03.04.2015 01:54 Dvojitá bedna
O víkendu začalo velice vydařeným dvoukolem mistrovství ČR v AOS ve Skokovech. Pořadateli se bohužel na poslední chvíli odhlásily snad 4 posádky, což pro něj jistě nebylo příjemný. I složení našeho startovního čísla bylo hektický a proběhlo až ve čtvrtek odpoledne, kdy mi taťka oznámil, že si natáhl něco v noze a nedá se s tím řídit. První volba, můj druhý řidič Aleš Čejka, už měl jiný program. Pohledem do startovní listiny jsem zjistil, že profesionální náhradník Petr Černý jede se Zdeňkem Modálkem, ale nikde jsem neobjevil Jardu Holmana. Že by? Na jakémsi mejlovém vánočním přání jsem na něj objevil telefon a jal se mu hned volat. V tuto chvíli mě zachránil můj nulový přehled o soutěži, protože jsem nevěděl, že to Jarda spolupíská, což mi hned zkraje sdělil. Naštěstí však měl dokonalý přehled o tom, že Petr Černý měl jet se Zdeňkem, pak ne, pak zase jo, a zase ne, ale s Verčou, ale s tou už taky ne, a že by tedy měl být volnej. Petr v telefonu trochu přemýšlel, protože už měl taky jinej program, ale po chvilce váhání to vzal. Jak jsem se dozvěděl až v sobotu, tak celá tato konstrukce potřebovala ještě jedno náhodné setkání Jardy s Petrem v jákesi prodejně v Kladně, aby se Petr dozvěděl, že s Verčou asi ne, jinak by byl ještě ve čtvrtek obsazenej a s kým bych jel teda netuším. Pak jsem začal řešit dopravu a opět pohledem do přihlášek jsem zjistil, že kromě mě jedou ještě dvě posádky z Moravy (na Janka jsem zapomněl, ale později jsem se dozvěděl, že už je na místě). Rychlým telefonátem Ludvíkovi Prášilovi jsem zjistil, že oni nepojedou. Takže zbývali Kubíčci, u kterých se nedalo čekat, že by jeli přes Brno. Domluvili jsme se na vyzvednutí ve Svitavách u vlaku, a i přes škádlení, že mě tam s vidinou lepšího umístění nechají, mě odvezli na soutěž a zase v sobotu zpátky (Simča jezdí jako drak, jen u vyjetí bylo potřeba pomoct točit volantem). Ještě jednou moc díky. Nakonec se tedy celé soutěže zúčastnili pouhopouzí tři Moraváci + náplava Janek. Je tedy neuvěřitelné, že jsme všichni čtyři byli celkově na některém z pódiových umístění. To ale předbíhám.
Zázemí perfektní, pořadatel měl navíc šťastnou ruku a k naší kmenové posádce přidal na pokoj právě Petra, takže jsme měli klid :). Jídlo až na páteční řízek v pohodě.
