27.05.2015 09:37 Materiál "K výsledkům BOAS v roce 1976"
jenom tak když je teď klid ... :)
Materiál "K výsledkům branně orientačních automobilových soutěží v roce 1976"
informace určená pouze účastníkům těchto soutěží, vydala 301. ZO Svazarmu Brno-město
14 stran A5 textu, 8 stran reklam
…
Branně orientační automobilový sport 1976
Rok 1976 byl velikým a významným mezníkem celého života naší společnosti. XV. sjezd KSČ, vedoucí síly našeho socialistického vývoje, se stal slavným předělem úspěšného zápasu všech pracujících na cestě ke komunismu. Ukázal jednotu všeho lidu, jeho skvělé pracovní výsledky a do budoucna postavil smělé plány ve všech oblastech činnosti naší společnosti. Byl to současně rok oslav 25. výročí založení naší socialistické branné organisace - Svazu pro spolupráci s armádou. Byl to rok, který prověřil dokonale znalosti a schopnosti soutěžících o titul Mistra ČSSR v branně orientačních automobilových soutěžích. Dokázal jejich vysokou a stále stoupající sportovní, brannou i tělesnou připravenost v soutěžích, bez výjimky pořádaných na počest těchto dvou významných mezníků našeho života.
…
ATD … taková ukázka … ale vidím že to nebudu moct takhle vše oklapat, nějak to budu muset skenovat, to by byla práce na roky protože píšu pomalu, jsou to materiály tištěné na starých lihácích nebo všelijak, ještě si i vzpomínám jak byl problém někde vyšolichat průklepové blány, protože to bylo strašně režimem hlídaný, aby na tom někdo nemnožil nějaký protirežimní samizdaty
..........................................................................................................................................................................
Materiál "K výsledkům branně orientačních automobilových soutěží v roce 1976"
informace určená pouze účastníkům těchto soutěží, vydala 301. ZO Svazarmu Brno-město
14 stran A5 textu, 8 stran reklam
…
Branně orientační automobilový sport 1976
Rok 1976 byl velikým a významným mezníkem celého života naší společnosti. XV. sjezd KSČ, vedoucí síly našeho socialistického vývoje, se stal slavným předělem úspěšného zápasu všech pracujících na cestě ke komunismu. Ukázal jednotu všeho lidu, jeho skvělé pracovní výsledky a do budoucna postavil smělé plány ve všech oblastech činnosti naší společnosti. Byl to současně rok oslav 25. výročí založení naší socialistické branné organisace - Svazu pro spolupráci s armádou. Byl to rok, který prověřil dokonale znalosti a schopnosti soutěžících o titul Mistra ČSSR v branně orientačních automobilových soutěžích. Dokázal jejich vysokou a stále stoupající sportovní, brannou i tělesnou připravenost v soutěžích, bez výjimky pořádaných na počest těchto dvou významných mezníků našeho života.
…
ATD … taková ukázka … ale vidím že to nebudu moct takhle vše oklapat, nějak to budu muset skenovat, to by byla práce na roky protože píšu pomalu, jsou to materiály tištěné na starých lihácích nebo všelijak, ještě si i vzpomínám jak byl problém někde vyšolichat průklepové blány, protože to bylo strašně režimem hlídaný, aby na tom někdo nemnožil nějaký protirežimní samizdaty
autor příspěvku: Lole
25.05.2015 07:24 Bedna Muchova kraje
Jak vyhrát Ivančice (pro Kulicha: Jak nevyloupit banku)
Píšu to nakonec já. Pohled z bedny. I když pořád říkám, že já ze sedadla řidiče často o té soutěži vím prd, protože většinou jen poslouchám "doleva-doprava-rovně". Ale rozhodl jsem se tak teď, že napíšu. Je 6 ráno a já jsem vyspaný a mám čas. Jenom škoda, že tady čtu, že v noci proběhla živá diskuze s nějakým hořkým koncem. Takže ještě jednou Jankovi: prosím tě nehroť to a nech to uležet a nepiš hned závažná prohlášení. Já jsem rád (tak snad se nestane pravdou "byl jsem rád"), že jsi se do toho zase obul a vrátil ses nám a tak hned zas necouvej.
Takže zpátky k našemu ježdění. Opakuji že na rozborky nemám, tedy jen postřehy a dojmy. A jen ke dni, v noci už si nepamatuju nic. V noci si pamatuju akorát ze zručky, jak R.A. poprvé zařadil zpátečku a "JEEEE JA NIC NEVIDÍM" a nějak prodribloval slalom dozadu. Jo a taky si z noci pamatuju, jak nám kdesi auto udělalo "Chrrrrr" a já jsem měl obavu, že vláčíme výfuk po zemi. Ale to chrrr bylo jen krátký a zase nic, tak jsme jeli dál a všechno v pohodě. To až pak v cíli a druhý den ráno si všichni vykládali, že náš výfuk byl předmětem zájmu a komentářů někde uprostřed křižovatky.
Tak ty denní zážitky (možná chronologicky neposkládané správně):
1. Kdesi v té dědině kde byli kolotočáři jsme odjeli asi blbě a míjeli jsme (okno iti) "reálně na konec obce". A tam cedule postavený tak, že žlutá s červenou nás přes to protáhla. R.A. : to je jasná fligna konec není. Tak jsme dál mazali blbě hledat ten správný konec dědiny. Až jsme dojeli do prdele kde už to nešlo, tak jsme se smířili s tím, že tak to není. Ale našli jsme při tom otočnou, která byla pro něco jinýho.
