21.09.2017 13:59 Pohled z bedny – Kladno odpoledne
Moc jsem nečekal, že k tomu někdy dojde, ale je to tady, měl bych taky napsat pohled z bedny. Je to poprvé, a možná i naposled, tak jsem to vzal trochu podrobněji.
Do odpoledního kola jsem nastupoval pěkně naštvaný. Tedy, naštvaný na sebe, protože jsem si dopoledne špatně přečetl jednu podmínku a to nás poslalo z prvního místa na pátý. To jsem naštěstí ještě nevěděl, ale bylo mi jasný, že těch bodů za opačné vyznačení jednosměrek vzniklých ze slepých map bude požehnaně. Takže jsem si umínil, že se musím víc soustředit a tu svojí slabinu (občas čtu něco jinýho než je napsaný, případně si některé texty přeřazuji jinam, než patří) musím eliminovat.
Při přečtení podmínek jsem si říkal, že se kótě 888 musím vyhýbat, jak čert kříži, protože ta SM, která se musela po ní jet, byla dost dlouhá. Navíc šla po mapové komunikaci (až na bezvýznamný kousek), takže se nedalo předpokládat, že by nám někdy mohla pomoct něco překlenout. Po pečlivé přípravě startujem, šipka z detailu nás žene do Knovíze, kde pro otočení využijeme komunikaci přenesenou z detailu. Pak chvilku řešíme nejkratší cestu do 424, chceme přes 420, ale autor a stopka nás posílají severní cestou, kde se plete ta 888, ale pořád je možné jí objet. Bohužel dopravní značení nás přesvědčuje o omylu, takže do té 888 přece jen musíme. Před ní nás zachraňuje další stopka, takže jí nemáme projetou a jedeme dále do 424. Jedeme souběžkou se železnicí, která se dá v mapě lehce přehlédnout, tam je průjezdka 71. Pak už bez problémů plníme příjezd do 424 a šipkáč nás definitivně pošle do 888, takže jedeme SM 88. V Netovicích chvilku přemýšlíme, proč autor nakreslil slepici jinudy, než je mapa, ale průjezdka není ani na jedné variantě, tak jedeme dál. Na SM 1 je nájezd, takže 7 je 2x, opouštíme v liché 421 a protože pytel na detailu není dokreslený, tak se točíme dle ZM a berem 61. Dojíždíme SM, a protože měříme, tak bez problémů nacházíme polňačku za přejezdem. Ta nás vyplivne do jednosměrné bubliny a ta na hlavní v místě plné čáry, takže znovu pro 71. Pak následuje motanice skrz Slaný, kde nás pořád nějaké DZ (dejky, stopky apod.) nutí přehodnocovat a vymýšlet nové trasy. Pasáž to není těžká, ale je náročná na pozornost. Pak následuje cesta na SM 3 dle plánku, Jarda mě upozorňuje, že v kótě 444 musím rovně, to jsem si samozřejmě poznamenal jen do ZM a SM a ne na plánek . Překvapivě nezapomínám řešit návraty na SM dle ZM, takže vše v pohodě, jen ještě vymyslet cestu tak, abych zase ve 444 rovně. Následný šipkáč a chlupatice nám krásně sedne. Na SM3 v jiném měřítku, už ne ve 444 rovně, protože jsme v jiné části. Při cestě z 350 do 560 nás stopka vyhodí nejvíce doprava na nemapovou a ta nás vyplivne na jednosměrce, po které jsme nechtěli jet, protože křižovatková nás v 560 pošle jiným směrem, než kterým je výjezd. Živá nás ale otáčí, takže se můžeme vrátit na původně naplánovanou cestu. Z 560 do podjezdu reálně, takže nás protisměrka nezajímá. Z podjezdu do 500 mapově, vyhnu se protisměrce vynešené z detailu jižně (beru 64), ale v detailu se vrátím na severnější komunikaci, abych v 500 splnil příjezd a výjezd. Pak reálně na reálné L (beru Y), další reálné L a reálně na mapové L. Trochu mě zarazí, že je to přes dejku, ale je to tam úplně rovně, tak jí ignorujem (předpokládáme chybičku autora), stejně jako mapovou protisměrku. Mapovou L vidím až v Přelíci, to se ještě projedem, ale narazíme na otočnou 9, takže se otáčíme a L děláme v detailu, takže se vyhnem Y. Pak už mažem do ČK (v 505 L dělat nemusíme, protože není menší než 505). Do ČK nás ale vložák ve spolupráci s křižovatkovou v detailu nepustí, takže se musíme ještě jet otočit do Hrdlívu. Přes 501 to nejde, tam bych díky mapové jednosměrce nemohl udělat mapovou levou, tak ještě na pytel na jihu. A pak už na minutu přesně přijíždíme do ČK.