Tak konečně už snad i něco k soutěži. Obě kola byla podle mě hodně, ale hodně dobrá, pravděpodobně budou vysoko hodnocena, a další letošní soutěže mají laťku nastavenou opravdu vysoko. Pro mě je jedním z hlavních kriterií počet připomínek, případně protestů, a tady byl snad jeden problém s nejkratší cestou a pak tam byly nějaké zamítnuté věci a to za obě kola dohromady. To svědčí o dobré přípravě autorů a precizní kontrole obou HR. Noc stavěl mladej Jirka Boudný, a byl to perfektní noční mistrák. Co jsem si pamatoval, tak už naposled to bylo dost dobrý s pár drobnostma, teď už se tomu nedalo vytknout nic. Na trati s Petrem to bylo v pohodě, už jsme spolu jeli před nějakým tím rokem Hrubou Skálu, takže už jsme trochu věděli co můžeme očekávat. Mně jen přišlo, že Petr pořizuje pořád nějakou další a další elektroniku, protože u něj v autě je to jak v letadle, pořád něco pípá, bliká, když se opřu o podložku, tak mi paní sdělí na jakou jedeme světovou stranu, nebo že už je připravena :). Petr byl však perfektní, bylo vidět, že to nejede poprvé, já se tak mohl dívat pořád do papírů, což jsem hlavně ve dne opravdu potřeboval. Jen měl vždycky strach z vložáků na dejky, ty nakonec zvládl všechny, ale ve dne jsme bohužel nedali ten Středočeskej kraj. První noční etapu jsme tedy zvládli čistě, stejně jako další dvě posádky. Se zpožděním 19 minut, což byl tak průměr i dalších posádek kolem nás. Že se nemám vzrušovat Ludvíkama čekající na nás v první časovce už vím dávno. Většinu času jsme tam nechali kvůli nepozdávající se mapě nad kótou 104, a když teď koukám na fotomapu, tak tam opravdu takovej úhyb není. Rozhodli jsme se, že dvojitá vede na pole, a tak jsme to vzali doleva po jednoduché čáře a přes letiště do Všeně. Naštěstí byla tato varianta bez plechu a do 108 se přijelo ze stejné strany, jako při ignorování té mapy, moc jsem tomu totiž nevěřil. Pěkně byly řešeny některé průjezdy s podmínkou „alespoň 1x pravá“. Druhá etapa se nám taky podařila čistě, a tam už se k nám přidala jen jedna posádka a naštěstí jiná než v etapě první. 17 minut navíc, bylo spíše více z čelních posádek. Nemapové průjezdy Turnovem byly teda vostrý, tam pomohl místněznalý Petr a navigace. Po cestě z SM 24 do kóty 209 jsem si nevšiml, že na konci SM 24 jsou dvě možnosti ostrých vlevo, a tak mi to Petr po otočení v kótě 250 poslal do té ostřejší a začal najíždět na dálnici. To jsem rozhodně nechtěl, a tak jsem ho donutil se otočit na naštěstí obousměrném nájezdu, a vzít do té ostřejší o jednu dál. Při té příležitosti jsme si všimli, že by to tam vlastně šlo odbočit i hned bez otáčení ve 250, ale nepředpokládal jsem, že to tak bylo myšleno, takže jsem SPK P nechal. Ale schválně na to koukněte, jestli by tvrdej AOSák nemohl jet úplně zprava, až na kraj doleva.odkaz na situaci
Třetí etapu máme za 100 a hned čtyři posádky jsou čisté. Dojem trochu napravujeme nejrychlejším časem s 8 minutami navíc. Kousek po startu jsme totiž řešili pokyn, mapově na kruháč, mapově na kruháč, mapově na kruháč. Já jsem si pamatoval, že s něčím podobným už nejméně jednou problém byl, a rušilo se to. Není totiž jasné, kdy je takový údaj splněn. Petr tvrdil, že Zdeněk Klenák to odjede na jednom a bude problém (jak se v cíli ukázalo, tak opravdu chtěl). Problém je totiž v tom když nějaký údáj, v tomto případě kruháč obsahuje více křižovatek, které mi normálně považujeme za jednotlivé křižovatky. Představte si pokyn mapově na mapový přesazený kříž bez výjezdu (severní výjezd je více vpravo). Další údaj by pak byl mapově na mapový vpravo, což bude nejblíže někde vlevo. Přijedete tedy na tento tvar projedete jen to téčko doleva (na tom přesazeným kříži, tzn. škrtáme