25.03.2018 20:59 Pohled z bedny Podřipského Dakaru.
Zdeněk s Míšou připravili dvě různé soutěže. Míša v noci postavila soutěž, v které hodně rozhodovala mapová příprava a najíždění, a jak říkal Radek (Zdrubecký), to je tak pro vás starý mapaře a hračičky jako jsi třeba ty a Pavel (Kotina). Stará mapa kolem Veltrus byla nostalgickou vzpomínkou na staré časy, v obci Zlosyň jsem snad po 10 letech vytáhl světlo pro prosvícení map. Nic moc to tam nesedělo a jelo se podle citu. Ve dne se zase už téměř nemapovalo, ale navigátoři museli být naopak rychlí a přesní v řešení, soutěž rozhodovali na vložácích řidiči a jejich úsudek.
Vtrhl jsem do jízdy zručnosti jak utrženej, ale všechno padalo, nakonec jsem vynechal i branku ve slalomu. No nic, tady se snad nebude rozhodovat. Sedm vložáků v první etapě, tři podmínky, ale jen jeden detail. Jak může někdo postavit soutěž bez detailů ?? První kilometry po startu jsem byl hodně nejistý, první dejka v soutěži tomu moc nepomohla. Skončili jsme na sídlišti ve slalomu mezi auty. Pak to začínalo odsejpat a najednou zase v Postřižíně dvě SPK za sebou na jednom otočení. Proč? A pak zoubek v mapě u Kozomína bez plechu a policajti na blikačkách u Radka. Stále jsem přemýšlel, co dělám špatně. V Úžici před námi někdo blbě zastavil. Hned jsem mu vynadal, proč zdržuje. Lada řekla:“ Je tam dvanáctka.“ U chodníku stála dodávka a za ní stály plechy, sice byly oba vidět, ale na poslední chvíli. Tak jsem se v duchu zase řidiči omluvil. Někteří to štěstí neměli a plech přehlédli. Začal jsem si věřit v následné kótě 102, kde jsem rychle pochopil fintu a trochu jsme se na trati chytli. Pak přišla mapová perla, stará mapa přes Veltrusy. Stejně jako ve Zlosyni, což byla předcházející vesnice, i tady se muselo podle citu při nájezdu do kóty 149. Pak do kóty 101, to byla poctivá stará mapařina a i v dnešní době navigací to nebylo jednoduchý. Začátek do druhé etapy mi moc nevyšel. Nějak jsem si vsugeroval, že bod A je první vynesený a hurá do něj. Přes bránu to nešlo a tak jsem si ho nadjel z druhý strany, aby mi tam došlo, že to tam nesedí a vlastně, že přes ten bod A nemohu. Ale první dva plechy jsem si nevymazal. Pak přišla technická perla v noci, nejkratší průjezd přes body B,C,D, což znamenalo nadjet bod C z druhé strany. V obci Olovnice jsem si vybral svoji „typickou“ chybu, kterou udělám u Míši maximálně jednou do roka a to přepsaná průjezdka. Místo SPK 35 jsem napsal 36. Ale tady mi pak pomohl nějaký šílený domorodec, který rozházel průjezdky po celé obci, úsek se musel zrušit a my to měli jen za šedesát. V cíli jsme brali 37 minut, což bylo docela dost. Poslední etapa už byla taková rychlá, spíše o pozornosti. Ale měla svoje záludnosti. Byla to taková příprava na denní etapy.