Po kratičké pauze vyrážíme do 2. etapy. Díky šipce v detailu ČK musíme na sever. V 505 se neotočíme, musíme P, takže snad u 466, tam nám to zase nedovolí vložák průjezd zakázán, takže pro otočnou 9. My jí tam naštěstí ještě máme, později si jí nějaký shánčlivý domorodec půjčil, pravděpodobně potřeboval vyspravit králíkárnu . V 399 děláme L, ale abychom se vymotali z jejího detailu, tak to musíme objet přes 26. Nejkratší cestu do 394 nám překazí průjezd zakázán, berem tedy 43. Kvůli nájezdu na SM 4 musíme až do Vinařic (sympatický to název obce), kde potkáváme vložák, berem 49 a pak projíždíme slepku. Najíždíme na SM 6, tam jsem se při opuštění za mostem trochu ztratil, ale rovnáme se a následně řešíme řádový problém. V řádech je psáno „- je-li návěští vl. iti na SM, považuje se část SM mezi návěštím a místem opuštění SM za odjetou část SM“, ale pokud je v místě opuštění SM kóta, považuje se za projetou i tato kóta (a tudíž jí vynáším do ZM) před opuštěním nebo až po návratu na SM? Usuzujeme, že pravděpodobně ano a chceme tedy využít detail této kóty. Naštěstí si na poslední chvíli všímám, že detail je až v části, která začíná projetím celé SM, takže si jedem pro H. (Ale stejně by mi zajímalo, jak by to s tím vynášením kóty bylo…) Následně na mě padá nějaký útlum, nemůžu se najít v mapě a ani pořádně do mapy vynést SM 5, na kterou jedeme. Ale nějak se oklepu a zase začnu soustředit a pak už se nám jede dobře a ani nezapomenu na SM 5 najet odbočením P. Do kóty 290 správně najedeme od severu, ale je tam dejka, tak musíme vlevo, pak se opytlit na hlavní, tam ale taky dejka, takže přes 37 a od východu do 290. Pak máme jet na SM 7 s nájezdem P. Vidíme, že na komunikaci západně od 290 žádná průjezdka není, tu severní máme už projetou, nájezd na SM vím, že musí být přes 37, tak jí píšu a říkám Jardovi, že ušetříme čas, ať se otočí, pojedeme rovnou SM. No, škoda, mohli jsme to mít úplně čisté, ta dejka schovaná ve stromě západně od 290, která nás měla hodit ještě na 31, z toho našeho místa vidět nebyla . Trochu nám dalo zabrat opuštění SM 7, protože jsme jeli snad 5 minut, dopravní znační nás posílalo na další a další pytlení a pořád jsme nenarazili na žádnou průjezdku. Až po dlouhém ježdění jsme konečně potkali 66 a za chvíli nás na ní dejka posílala po druhé. Tu už píšu, aniž bychom tam jeli a konečně se vracíme na SM 7 i s nájezdem P. Při cestě do 555 se opět dostáváme do Vinařic, kde zajíždíme pro 25, již nám známou z dopoledne, kdy nás Špáča, jedoucí pro ní po druhý, donutil k dlouhému přemýšlení, co děláme špatně, že jedeme jinudy . Pak se nám správně povede najít nejkratší cesta do 555 (přes 15ku) a v 555 P pro 59. SM 10 se sice jmenuje 10, ale je v měřítku M25! Naštěstí si to uvědomuji celkem brzy (nebo mě upozornil Jarda? už ani nevím) A pak už až do cíle celkem pohoda, jen si pohlídat při cestě na SM 9 vždy rovně v 610 a nájezdy P.
Musím konstatovat, že bez ohledu na umístění se mi celá (dopolední i odpolední) soutěž moc líbila. Řekl bych, že obtížnost tentokrát opravdu odpovídala poháru, časy byly nastaveny perfektně, mapy byly výborně čitelné (i když by se mi více líbila černobílá varianta, v které se tolik neztrácí zvýrazňovače), oplechování citlivé, opravdu mi napadá jediný drobný nedostatek a to je pozdější ukončení soutěže než bylo v harmonogramu. Takže ještě jednou do Kladna díky.
..........................................................................................................................................................................
Do odpoledního kola jsem nastupoval pěkně naštvaný. Tedy, naštvaný na sebe, protože jsem si dopoledne špatně přečetl jednu podmínku a to nás poslalo z prvního místa na pátý. To jsem naštěstí ještě nevěděl, ale bylo mi jasný, že těch bodů za opačné vyznačení jednosměrek vzniklých ze slepých map bude požehnaně. Takže jsem si umínil, že se musím víc soustředit a tu svojí slabinu (občas čtu něco jinýho než je napsaný, případně si některé texty přeřazuji jinam, než patří) musím eliminovat.
Při přečtení podmínek jsem si říkal, že se kótě 888 musím vyhýbat, jak čert kříži, protože ta SM, která se musela po ní jet, byla dost dlouhá. Navíc šla po mapové komunikaci (až na bezvýznamný kousek), takže se nedalo předpokládat, že by nám někdy mohla pomoct něco překlenout. Po pečlivé přípravě startujem, šipka z detailu nás žene do Knovíze, kde pro otočení využijeme komunikaci přenesenou z detailu. Pak chvilku řešíme nejkratší cestu do 424, chceme přes 420, ale autor a stopka nás posílají severní cestou, kde se plete ta 888, ale pořád je možné jí objet. Bohužel dopravní značení nás přesvědčuje o omylu, takže do té 888 přece jen musíme. Před ní nás zachraňuje další stopka, takže jí nemáme projetou a jedeme dále do 424. Jedeme souběžkou se železnicí, která se dá v mapě lehce přehlédnout, tam je průjezdka 71. Pak už bez problémů plníme příjezd do 424 a šipkáč nás definitivně pošle do 888, takže jedeme SM 88. V Netovicích chvilku přemýšlíme, proč autor nakreslil slepici jinudy, než je mapa, ale