údaj příjezdem na první křižovatku v tomto tvaru) a pak někde to vpravo. Ale co když bude další údaj mapově na mapový levo. Stačí pak jen na tom přesazeným kříži udělat pravá, levá? Já bych řekl, že jo. A stejně tak na kruháči bych si škrtl údaj příjezdem na první křižovatku, popojetím na další křižovatku ten druhej atd. Předpokládal jsem, že takto to autor nechtěl a pravděpodobně díky této konverzaci a přemítání jsem odjel na ten třetí kruháč a ne zpátky na první a stovka byla na světě. Dál už jsme to projeli jak nůž máslem a dost aut předjeli. V cíli pak přišlo poděkování od jedné z posádek z dvojnásobného nevědomého navedení na správnou trať :). Ve čtvrté etapě se pak musím zmínit o pro mě nepochopitelně nakonec uznané připomínce na detail kóty 407. Jednalo se o jízdu do kóty 407, ve které bylo potřeba pro splnění údaje zajet levá. Nejlevější mapová komunikace byla jednosměrná do křižovatky a tak mapově nejvíce vlevo byla ta další. Ta byla přeci mapově co nejvíce vlevo. Vypřipomínkovalo se ale, že to není co nejvíce, protože nejvíce je ta jednosměrná. Tzn. v kótě mapově vlevo je proti mapové jednosměrce, ta další není nic a pak byla možnost vpravo. No toto… fuj. Při bodovém hodnocení toto nebudu uvažovat, protože to musela být nějaká chvilková slabost HR, který to nejdříve zamítnul. Po sečtení výsledků jsme byli o 11 TB za Paulů druzí. Míra se však šel ráno přiznat, že ví o tom, že jednu průjezdku nenapsal. Velké díky Míro. Takže takto jsme šli po těch všech náhodných událostech do čela :)
Už je dost hodin a nevím jak se k tomu zítra (dneska) dostanu, tak to radši pošlu a denní část někdy v nejbližších dnech doplním.
..........................................................................................................................................................................
Zázemí perfektní, pořadatel měl navíc šťastnou ruku a k naší kmenové posádce přidal na pokoj právě Petra, takže jsme měli klid :). Jídlo až na páteční řízek v pohodě.
Tak konečně už snad i něco k soutěži. Obě kola byla podle mě hodně, ale hodně dobrá, pravděpodobně budou vysoko hodnocena, a další letošní soutěže mají laťku nastavenou opravdu vysoko. Pro mě je jedním z hlavních kriterií počet připomínek, případně protestů, a tady byl snad jeden problém s nejkratší cestou a pak tam byly nějaké zamítnuté věci a to za obě kola dohromady. To svědčí o dobré přípravě autorů a precizní kontrole obou HR. Noc stavěl mladej Jirka Boudný, a byl to perfektní noční mistrák. Co jsem si pamatoval, tak už naposled to bylo dost dobrý s pár drobnostma, teď už se tomu nedalo vytknout nic. Na trati s Petrem to bylo v pohodě, už jsme spolu jeli před nějakým tím rokem Hrubou Skálu, takže už jsme trochu věděli co můžeme očekávat. Mně jen přišlo, že Petr pořizuje pořád nějakou další a další elektroniku, protože u něj v autě je to jak v letadle, pořád něco pípá, bliká, když se opřu o podložku, tak mi paní sdělí na jakou jedeme světovou stranu, nebo že už je připravena :). Petr byl však perfektní, bylo vidět, že to nejede poprvé, já se tak mohl dívat pořád do papírů, což jsem hlavně ve dne opravdu potřeboval. Jen měl vždycky strach z vložáků na dejky, ty nakonec zvládl všechny, ale ve dne jsme bohužel nedali ten Středočeskej kraj. První noční etapu jsme tedy zvládli čistě, stejně jako další dvě posádky. Se zpožděním 19 minut, což byl tak průměr i dalších posádek kolem nás. Že se nemám vzrušovat Ludvíkama čekající na nás v první časovce už vím dávno. Většinu času jsme tam nechali kvůli nepozdávající se mapě nad kótou 104, a když teď koukám na fotomapu, tak tam opravdu takovej úhyb není. Rozhodli jsme se, že dvojitá vede na pole, a tak jsme to vzali doleva po jednoduché čáře a přes letiště do Všeně. Naštěstí byla tato varianta bez plechu a do 108 se přijelo ze stejné strany, jako při ignorování té mapy, moc jsem tomu totiž nevěřil. Pěkně byly řešeny některé průjezdy s podmínkou „alespoň 1x pravá“. Druhá etapa se nám taky podařila čistě, a tam už se k nám přidala jen jedna posádka a naštěstí jiná než v etapě první. 