2. V jiné etapě jsme si zrušili nějakou kótu projetím a tím i její detail a mazali jsme do té prdele zas … a otočná není !!! …pak se mě při čekání na výsledky Jura Kubíček ptal "jak to že jste to tam pořešili tak rychle my jsme nevěděli co s tím" tak mu říkám "no jo, my jsme tam náhodou jeli blbě už dřív takže jsme věděli že tam patří otočná" … on ji mezitím někdo ukradl
3. Bereme a luštíme itiky tam na té hlíně a R.A. jako vždy maluje (po růžové šipky a modré podmínky a zelené detaily dělá a čte vložáky oranžově): ODBOČ DO DĚDIN 3 KM a dodává: A jéééé … to nás chcu vidět. On už ví. Tak mu slibuju že se budu snažit. A samozřejmě hned snad na prvním okně (zpátky do kóty vedle časovky) seru na ceduli a vracíme se pro tuším SPK U. Pak jedeme dál a kdesi nějaké okna přes cestu SPK 6 a vyjíždíme na hlavní a pryč doleva a R.A. se koukne doprava a: "tady je cedula 3 km, mi neříkej, že tam na příjezdu nebyla!!!" .. tak zas tam na příjezd, samozřejmě tam byla, takže oprava a kamsi do trávy pro jinou SPK a pak teprve 6 ….
4. Moravský Krumlov a "náklaďáček je zákaz vjezdu" a "když hledáš cestu přes most řeky tak musíš i kótu" .. masakr … tam jsme si neuhlídali, že vlastně jsme jeli jinak takže jsme most nepřejeli a tudíž jsme nemuseli do kóty … šaškovali jsme tam "s bratmi Marianom a Milanom" a stavitel by se asi sám divil co jsme všechno projeli. Pak jsme se smířili s nějakým výkladem a jeli dál.
Po tomto konání to moc nechápu, ale jsem rád, že jsme vyhráli, ještě k tomu o cca 400 . Co jak mastili ostatní, to nevím. Hlavně že mají všichni starosti o Shell. Naši ho vyhráli a ještě jsme měli doma co probírat a učit se. Jak píše jinde Tomas: na jednoduché soutěži se nenaučíš. Janku: dík a uvažuj v klidu.
..........................................................................................................................................................................
Píšu to nakonec já. Pohled z bedny. I když pořád říkám, že já ze sedadla řidiče často o té soutěži vím prd, protože většinou jen poslouchám "doleva-doprava-rovně". Ale rozhodl jsem se tak teď, že napíšu. Je 6 ráno a já jsem vyspaný a mám čas. Jenom škoda, že tady čtu, že v noci proběhla živá diskuze s nějakým hořkým koncem. Takže ještě jednou Jankovi: prosím tě nehroť to a nech to uležet a nepiš hned závažná prohlášení. Já jsem rád (tak snad se nestane pravdou "byl jsem rád"), že jsi se do toho zase obul a vrátil ses nám a tak hned zas necouvej.
Takže zpátky k našemu ježdění. Opakuji že na rozborky nemám, tedy jen postřehy a dojmy. A jen ke dni, v noci už si nepamatuju nic. V noci si pamatuju akorát ze zručky, jak R.A. poprvé zařadil zpátečku a "JEEEE JA NIC NEVIDÍM" a nějak prodribloval slalom dozadu. Jo a taky si z noci pamatuju, jak nám kdesi auto udělalo "Chrrrrr" a já jsem měl obavu, že vláčíme výfuk po zemi. Ale to chrrr bylo jen krátký a zase nic, tak jsme jeli dál a všechno v pohodě. To až pak v cíli a druhý den ráno si všichni vykládali, že náš výfuk byl předmětem zájmu a komentářů někde uprostřed křižovatky.
Tak ty denní zážitky (možná chronologicky neposkládané správně):
1. Kdesi v té dědině kde byli kolotočáři jsme odjeli asi blbě a míjeli jsme (okno iti) "reálně na konec obce". A tam cedule postavený tak, že žlutá s červenou nás přes to protáhla. R.A. : to je jasná fligna konec není. Tak jsme dál mazali blbě hledat ten správný konec dědiny. Až jsme dojeli do prdele kde už to nešlo, tak jsme se smířili s tím, že tak to není. Ale našli jsme při tom otočnou, která byla pro něco jinýho.
2. V jiné etapě jsme si zrušili nějakou kótu projetím a tím i její detail a mazali jsme do té prdele zas … a otočná není !!! …pak se mě při čekání na výsledky Jura Kubíček ptal "jak to že jste to tam pořešili tak rychle my jsme nevěděli co s tím" tak mu říkám "no jo, my jsme tam náhodou jeli blbě už dřív takže jsme věděli že tam patří otočná" … on ji mezitím někdo ukradl
3. Bereme a luštíme itiky tam na té hlíně a R.A. jako vždy maluje (po růžové šipky a modré podmínky a zelené detaily dělá a čte vložáky oranžově): ODBOČ DO DĚDIN 3 KM a dodává: A jéééé … to nás chcu vidět. On už ví. Tak mu slibuju že se budu snažit. A samozřejmě hned snad na prvním okně (zpátky do kóty vedle časovky) seru na ceduli a vracíme se pro tuším SPK U. Pak jedeme dál a kdesi nějaké okna přes cestu SPK 6 a vyjíždíme na hlavní a pryč doleva a R.A. se koukne doprava a: "tady je cedula 3 km, mi neříkej, že tam na příjezdu nebyla!!!" .. tak zas tam na příjezd, samozřejmě tam byla, takže oprava a kamsi do trávy pro jinou SPK a pak teprve 6 ….