průjezdka není ani na jedné variantě, tak jedeme dál. Na SM 1 je nájezd, takže 7 je 2x, opouštíme v liché 421 a protože pytel na detailu není dokreslený, tak se točíme dle ZM a berem 61. Dojíždíme SM, a protože měříme, tak bez problémů nacházíme polňačku za přejezdem. Ta nás vyplivne do jednosměrné bubliny a ta na hlavní v místě plné čáry, takže znovu pro 71. Pak následuje motanice skrz Slaný, kde nás pořád nějaké DZ (dejky, stopky apod.) nutí přehodnocovat a vymýšlet nové trasy. Pasáž to není těžká, ale je náročná na pozornost. Pak následuje cesta na SM 3 dle plánku, Jarda mě upozorňuje, že v kótě 444 musím rovně, to jsem si samozřejmě poznamenal jen do ZM a SM a ne na plánek . Překvapivě nezapomínám řešit návraty na SM dle ZM, takže vše v pohodě, jen ještě vymyslet cestu tak, abych zase ve 444 rovně. Následný šipkáč a chlupatice nám krásně sedne. Na SM3 v jiném měřítku, už ne ve 444 rovně, protože jsme v jiné části. Při cestě z 350 do 560 nás stopka vyhodí nejvíce doprava na nemapovou a ta nás vyplivne na jednosměrce, po které jsme nechtěli jet, protože křižovatková nás v 560 pošle jiným směrem, než kterým je výjezd. Živá nás ale otáčí, takže se můžeme vrátit na původně naplánovanou cestu. Z 560 do podjezdu reálně, takže nás protisměrka nezajímá. Z podjezdu do 500 mapově, vyhnu se protisměrce vynešené z detailu jižně (beru 64), ale v detailu se vrátím na severnější komunikaci, abych v 500 splnil příjezd a výjezd. Pak reálně na reálné L (beru Y), další reálné L a reálně na mapové L. Trochu mě zarazí, že je to přes dejku, ale je to tam úplně rovně, tak jí ignorujem (předpokládáme chybičku autora), stejně jako mapovou protisměrku. Mapovou L vidím až v Přelíci, to se ještě projedem, ale narazíme na otočnou 9, takže se otáčíme a L děláme v detailu, takže se vyhnem Y. Pak už mažem do ČK (v 505 L dělat nemusíme, protože není menší než 505). Do ČK nás ale vložák ve spolupráci s křižovatkovou v detailu nepustí, takže se musíme ještě jet otočit do Hrdlívu. Přes 501 to nejde, tam bych díky mapové jednosměrce nemohl udělat mapovou levou, tak ještě na pytel na jihu. A pak už na minutu přesně přijíždíme do ČK.
Po kratičké pauze vyrážíme do 2. etapy. Díky šipce v detailu ČK musíme na sever. V 505 se neotočíme, musíme P, takže snad u 466, tam nám to zase nedovolí vložák průjezd zakázán, takže pro otočnou 9. My jí tam naštěstí ještě máme, později si jí nějaký shánčlivý domorodec půjčil, pravděpodobně potřeboval vyspravit králíkárnu . V 399 děláme L, ale abychom se vymotali z jejího detailu, tak to musíme objet přes 26. Nejkratší cestu do 394 nám překazí průjezd zakázán, berem tedy 43. Kvůli nájezdu na SM 4 musíme až do Vinařic (sympatický to název obce), kde potkáváme vložák, berem 49 a pak projíždíme slepku. Najíždíme na SM 6, tam jsem se při opuštění za mostem trochu ztratil, ale rovnáme se a následně řešíme řádový problém. V řádech je psáno „- je-li návěští vl. iti na SM, považuje se část SM mezi návěštím a místem opuštění SM za odjetou část SM“, ale pokud je v místě opuštění SM kóta, považuje se za projetou i tato kóta (a tudíž jí vynáším do ZM) před opuštěním nebo až po návratu na SM? Usuzujeme, že pravděpodobně ano a chceme tedy využít detail této kóty. Naštěstí si na poslední chvíli všímám, že detail je až v části, která začíná projetím celé SM, takže si jedem pro H. (Ale stejně by mi zajímalo, jak by to s tím vynášením kóty bylo…) Následně na mě padá nějaký útlum, nemůžu se najít v mapě a ani pořádně do mapy vynést SM 5, na kterou jedeme. Ale nějak se oklepu a zase začnu soustředit a pak už se nám jede dobře a ani nezapomenu na SM 5 najet odbočením P. Do kóty 290 správně najedeme od severu, ale je tam dejka, tak musíme vlevo, pak se opytlit na hlavní, tam ale taky dejka, takže přes 37 a od východu do 290. Pak máme jet na SM 7 s nájezdem P. Vidíme, že na komunikaci západně od 290 žádná průjezdka není, tu severní máme už projetou, nájezd na SM vím, že musí být přes 37, tak jí píšu a říkám Jardovi, že ušetříme čas, ať se otočí, pojedeme rovnou SM. No, škoda, mohli jsme to mít úplně čisté, ta dejka schovaná ve stromě západně od 290, která nás měla hodit ještě na 31, z toho našeho místa vidět nebyla . Trochu nám dalo zabrat opuštění SM 7, protože jsme jeli snad 5 minut, dopravní znační nás posílalo na další a další pytlení a pořád jsme nenarazili na žádnou průjezdku. Až po dlouhém ježdění jsme konečně potkali 66 a za chvíli nás na ní dejka posílala po druhé. Tu už píšu, aniž bychom tam jeli a konečně se vracíme na SM 7 i s nájezdem P. Při cestě do 555 se opět dostáváme do Vinařic, kde zajíždíme pro 25, již nám známou z dopoledne, kdy nás Špáča, jedoucí pro ní po druhý, donutil k dlouhému přemýšlení, co děláme špatně, že jedeme jinudy . Pak se nám správně povede najít nejkratší cesta do 555 (přes 15ku) a v 555 P pro 59. SM 10 se sice jmenuje 10, ale je v měřítku M25! Naštěstí si to uvědomuji celkem brzy (nebo mě upozornil Jarda? už ani nevím) A pak už až do cíle celkem pohoda, jen si pohlídat při cestě na SM 9 vždy rovně v 610 a nájezdy P.