17 minut navíc, bylo spíše více z čelních posádek. Nemapové průjezdy Turnovem byly teda vostrý, tam pomohl místněznalý Petr a navigace. Po cestě z SM 24 do kóty 209 jsem si nevšiml, že na konci SM 24 jsou dvě možnosti ostrých vlevo, a tak mi to Petr po otočení v kótě 250 poslal do té ostřejší a začal najíždět na dálnici. To jsem rozhodně nechtěl, a tak jsem ho donutil se otočit na naštěstí obousměrném nájezdu, a vzít do té ostřejší o jednu dál. Při té příležitosti jsme si všimli, že by to tam vlastně šlo odbočit i hned bez otáčení ve 250, ale nepředpokládal jsem, že to tak bylo myšleno, takže jsem SPK P nechal. Ale schválně na to koukněte, jestli by tvrdej AOSák nemohl jet úplně zprava, až na kraj doleva.odkaz na situaci
Třetí etapu máme za 100 a hned čtyři posádky jsou čisté. Dojem trochu napravujeme nejrychlejším časem s 8 minutami navíc. Kousek po startu jsme totiž řešili pokyn, mapově na kruháč, mapově na kruháč, mapově na kruháč. Já jsem si pamatoval, že s něčím podobným už nejméně jednou problém byl, a rušilo se to. Není totiž jasné, kdy je takový údaj splněn. Petr tvrdil, že Zdeněk Klenák to odjede na jednom a bude problém (jak se v cíli ukázalo, tak opravdu chtěl). Problém je totiž v tom když nějaký údáj, v tomto případě kruháč obsahuje více křižovatek, které mi normálně považujeme za jednotlivé křižovatky. Představte si pokyn mapově na mapový přesazený kříž bez výjezdu (severní výjezd je více vpravo). Další údaj by pak byl mapově na mapový vpravo, což bude nejblíže někde vlevo. Přijedete tedy na tento tvar projedete jen to téčko doleva (na tom přesazeným kříži, tzn. škrtáme údaj příjezdem na první křižovatku v tomto tvaru) a pak někde to vpravo. Ale co když bude další údaj mapově na mapový levo. Stačí pak jen na tom přesazeným kříži udělat pravá, levá? Já bych řekl, že jo. A stejně tak na kruháči bych si škrtl údaj příjezdem na první křižovatku, popojetím na další křižovatku ten druhej atd. Předpokládal jsem, že takto to autor nechtěl a pravděpodobně díky této konverzaci a přemítání jsem odjel na ten třetí kruháč a ne zpátky na první a stovka byla na světě. Dál už jsme to projeli jak nůž máslem a dost aut předjeli. V cíli pak přišlo poděkování od jedné z posádek z dvojnásobného nevědomého navedení na správnou trať :). Ve čtvrté etapě se pak musím zmínit o pro mě nepochopitelně nakonec uznané připomínce na detail kóty 407. Jednalo se o jízdu do kóty 407, ve které bylo potřeba pro splnění údaje zajet levá. Nejlevější mapová komunikace byla jednosměrná do křižovatky a tak mapově nejvíce vlevo byla ta další. Ta byla přeci mapově co nejvíce vlevo. Vypřipomínkovalo se ale, že to není co nejvíce, protože nejvíce je ta jednosměrná. Tzn. v kótě mapově vlevo je proti mapové jednosměrce, ta další není nic a pak byla možnost vpravo. No toto… fuj. Při bodovém hodnocení toto nebudu uvažovat, protože to musela být nějaká chvilková slabost HR, který to nejdříve zamítnul. Po sečtení výsledků jsme byli o 11 TB za Paulů druzí. Míra se však šel ráno přiznat, že ví o tom, že jednu průjezdku nenapsal. Velké díky Míro. Takže takto jsme šli po těch všech náhodných událostech do čela :)
Už je dost hodin a nevím jak se k tomu zítra (dneska) dostanu, tak to radši pošlu a denní část někdy v nejbližších dnech doplním.
autor příspěvku: R.A.
