30.05.2018 09:06 Smutné loučení na severu Moravy.
V pátek zemřela výrazná postava severomoravské AOS, Pepík Wágner starší z Jeseníku.Bylo mu 77 let. Tvořil se svým synem sympatickou posádku, která od roku 1995 do roku 2003 dokonce bojovala v Mistrovství ČR. Ani pak nechyběl na mnoha soutěžích pořádaných na Moravě. Když mu nemoc neumožnila zúčastňovat se soutěží, sledoval alespoň dění okolo AOS na našich internetových stránkách.
Budeme v dobrém vzpomínat !
Zde je jeho výpis z archívu AOS
..........................................................................................................................................................................
Budeme v dobrém vzpomínat !
Zde je jeho výpis z archívu AOS
autor příspěvku: Duža
27.05.2018 14:46 Pohled z bedny KK – stará padesátka.
Na dvojkolo u KK Drevníky jsme vyrazili s minimální přípravou, jen s navigací a OZIM. Přijeli jsme jako jedni z posledních, ale hospodu jsme našli. Už dopoledne , které stavěl Tomáš Žurek, jsme jeli s rozvahou nám vlastní, spíše bych napsal, že jsme nikam nepospíchali. Prostě jsme byli pomalý. Mrzí mě, že jsem si na konci začal nadjíždět kótu 999, kde se mělo odbočit vlevo, ale když mě na ni nahnal vložák, tak jsem ji klidně projel rovně ??! Tohle byla bída. Polévka v cíli k malému obědu přišla k chuti a nealko pivo bodlo.
Odpoledne jsme vyjeli jako jedni z posledních. Podmínek a vložáků na pohled ubylo, ale jednodušší to nebylo. Dokreslil jsem si vynášecí SM a přečetl první podmínku otoč si šipky. Tak počkat, on si chce otáčet šipku i při tom vynášení SM ?? Lada mi řekla: „Hele, von chce asi otáčet šipky i na slepý mapě.?“ Zařval jsem: „To si děláš pr*el!!?“ Zapomněl jsem dodat „Karle“, ale Ladě to snad došlo a nebrala to osobně. Začalo se mi to líbit a to jsem pochopil zatím jen tu vynášecí slepou mapu. První slepou mapu, která se jela dvakrát, jsem si tedy nejdříve neotočil. Pěkně jsem si ji najel znovu na začátek a chtěl psát znovu ty samé průjezdky. Pak mi konečně docvaklo, že už jsem vlastně slepou mapu projel v protisměru. A tak jsem vzal dejku za slepou mapou a hurá pro otočnou SPK3. Ale to už zase neplatily dejky, takže trojku zase škrtnout. V druhé části mě neustále vrtalo hlavou, proč je příjezd do bodu 1 jako podmínka. Takové zbytečné, skoro trapné zpestření. Takže příjezd do 1, pak za přechodem pravá a otočit se přes šipku v křižovatce přes SPK40 a zpátky mě dejka vyžene ještě vpravo na SPK46, pak to celý objet a znova do bodu 1. Až pak mi to došlo, tuhle šipku v podmínce si musím otočit také. Proto je to v podmínce, to není trapné zpestření. Místo příjezd do bodu je tu najednou výjezd z bodu. To je masakr. Všechno škrtnout a celý znova. Předpokládám bodový příděl by byl 3x navíc a jednou chybí za 280. „Karle ty ďáble!“ Krásně to sedlo, takže ty průjezdky s SPK40 a 46 jsem jenom napsal, protože jsem to už jednou projel a vůbec mi nedošlo, že při mapovým řešení se cyklím a že se odsud nedostanu. Snad jediná chyba autora. A pak Dobříš. Náhodou jsem měřil odbočku a nějak mi to nesedělo. A k tomu Pepa, nějakých 100 metrů přede mnou, jako živá kontrola. Je tam nastrčenej? Tak to celý objedem a znova to změříme. Chybí 120 metrů. Ač neradi jsme si pro razítko nakonec dojeli. A bylo to dobře. Na severu Dobříše jsem si sice vynesl bod E špatně, ale průjezdky mi sedly. Pěkná byla levá mezi baráky. Stále jsme jezdili pomalu, ale nevraceli se. Nakonec nás zastavila policie, že prý si lidé stěžují, co tady blbnem. Ukonejšili jsme je, že už jsme skoro poslední. Nakonec ještě správně najet kótu na výjezdu z Dobříše a otočit si jednosměrku. Mapová Dobříš ve staré padesátce byla těžká, ale všechno nakonec sedlo jak pr*elka na nočník. Hned jak jsem Mirkovi v časovce dával výkaz ,tak jsem mu říkal, jak se mi to líbilo a dobře jelo. A i když jsme jeli stále pomalu, byli jsme skoro nejrychlejší. Díval se na mě, jestli si dělám blázny nebo to myslím vážně. Za chvíli mi hlásil, že máme náskok 400 bodů na druhého a že někteří nesdíleli nadšení jako já. Veškeré komentáře se točily kolem podmínky. Chyby se často nedělaly ze špatné kombinace, ale z nedomyšlení zadání. Pak rozčarování v cíli etapy je pochopitelné.