4. Moravský Krumlov a "náklaďáček je zákaz vjezdu" a "když hledáš cestu přes most řeky tak musíš i kótu" .. masakr … tam jsme si neuhlídali, že vlastně jsme jeli jinak takže jsme most nepřejeli a tudíž jsme nemuseli do kóty … šaškovali jsme tam "s bratmi Marianom a Milanom" a stavitel by se asi sám divil co jsme všechno projeli. Pak jsme se smířili s nějakým výkladem a jeli dál.
Po tomto konání to moc nechápu, ale jsem rád, že jsme vyhráli, ještě k tomu o cca 400 . Co jak mastili ostatní, to nevím. Hlavně že mají všichni starosti o Shell. Naši ho vyhráli a ještě jsme měli doma co probírat a učit se. Jak píše jinde Tomas: na jednoduché soutěži se nenaučíš. Janku: dík a uvažuj v klidu.
autor příspěvku: Lole
24.05.2015 13:55 Pohled z bedny - 2. kolo SCC a 3. kolo SCM - Rallye Šmídl
Druhé kolo seriálu Shell Cup Čechy a současně třetí kolo Shell Cup Morava se jelo 25. 4. 2015 v Žamberku jako součást již tradiční „Rallye Šmídl“.
Hned po příjezdu na přejímku nás příjemně překvapilo prostředí „školní jídelny“, kde byly zdarma podávány nápoje (čaj, káva, …) a vynikající „domácí“ perník.
V naší kategorii startovalo celkem 10 posádek. Osm v SCC a dvě v SCM. Dvouetapová soutěž o celkové předpokládané délce 40 + 51 km měla celkem jednoduché itineráře, které ovšem skrývali pěkné finty, se kterými jsme si ne vždy správně poradili.
Hned na začátku I. etapy jsme si neporadily s průjezdem kóty 111 a vyhodnotili ho jako chybu stavitele. Skutečnost však byla jiná a nás to stálo 180 TB. Dál to šlo dobře až do přejezdu z kóty 117 do bodu C přes kótu 115, který jsem předem nepromyslel. Po příjezdu do kóty 115 jsme teprve zjistily, že za dodržení podmínky (v každé liché kótě vždy L) se nedá vůbec projet a po příjezdu do kóty 119 jsme se zaplaťpámbů vrátili zpět na správnou trať. 360 TB. Jo a teď už víme, že ta hezká blonďatá slečna, která asistovala u radaru se nesmála na nás, ale nám, jelikož jsme kolem ní zpátky neměli vůbec jet. :-)
Konec etapy byl díky čerstvě překopanému chodníku anulován. My si s tím sice poradily, ale poněkud proti pravidlu o reálné jízdě. :-)
Vložená prohlídka firmy EKOLA, která se zabývá odpady, byla zajímavá, všichni jsme tam dostali zdarma občerstvení, pití a opravdu výborné koláčky. Do soutěže válení popelnic jsem dal všechno, což bylo také poznat na výsledku. :-)
Po přejezdu na JZ poprvé mírně zaskřípala organizace, neboť parkoviště, kde se to mělo jet, bylo obsazené vozidly svatby, o níž stavitel zřejmě dopředu neměl ani tušení. Od někoho v triku pořadatelů jsme se dozvěděli, že se JZ pojede až v cíli.
Při výborném obědě jsme s ostatními kolegy probírali I. etapu a zjišťovaly průšvihy, které jsme tam napáchali.
Začátek II. etapy šel hladce, až na moje předčasné vyznačení průjezdu kóty 207 s výjezdem (nechápu, jak se mi to přihodilo) a tím vynechání dvou průjezdek. Kótu 212 jsme projížděli podle detailu, i když se mi nelíbilo, že tam fyzicky není žádný ostrůvek. A SPK H jsme našli jen díky tomu, že jsme si říkali, že tam prostě něco musí být, jinak by ten detail neměl smysl. Že se hodí i později nás naštěstí nenapadlo a tak jsme H objevili. Průjezd kóty 235 s podmínkou a současně L nám problém nedělal (jak se řešilo v diskuzi), protože mám odkudsi zafixováno, že je-li v jednom místě průjezdka i podmínka, plní se současně. Pak jsme přehlédli nebo spíš ignorovali dejku na konci SM a tím vynechali další H. Dál běželo vše dobře přes razítko na letišti, výjezd z 210 a snahu otočit se v detailu přes 253. Tam dejku respektujeme, ale na rozdíl od autora nás ani nenapadla možnost otáčet se dle detailu bodu 212, ale chceme se otočit přes „jižní spojku“ v České Rybné. Jenže po příjezdu shledáváme, že je tam zavřená brána do jakéhosi JZD, nikde žádná otočná atd. No, otočit jsme se museli a brali to jako vyřízené. Až nyní měřením na Mapy.cz zjišťuji, že rozdíl ve vzdálenostech mnou a nebo autorem zamýšleného otočení je menší než 20%, takže dle toho asi měla být třetí SPK H ano/ne.