Musím konstatovat, že bez ohledu na umístění se mi celá (dopolední i odpolední) soutěž moc líbila. Řekl bych, že obtížnost tentokrát opravdu odpovídala poháru, časy byly nastaveny perfektně, mapy byly výborně čitelné (i když by se mi více líbila černobílá varianta, v které se tolik neztrácí zvýrazňovače), oplechování citlivé, opravdu mi napadá jediný drobný nedostatek a to je pozdější ukončení soutěže než bylo v harmonogramu. Takže ještě jednou do Kladna díky.
autor příspěvku: MichalG
20.09.2017 22:30 Upřesnění pravidla pro složení družstev na MČR.
Protože pravidlo o složení třetí posádky družstva startujícího na MČR družstev v Hlučíně nebyla jednoznačná, požádali pořadatelé o změnu, kterou konzultovali s Výkonným výborem Svazu AOS. Výsledkem jednání je upřesnění v propozicích tohoto znění:
Družstvo se skládá ze tří dvoučlenných posádek. Jedna z těchto posádek musí být posádka startující v Shell cupu 2017 (Čechy nebo Morava). Tato posádka může být nahrazena posádkou bez předchozích zkušeností a předchozích účastí v soutěžích MČR, ČP nebo MP). Za účast v MČR, ČP či MP se nepočítá, pokud se ji začínající posádka účastnila ojediněle, v rámci získávání zkušeností. Toto omezení neplatí pro zahraniční družstvo složené výhradně z posádek jedné země.
Pořadatelé se přesto obávají, aby třetích posádek splňujících kritéria účasti bylo dostatek a nemuseli pak odmítnout start některých družstev. Nabízejí, aby dopolední soutěž Shell cupu byla zařazena současně do obou divizí. České i Moravské. Tím by se zvýšil zájem posádek z Čech. Předseda Svazu AOS přislíbil, že tuto možnost bude konzultovat ve Výkonném výboru a mezi zástupci jezdců České divize.
..........................................................................................................................................................................
Družstvo se skládá ze tří dvoučlenných posádek. Jedna z těchto posádek musí být posádka startující v Shell cupu 2017 (Čechy nebo Morava). Tato posádka může být nahrazena posádkou bez předchozích zkušeností a předchozích účastí v soutěžích MČR, ČP nebo MP). Za účast v MČR, ČP či MP se nepočítá, pokud se ji začínající posádka účastnila ojediněle, v rámci získávání zkušeností. Toto omezení neplatí pro zahraniční družstvo složené výhradně z posádek jedné země.
Pořadatelé se přesto obávají, aby třetích posádek splňujících kritéria účasti bylo dostatek a nemuseli pak odmítnout start některých družstev. Nabízejí, aby dopolední soutěž Shell cupu byla zařazena současně do obou divizí. České i Moravské. Tím by se zvýšil zájem posádek z Čech. Předseda Svazu AOS přislíbil, že tuto možnost bude konzultovat ve Výkonném výboru a mezi zástupci jezdců České divize.
autor příspěvku: Duža
18.09.2017 12:56 Pohled z bedny – Kladno 2017 – dopoledne
Když jedeme na Kladno, tak vím, že tam bude všeho hodně!! Hodně podmínek, hodně vložáků, hodně detailů, hodně slepejch map (to nesnáším) a hodně papírů (a velkých)!! Všechno bylo splněno i letos, jen těch podmínek nebylo tolik ale zase byly výživné.
Taky vím, že to je na Kladně často o pochopení, co je plánek a co je ZM. Vím to, ale nedbám a proto hned v 1.etapě jsem si chytře vynes dvakrát kótu ze slepé mapy do plánku. A jednou to bylo za 60 TB a podruhé za 100 TB.
První etapa byla jezdivá, chytrá, standardní střídání mezi ZM a plánkem. Hned na úvod nám chyběl plech, bo jsem za odbočkou na Kralupy v plánkové kótě udělal L, které udělat nešlo. Ta ulice s těma šílenejma hrbama se jmenuje Divadelní, to je teda fakt „divadlo“, hlavně, když tam máme jet několikrát!!! Vynášení bodu K do detailu mě nepřekvapilo, měl jsem na to fintu i já na mistráku v HavlBrodě. No a pak už jen najít kratší cestu z kóty 277 do kóty 361, což jsme zvládli. Bohužel analogii tohoto ve 4.etapě už ne…
Ve druhé etapě jsem si až ve Vinařicích uvědomil, že nejezdíme v lichých kótách L. Tak jsme se vrátili skoro na start a jeli to znova správně. Ale ona tam byla STOPka a bylo to zdarma... Naštěstí byl docela volnej čas na etapu. A nejen kóty ale i SM se domalovávají jen do ZM a ne do plánku. Ale to jsme zvládli v pohodě. Jinak v pohodě svezení, jen jsem nepochopil poslední dvě políčka, proč se jelo z kóty reálně na mapový most. Tam měla být nějaká finta??
Hospoda na oběd super, i tu finálku mystery kešky Forrest Gump jsme během první odpolední etapy díky pomoci spřízněných kačerů odlovili. Díky! Super den, jen jsme jeli domů večer až moc pozdě!!!
..........................................................................................................................................................................
Taky vím, že to je na Kladně často o pochopení, co je plánek a co je ZM. Vím to, ale nedbám a proto hned v 1.etapě jsem si chytře vynes dvakrát kótu ze slepé mapy do plánku. A jednou to bylo za 60 TB a podruhé za 100 TB.