Denní soutěž byla jiná. Mapy byly kreslené, jednočarové. Zdeněk si vystačil s minimem podmínek, vložáků a detailů. Ale vložáky byly netypické, návěští značek zákaz odbočení či hlavní silnice se táhly celými etapami. Neustále jsme přehazovali mapy a přehodnocovali. První etapu jsme zajeli velice rychle, vše nám sedělo. Ve druhé a třetí jsme se zasekli při výkladu co je a není jednoznačný výjezd a nepřesnosti v obci Vrbice kolem opáskovaného paneláku. Se Simčou jsme se řezali všechny tři etapy, nějak jsme jezdili spolu. Většinou teda jsme se pořád potkávali, v jednom okamžiku téměř doslovně. Nejdřív jeli před námi a pak přehlédli značku hlavní silnice. My odbočili správně. Při výjezdu na hlavní jsem hlásil, že zprava dobrý, ale Lada najednou prudce zabrzdila a já obtiskl čelo na přední sklo. Otočil jsem se dopředu a půl metru před námi placka Audi a vysmátý Jura. Chtěli si to najet z protisměru. Obdivuji, jak to s Ladou zastavili. O pořadí mezi námi na prvních dvou místech rozhodlo štěstí. My jsme přehlédli jednou hlavní silnici, ale plech byl zase daleko, takže jsme tolik neztratili a ušetřili čas. Nakonec řešení vložáku na náměstí v Roudnici, kdy Jura odbočil po pravé zase hned doleva dolů a my si odjeli pro dva plechy (SPK 38,19) přes Labe, nás umístilo na prvním místo. Při cestě domů jsme si některá sporná místa projeli a musím říci, že často měl autor pravdu. Ta první cesta za odbočením při cestě do 101, kterou zajel čistě jen Petr Černý a s chybičkou Pepa Pivoňka byla úplně jasná a odbočení ke gymplu pro SPK 64 také. I můj problém, jestli třicet metrů dlouhá slepá komunikace je či není jednoznačná, najednou pro mě nebyl tak jednoznačný, jak jsem si myslel.
Byly to dvě kvalitní a jak jsem už psal, dost různé soutěže. V noční etapě by se dala rozpitvat nejedna další finta, hlavně první a druhá etapa jich byla plná. Ve dne bylo zajímavé nejedno návěští vložáků, nevím, jak to Zdeněk sladí vždy s itinerářem. Trochu mě mrzí, že se Zdeněk nevyřádil na spojených detailech u Kauflandu. Mohlo to tam být zajímavé. O chybách bych nemluvil, o žádných nevím. Některé různé výklady či nepřesnosti dojem a kvalitu soutěže neovlivnily. Celý tým organizátorů odvedl dobrou a kvalitní práci, výsledky byly včas, ubytování dobré, jídlo chutné a kafe lahodné. Autoři a rozhodčí mohou být spokojeni.
MirekP.
..........................................................................................................................................................................
Vtrhl jsem do jízdy zručnosti jak utrženej, ale všechno padalo, nakonec jsem vynechal i branku ve slalomu. No nic, tady se snad nebude rozhodovat. Sedm vložáků v první etapě, tři podmínky, ale jen jeden detail. Jak může někdo postavit soutěž bez detailů ?? První kilometry po startu jsem byl hodně nejistý, první dejka v soutěži tomu moc nepomohla. Skončili jsme na sídlišti ve slalomu mezi auty. Pak to začínalo odsejpat a najednou zase v Postřižíně dvě SPK za sebou na jednom otočení. Proč? A pak zoubek v mapě u Kozomína bez plechu a policajti na blikačkách u Radka. Stále jsem přemýšlel, co dělám špatně. V Úžici před námi někdo blbě zastavil. Hned jsem mu vynadal, proč zdržuje. Lada řekla:“ Je tam dvanáctka.“ U chodníku stála dodávka a za ní stály plechy, sice byly oba vidět, ale na poslední chvíli. Tak jsem se v duchu zase řidiči omluvil. Někteří to štěstí neměli a plech přehlédli. Začal jsem si věřit v následné kótě 102, kde jsem rychle pochopil fintu a trochu jsme se na trati chytli. Pak přišla mapová perla, stará mapa přes Veltrusy. Stejně jako ve Zlosyni, což byla předcházející vesnice, i tady se muselo podle citu při nájezdu do kóty 149. Pak do kóty 101, to byla poctivá stará mapařina a i v dnešní době navigací to nebylo jednoduchý. Začátek do druhé etapy mi moc nevyšel. Nějak jsem si vsugeroval, že bod A je první vynesený a hurá do něj. Přes bránu to nešlo a tak jsem si ho nadjel z druhý strany, aby mi tam došlo, že to tam nesedí a vlastně, že přes ten bod A nemohu. Ale první dva plechy jsem si nevymazal. Pak přišla technická perla v noci, nejkratší průjezd přes body B,C,D, což znamenalo nadjet bod C z druhé strany. V obci Olovnice jsem si vybral svoji „typickou“ chybu, kterou udělám u Míši maximálně jednou do roka a to přepsaná průjezdka. Místo SPK 35 jsem napsal 36. Ale tady mi pak pomohl nějaký šílený domorodec, který rozházel průjezdky po celé obci, úsek se musel zrušit a my to měli jen za šedesát. V cíli jsme brali 37 minut, což bylo docela dost. Poslední etapa už byla taková rychlá, spíše o pozornosti. Ale měla svoje záludnosti. Byla to taková příprava na denní etapy.