27.03.2015 00:59 Pohled ze skokanského můstku v Lomnici
AOS sezona byla tradičně zahájena Zimní Hrubou Skálou, která byla zařazena do Českého poháru a jel se již 44. ročník. Účast byla poněkud slabší- pouze 12 posádek, z toho jen 7 posádek mistrovských. Škoda pro všechny kdo nepřijeli, soutěž byla velmi povedená a její obtížnost podle mě přesně odpovídala úrovni Českého poháru. Soutěž měla hladký průběh a nevyskytly se žádné závažné chyby, pouze nějaké drobnosti, které neměly žádný vliv na celkově velmi dobrý dojem ze soutěže. Alespoň pár poznámek k průběhu:
1.etapa- dobře zvolený čas- 2 posádky stíhají čas, 2 mají minutu, jedna 3 min. a my 5 min, ale jako jediní jsme projeli čistě trať, tak to je dobrý začátek, ale tak jednoduché to nebylo. Zejména detail k. 388 byl velmi náročný- kombinace podmínky v kótě L, za začátkem obce poprvé R a ještě navíc přehodnocení kvůli zákazu vjezdu do jednosměrky. Na konci etapy jsme dost znejistěli za k. 381, kde jsme se měli otočit na mapovém pytli vpravo. Byli tam však 2 cesty těsně za sebou a mezi nimi otočná SPK2. Byli jsme tvrdý a odbočili před otočnou P a před vraty uhnuli L, čímž jsme se krásně vyhnuli SPK. Spíše jsem cítil, že to tak stavitel nechtěl, ale nám to tak vyšlo, tak jsme jeli. Ani nevím, jestli to takto původně stavitel vůbec chtěl.
2. etapa- tady bylo na etapu času dost- 9 posádek čas stihlo a většina do času asi čekala. Ani tato etapa nebyla úplně jednoduchá, jedna posádka jede čistě, my chytáme jen 60 TB, tak to je stále v pohodě. V k. 388 je stejný detail jako v 1. etapě, avšak chybí zde poznámka, že nemáme uvažovat s vodorovným dopr. značením (tak to bylo v 1. etapě). Když jsme přijeli do 388, je zde STOPka, za kterou máme jet vložák P, avšak vodorovné značení (se kterým teď na rozdíl od 1. etapy uvažujeme) nám neumožňuje jet L, takže jednoznačný výjezd, dojedeme k otočné, ale stále nemáme odjetý vložák za STOPkou, který splníme až na další křižovatce, ale končíme ve slepé. Škoda, pěkná finta, se kterou stavitel vůbec neuvažoval, takto jel asi málokdo. V Rovensku jsme přijeli ke STOPce, takže vložák P a znovu stejné“kolečko“, které už jsme jeli, tak jen píšeme znovu SPK 8 a ani nás v tu chvíli nenapadá, že se jedná o nekonečné kolo, tak to bylo těch našich „60“ v této etapě navíc. Autor to pak vyřešil šalamounky a tvrdil, že za STOPkou byl malý trojúhelník (což opravdu byl) a P bylo splněno už na první křižovatce trojúhelníku (což si myslím, že nebylo, protože to bylo uhnuté možná o pár stupňů a my bychom vedli nekonečnou debatu, jestli to bylo P nebo R). Chybička se autorovi vloudila v detailu „284“, kde se jezdil VI „Za dejkou P“- to nás však donutilo přijet ke stejné značce a byl z toho 2x bludný kruh. Tady jsme to vyřešili rychle, moc to neřešili a vyprdli se na to. Do ČK už to vypadalo jednoduše a už jsem moc nedával pozor a málem jsem přehlédl menší kudrlinky v mapě- v poslední chvíli jsem to zaregistroval, takže SPK i PK máme. Kladem etapy byly 3 živé kontroly!