První etapa byla jezdivá, chytrá, standardní střídání mezi ZM a plánkem. Hned na úvod nám chyběl plech, bo jsem za odbočkou na Kralupy v plánkové kótě udělal L, které udělat nešlo. Ta ulice s těma šílenejma hrbama se jmenuje Divadelní, to je teda fakt „divadlo“, hlavně, když tam máme jet několikrát!!! Vynášení bodu K do detailu mě nepřekvapilo, měl jsem na to fintu i já na mistráku v HavlBrodě. No a pak už jen najít kratší cestu z kóty 277 do kóty 361, což jsme zvládli. Bohužel analogii tohoto ve 4.etapě už ne…
Ve druhé etapě jsem si až ve Vinařicích uvědomil, že nejezdíme v lichých kótách L. Tak jsme se vrátili skoro na start a jeli to znova správně. Ale ona tam byla STOPka a bylo to zdarma... Naštěstí byl docela volnej čas na etapu. A nejen kóty ale i SM se domalovávají jen do ZM a ne do plánku. Ale to jsme zvládli v pohodě. Jinak v pohodě svezení, jen jsem nepochopil poslední dvě políčka, proč se jelo z kóty reálně na mapový most. Tam měla být nějaká finta??
Hospoda na oběd super, i tu finálku mystery kešky Forrest Gump jsme během první odpolední etapy díky pomoci spřízněných kačerů odlovili. Díky! Super den, jen jsme jeli domů večer až moc pozdě!!!
autor příspěvku: PetrM
17.09.2017 12:54 7. kolo MČR 2017, Žižkovský medvěd – pohled z bedny
Pražské dvoukolo nám padlo docela pozdě do pro nás ne zrovna ideálního termínu. A tak jsme od začátku sezóny doufali, že si najedeme nějaké dobré výsledky a třeba si budeme moct dovolit Prahu vynechat. Tento plán však vůbec nevyšel a před Prahou jsem titul viděl bledě. Lada s Mírou měli velice dobré výsledky a číhali zatím v půlce tabulky díky jen pěti odjetým kolům. Doma bylo trochu mračení, protože manželka měla v pátek termín porodu, ale slíbil jsem, že se když tak hned vrátíme. Nakonec všechno v pohodě, manželka i týden po soutěži v celku a dokonce jsme v sobotu po soutěži ještě stihli zajet i s celou rodinou na Tour Cemo, které s Alešem každý rok spolupořádáme. Prase ještě bylo a letos to na jedničku zvládli postavit a zorganizovat holky Šodkovky s Jirkou.
Zpět k medvědovi. Tradiční písemná rozprava přinesla tradičně více otázek než odpovědí. Opět se potvrdilo, že stačí nějakou polopatickou formou podat nějakou jasnou věc, kterou všichni ví, jak zajet a rázem z toho jde všem hlava kolem a neví co tím chtěl básník říct. Nevím jestli si Maškin nedělal srandu a nebo udělal chybu z jinýho důvodu, ale prý opravdu zblbnul ten vložák na stopce s přikázaným směrem, protože přeci v rozpravě bylo napsaný….
Na rozpravě pak bylo řečeno, že všechna chvála k autorovi a zbytek k HR. Takže další text tak berte. Když pominu všechny chyby, tak se mně to moc líbilo. V první etapě třeba reálné vjetí do jednosměrky, když první byla na jednoznačném výjezdu a hlavně celá poslední pasáž s vložákem na neuvedených křižovatkách jeď P, ta byla super. Ale i ten zbytek byl velice dobrej. Jenže. Nevím čím to bylo způsobeno, jestli změnou itiků na poslední chvíli, ale v celé noční soutěži bylo množství faktických chyb. A musí to mrzet o to víc, že to nebyly nějaké jinak překombinované průjezdy nebo kratší trasy, ale prostě hrubice jako hrom. Některé nepodstatné, jako ČK a bod X v reálném okně, ale už nemožnost vrátit se po opuštění SM zpátky po základní mapě mě docela rozhodila. Po odjetých čtyřech oknech jsem tak měl v itiku tři otazníky. Kapitola sama pro sebe je pak již zmíněný vložák o neuvedených křižovatkách, u kterého nebylo napsáno, že platí jen ve vyznačené části. Nejdříve jsem si na startu taky nedokázal představit jak můžu někam dojet, když budu skoro pořád jezdit doprava, ale pak jsem si všiml, že je to vyznačeno přímo nad okny zlivu. Bohužel některé posádky si toho nevšimly a snažily se to nějak jezdit. Ale nevěřím tomu, že by někam dojely, kdyby to jezdily opravdu poctivě na každé neuvedené. A tak to asi jezdily tak nějak někdy a k překvapení většiny se jim podařilo kvůli tomu zrušit celou etapu. A to kupodivu i s tou pasáží, kde to mělo platit a následovala po jasném mapovém výjezdu. Já bych to tedy za sebe nezrušil, v itiku to vyznačené bylo, jen to holt nebylo napsané u vložáku, podmínky měli všichni stejné. Nám to ale paradoxně strašně pomohlo v boji o titul. Sice jsme vyhráli tak i tak, ale Paulů po zrušení první etapy spadli z druhého místa na sedmé. A těchto pět bodů jim v boji o titul teď sakra citelně chybí. Ještě mě pobavil průvodce po trati v popisu průjezdu kóty 178, ve které se muselo kvůli podmínce odbočovat. V průvodci bylo něco jako: stačí odbočit lehce vpravo, kdo jede co nejvíce, tak si vezme DPK. Přitom v řádech je naprosto jasně popsáno, že se musí jezdit co nejvíce.
Druhá etapa začala obdobně jako první, stejné místo, opět SM, tentokrát v kombinaci s jakýmsi obrovským pseudodetailem v M25, ve kterém ani nebyly všechny cesty. Vzal jsem to tedy na metry podle SM a detail neuvažoval a aspoň to šlo tentokrát zajet. Celá etapa opět moc pěkná až na přechody mezi částmi, kde byly mapové čáry v rozporu s řády vždy v obou částech, a tak nikdo nevěděl které podmínky a vložáky zrovna jet. Škoda, škoda.