Další oříšek nastal v Helvíkovicích na chlupatici. Posílám řidiče doprava, doleva, doprava a najednou metr před autem řeka. Povídám: „To je brod, to dáme“. Ale Vlasta říká, že je to blbost a že tam nepojede, Tak se vracíme na začátek zjistit, kde jsme udělali chybu a cestou koukám do ITI a teprve si všimnu, že ta chlupatá je mapová. :-)
Po reálném přejezdu mostu hledáme marně na mapě vykreslený tvar křižovatky T. Něco takového nacházíme jen severně nad kótou 226, tak tam jedeme. Jenže pak nám reálně nic nesedí a po 10. minutách bloudění a hledání to balíme a jedeme ke slečnám na rozjezd do kopce. Že to T je vlastně jeden fous chlupatice nám řekl Honza D. až v cíli.
No, do cíle už jsme se tak těšili, že jsme za SPK F znovu ignorovali dejku, čímž jsme sice ušetřili dobrou minutu času, ale za 100 TB. :-)
V cíli nás pak čekala pěkná JZ, kterou jsme ke chvále řidiče zvládli s naším velkým autem v krásném čase.
Jediný větší zádrhel dne bylo čekání na vyhlášení výsledků. I když bylo proloženo velmi dlouhým čekáním na klobásu a poslechem sice krásně hrající, ale na dané místo příliš hlasité skupiny Divokej Bill revival. Chápu, že takové množství posádek není jednoduché rychle zpracovat, ale někteří z nás měli před sebou 2 – 3 hodiny cesty domů, takže vyhlášení kolem 20 h. bylo dost drsný.
Omlouvám se všem, kteří to dočetli až sem, že museli číst tyto moje sebrané spisy. Já to prostě jinak neumím. Zaplať pánbů neobsazujeme první příčky moc často a tak zbývá prostor i pro pohledy jiných posádek, které to určitě na rozdíl ode mně dokážou napsat krátce, jednoduše, výstižně a zábavně.
Za posádku č. 101 Tomáš Ž.
..........................................................................................................................................................................
Hned po příjezdu na přejímku nás příjemně překvapilo prostředí „školní jídelny“, kde byly zdarma podávány nápoje (čaj, káva, …) a vynikající „domácí“ perník.
V naší kategorii startovalo celkem 10 posádek. Osm v SCC a dvě v SCM. Dvouetapová soutěž o celkové předpokládané délce 40 + 51 km měla celkem jednoduché itineráře, které ovšem skrývali pěkné finty, se kterými jsme si ne vždy správně poradili.
Hned na začátku I. etapy jsme si neporadily s průjezdem kóty 111 a vyhodnotili ho jako chybu stavitele. Skutečnost však byla jiná a nás to stálo 180 TB. Dál to šlo dobře až do přejezdu z kóty 117 do bodu C přes kótu 115, který jsem předem nepromyslel. Po příjezdu do kóty 115 jsme teprve zjistily, že za dodržení podmínky (v každé liché kótě vždy L) se nedá vůbec projet a po příjezdu do kóty 119 jsme se zaplaťpámbů vrátili zpět na správnou trať. 360 TB. Jo a teď už víme, že ta hezká blonďatá slečna, která asistovala u radaru se nesmála na nás, ale nám, jelikož jsme kolem ní zpátky neměli vůbec jet. :-)
Konec etapy byl díky čerstvě překopanému chodníku anulován. My si s tím sice poradily, ale poněkud proti pravidlu o reálné jízdě. :-)
Vložená prohlídka firmy EKOLA, která se zabývá odpady, byla zajímavá, všichni jsme tam dostali zdarma občerstvení, pití a opravdu výborné koláčky. Do soutěže válení popelnic jsem dal všechno, což bylo také poznat na výsledku. :-)
Po přejezdu na JZ poprvé mírně zaskřípala organizace, neboť parkoviště, kde se to mělo jet, bylo obsazené vozidly svatby, o níž stavitel zřejmě dopředu neměl ani tušení. Od někoho v triku pořadatelů jsme se dozvěděli, že se JZ pojede až v cíli.
Při výborném obědě jsme s ostatními kolegy probírali I. etapu a zjišťovaly průšvihy, které jsme tam napáchali.
Začátek II. etapy šel hladce, až na moje předčasné vyznačení průjezdu kóty 207 s výjezdem (nechápu, jak se mi to přihodilo) a tím vynechání dvou průjezdek. Kótu 212 jsme projížděli podle detailu, i když se mi nelíbilo, že tam fyzicky není žádný ostrůvek. A SPK H jsme našli jen díky tomu, že jsme si říkali, že tam prostě něco musí být, jinak by ten detail neměl smysl. Že se hodí i později nás naštěstí nenapadlo a tak jsme H objevili. Průjezd kóty 235 s podmínkou a současně L nám problém nedělal (jak se řešilo v diskuzi), protože mám odkudsi zafixováno, že je-li v jednom místě průjezdka i podmínka, plní se současně. Pak jsme přehlédli nebo spíš ignorovali dejku na konci SM a tím vynechali další H. Dál běželo vše dobře přes razítko na letišti, výjezd z 210 a snahu otočit se v detailu přes 253. Tam dejku respektujeme, ale na rozdíl od autora nás ani nenapadla možnost otáčet se dle detailu bodu 212, ale chceme se otočit přes „jižní spojku“ v České Rybné. Jenže po příjezdu shledáváme, že je tam zavřená brána do jakéhosi JZD, nikde žádná otočná atd. No, otočit jsme se museli a brali to jako vyřízené. Až nyní měřením na Mapy.cz zjišťuji, že rozdíl ve vzdálenostech mnou a nebo autorem zamýšleného otočení je menší než 20%, takže dle toho asi měla být třetí SPK H ano/ne.