Denní soutěž byla jiná. Mapy byly kreslené, jednočarové. Zdeněk si vystačil s minimem podmínek, vložáků a detailů. Ale vložáky byly netypické, návěští značek zákaz odbočení či hlavní silnice se táhly celými etapami. Neustále jsme přehazovali mapy a přehodnocovali. První etapu jsme zajeli velice rychle, vše nám sedělo. Ve druhé a třetí jsme se zasekli při výkladu co je a není jednoznačný výjezd a nepřesnosti v obci Vrbice kolem opáskovaného paneláku. Se Simčou jsme se řezali všechny tři etapy, nějak jsme jezdili spolu. Většinou teda jsme se pořád potkávali, v jednom okamžiku téměř doslovně. Nejdřív jeli před námi a pak přehlédli značku hlavní silnice. My odbočili správně. Při výjezdu na hlavní jsem hlásil, že zprava dobrý, ale Lada najednou prudce zabrzdila a já obtiskl čelo na přední sklo. Otočil jsem se dopředu a půl metru před námi placka Audi a vysmátý Jura. Chtěli si to najet z protisměru. Obdivuji, jak to s Ladou zastavili. O pořadí mezi námi na prvních dvou místech rozhodlo štěstí. My jsme přehlédli jednou hlavní silnici, ale plech byl zase daleko, takže jsme tolik neztratili a ušetřili čas. Nakonec řešení vložáku na náměstí v Roudnici, kdy Jura odbočil po pravé zase hned doleva dolů a my si odjeli pro dva plechy (SPK 38,19) přes Labe, nás umístilo na prvním místo. Při cestě domů jsme si některá sporná místa projeli a musím říci, že často měl autor pravdu. Ta první cesta za odbočením při cestě do 101, kterou zajel čistě jen Petr Černý a s chybičkou Pepa Pivoňka byla úplně jasná a odbočení ke gymplu pro SPK 64 také. I můj problém, jestli třicet metrů dlouhá slepá komunikace je či není jednoznačná, najednou pro mě nebyl tak jednoznačný, jak jsem si myslel. Byly to dvě kvalitní a jak jsem už psal, dost různé soutěže. V noční etapě by se dala rozpitvat nejedna další finta, hlavně první a druhá etapa jich byla plná. Ve dne bylo zajímavé nejedno návěští vložáků, nevím, jak to Zdeněk sladí vždy s itinerářem. Trochu mě mrzí, že se Zdeněk nevyřádil na spojených detailech u Kauflandu. Mohlo to tam být zajímavé. O chybách bych nemluvil, o žádných nevím. Některé různé výklady či nepřesnosti dojem a kvalitu soutěže neovlivnily. Celý tým organizátorů odvedl dobrou a kvalitní práci, výsledky byly včas, ubytování dobré, jídlo chutné a kafe lahodné. Autoři a rozhodčí mohou být spokojeni.
MirekP.
autor příspěvku: MirekP
18.03.2018 16:53 Pohled z bedny - Po dvaceti létech opět navigátorem.
Hodně mrazivým počasím přivítal Hlučín 20 posádek z Čech, Moravy a Slezska, Slovenska a Polska na úvodním dvou kole Moravského poháru 2018.