Druhá etapa byla už jen taková solidní mapařina opět po staré padesátce. Někdo se možná podivoval, že některé mapové komunikace nejsou stejné v druhé etapě jako v první, ale ať to bylo tak nebo tak, vždy byly mapové. Nejdříve jsem měl problém, když reálně přijedu do kóty 600, jestli v ní mám také odbočit podle podmínky, když nemám mapový příjezd. Ale raději jsem odbočil, bylo to levnější. Opuštění SM1 do Drásova bylo pro pamětníky, jestli si vzpomenou, že mají objet hasičárnu. My, co jsme chybovali minule, tak jsme tam byli. Spokojeni jsme to pak rozbalili na hlavní silnici, a když už rychlost překračovala šedesátku, Lada si vzpomněla,“Ale já jsem ještě v obci!“ a hned zpomalila. Dole eRko nám měření potvrdilo. Lada to ještě stihla, ale podle výsledkovky se tady trochu nadělovalo. S plánkem ve Višňový jsem také neměl problém, protože jsem si nevšiml, že v něm není jediná kóta. Ale zkušené oko aosákovo hned pozná Višňovou a tak se neptá. Že se v padesátce někdy na nějakou čáru nehledí, a někdy jo, bylo vidět při dojezdu do kóty 800. Jemně zahnutá čára komunikace a sjeli jsme z hlavní pro SPK18. Po návratu ještě kontrola, jestli jsme dojeli do kóty 800. Tvar mi seděl a tak jsem myslel, že ano. Ale kóta byla o 100 metrů jinde. Tady si asi Karel upravil mapový příjezd do kóty, aby to vypadalo jako na tom trojúhelníku, v reálu se ta cesta zahýbá dolů, a kdyby ho Karel udělal správně, a to měl, tak by to bylo vidět, ale zase by na to přišlo více lidí (SPK12). Že neznám řády jsem si potvrdil v kótách 384 a 900, takové reálně mapové kóty nevím, co znamenají. Před kótou 902 jsem si přečetl vzkaz od Karla na SPK0, chtěl jsem vystoupit a napsat :„Ahoj Karle, je to dobrý.“ Při návratu do kóty 902 jsem podle směru otáčení skončil před stodolou v lukách, tam to chtělo otáčečku, moc lidí by ji nemělo. Šel jsem tam raději těch 150 metrů pěšky, protože tam byli domorodci a tak jsem si aspoň poradil s tím pitem po obědě a Lada si 5 minut odpočinula. Pak se už nic zajímavého nedělo, takže v klidu do cíle, který možná hledali ti, kteří Karla neznají a tak nemuseli najít časovku. Jeden plíšek na ten balkón by se hodil.
Hodnocení soutěže ve čtvrté etapě bylo vzrušené. Z jedné strany dobrý itinerář, dobrá padesátka, dost mapových fint, to se dneska moc nevidí, a žádná zásadní chyba, která by nás přinutila kufrovat. Prostě, když nemám mapové řešení nebo otáčečku, tak jedu dál. Časy mi přišli dobré, možná v té první 10 minut přidat. V podstatě bez připomínek. Z druhé strany se debata a hodnocení točila kolem podmínky v 1 etapě. Ti kteří nepochopili, že Karel chce otáčet podmínku a nebo šipku na SM se cítili podvedeni. My jsme se k tomu nějak dopracovali postupně a tak jsme byli spokojeni.
..........................................................................................................................................................................