3. etapa- jezdila se hodně po městě Lomnice nad Popelkou a čas, který všem přebýval v etapě druhé tady naopak všem chyběl. Nikdo čas nestihl, nejmenší zpoždění byly 2 minuty. Asi to chtělo ve 2. etapě 5- 10 min. ubrat a stejný čas přidat ve 3. etapě, ale to je maličkost. Dost těžký průjezd byl v Lomnici, kdy se střídavě jezdilo podle plánku a ZM a navíc se dokreslovaly SM do všech mapových podkladů. Já jsem si krátký úsek cesty nenakreslil do plánku a stále jsem si dával pozor, abych ten vynechaný úsek neprojel- říkal jsem si dobrá finta. Až u správných průjezdů jsem zjistil, že jsem ten kousek zapomněl domalovat- tak to byla ta druhá „60“ v soutěži navíc.
Naštěstí jsme další chyby nevyrobili, tak se nám podařilo (i když těsně) zahájit sezonu vítězstvím. Pokud by ještě někdo chtěl vědět, jestli jsme po dojezdu byli tvořit správné průjezdy, tak odpovídám, že nebyli, ale za to jsme vystoupali na skokanský můstek- viz foto, pod kterým bylo zakončení soutěže. Zajímavostí, kterou si řada posádek asi ani nevšimla, bylo to, že na soutěži nebyl žádný hlavní rozhodčí a protože se soutěž povedla, tak se po něm ani nikdo nesháněl. Díky především Petrovi Špačkovi, ale samozřejmě i řadě jeho pomocníků, kteří mají zásluhu na vydařeném začátku sezony.
..........................................................................................................................................................................
1.etapa- dobře zvolený čas- 2 posádky stíhají čas, 2 mají minutu, jedna 3 min. a my 5 min, ale jako jediní jsme projeli čistě trať, tak to je dobrý začátek, ale tak jednoduché to nebylo. Zejména detail k. 388 byl velmi náročný- kombinace podmínky v kótě L, za začátkem obce poprvé R a ještě navíc přehodnocení kvůli zákazu vjezdu do jednosměrky. Na konci etapy jsme dost znejistěli za k. 381, kde jsme se měli otočit na mapovém pytli vpravo. Byli tam však 2 cesty těsně za sebou a mezi nimi otočná SPK2. Byli jsme tvrdý a odbočili před otočnou P a před vraty uhnuli L, čímž jsme se krásně vyhnuli SPK. Spíše jsem cítil, že to tak stavitel nechtěl, ale nám to tak vyšlo, tak jsme jeli. Ani nevím, jestli to takto původně stavitel vůbec chtěl.
2. etapa- tady bylo na etapu času dost- 9 posádek čas stihlo a většina do času asi čekala. Ani tato etapa nebyla úplně jednoduchá, jedna posádka jede čistě, my chytáme jen 60 TB, tak to je stále v pohodě. V k. 388 je stejný detail jako v 1. etapě, avšak chybí zde poznámka, že nemáme uvažovat s vodorovným dopr. značením (tak to bylo v 1. etapě). Když jsme přijeli do 388, je zde STOPka, za kterou máme jet vložák P, avšak vodorovné značení (se kterým teď na rozdíl od 1. etapy uvažujeme) nám neumožňuje jet L, takže jednoznačný výjezd, dojedeme k otočné, ale stále nemáme odjetý vložák za STOPkou, který splníme až na další křižovatce, ale končíme ve slepé. Škoda, pěkná finta, se kterou stavitel vůbec neuvažoval, takto jel asi málokdo. V Rovensku jsme přijeli ke STOPce, takže vložák P a znovu stejné“kolečko“, které už jsme jeli, tak jen píšeme znovu SPK 8 a ani nás v tu chvíli nenapadá, že se jedná o nekonečné kolo, tak to bylo těch našich „60“ v této etapě navíc. Autor to pak vyřešil šalamounky a tvrdil, že za STOPkou byl malý trojúhelník (což opravdu byl) a P bylo splněno už na první křižovatce trojúhelníku (což si myslím, že nebylo, protože to bylo uhnuté možná o pár stupňů a my bychom vedli nekonečnou debatu, jestli to bylo P nebo R). Chybička se autorovi vloudila v detailu „284“, kde se jezdil VI „Za dejkou P“- to nás však donutilo přijet ke stejné značce a byl z toho 2x bludný kruh. Tady jsme to vyřešili rychle, moc to neřešili a vyprdli se na to. Do ČK už to vypadalo jednoduše a už jsem moc nedával pozor a málem jsem přehlédl menší kudrlinky v mapě- v poslední chvíli jsem to zaregistroval, takže SPK i PK máme. Kladem etapy byly 3 živé kontroly!
