Začátkem července 2018 odešel z tohoto světa Václav Slezák. Bylo mu 71 let, žil v Příbrami.
V roce 1972 začal jezdit jako fára tehdejší BOASky, fungoval také jako stavitel soutěží. Ještě před 2 lety nosil v hlavě plány na postavení AOSky, bohužel to již nestihl. Nebyl to sice žádný mistr světa, ale zájmových, okresních, krajských a občas i republikových soutěží sjezdil dost.
Ti, s kterými se setkával, ho znají jako chlapa se srdcem mladého kluka. Nezkazil nikdy žádnou legraci, však jich také dost vymyslel.
Kdo jste ho znali, věnujte mu vzpomínku.
Na soutěžích Martina Klasy se mi vždy docela daří, a proto i když je Ostrava daleko, se sem vždycky těším. A zajímavé je, že poslední MP v roce 2016 dopoledne skončil úplně stejně jako teď – 1.Černý-Mašek a 2.Holman-Dužík.
Jeli jsme do Ostravy už v pátek odpoledne, protože to Petr Černý pojal pracovně a asi to bylo dobře. Ostrava na otočku totiž není nejlepší volba, pokud celý den sedíte v autě při soutěži.
Sice mezi přihlášenými nebyli Kubíčci (asi proto, že se jim u Martina Klasy nikdy nedaří) ale soupeři byli zvuční. Do Ostravy přijeli Paulů, Kladeňáci, vždycky nabitej Jarda Holman nyní s Vláďou Dužíkem a letos výborní Magdoleni. Když jsem ale viděl na zručce netradiční vozový park – Paulů i Kotinovi neměli jejich klasická soutěžní AOS vozidla ale naopak auta pro pohodlné svezení (Míra s Ladou jeli rovnou z Ostravy na dofču), tak jsme tušili větší šanci.
Ale proč se do Ostravy hlavně jezdí, je výborná péče o účastníky. Zuzana Klasová zase napekla spoustu koláčků a dortíků a přichystala pro každého speciální AOS perníčky!! Prostě super!!
Obě kola MP měla dvě etapy. Když jsem dostal ITI 1.etapy a viděl, že má tři části, tak jsme chvíli nechápali, proč je v každé části stejný vložák „za každou dejkou jeď poprvé P“. Pak nám došlo, že to slovo „poprvé“ se tím ve 2.části jakoby vyruší a začne platit u už dříve projeté dejky vložák znova.

A stejně jsme to sežrali… Pěkná byla mapová finta v České ulici, kde jsem si skoro automaticky napsal podruhé SPK C, než jsme si všimli DZ zákaz odbočení vlevo a tím vyhození z mapy u servisu a návrat po ní zpět. No a pak jsme v Hrabůvce udělali chybu na mapové chlupaté, kde jsme přehlídnuli dejku. Tím se nám celá chlupatá posunula o křižovatku a bylo vymalováno. Vymalováno proto, že jsme díky tomu vynechali část prostoru, kde byly další dvě finty s dejkou. Drahé!!!
Pak tam byly takové podivné slepé mapy ve tvaru karabiny, které jsem si vynášel spíše na cit ale teď u poče na mapy.cz se mi to zdá už zcela jasné. Martin tam pak kus etapy kvůli reálnému tvaru zrušil ale přišlo mi to docela v pohodě jetelné. Rušit se to nemuselo. A na závěr etapy si Jirka Krygler pořádně zarazítkoval. Každému to mělo být 5x. Tady se mi to moc líbilo, jen nechápu, proč tam byl vložák s DZ Přikázaný směr jízdy. Stejně jsem tam chtěl jet P a pokud tam byl proto, abych přehlídnul jednosměrku k BILLE (SPK J), tak se mu to podařilo….
Druhá etapa byla lehčí a opět stejně jako v Kunštátě nedávno byla s vložákem s DZ Děti. Moc pěkná mapová finta za náměstím ve Vítkovicích (ještě, že už jsem se naučil měřit) a s SPK R. Pak nás DZ přikázaný směr jízdy vyhnala pod most (což normální řidič ale neudělá). No a pak už jsme honili čas. Časy se mi vůbec zdály docela utažené.
Každopádně to ale bylo celé moc pěkné a Martinovi a celému jeho týmu moc díky!!! Jen z fotbalu jsme toho moc neviděli, zvlášť když jsme byli v Praze až těsně po půlnoci.