Další oříšek nastal v Helvíkovicích na chlupatici. Posílám řidiče doprava, doleva, doprava a najednou metr před autem řeka. Povídám: „To je brod, to dáme“. Ale Vlasta říká, že je to blbost a že tam nepojede, Tak se vracíme na začátek zjistit, kde jsme udělali chybu a cestou koukám do ITI a teprve si všimnu, že ta chlupatá je mapová. :-)
Po reálném přejezdu mostu hledáme marně na mapě vykreslený tvar křižovatky T. Něco takového nacházíme jen severně nad kótou 226, tak tam jedeme. Jenže pak nám reálně nic nesedí a po 10. minutách bloudění a hledání to balíme a jedeme ke slečnám na rozjezd do kopce. Že to T je vlastně jeden fous chlupatice nám řekl Honza D. až v cíli.
No, do cíle už jsme se tak těšili, že jsme za SPK F znovu ignorovali dejku, čímž jsme sice ušetřili dobrou minutu času, ale za 100 TB. :-)
V cíli nás pak čekala pěkná JZ, kterou jsme ke chvále řidiče zvládli s naším velkým autem v krásném čase.
Jediný větší zádrhel dne bylo čekání na vyhlášení výsledků. I když bylo proloženo velmi dlouhým čekáním na klobásu a poslechem sice krásně hrající, ale na dané místo příliš hlasité skupiny Divokej Bill revival. Chápu, že takové množství posádek není jednoduché rychle zpracovat, ale někteří z nás měli před sebou 2 – 3 hodiny cesty domů, takže vyhlášení kolem 20 h. bylo dost drsný.
Omlouvám se všem, kteří to dočetli až sem, že museli číst tyto moje sebrané spisy. Já to prostě jinak neumím. Zaplať pánbů neobsazujeme první příčky moc často a tak zbývá prostor i pro pohledy jiných posádek, které to určitě na rozdíl ode mně dokážou napsat krátce, jednoduše, výstižně a zábavně.
Za posádku č. 101 Tomáš Ž.
autor příspěvku: Tomáš
11.05.2015 14:20 4. ročník Rallye Šmídl za námi
Z oficiální tiskové zprávy:
Žamberk - V sobotu 25.4. proběhl již 4. ročník tradiční automobilové orientační soutěže Rallye Šmídl. Na start dorazilo 34 posádek v kategoriích Family, Hobby a Shell Cup. Závod byl odstartován jako každoročně od školní jídelny v Žamberku. Během cesty posádky plnily řadu úkolů. Tato soutěž není o rychlosti, ale o orientaci v mapě, o plnění úkolů na stanovištích, o dodržování předpisů a bezpečnosti na pozemních komunikacích.
V letošním roce byla tématem celého dne ekologie a technika. Jedním z hlavních partnerů byla Ekola Libchavy, která zajišťuje svoz odpadu, třídění a jeho zpracování. Zde se účastníci rallye dozvěděli mnoho zajímavých informací o práci této organizace. Jednou z tematických disciplín byl i závod v běhu s popelnicí na čas. Další zastávkou bylo Hasičské muzeum v Žamberku, které je umístěno kousek od naší firmy. Zde byla k vidění hasičská technika a vybavení od roku 1820 až do současnosti. I zde probíhaly vědomostní soutěže pro posádky.
V cíli byl připraven bohatý doprovodný program pro děti i dospělé, včetně moderátorky Jany Doleželové, Miss ČR 2004 a koncertu Divokej Bill Revival, který celou akci zakončil.
Vše proběhlo dle plánu a očekávání, pouze velký zájem návštěvníků na odpoledním programu (skoro 600 lidí) zaskočil stánek s občerstvením a fronta byla velmi dlouhá a nepříjemná.
Fotogalerii z letošního ročníku závodu připravujeme.
A já jen dodávám:
Správné průjezdy na: http://www.smidl.cz/cs/4-rocnik-rallye-smidl-za-nami
- zatím jen výsledky a 1.etapa. 2. etapa v řádech několika hodin. Časem se snad podaří dát dohromady i grafické znázornění v mapě.
Za sebe děkuji nejen všem pořadatelům, ale i soutěžícím za účast, že přijeli a strávili s námi pěkný, téměř letní (dle počasí) den, kdy se něčemu i přiučili a také pobavili.
A nezapomeňte - příští rok již 23.dubna 2016
..........................................................................................................................................................................
Žamberk - V sobotu 25.4. proběhl již 4. ročník tradiční automobilové orientační soutěže Rallye Šmídl. Na start dorazilo 34 posádek v kategoriích Family, Hobby a Shell Cup. Závod byl odstartován jako každoročně od školní jídelny v Žamberku. Během cesty posádky plnily řadu úkolů. Tato soutěž není o rychlosti, ale o orientaci v mapě, o plnění úkolů na stanovištích, o dodržování předpisů a bezpečnosti na pozemních komunikacích.