3. etapa- jezdila se hodně po městě Lomnice nad Popelkou a čas, který všem přebýval v etapě druhé tady naopak všem chyběl. Nikdo čas nestihl, nejmenší zpoždění byly 2 minuty. Asi to chtělo ve 2. etapě 5- 10 min. ubrat a stejný čas přidat ve 3. etapě, ale to je maličkost. Dost těžký průjezd byl v Lomnici, kdy se střídavě jezdilo podle plánku a ZM a navíc se dokreslovaly SM do všech mapových podkladů. Já jsem si krátký úsek cesty nenakreslil do plánku a stále jsem si dával pozor, abych ten vynechaný úsek neprojel- říkal jsem si dobrá finta. Až u správných průjezdů jsem zjistil, že jsem ten kousek zapomněl domalovat- tak to byla ta druhá „60“ v soutěži navíc.
Naštěstí jsme další chyby nevyrobili, tak se nám podařilo (i když těsně) zahájit sezonu vítězstvím. Pokud by ještě někdo chtěl vědět, jestli jsme po dojezdu byli tvořit správné průjezdy, tak odpovídám, že nebyli, ale za to jsme vystoupali na skokanský můstek- viz foto, pod kterým bylo zakončení soutěže. Zajímavostí, kterou si řada posádek asi ani nevšimla, bylo to, že na soutěži nebyl žádný hlavní rozhodčí a protože se soutěž povedla, tak se po něm ani nikdo nesháněl. Díky především Petrovi Špačkovi, ale samozřejmě i řadě jeho pomocníků, kteří mají zásluhu na vydařeném začátku sezony.
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
26.03.2015 17:02 Nové diskusní fórum na našich stránkách.
Porucha nám zablokovala diskusi, kterou jsme měli umístěnou u jednoho poskytovatele. Nezbývalo mi, než se pokusit vytvořit naše vlastní, abychom nebyli na nikom závislí. Poslední dobou se někdo vydával za Loleho a možná i za někoho jiného. Toto jsme nemohli poznat, protože se mohl každý přihlásit pod libovolným jménem. Teď je to již ošetřené a každé jméno, či přezdívka, která je již zaregistrovaná jé chráněná heslem. Snažil jsem se seč mi vědomosti stačily, ale mohou tam být i nedostatky, na které se nebojte mě upozornit. Jsem pouze amatér, kterého to baví. :-)
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Duža
26.03.2015 11:20 Informace pro pořadatele Shell cupů 2014
Příspěvek pro pořadatele Shell cupů obdržíme vždy až po odjetí celé sezony někdy koncem roku a doposud ještě nebyl vyplacen příspěvek za rok 2014. Žádám pořadatele Shell cupů 2014, aby mně e-mailem (na amk@amk.cz) zaslali čísla účtů kam příspěvek zaslat (případná výplata v hotovosti možná, účet má přednost). Další potěšující zprávou je, že se pořadatel loňského Českého poháru a Shell cupu reprezentovaný Rudou a Alešem Sobotovými vzdal příspěvku na pořádání soutěže a rozhodl se tuto částku věnovat ostatním pořadatelům Shell cupů. Tuto částku navíc dostanete společně s běžným příspěvkem.
Za toto velmi pěkné gesto patří Sobotům velký dík.
Předpokládám, že i v letošním roce bude fa Shell podporovat naše soutěže. Nové informace od Petra Maška získáme na prvním mistráku. Určitě ale změníme systém vyplácení příspěvku tak, aby pořadatelé obdrželi peníze bezprostředně po uspořádání soutěže.
Za Svaz AOS v AČR Zdeněk Klenák
..........................................................................................................................................................................
Za toto velmi pěkné gesto patří Sobotům velký dík.