Odpoledne jsme vyjeli jako jedni z posledních. Podmínek a vložáků na pohled ubylo, ale jednodušší to nebylo. Dokreslil jsem si vynášecí SM a přečetl první podmínku otoč si šipky. Tak počkat, on si chce otáčet šipku i při tom vynášení SM ?? Lada mi řekla: „Hele, von chce asi otáčet šipky i na slepý mapě.?“ Zařval jsem: „To si děláš pr*el!!?“ Zapomněl jsem dodat „Karle“, ale Ladě to snad došlo a nebrala to osobně. Začalo se mi to líbit a to jsem pochopil zatím jen tu vynášecí slepou mapu. První slepou mapu, která se jela dvakrát, jsem si tedy nejdříve neotočil. Pěkně jsem si ji najel znovu na začátek a chtěl psát znovu ty samé průjezdky. Pak mi konečně docvaklo, že už jsem vlastně slepou mapu projel v protisměru. A tak jsem vzal dejku za slepou mapou a hurá pro otočnou SPK3. Ale to už zase neplatily dejky, takže trojku zase škrtnout. V druhé části mě neustále vrtalo hlavou, proč je příjezd do bodu 1 jako podmínka. Takové zbytečné, skoro trapné zpestření. Takže příjezd do 1, pak za přechodem pravá a otočit se přes šipku v křižovatce přes SPK40 a zpátky mě dejka vyžene ještě vpravo na SPK46, pak to celý objet a znova do bodu 1. Až pak mi to došlo, tuhle šipku v podmínce si musím otočit také. Proto je to v podmínce, to není trapné zpestření. Místo příjezd do bodu je tu najednou výjezd z bodu. To je masakr. Všechno škrtnout a celý znova. Předpokládám bodový příděl by byl 3x navíc a jednou chybí za 280. „Karle ty ďáble!“ Krásně to sedlo, takže ty průjezdky s SPK40 a 46 jsem jenom napsal, protože jsem to už jednou projel a vůbec mi nedošlo, že při mapovým řešení se cyklím a že se odsud nedostanu. Snad jediná chyba autora. A pak Dobříš. Náhodou jsem měřil odbočku a nějak mi to nesedělo. A k tomu Pepa, nějakých 100 metrů přede mnou, jako živá kontrola. Je tam nastrčenej? Tak to celý objedem a znova to změříme. Chybí 120 metrů. Ač neradi jsme si pro razítko nakonec dojeli. A bylo to dobře. Na severu Dobříše jsem si sice vynesl bod E špatně, ale průjezdky mi sedly. Pěkná byla levá mezi baráky. Stále jsme jezdili pomalu, ale nevraceli se. Nakonec nás zastavila policie, že prý si lidé stěžují, co tady blbnem. Ukonejšili jsme je, že už jsme skoro poslední. Nakonec ještě správně najet kótu na výjezdu z Dobříše a otočit si jednosměrku. Mapová Dobříš ve staré padesátce byla těžká, ale všechno nakonec sedlo jak pr*elka na nočník. Hned jak jsem Mirkovi v časovce dával výkaz ,tak jsem mu říkal, jak se mi to líbilo a dobře jelo. A i když jsme jeli stále pomalu, byli jsme skoro nejrychlejší. Díval se na mě, jestli si dělám blázny nebo to myslím vážně. Za chvíli mi hlásil, že máme náskok 400 bodů na druhého a že někteří nesdíleli nadšení jako já. Veškeré komentáře se točily kolem podmínky. Chyby se často nedělaly ze špatné kombinace, ale z nedomyšlení zadání. Pak rozčarování v cíli etapy je pochopitelné.