V letošním roce byla tématem celého dne ekologie a technika. Jedním z hlavních partnerů byla Ekola Libchavy, která zajišťuje svoz odpadu, třídění a jeho zpracování. Zde se účastníci rallye dozvěděli mnoho zajímavých informací o práci této organizace. Jednou z tematických disciplín byl i závod v běhu s popelnicí na čas. Další zastávkou bylo Hasičské muzeum v Žamberku, které je umístěno kousek od naší firmy. Zde byla k vidění hasičská technika a vybavení od roku 1820 až do současnosti. I zde probíhaly vědomostní soutěže pro posádky.
V cíli byl připraven bohatý doprovodný program pro děti i dospělé, včetně moderátorky Jany Doleželové, Miss ČR 2004 a koncertu Divokej Bill Revival, který celou akci zakončil.
Vše proběhlo dle plánu a očekávání, pouze velký zájem návštěvníků na odpoledním programu (skoro 600 lidí) zaskočil stánek s občerstvením a fronta byla velmi dlouhá a nepříjemná.
Fotogalerii z letošního ročníku závodu připravujeme.
A já jen dodávám:
Správné průjezdy na: http://www.smidl.cz/cs/4-rocnik-rallye-smidl-za-nami
- zatím jen výsledky a 1.etapa. 2. etapa v řádech několika hodin. Časem se snad podaří dát dohromady i grafické znázornění v mapě.
Za sebe děkuji nejen všem pořadatelům, ale i soutěžícím za účast, že přijeli a strávili s námi pěkný, téměř letní (dle počasí) den, kdy se něčemu i přiučili a také pobavili.
A nezapomeňte - příští rok již 23.dubna 2016
autor příspěvku: VláďaF
03.05.2015 16:36 Příval kvalitních soutěží v roce 2015 nebere konce
17.-19.4.2015 jsme byli v Havířově na další velice podařené soutěži. Protože pro nás šlo hlavně o Středoevropský pohár, tak jsem jel se svým tradičním řidičem pro tento seriál a to Alešem Čejkou. K tomu jsme si dali i dvojkolo Moravského poháru. Hlavními pořadateli byli manželé Klasovi, a ti se teda předvedli, jak nejlíp mohli. Jak už v diskuzi zmínil Jirka Kubíček, tak zázemí bylo hlavně pro našince jako z jiného světa. Já bych dal i 12 bodů. Díky stavbě celé tratě, ředitelování soutěže, rozvážení snad skoro všech průjezdek a dalších a dalších činnostech si hlavně musel neskutečně máknout Martin Klasa, tam je velkej klobouk dolů.
Soutěž měla dvě noční a dvě denní etapy, pro jednoduchost byly na každou dvě hodiny. Obtížností to mohl být klidně středně těžký mistrák. Na startu do N1 jsme dostali od Zuzky již tradiční balíčky domácích AOS perníčků a vodu. Díky vložáku za semaforama poprvé vpravo, to často chtělo několik průjezdů z různých stran do jedné křižovatky, než jsme mohli odjet co jsme potřebovali. Pořád bylo co dělat a hlídat a hlavně jsem postupně zjišťoval, že musím poctivě měřit, protože bylo dost mapových věcí. Etapa se nám podařila zajet čistě a přijeli jsme tři minuty před časem. I když se mi zdála první etapa hlavně ze začátku docela obtížná a moc jsem si neodkázal představit jak to pojedou třeba Rumuni, tak druhá etapa někde vypadala jednoduše, ale bodů jsme sbírali docela dost. Hned po startu jsem nepřehodnotil na vložáku, který nás nesvedl z namyšlené trasy, za 100. Kousek dál jsem odbočil na křižovatce, kde mapový byl jen směr k nám, za 200. Při následujícím reálném přejezdu jsme to spolu s Petrem Černým (který jel tentokrát pro změnu s Petrem Maškem), jednou polskou a jednou rumunskou posádkou poslali rovně do lesa, a když to po zhruba 200 metrech nešlo dál projet, tak jsme měli co dělat se tam nějak pootáčet a vyjet. V následující dědině měl autor trochu chybku s reálnou jízdou na mapové vpravo a tak tady bylo jediné místo v nočním kole, kde byla nějaká průjezdka ano i ne. Do konce etapy jsem pak už jen jednou nejel nejkratší trasu, za 60. Ještě jsem měl 2x problém s reálným tvarem křižovatky a tu první jsme dlouho nemohli najít. Hlavně v noci je opravdu potřeba aby tvar křižovatky přesně úhlově odpovídal na všechny strany a třeba i posádkám pomoct nějakým naznačením zatáčky v nějaké odbočce.
I když jsme se nijak neflákali, tak i díky otáčení v lese a hledání těch reálů jsme měli zpoždění 12 minut. Pro některé pomalejší posádky to však již znamenalo zahazování konce etapy. O obtížnosti soutěže svědčily i bodové příděly v Moravském poháru. Za našimi 591 TB měli na druhém místě již skoro dvakrát tolik (1154 TB) Petrové Černý s Maškem. Pod 2000 TB se dostalo jen prvních 7 posádek, z nichž hned tři byly z Polska. A to ještě další dvě polské posádky, které by byly na 2. a 6. místě startovaly jen ve Středoevropském poháru. Potvrdilo se, že Poláci umí. Mezi sedmým Andrzejem Morelem (1873 TB) a Modálkama na osmým místě pak byla propast skoro sedm set bodů. Posádka ze Shellu, co si noc jen zkusila dokonce pokořila hranici 6000 TB (Ve STEPu i jedna Rumunská posádka).