Předpokládám, že i v letošním roce bude fa Shell podporovat naše soutěže. Nové informace od Petra Maška získáme na prvním mistráku. Určitě ale změníme systém vyplácení příspěvku tak, aby pořadatelé obdrželi peníze bezprostředně po uspořádání soutěže.
Za Svaz AOS v AČR Zdeněk Klenák
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
24.03.2015 20:01 Pohled z bedny Hlučínského Shell cupu.
Pohled z bedny shell cup Hlučín
Můj spolujezdec má letos trochu problémy s termíny českých soutěží Shell Cupu. Abychom si letos trochu zazávodili, padlo rozhodnutí, že se podíváme také na Moravu.
Hlučín - v tomto městě jsme ještě nikdy nebyli, proto bylo velké očekávání, do čeho jedeme. První plus bylo od začátku do konce soutěže hezké počasí, druhý plus byla atmosféra celého závodu. Příjemní pořadatelé, minimální časový skluz při zahájení rozpravy a časový rozvrh celého závodu. Trochu nás zarazil netradiční start do jízdy zručnosti
Jako „Shelláci“ jsme měli možnost absolvovat 1. etapu Moravského poháru. Jela se jen ve městě. Výsledek byl velmi nelichotivý – předposlední místo. V následující přestávce na oběd jsme se na vzorovém itineráři snažili poznat rukopis autora trati. V tom nám velice pomohl Petr Dvorský, který nám trpělivě vysvětloval všechny chyby, které jsme v této etapě vyprodukovali. Za to mu patří velké poděkování.
Další dvě etapy jsme absolvovali po obědě odpoledne. K celé trati můžeme říci jen to – líbila se nám hlavně proto, že byla jezdivá. To znamená jet do nějaké obce, něco menšího tam udělat a hned přesun do další obce, atd. Žádné ježdění „na pětníku“ na nějakém sídlišti mezi paneláky.
První místo (celkem se 6 neprojetými PK a 2 navíc) je pro nás samozřejmě překvapením, Je ale bohužel devalvováno celkovým počtem zúčastněných posádek SC v počtu 4, což je velká škoda.
Ještě bych se chtěl omluvit za mojí stručnost. Je to poprvé, co takhle tvořím nějaký článek.
Za posádku startovní číslo 105 Mirek Jára
..........................................................................................................................................................................
Můj spolujezdec má letos trochu problémy s termíny českých soutěží Shell Cupu. Abychom si letos trochu zazávodili, padlo rozhodnutí, že se podíváme také na Moravu.
Hlučín - v tomto městě jsme ještě nikdy nebyli, proto bylo velké očekávání, do čeho jedeme. První plus bylo od začátku do konce soutěže hezké počasí, druhý plus byla atmosféra celého závodu. Příjemní pořadatelé, minimální časový skluz při zahájení rozpravy a časový rozvrh celého závodu. Trochu nás zarazil netradiční start do jízdy zručnosti
Jako „Shelláci“ jsme měli možnost absolvovat 1. etapu Moravského poháru. Jela se jen ve městě. Výsledek byl velmi nelichotivý – předposlední místo. V následující přestávce na oběd jsme se na vzorovém itineráři snažili poznat rukopis autora trati. V tom nám velice pomohl Petr Dvorský, který nám trpělivě vysvětloval všechny chyby, které jsme v této etapě vyprodukovali. Za to mu patří velké poděkování.
Další dvě etapy jsme absolvovali po obědě odpoledne. K celé trati můžeme říci jen to – líbila se nám hlavně proto, že byla jezdivá. To znamená jet do nějaké obce, něco menšího tam udělat a hned přesun do další obce, atd. Žádné ježdění „na pětníku“ na nějakém sídlišti mezi paneláky.
První místo (celkem se 6 neprojetými PK a 2 navíc) je pro nás samozřejmě překvapením, Je ale bohužel devalvováno celkovým počtem zúčastněných posádek SC v počtu 4, což je velká škoda.
Ještě bych se chtěl omluvit za mojí stručnost. Je to poprvé, co takhle tvořím nějaký článek.
Za posádku startovní číslo 105 Mirek Jára
autor příspěvku: Miroslav Jára