Třetí etapa pokračovala v nastoleném trendu. Trať opět bezvadná na Prahu jezdivá, jak psal Karel na diskuzi "chytrá" a do toho sem tam nějaká bota. Špatně napsaný vložák s podjezdem a tím pádem cyklení u kóty 119. Zajímavé mapové okno s pokynem: přejeď do levého pruhu a úplně nesmyslné okno s výjezdem z kóty 999.
Opravdu velká škoda těch hrubých chyb, za mě to klidně mohlo být 10 bodů. Přitom stačilo, aby to jen někdo, nejlépe další, prolítl na stole za pár minut a mohlo to být bez chybičky.
Každopádně za mě celé dvoukolo i tak dobré, včetně úsměvného ubytování.
Díky.
..........................................................................................................................................................................
Zpět k medvědovi. Tradiční písemná rozprava přinesla tradičně více otázek než odpovědí. Opět se potvrdilo, že stačí nějakou polopatickou formou podat nějakou jasnou věc, kterou všichni ví, jak zajet a rázem z toho jde všem hlava kolem a neví co tím chtěl básník říct. Nevím jestli si Maškin nedělal srandu a nebo udělal chybu z jinýho důvodu, ale prý opravdu zblbnul ten vložák na stopce s přikázaným směrem, protože přeci v rozpravě bylo napsaný….
Na rozpravě pak bylo řečeno, že všechna chvála k autorovi a zbytek k HR. Takže další text tak berte. Když pominu všechny chyby, tak se mně to moc líbilo. V první etapě třeba reálné vjetí do jednosměrky, když první byla na jednoznačném výjezdu a hlavně celá poslední pasáž s vložákem na neuvedených křižovatkách jeď P, ta byla super. Ale i ten zbytek byl velice dobrej. Jenže. Nevím čím to bylo způsobeno, jestli změnou itiků na poslední chvíli, ale v celé noční soutěži bylo množství faktických chyb. A musí to mrzet o to víc, že to nebyly nějaké jinak překombinované průjezdy nebo kratší trasy, ale prostě hrubice jako hrom. Některé nepodstatné, jako ČK a bod X v reálném okně, ale už nemožnost vrátit se po opuštění SM zpátky po základní mapě mě docela rozhodila. Po odjetých čtyřech oknech jsem tak měl v itiku tři otazníky. Kapitola sama pro sebe je pak již zmíněný vložák o neuvedených křižovatkách, u kterého nebylo napsáno, že platí jen ve vyznačené části. Nejdříve jsem si na startu taky nedokázal představit jak můžu někam dojet, když budu skoro pořád jezdit doprava, ale pak jsem si všiml, že je to vyznačeno přímo nad okny zlivu. Bohužel některé posádky si toho nevšimly a snažily se to nějak jezdit. Ale nevěřím tomu, že by někam dojely, kdyby to jezdily opravdu poctivě na každé neuvedené. A tak to asi jezdily tak nějak někdy a k překvapení většiny se jim podařilo kvůli tomu zrušit celou etapu. A to kupodivu i s tou pasáží, kde to mělo platit a následovala po jasném mapovém výjezdu. Já bych to tedy za sebe nezrušil, v itiku to vyznačené bylo, jen to holt nebylo napsané u vložáku, podmínky měli všichni stejné. Nám to ale paradoxně strašně pomohlo v boji o titul. Sice jsme vyhráli tak i tak, ale Paulů po zrušení první etapy spadli z druhého místa na sedmé. A těchto pět bodů jim v boji o titul teď sakra citelně chybí. Ještě mě pobavil průvodce po trati v popisu průjezdu kóty 178, ve které se muselo kvůli podmínce odbočovat. V průvodci bylo něco jako: stačí odbočit lehce vpravo, kdo jede co nejvíce, tak si vezme DPK. Přitom v řádech je naprosto jasně popsáno, že se musí jezdit co nejvíce.
Druhá etapa začala obdobně jako první, stejné místo, opět SM, tentokrát v kombinaci s jakýmsi obrovským pseudodetailem v M25, ve kterém ani nebyly všechny cesty. Vzal jsem to tedy na metry podle SM a detail neuvažoval a aspoň to šlo tentokrát zajet. Celá etapa opět moc pěkná až na přechody mezi částmi, kde byly mapové čáry v rozporu s řády vždy v obou částech, a tak nikdo nevěděl které podmínky a vložáky zrovna jet. Škoda, škoda.
Třetí etapa pokračovala v nastoleném trendu. Trať opět bezvadná na Prahu jezdivá, jak psal Karel na diskuzi "chytrá" a do toho sem tam nějaká bota. Špatně napsaný vložák s podjezdem a tím pádem cyklení u kóty 119. Zajímavé mapové okno s pokynem: přejeď do levého pruhu a úplně nesmyslné okno s výjezdem z kóty 999.
Opravdu velká škoda těch hrubých chyb, za mě to klidně mohlo být 10 bodů. Přitom stačilo, aby to jen někdo, nejlépe další, prolítl na stole za pár minut a mohlo to být bez chybičky.
Každopádně za mě celé dvoukolo i tak dobré, včetně úsměvného ubytování.
Díky.
autor příspěvku: R.A.
12.09.2017 16:31 Pohled z bedny – Praha – Den 2017 - Turné po benzínkách
Každý rok aspoň jedno (nebo více) vítězství na mistráku, kéž by nám to vydrželo po loňsku i napřesrok.
Na úvod chci ale říct, že pokud si nějaký nepražák myslí, že jsme měli výhodu ohledně znalosti prostředí, tak my jsme naopak objevovali mnoho nových koutů Prahy…
Teď k trati:
Nestává se mi, že bych dělal chyby ohledně přehlédnutí výjezdů z kóty nebo bodu. Tady asi třikrát!! A stalo se, že jsem si to včas neuvědomil….