Následné zapíjení nám zpříjemnily výborné buchty od Dáši.
Ráno jsme díky našemu vylosovanému startovnímu pořadí startovali v příjemných deset hodin. Po startu bylo potřeba dobře zajet vložený itinerář na vyježděným place kolem uskladněného bazénu. Tím spíš jsem se ale divil, že se tam v noci na konci nejel ten poslední reálnej tvar. Dál pohoda, než jsem měl zatmění po cestě na SM 33. Bylo potřeba projet skrz detail kóty 248, ve kterém byla ještě kóta 246 a v obou se muselo jet kvůli podmínce vpravo. A já jsem tam to řešení neviděl a tvrdil, že to neprojedu. Naštěstí snad 10 km dlouhý kolo který by to objelo, bylo zablokovaný jinou kótou, takže to tama nešlo. Tak jsem nakonec v detailu jel v jedné kótě vlevo, s tím, že je to asi chyba. V skutečnosti to bylo naprosto jednoduchý s stačilo vyjet od těch garáží cestou kterou se tam vjelo. Takže za 100 TB. Na konci etapy jsme pak jako spousta dalších posádek podcenili mapu pod kótou 313, kde byla zatáčka kulatější než v mapě. Vzhledem k tomu, že se tam jelo 2x (pokud někdo opustil SM 35 tak 3x), tak to bylo za 260 TB. Pro nás co jsme jeli Středoevropský pohár, tak asi v pohodě, tam nejsou pravidla pro mapy nijak daný. V MP však ještě měli napsaný, že mapa je kreslená a těch neexistujících komunikací bylo ve všech etapách opravdu dost. To je pak stejný jak jsem tu nedávno psal Mírovi. Posádka prostě řeší trať s ohledem na znalost vlastností mapového podkladu. Tady to podle mě určitě chtělo alespoň nějaký upozornění v rozpravě, když už to bylo proti řádům. Mapová finta o kousek dál u časovky, kdy odbočení bylo posunutý o 200 metrů nachytala i zkušené posádky. Času bylo ve dne spousty, takže jsme v obou etapách přijeli s náskokem přibližně dvaceti minut. Druhá etapa opět pěkná vymakaná, tak jako celá soutěž. Finty vyvážené, bylo potřeba se soustředit a pěkně všechno hlídat, protože chyba mohla přijít kdykoliv, ať už při mapovém řešení nebo přehodnocování na plné čáře. Mně naštěstí utekla jen jedna mapová věc za 100 TB. V součtu to opět stačilo na vítězství v obou kategoriích, i když tentokrát velice těsně, protože Aleš chytl navíc 190 na radaru. To posádku Krzewských jejich 240 na radaru muselo mrzet víc, protože je to odsunulo z druhýho místa až na šestý v MP, a ve STEPu z druhýho na čtvrtý.
Vyhlášení a následný společenský večer jen navázal na perfektní organizaci celého víkendu.
Myslím, že jak si Martin Klasa trochu odpočine, mohl by pomalu začít uvažovat nad organizací mistráku na příští rok. Tady by stačilo jen rozdělit etapy na tři a mohlo se jet.
Letos tedy prožívám neuvěřitelný start do sezóny a daří se bodovat na 140 %. Z pěti startů se podařilo získat sedm vítězství :) . Jenom ty „pohledy z bedny“ mi začínají žrát nějak hodně času, já to totiž neumím napsat nějak krátce. Navrhuju Dužovi aby zavedl nějaký limit (třeba tak 3) a po jeho dosažení by automaticky povinnost připadla další posádce s nevyčerpaným limitem. Pro větší motivaci a tlak na pisatele by pak mohla být někde na hlavní stránce tabulka chybějících pohledů. Tak za 14 dní v Ivančicích ahoj.
..........................................................................................................................................................................
Soutěž měla dvě noční a dvě denní etapy, pro jednoduchost byly na každou dvě hodiny. Obtížností to mohl být klidně středně těžký mistrák. Na startu do N1 jsme dostali od Zuzky již tradiční balíčky domácích AOS perníčků a vodu. Díky vložáku za semaforama poprvé vpravo, to často chtělo několik průjezdů z různých stran do jedné křižovatky, než jsme mohli odjet co jsme potřebovali. Pořád bylo co dělat a hlídat a hlavně jsem postupně zjišťoval, že musím poctivě měřit, protože bylo dost mapových věcí. Etapa se nám podařila zajet čistě a přijeli jsme tři minuty před časem. I když se mi zdála první etapa hlavně ze začátku docela obtížná a moc jsem si neodkázal představit jak to pojedou třeba Rumuni, tak druhá etapa někde vypadala jednoduše, ale bodů jsme sbírali docela dost. Hned po startu jsem nepřehodnotil na vložáku, který nás nesvedl z namyšlené trasy, za 100. Kousek dál jsem odbočil na křižovatce, kde mapový byl jen směr k nám, za 200. Při následujícím reálném přejezdu jsme to spolu s Petrem Černým (který jel tentokrát pro změnu s Petrem Maškem), jednou polskou a jednou rumunskou posádkou poslali rovně do lesa, a když to po zhruba 200 metrech nešlo dál projet, tak jsme měli co dělat se tam nějak pootáčet a vyjet. V následující dědině měl autor trochu chybku s reálnou jízdou na mapové vpravo a tak tady bylo jediné místo v nočním kole, kde byla nějaká průjezdka ano i ne. Do konce etapy jsem pak už jen jednou nejel nejkratší trasu, za 60. Ještě jsem měl 2x problém s reálným tvarem křižovatky a tu první jsme dlouho nemohli najít. Hlavně v noci je opravdu potřeba aby tvar křižovatky přesně úhlově odpovídal na všechny strany a třeba i posádkám pomoct nějakým naznačením zatáčky v nějaké odbočce.