Každé kolo mělo dvě etapy. Autor dopolední části ,Jirka Krygler , povodil svými iti posádky po obcích okolo Hlučína. Čitelná, kreslená pětadvacítka s pár detaily nebyla pro soutěžící nijak záludná. Problémy měli, ale s vložákem „ za dopravní značkou - zastávka autobusu „ jeď R. Naší posádky se to nedotklo a byl z toho velmi překvapivý výsledek .Já seděl přesně po dvaceti letech na pravé sedačce / samozřejmě pokud nepočítám prasátko / a měl plnou hlavu starostí s mapou a podmínkami. Svému řidiči Romanovi, jsem jen vložák přečetl a jakožto učiteli autoškoly a znalého místních komunikací, vše nechal na něm. Problém jestli je osazená značka taková nebo maková, jsem vůbec neřešil. Roman vždy jen nahlásil „ tady je zastávka „ a já namaloval šipku k příslušné cestě. A stejně jsme v tom udělali chybu a jeden vložák neodjeli. Měli jsme ale štěstí, stálo to pouze 100 TB. O možnosti dvojího výkladu, jsme se dozvěděli až při obědě. Druhým problémem, kde posádky chytaly TB byla podmínka „ z každé kóty vyjeď vždy nejmenším úhlem „ . Podle mě bylo zadání čisté a odjet se to dalo bez větších problémů. Taky k tomu nebyla podána žádná připomínka.
Odpolední část stavěl Jura Bureš a já byl moc rád, že jsem si zase mohl sednout zpět za kolečko. Na konci dopolední části jsem toho měl tak akorát, dlouhá pauza v navigování byla znát. Mapa byla zase kreslená, ale v měřítku M50. Vláďa téměř nepustil lupu z ruky. Ale to je dáno především naším věkem. Mladší s tím určo neměli potíže. Etapy byly trochu delší než dopolko, ale mnoho posádek si svými chybami trať hodně zkrátilo a v cíli jim chybělo i 10 km. Časy u všech etap byly nastaveny hodně citlivě, proto jsem to stihl s malými záseky i já. Jen škoda, že některé průjezdky nebyly osazeny na místě, kde je chtěl autor tratě mít. Výsledky, i když se dopolední nakonec přepočítávaly z důvodu dvojího výkladu značky zastávka autobusu, byly vyvěšeny v rozumné době po dojezdu. Pořadatelé z Hlučína opět odvedli pořádný kus práce a snad už všichni, po tom celodenním pobytu na mrazu, rozmrzli!!
autor příspěvku: Holman Jarda
18.03.2018 08:35 Taky na Moravě začala nová sezóna
..........................................................................................................................................................................
Foto vítězů Moravského poháru a Shell cupu. Těšíme se na "Pohledy z bedny" !
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Duža
17.03.2018 10:52 Informace pro 1. a 2. kolo MČR
Doplňující informace (upravený časový harmonogram, plánek prostoru JZ a příjezdové a přejezdové itineráře) naleznete v
PDF dokumentu
..........................................................................................................................................................................
PDF dokumentu
autor příspěvku: ZdenekJ
14.03.2018 16:20 Pokyny pro stavitele a rozhodčí AOS.
Výkonný výbor Svazu AOS v AČR vydal pokyny pro stavitele a rozhodčí našich soutěží pokyny. Pro pořadatele Mistrovství ČR a Národních pohárů jsou tyto pokyny závazné, pro ostatní pořadatele jsou doporučené.
Pozor, tyto pokyny nedoplňují žádným způsobem stávající řády a nelze proti jejich nedodržení podávat na soutěži protest. Dodržení těchto pokynů má naopak nejasnostem a protestům na soutěžích předcházet.
Tyto pokyny zachycují jen část nejasností a nešvarů, které se na soutěžích objevují. Na přípravě obnovy stávajících řádů Výkonný výbor stále pracuje. Není to vůbec jednoduché, protože by nám měly sloužit zase několik let, bez nutnosti vydávat nějaké další doplňky nebo pokyny.
POKYNY STAVITELŮM 2018
..........................................................................................................................................................................
Pozor, tyto pokyny nedoplňují žádným způsobem stávající řády a nelze proti jejich nedodržení podávat na soutěži protest. Dodržení těchto pokynů má naopak nejasnostem a protestům na soutěžích předcházet.
Tyto pokyny zachycují jen část nejasností a nešvarů, které se na soutěžích objevují. Na přípravě obnovy stávajících řádů Výkonný výbor stále pracuje. Není to vůbec jednoduché, protože by nám měly sloužit zase několik let, bez nutnosti vydávat nějaké další doplňky nebo pokyny.
POKYNY STAVITELŮM 2018
autor příspěvku: Duža