Druhá etapa byla už jen taková solidní mapařina opět po staré padesátce. Někdo se možná podivoval, že některé mapové komunikace nejsou stejné v druhé etapě jako v první, ale ať to bylo tak nebo tak, vždy byly mapové. Nejdříve jsem měl problém, když reálně přijedu do kóty 600, jestli v ní mám také odbočit podle podmínky, když nemám mapový příjezd. Ale raději jsem odbočil, bylo to levnější. Opuštění SM1 do Drásova bylo pro pamětníky, jestli si vzpomenou, že mají objet hasičárnu. My, co jsme chybovali minule, tak jsme tam byli. Spokojeni jsme to pak rozbalili na hlavní silnici, a když už rychlost překračovala šedesátku, Lada si vzpomněla,“Ale já jsem ještě v obci!“ a hned zpomalila. Dole eRko nám měření potvrdilo. Lada to ještě stihla, ale podle výsledkovky se tady trochu nadělovalo. S plánkem ve Višňový jsem také neměl problém, protože jsem si nevšiml, že v něm není jediná kóta. Ale zkušené oko aosákovo hned pozná Višňovou a tak se neptá. Že se v padesátce někdy na nějakou čáru nehledí, a někdy jo, bylo vidět při dojezdu do kóty 800. Jemně zahnutá čára komunikace a sjeli jsme z hlavní pro SPK18. Po návratu ještě kontrola, jestli jsme dojeli do kóty 800. Tvar mi seděl a tak jsem myslel, že ano. Ale kóta byla o 100 metrů jinde. Tady si asi Karel upravil mapový příjezd do kóty, aby to vypadalo jako na tom trojúhelníku, v reálu se ta cesta zahýbá dolů, a kdyby ho Karel udělal správně, a to měl, tak by to bylo vidět, ale zase by na to přišlo více lidí (SPK12). Že neznám řády jsem si potvrdil v kótách 384 a 900, takové reálně mapové kóty nevím, co znamenají. Před kótou 902 jsem si přečetl vzkaz od Karla na SPK0, chtěl jsem vystoupit a napsat :„Ahoj Karle, je to dobrý.“ Při návratu do kóty 902 jsem podle směru otáčení skončil před stodolou v lukách, tam to chtělo otáčečku, moc lidí by ji nemělo. Šel jsem tam raději těch 150 metrů pěšky, protože tam byli domorodci a tak jsem si aspoň poradil s tím pitem po obědě a Lada si 5 minut odpočinula. Pak se už nic zajímavého nedělo, takže v klidu do cíle, který možná hledali ti, kteří Karla neznají a tak nemuseli najít časovku. Jeden plíšek na ten balkón by se hodil.
Hodnocení soutěže ve čtvrté etapě bylo vzrušené. Z jedné strany dobrý itinerář, dobrá padesátka, dost mapových fint, to se dneska moc nevidí, a žádná zásadní chyba, která by nás přinutila kufrovat. Prostě, když nemám mapové řešení nebo otáčečku, tak jedu dál. Časy mi přišli dobré, možná v té první 10 minut přidat. V podstatě bez připomínek. Z druhé strany se debata a hodnocení točila kolem podmínky v 1 etapě. Ti kteří nepochopili, že Karel chce otáčet podmínku a nebo šipku na SM se cítili podvedeni. My jsme se k tomu nějak dopracovali postupně a tak jsme byli spokojeni.
autor příspěvku: MirekP
22.05.2018 10:41 Svratka 2018 - zveme začátečníky !!
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Dvorský Petr
21.05.2018 14:59 Pohled z druhé strany bedny.
Asi jednou za čas bude dobré se podívat na soutěže i jinýma očima. Ještě že to není povinnost, to bych se upsal, ale i tak snad přijmete pohled z druhé strany bedny, který je pro nás tradiční a vlastně dává ostatním posádkám jistotu, že když jedeme my, tak poslední nebudou.
Střelka
Než se rozepíšu ohledně posledního dvoukola, tak bych chtěl dodatečně poděkovat Mírkovi Paulů za Střelku.
S mapami 1. etapy a odpoledne 4. etapy jsem neměl jako navigátor problém, komunikace jsem viděl při své slepotě dobře a co bylo potřeba si vepsat jsem vpisoval barevně do políček kót. Zradila mne však vlastní nepozornost, kdy jsem si odpoledne při přechodu z jedné mapy na druhou nedopsal poznámky ke stejným kótám. A tak potom chyběla řešení s detaily (zejména Mříčná a Kruh), což se projevilo v těch našich šílených bodových propadech. K tomu únava řidiče a tak jsme zazdili i několik vložáků.
Oba autoři měli zajímavé průjezdy, výtkou bylo ve 2.etapě snad nejasné umístění a nájezd na SM s kótou 351. Čárka příjezdu vypadala jako tisková chybka v podobě spíše tečky před kótou, navíc jsme obdrželi ITI bez označení kóty 351, takže asi 5 min. laborace kam to přijde, dotaz u startérů nám nic nevyřešil, dali nám prý vše tak, jak obdrželi ostatní. Naštěstí asi po 3 min. přišla pěkná slečna nám zkontrolovat, zda jako všichni ostatní máme kótu 351 ručně dopsanou. Neměli jsme a bylo po problému – až na ten čas. A zrovna u nás. Ten jsme si zhoršili ještě výletem do polí, kdy jsem nepřiřadil mapový pytlík nad Novou Pakou reálnému místu, kde se nacházíme a výlet do polí (Martin se už nechtěl vracet z polňaček) nás připravil i o ten zbytek, který jsme potřebovali na Vidouchov a jen tak tak jsme dojeli před diskem. Aspoň jsme se kochali panoramaty Krkonoš a Podkrkonošší.