A poznámka v prováděčkách, že ve třetí etapě pojedeme přes nápis na zemi „Mycí linka“ byla taky dobrá. Jelo se přes ní u Shellu a pak u Globusu a možná i u OMV ale tam my jsme nebyli ☹
1.etapa
Začátek v pohodě a jezdivej. Pak jsme usoudili, že zobáček nad kótou 464 na Strahově je moc dlouhej a vede až na plnou čáru a proto jsme se jeli otočit na Dlabačov za dva plechy navíc. Cesta z kóty 429 přes Pohořelec, kde byla mapová finta nás nejdřív trochu zmátla ale pak v pohodě. Cesta do bodu A kolem dokola taky šla a pak byla dobrá finta s kratší mapovou cestou z bodu A na začátek SM42 přes detail kóty 488. Pak jsme si po cestě po SM42 naběhli při odbočení ze Spiritky na Podbělohorskou, protože tvar SM nás jasně vedl na jediné možné odbočení doleva a jeli jsme se pytlit nad kótu 409. Tohle fakt ale takhle mělo bejt!!!! Opuštění slepé mapy šipkou přes Vypich nedělalo žádný problém a na konci SM jet R a pak L bylo pěkné. Tady nás navedl naštěstí Míra s Ladou a chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, proč jeli na Homolku. Dole na Plzeňské nešlo jet P a museli jsme se točit až u motelu Stop ale to bylo bez plechu. No ale kdyby tam byl, tak by to pro ty, co tam nejeli nahoře to správné L, za 300 TB a to už by bylo moc… Pak hurá do cíle s detailem ČK1.
2.etapa
Tady byl divokej hned úvod, protože první reálné R jsme nebrali kvůli extrémně vysokému obrubníku a proto jsme dojeli až pro falešný otočný plech 24. Nájezd na SM 51 byl chytrej, nejdříve jsme dojeli pro falešnou SPK 37 ale pak mi to doklaplo, kudy to je kratší. Lesní antuková cesta do areálu IPSu nám byla podezřelá, že tam nebyl žádnej plech a pak jsem opět zazdil výjezd z kóty 507 na Jih. Ale protože jsem si (asi chybně) propojil detail se ZM, tak jsme jeli správně a vzali si plech před Shellkou. Kratší průjezd do kóty 499 jsme vůbec nepobrali. Následovala část nákupních center přes Globus, Siko a Tesco ale bylo to docela pěkné. Třebonice byly v pohodě a pak jsme měli jet na SM52, která nebyla v ITI popsána, takže vlastně vůbec nebyla. Ale zajeli jsme ji dobře.
Problém nastal s nalezením mapového tvaru s odbočením na SZ. Asi skoro všichni dojeli někam pod schody a tam to autem fakt nešlo. Ten mapovej tvar jsme si nakonec našli jinde, než měl bejt a bylo to za 160 TB. Pak jsme po debatě v cíli také probírali, že vyjet z kóty 499 na Sever byl nesplnitelný úkol z důvodu umístění kóty v detailu v protisměru. Holt stane se…. Průjezd po reálném P ze sídliště Řepy k DUNce v detailu kóty 400 jsem nenašel ani teď na street view…. Takže zase za 160 TB.
3.etapa
Sežrali jsme na Žvahově reálný tvar, kde jsme nepřijeli zespoda. To bylo moc pěkné. V Hlubočepích jsme dlouho tápali, pak jsme se shádali kvůli konci chlupatice, protože odbočení přes zebru mi přišlo hodně drsné. Tady jsem v roce 2009 stavěl Hyena Cup ale už jsem si to moc nepamatoval a tak jsem teď nenašel vhodné „odboč“ s plnou čárou na výjezdu. A už z Hlubočep pryč – ale proč tam byl ten detail kóty 801, jsem fakt nevěděl…., když jsme se v pohodě opytlili na východě detailu kóty 811. Až teď jsem pochopil, že tam byl zákaz vjezdu – ale bylo to naštěstí za stejnou SPK. Nájezd na SM62 s otočením v Klukovicích byl vymazlenej – s nastrčenou SPK 68. Ale konec SM63 s ocáskem u pumpy – to jsem teda fakt nedal!!!
Ve Slivenci jsem nepochopil, proč nemá bejt SPK 18. Pak jsem v Lochkově opět zapomněl jet šipku z kóty – tady z kóty 869 a stálo nás to 200 TB. Pak se mi líbil reálný vjezd do oblasti Třešňovky a delší objezd okolo nádherných baráků. Dole v Chuchli za bodem jsme nechtěli první L za jednosměrkou dělat proti vratům, vrátili jsme se díky tomu až zase zpátky jako P nahoru na kopec ale pak jsme tuhle úvahu vzdali. Reálná rovně na náměstíčku byla jasná. No a pak už do cíle, kde najít reálnou P do keře po konci SM64 nebylo jednoduché. Bylo to krásné a bylo toho dost – v podstatě čtyři etapy.
Obdivuju Milana, že dokázal vymyslet a namalovat a nakonec v podstatě i sám rozvézt plechy pro sedm etap!!! Fakt díky za výživný zážitek. Jen škoda těch textových a dalších chyb spojených s rušením části noci. Ta byla taky dobrá!!
Ale jak přišel pořadatel na tohle ubytko, to byl fakt zážitek. A ceny za pivo a párky už takové polozápadní. Ale pohoda, dalo se to vydržet. Nejhorší byl schod dolů na záchod…..
..........................................................................................................................................................................