I když jsme se nijak neflákali, tak i díky otáčení v lese a hledání těch reálů jsme měli zpoždění 12 minut. Pro některé pomalejší posádky to však již znamenalo zahazování konce etapy. O obtížnosti soutěže svědčily i bodové příděly v Moravském poháru. Za našimi 591 TB měli na druhém místě již skoro dvakrát tolik (1154 TB) Petrové Černý s Maškem. Pod 2000 TB se dostalo jen prvních 7 posádek, z nichž hned tři byly z Polska. A to ještě další dvě polské posádky, které by byly na 2. a 6. místě startovaly jen ve Středoevropském poháru. Potvrdilo se, že Poláci umí. Mezi sedmým Andrzejem Morelem (1873 TB) a Modálkama na osmým místě pak byla propast skoro sedm set bodů. Posádka ze Shellu, co si noc jen zkusila dokonce pokořila hranici 6000 TB (Ve STEPu i jedna Rumunská posádka).
Následné zapíjení nám zpříjemnily výborné buchty od Dáši.
Ráno jsme díky našemu vylosovanému startovnímu pořadí startovali v příjemných deset hodin. Po startu bylo potřeba dobře zajet vložený itinerář na vyježděným place kolem uskladněného bazénu. Tím spíš jsem se ale divil, že se tam v noci na konci nejel ten poslední reálnej tvar. Dál pohoda, než jsem měl zatmění po cestě na SM 33. Bylo potřeba projet skrz detail kóty 248, ve kterém byla ještě kóta 246 a v obou se muselo jet kvůli podmínce vpravo. A já jsem tam to řešení neviděl a tvrdil, že to neprojedu. Naštěstí snad 10 km dlouhý kolo který by to objelo, bylo zablokovaný jinou kótou, takže to tama nešlo. Tak jsem nakonec v detailu jel v jedné kótě vlevo, s tím, že je to asi chyba. V skutečnosti to bylo naprosto jednoduchý s stačilo vyjet od těch garáží cestou kterou se tam vjelo. Takže za 100 TB. Na konci etapy jsme pak jako spousta dalších posádek podcenili mapu pod kótou 313, kde byla zatáčka kulatější než v mapě. Vzhledem k tomu, že se tam jelo 2x (pokud někdo opustil SM 35 tak 3x), tak to bylo za 260 TB. Pro nás co jsme jeli Středoevropský pohár, tak asi v pohodě, tam nejsou pravidla pro mapy nijak daný. V MP však ještě měli napsaný, že mapa je kreslená a těch neexistujících komunikací bylo ve všech etapách opravdu dost. To je pak stejný jak jsem tu nedávno psal Mírovi. Posádka prostě řeší trať s ohledem na znalost vlastností mapového podkladu. Tady to podle mě určitě chtělo alespoň nějaký upozornění v rozpravě, když už to bylo proti řádům. Mapová finta o kousek dál u časovky, kdy odbočení bylo posunutý o 200 metrů nachytala i zkušené posádky. Času bylo ve dne spousty, takže jsme v obou etapách přijeli s náskokem přibližně dvaceti minut. Druhá etapa opět pěkná vymakaná, tak jako celá soutěž. Finty vyvážené, bylo potřeba se soustředit a pěkně všechno hlídat, protože chyba mohla přijít kdykoliv, ať už při mapovém řešení nebo přehodnocování na plné čáře. Mně naštěstí utekla jen jedna mapová věc za 100 TB. V součtu to opět stačilo na vítězství v obou kategoriích, i když tentokrát velice těsně, protože Aleš chytl navíc 190 na radaru. To posádku Krzewských jejich 240 na radaru muselo mrzet víc, protože je to odsunulo z druhýho místa až na šestý v MP, a ve STEPu z druhýho na čtvrtý.
Vyhlášení a následný společenský večer jen navázal na perfektní organizaci celého víkendu.
Myslím, že jak si Martin Klasa trochu odpočine, mohl by pomalu začít uvažovat nad organizací mistráku na příští rok. Tady by stačilo jen rozdělit etapy na tři a mohlo se jet.
Letos tedy prožívám neuvěřitelný start do sezóny a daří se bodovat na 140 %. Z pěti startů se podařilo získat sedm vítězství :) . Jenom ty „pohledy z bedny“ mi začínají žrát nějak hodně času, já to totiž neumím napsat nějak krátce. Navrhuju Dužovi aby zavedl nějaký limit (třeba tak 3) a po jeho dosažení by automaticky povinnost připadla další posádce s nevyčerpaným limitem. Pro větší motivaci a tlak na pisatele by pak mohla být někde na hlavní stránce tabulka chybějících pohledů. Tak za 14 dní v Ivančicích ahoj.
autor příspěvku: R.A.