Odpoledne to bylo lepší, začali jsme dobře jen s jedním SPK E, následovaným SPK X (jako jedni z mála) a pak už standard. Dlouhé kombinační přemýšlení (407, 408), čas a čas.
Mosty proběhly již na diskusi, stále si myslím, že by mělo být nějak ošetřeno, jaké mosty se počítají do průjezdu a jaké ne. Když je podmínka v obecné rovině, že za každým mostem P a v mapě je zvýrazněno plno mostů, které nějakým způsobem řeším (podjezdem, přejetím), tak jak mám vědět, že počítám jenom s mosty, které překonám přejetím? To není nikde napsáno. Ani v řádech, ani v ITI. A tím pádem nesouhlasím s výkladem AOS mazáků, že se to takto jezdí, protože podjezd je díra, tunel a já nevím co, ale ne most. Ba ne, stále je to most v mapě, který po cestě překonávám.
Suma sumáru: chybné vyhodnocování nejkratšího průjezdu, hlídání vložáků, dlouhé přemýšlení a ztráty času zbytečným vracením, to jsou faktory, které nás neustále sráží dolů.
Drevníky:
Velké poděkování jako celek.
Dopoledne:
- pěkná jezdívá soutěž, skvělé mapy, pořád se něco dělo, Tomášovi se povedly na první pohled jednoduché finty, ale v takovém množství, že jsme si opět vybírali hodně času, protože to nenajedeme na první dobrou.
1.etapa: - A tak škoda, že jsme ztratili nějaký čas v kótě 160, kdy jsme hledali v lese (nebyli jsme sami), jak vyjet reálně po odbočení vpravo z kóty 160.
A také nás časově něco stál, dle nás, špatně ukončený úsek neplatnosti vložáku při reálné jízdě ze 162 na reálnou pravou, která se dělala ještě u kóty 162. Bylo nám to sice divné, ale i tak při nájezdu na hlavní v Hojšíně jsme již plnili vložák vlevo. Ve vedlejší obci to nesedělo, a tak nás trklo, jak to asi s tím vložákem mělo být. Ostatní posádky takové ztráty doženou, pro nás je to zatím časová rána, protože stále trpíme syndromem opětovného ověřování řešení průjezdu.
Tím pádem nám ten čas chyběl v závěru etapy od výjezdu z kóty 161. Tady velká pochvala za závěrečnou kombinatoriku, jak do 161 přijet. Takže závěr byl za 260 TB, k tomu jedna nezapsaná SPK do výkazu a hned jsme nakoupily zbytečných 360.
2.etapa - Soudě dle výsledků byla pro nás 2. etapa úspěšnější, ale protože v době našeho odjezdu ze soutěže ještě nebyl vzorák, tak nevíme, jakou chybu jsme udělali.
Pokud někdo máte JV za 2.etapu k mání, prosím o zaslání.
Sečteno podtrženo: nám toto kolo chutnalo, projeli jsme si ho téměř celé, na můj vkus strašně moc průjezdních údajů – z pěti řádků na 90 min jsme se hroutili, ale naštěstí to díky reálným přejezdům rychle utíkalo.
Odpoledne:
Klasika, dlouho jsme ji neviděli – padesátka mapa.
1.etapa - No nicméně to od začátku klapalo až po 2. část s plánkem a. Pořád se nedařilo to projet, vždy se cesta otáčením šipek uzavřela. Co s tím? 20 minut přemýšlení už bylo dost, napsali jsme SPK, jak by to mohlo být nebo asi jak určitě musely být a pelášili jsme pryč. Kupodivu jsme se do průjezdu trefili bez ztráty bodu. Ale stejně, i po odhalení vtipu s šipkami, jsem doposud nenašel mapové řešení, které musím znát ještě před tím, než vyjedu. Autor zcela nesprávně počítal s vložákem předem.
