta akce policie v Rajci. Tak snad jen časy ve všech etapách mohli být trochu delší. Tady mám opravdu jasno. 10 bodů. Bohužel se mi nelíbilo rozhodnutí pořadatele neoznámit správný seznam obcí posádkám včas.
Děkujeme za svezení, Lada a Mirek.
autor příspěvku: MirekP