Na úvod chci ale říct, že pokud si nějaký nepražák myslí, že jsme měli výhodu ohledně znalosti prostředí, tak my jsme naopak objevovali mnoho nových koutů Prahy…
Teď k trati:
Nestává se mi, že bych dělal chyby ohledně přehlédnutí výjezdů z kóty nebo bodu. Tady asi třikrát!! A stalo se, že jsem si to včas neuvědomil….
A poznámka v prováděčkách, že ve třetí etapě pojedeme přes nápis na zemi „Mycí linka“ byla taky dobrá. Jelo se přes ní u Shellu a pak u Globusu a možná i u OMV ale tam my jsme nebyli ☹
1.etapa
Začátek v pohodě a jezdivej. Pak jsme usoudili, že zobáček nad kótou 464 na Strahově je moc dlouhej a vede až na plnou čáru a proto jsme se jeli otočit na Dlabačov za dva plechy navíc. Cesta z kóty 429 přes Pohořelec, kde byla mapová finta nás nejdřív trochu zmátla ale pak v pohodě. Cesta do bodu A kolem dokola taky šla a pak byla dobrá finta s kratší mapovou cestou z bodu A na začátek SM42 přes detail kóty 488. Pak jsme si po cestě po SM42 naběhli při odbočení ze Spiritky na Podbělohorskou, protože tvar SM nás jasně vedl na jediné možné odbočení doleva a jeli jsme se pytlit nad kótu 409. Tohle fakt ale takhle mělo bejt!!!! Opuštění slepé mapy šipkou přes Vypich nedělalo žádný problém a na konci SM jet R a pak L bylo pěkné. Tady nás navedl naštěstí Míra s Ladou a chvíli mi trvalo, než jsem pochopil, proč jeli na Homolku. Dole na Plzeňské nešlo jet P a museli jsme se točit až u motelu Stop ale to bylo bez plechu. No ale kdyby tam byl, tak by to pro ty, co tam nejeli nahoře to správné L, za 300 TB a to už by bylo moc… Pak hurá do cíle s detailem ČK1.
2.etapa
Tady byl divokej hned úvod, protože první reálné R jsme nebrali kvůli extrémně vysokému obrubníku a proto jsme dojeli až pro falešný otočný plech 24. Nájezd na SM 51 byl chytrej, nejdříve jsme dojeli pro falešnou SPK 37 ale pak mi to doklaplo, kudy to je kratší. Lesní antuková cesta do areálu IPSu nám byla podezřelá, že tam nebyl žádnej plech a pak jsem opět zazdil výjezd z kóty 507 na Jih. Ale protože jsem si (asi chybně) propojil detail se ZM, tak jsme jeli správně a vzali si plech před Shellkou. Kratší průjezd do kóty 499 jsme vůbec nepobrali. Následovala část nákupních center přes Globus, Siko a Tesco ale bylo to docela pěkné. Třebonice byly v pohodě a pak jsme měli jet na SM52, která nebyla v ITI popsána, takže vlastně vůbec nebyla. Ale zajeli jsme ji dobře.
Problém nastal s nalezením mapového tvaru s odbočením na SZ. Asi skoro všichni dojeli někam pod schody a tam to autem fakt nešlo. Ten mapovej tvar jsme si nakonec našli jinde, než měl bejt a bylo to za 160 TB. Pak jsme po debatě v cíli také probírali, že vyjet z kóty 499 na Sever byl nesplnitelný úkol z důvodu umístění kóty v detailu v protisměru. Holt stane se…. Průjezd po reálném P ze sídliště Řepy k DUNce v detailu kóty 400 jsem nenašel ani teď na street view…. Takže zase za 160 TB.
3.etapa
Sežrali jsme na Žvahově reálný tvar, kde jsme nepřijeli zespoda. To bylo moc pěkné. V Hlubočepích jsme dlouho tápali, pak jsme se shádali kvůli konci chlupatice, protože odbočení přes zebru mi přišlo hodně drsné. Tady jsem v roce 2009 stavěl Hyena Cup ale už jsem si to moc nepamatoval a tak jsem teď nenašel vhodné „odboč“ s plnou čárou na výjezdu. A už z Hlubočep pryč – ale proč tam byl ten detail kóty 801, jsem fakt nevěděl…., když jsme se v pohodě opytlili na východě detailu kóty 811. Až teď jsem pochopil, že tam byl zákaz vjezdu – ale bylo to naštěstí za stejnou SPK. Nájezd na SM62 s otočením v Klukovicích byl vymazlenej – s nastrčenou SPK 68. Ale konec SM63 s ocáskem u pumpy – to jsem teda fakt nedal!!!
Ve Slivenci jsem nepochopil, proč nemá bejt SPK 18. Pak jsem v Lochkově opět zapomněl jet šipku z kóty – tady z kóty 869 a stálo nás to 200 TB. Pak se mi líbil reálný vjezd do oblasti Třešňovky a delší objezd okolo nádherných baráků. Dole v Chuchli za bodem jsme nechtěli první L za jednosměrkou dělat proti vratům, vrátili jsme se díky tomu až zase zpátky jako P nahoru na kopec ale pak jsme tuhle úvahu vzdali. Reálná rovně na náměstíčku byla jasná. No a pak už do cíle, kde najít reálnou P do keře po konci SM64 nebylo jednoduché. Bylo to krásné a bylo toho dost – v podstatě čtyři etapy.
Obdivuju Milana, že dokázal vymyslet a namalovat a nakonec v podstatě i sám rozvézt plechy pro sedm etap!!! Fakt díky za výživný zážitek. Jen škoda těch textových a dalších chyb spojených s rušením části noci. Ta byla taky dobrá!!
Ale jak přišel pořadatel na tohle ubytko, to byl fakt zážitek. A ceny za pivo a párky už takové polozápadní. Ale pohoda, dalo se to vydržet. Nejhorší byl schod dolů na záchod…..
autor příspěvku: PetrM