Bohužel nám potom opět chybělo těch 20 minut a jedno vrácení zpět do Suchdola (6 min) kvůli blbosti, jestli jsme něco nepřehlídli, protože se Martinovi nezdál 2x stejný průjezd po SM 1. To, co myslel, to nebylo a koho by to v tu chvíli napadlo, že vtip je v otáčení všech šipek.
A tak nás nepochopení šipek pronásleduje po zbytek etapy. Nedali jsme přesně příjezd od mapového mostu do Dobříše a to díky vložáku s přechodem pro chodce a špatnému průjezdu 104. Dobříš máme jen s nějakými SPK navíc a pak už pelášíme do cíle, abychom na soutěži v Drevníkách nebyly odpoledne zbytečně a nadělujeme si 600TB za neprojetí vedlejších obcí. Od bodu D již jen přímý směr do cíle. V kótě 600 se snažíme ještě úspěšně vychytat příjezd a výjezd, což se daří, a rychle do cíle. Tady nás vítá časovkář, šťastný, že nás vidí – asi stihne večeři .
2.etapa – opravdu již pohodová etapa, drobné chyby. Na začátku, po ujištění, že tomu tak je, vychytáváme nájezd na SM přes vložený průjezd kótou 600. Ale opět špatně vyhodnocený nejkratší směr, takže jedem 2 km pryč a hledáme otočný pytel vpravo na hlavní. Kdyby tam dal autor otočnou, tak ji vezmeme a jsme OK. Takhle přicházíme na pro nás „správný“ nájezd na SM (SPK 26, 76), kterou plníme včetně vložáku. V Drásově zapomínáme měřit a tak nejedeme za úřad. Dokončíme SM, jízdu dle plánku a před Ostrovem si Martin uvědomuje, že mu něco nesedí ohledně SM. Vyslechnu ho a dochází mi, že jsme nájezd udělali odbočením L. Rychle přehodnocujeme a měníme nájezd na SM na správný – SPK 26, 75. Vyšlo to, za chvíli v Druhlicích dostáváme po mapařině razítko. Tady nás vítá živá a jenom s hrůzou od nás zjišťuje, zda ještě nejedeme 1. odpolední. Po ujištění, že jsme již ve 2. etapě, v 1. že jsme museli Druhlice vynechat, si oddechuje a je rád, že už může domů.
A tak pak mne mrzí odhalená mapová finta s otočným O, ale pro průjezd 902 si již nejedeme – zapomněl jsem, že jedu vlastně mimo mapu a příjezd na mapu je jinde než kóta. A to ta finta už tu před léty byla. A tuším, že jsem udělal stejnou chybu.
Spravujeme si náladu správně projetým závěrem a rychle před diskem do cíle.
Suma sumárum: zbytečné ztráty času, vložáky, chybná kombinatorika průjezdu mapou.
Autorům a pořadatelům obou posledních dvoukol velké díky!
..........................................................................................................................................................................
Střelka
Než se rozepíšu ohledně posledního dvoukola, tak bych chtěl dodatečně poděkovat Mírkovi Paulů za Střelku.
S mapami 1. etapy a odpoledne 4. etapy jsem neměl jako navigátor problém, komunikace jsem viděl při své slepotě dobře a co bylo potřeba si vepsat jsem vpisoval barevně do políček kót. Zradila mne však vlastní nepozornost, kdy jsem si odpoledne při přechodu z jedné mapy na druhou nedopsal poznámky ke stejným kótám. A tak potom chyběla řešení s detaily (zejména Mříčná a Kruh), což se projevilo v těch našich šílených bodových propadech. K tomu únava řidiče a tak jsme zazdili i několik vložáků.
Oba autoři měli zajímavé průjezdy, výtkou bylo ve 2.etapě snad nejasné umístění a nájezd na SM s kótou 351. Čárka příjezdu vypadala jako tisková chybka v podobě spíše tečky před kótou, navíc jsme obdrželi ITI bez označení kóty 351, takže asi 5 min. laborace kam to přijde, dotaz u startérů nám nic nevyřešil, dali nám prý vše tak, jak obdrželi ostatní. Naštěstí asi po 3 min. přišla pěkná slečna nám zkontrolovat, zda jako všichni ostatní máme kótu 351 ručně dopsanou. Neměli jsme a bylo po problému – až na ten čas. A zrovna u nás. Ten jsme si zhoršili ještě výletem do polí, kdy jsem nepřiřadil mapový pytlík nad Novou Pakou reálnému místu, kde se nacházíme a výlet do polí (Martin se už nechtěl vracet z polňaček) nás připravil i o ten zbytek, který jsme potřebovali na Vidouchov a jen tak tak jsme dojeli před diskem. Aspoň jsme se kochali panoramaty Krkonoš a Podkrkonošší.
Odpoledne to bylo lepší, začali jsme dobře jen s jedním SPK E, následovaným SPK X (jako jedni z mála) a pak už standard. Dlouhé kombinační přemýšlení (407, 408), čas a čas.
Mosty proběhly již na diskusi, stále si myslím, že by mělo být nějak ošetřeno, jaké mosty se počítají do průjezdu a jaké ne. Když je podmínka v obecné rovině, že za každým mostem P a v mapě je zvýrazněno plno mostů, které nějakým způsobem řeším (podjezdem, přejetím), tak jak mám vědět, že počítám jenom s mosty, které překonám přejetím? To není nikde napsáno. Ani v řádech, ani v ITI. A tím pádem nesouhlasím s výkladem AOS mazáků, že se to takto jezdí, protože podjezd je díra, tunel a já nevím co, ale ne most. Ba ne, stále je to most v mapě, který po cestě překonávám.
Suma sumáru: chybné vyhodnocování nejkratšího průjezdu, hlídání vložáků, dlouhé přemýšlení a ztráty času zbytečným vracením, to jsou faktory, které nás neustále sráží dolů.
Drevníky:
Velké poděkování jako celek.
Dopoledne:
- pěkná jezdívá soutěž, skvělé mapy, pořád se něco dělo, Tomášovi se povedly na první pohled jednoduché finty, ale v takovém množství, že jsme si opět vybírali hodně času, protože to nenajedeme na první dobrou.
1.etapa: - A tak škoda, že jsme ztratili nějaký čas v kótě 160, kdy jsme hledali v lese (nebyli jsme sami), jak vyjet reálně po odbočení vpravo z kóty 160.
A také nás časově něco stál, dle nás, špatně ukončený úsek neplatnosti vložáku při reálné jízdě ze 162 na reálnou pravou, která se dělala ještě u kóty 162. Bylo nám to sice divné, ale i tak při nájezdu na hlavní v Hojšíně jsme již plnili vložák vlevo. Ve vedlejší obci to nesedělo, a tak nás trklo, jak to asi s tím vložákem mělo být. Ostatní posádky takové ztráty doženou, pro nás je to zatím časová rána, protože stále trpíme syndromem opětovného ověřování řešení průjezdu.
Tím pádem nám ten čas chyběl v závěru etapy od výjezdu z kóty 161. Tady velká pochvala za závěrečnou kombinatoriku, jak do 161 přijet. Takže závěr byl za 260 TB, k tomu jedna nezapsaná SPK do výkazu a hned jsme nakoupily zbytečných 360.
2.etapa - Soudě dle výsledků byla pro nás 2. etapa úspěšnější, ale protože v době našeho odjezdu ze soutěže ještě nebyl vzorák, tak nevíme, jakou chybu jsme udělali.
Pokud někdo máte JV za 2.etapu k mání, prosím o zaslání.
Sečteno podtrženo: nám toto kolo chutnalo, projeli jsme si ho téměř celé, na můj vkus strašně moc průjezdních údajů – z pěti řádků na 90 min jsme se hroutili, ale naštěstí to díky reálným přejezdům rychle utíkalo.
Odpoledne:
Klasika, dlouho jsme ji neviděli – padesátka mapa.
1.etapa - No nicméně to od začátku klapalo až po 2. část s plánkem a. Pořád se nedařilo to projet, vždy se cesta otáčením šipek uzavřela. Co s tím? 20 minut přemýšlení už bylo dost, napsali jsme SPK, jak by to mohlo být nebo asi jak určitě musely být a pelášili jsme pryč. Kupodivu jsme se do průjezdu trefili bez ztráty bodu. Ale stejně, i po odhalení vtipu s šipkami, jsem doposud nenašel mapové řešení, které musím znát ještě před tím, než vyjedu. Autor zcela nesprávně počítal s vložákem předem.
Bohužel nám potom opět chybělo těch 20 minut a jedno vrácení zpět do Suchdola (6 min) kvůli blbosti, jestli jsme něco nepřehlídli, protože se Martinovi nezdál 2x stejný průjezd po SM 1. To, co myslel, to nebylo a koho by to v tu chvíli napadlo, že vtip je v otáčení všech šipek.
A tak nás nepochopení šipek pronásleduje po zbytek etapy. Nedali jsme přesně příjezd od mapového mostu do Dobříše a to díky vložáku s přechodem pro chodce a špatnému průjezdu 104. Dobříš máme jen s nějakými SPK navíc a pak už pelášíme do cíle, abychom na soutěži v Drevníkách nebyly odpoledne zbytečně a nadělujeme si 600TB za neprojetí vedlejších obcí. Od bodu D již jen přímý směr do cíle. V kótě 600 se snažíme ještě úspěšně vychytat příjezd a výjezd, což se daří, a rychle do cíle. Tady nás vítá časovkář, šťastný, že nás vidí – asi stihne večeři .
2.etapa – opravdu již pohodová etapa, drobné chyby. Na začátku, po ujištění, že tomu tak je, vychytáváme nájezd na SM přes vložený průjezd kótou 600. Ale opět špatně vyhodnocený nejkratší směr, takže jedem 2 km pryč a hledáme otočný pytel vpravo na hlavní. Kdyby tam dal autor otočnou, tak ji vezmeme a jsme OK. Takhle přicházíme na pro nás „správný“ nájezd na SM (SPK 26, 76), kterou plníme včetně vložáku. V Drásově zapomínáme měřit a tak nejedeme za úřad. Dokončíme SM, jízdu dle plánku a před Ostrovem si Martin uvědomuje, že mu něco nesedí ohledně SM. Vyslechnu ho a dochází mi, že jsme nájezd udělali odbočením L. Rychle přehodnocujeme a měníme nájezd na SM na správný – SPK 26, 75. Vyšlo to, za chvíli v Druhlicích dostáváme po mapařině razítko. Tady nás vítá živá a jenom s hrůzou od nás zjišťuje, zda ještě nejedeme 1. odpolední. Po ujištění, že jsme již ve 2. etapě, v 1. že jsme museli Druhlice vynechat, si oddechuje a je rád, že už může domů.
A tak pak mne mrzí odhalená mapová finta s otočným O, ale pro průjezd 902 si již nejedeme – zapomněl jsem, že jedu vlastně mimo mapu a příjezd na mapu je jinde než kóta. A to ta finta už tu před léty byla. A tuším, že jsem udělal stejnou chybu.
Spravujeme si náladu správně projetým závěrem a rychle před diskem do cíle.
Suma sumárum: zbytečné ztráty času, vložáky, chybná kombinatorika průjezdu mapou.
Autorům a pořadatelům obou posledních dvoukol velké díky!
autor příspěvku: Vláďa
18.05.2018 08:14 AUTOTUR 2018 - pokyn č.2
Seznam projížděných obcí na soutěží Autotur 2018:
dopoledne:
Buda, Cihelna, Dolní Hbity, Drásov, Drevníky, Dubenec, Hojšín, Horní Hbity, Horní Třtí, Hříměždice, Jablonná, Jelence, Káciň, Kaliště, Kamýk nad Vltavou, Lipiny, Luhy, Nečín, Nepřejov, Přední Háje, Občov, Vestec, Višňová, Zduchovice, Žebrák.
odpoledne:
Buda,Budínek, D.Dušníky, Dl.Lhota, Dobříš, Dolík, Drásov, Drevníky, Drhovy, Druhlice, Chaloupky, Kotenčice, Libice, Občov, Obořiště, Ouběnice, Suchodol, Sv.Pole a Višňová.
..........................................................................................................................................................................
dopoledne:
Buda, Cihelna, Dolní Hbity, Drásov, Drevníky, Dubenec, Hojšín, Horní Hbity, Horní Třtí, Hříměždice, Jablonná, Jelence, Káciň, Kaliště, Kamýk nad Vltavou, Lipiny, Luhy, Nečín, Nepřejov, Přední Háje, Občov, Vestec, Višňová, Zduchovice, Žebrák.
odpoledne:
Buda,Budínek, D.Dušníky, Dl.Lhota, Dobříš, Dolík, Drásov, Drevníky, Drhovy, Druhlice, Chaloupky, Kotenčice, Libice, Občov, Obořiště, Ouběnice, Suchodol, Sv.Pole a Višňová.
autor příspěvku: Kuklík Karel