06.11.2018 18:28 Pozor na měření rychlosti v Hlučíně!
Pozor, město Hlučín zřídilo další úsekové měření rychlosti. Takže dávejte si v úsecích vyznačených na níže uvedeném plánku, ať se nestanete nechtěným sponzorem zdejší radnice.
Doslechlo se, že kromě tohoto úsekového měření, připravují další variantu, která se již v minulosti praktikovala. Jak to vypadalo uvidíte na přiloženém videu.
"
autor příspěvku: Duža
04.11.2018 20:43 Jindřichohradecký kapr 2018 - pohled z bedny.
Jízda zručnosti. Sice mi na startu tvrdili, že se letos o rum nejede, stejně jsem se do toho zase vrhnul po hlavě. Mám to shodit pomalu nebo rychle? Snad to nebude jako v Táboře, kdy mi snad spadly i náhradní kuželky opřené v rohu. Tentokrát to vyšlo a do soutěže jsme tak vstupovali s nezanedbatelným náskokem. A ten rum nakonec byl taky.
1.etapa. Žádná podmínka, tři detaily, dva vložáky a několik map. Detaily by měly být správně jednočárové, ale nebyl to zde takový problém. Slepá mapa SM11 měla být buď o milimetr delší nebo kratší, takhle najít konec byl jenom odhad. Ale jinak první etapa byla sestavena dobře, vše na sebe navazovalo logicky a bylo to čitelné. Nejlepší se mi zdála pasáž před cílem v obci Buk. Střídání mapových podkladů v kombinaci s návěštím vložáku je to, co se mi na Zdeňkovi asi líbí nejvíc. Do cíle jsme ale přijeli o 15 minut dřív. Ludvíci by si asi časovku museli postavit sami, protože by tam v době jejich příjezdu ještě nebyla.
2.etapa. Detail bodu M ukázal problém, proč mají být detaily jednočárové. Šlo o jednu křižovatku nebo dvě? Na plánku trochu uteklo měřítko, ale nevím proč nakonec SPK47 byla špatně. Děbolín jako druhá obec pokračovala ze začátku ve stylu obce Buk z první etapy. Ale po provedení mapové pravé po SM22 přestala fungovat základní mapa, průjezdce SPK 48 se dalo i vyhnout. Chtělo to aspoň vymazat tu travnatou komunikaci za kostelem. Kombinace kolem bodu E ve Velkém Ratmírově přestala fungovat po přechodu na základní mapu, kde jsme ztratili cestu jak dál a když jsme to zahodili a projeli bodem E, skončili jsme na živé bez dalšího řešení. Přemýšlel jsem o tom, jestli jsem něco neudělal špatně a nakonec jsem v dalším okně neudělal výjezd z bodu F přes SPK14. U kóty 483 byla celkem dobrá kombinace, možná by se slušelo ve tvaru křižovatky domalovat tu polní zprava, ale já s tím problém neměl. Při návratu do kóty 483 za dejkou a SPK33 odbočit do lesa na vymyšlenou cestu pro SPK26 sice trochu přitažené, ale jasné, co po nás autor chce. U kóty 469 na konci SM25 byla stopka, odbočili jsme doprava na hráz rybníka. Ale na konci hráze cesta skončila a tak jsme jeli po asfaltu na SPK5 a 57. Na konci etapy ještě stopka před bodem N a výjezd z kóty 474 s návěštím třetí dejky.
3.etapa. Na začátku třetí etapy jsem sáhnul po mapě z první etapy místo z druhé a pět minut jsem nemohl najít plánek k. K pobavení všech jsem se vrátil na start pro ten plánek. Nedali mi ho, ale já si pak vzal tu správnou mapu. V Horním Skrýchově jsem za kolejema projel po louce kolem domu v protisměru SPK23, správně vzal SPK 21 za další stopkou, ale zcela nakonec vynechal průjezd přes kótu 485 za dvěstě a hned po té za dalších dvěstě neprojel kótou 480. K čemu mám dvě navigace, když se tam ani nepodívám?? Cesta jasně uhýbala vlevo. Koukám na to teď na mapách, tak jednoduchý to bylo. ZdeněkK přede mnou odbočil doprava, mohlo mě to trknout, ale byl jsem tvrdej. A blbej. Pak to zase krásně fungovalo až do bodu A. Bohužel možná nedoupravená křižovatka v A a přehodnocení před SPKE přichystala až téměř neřešitelný problém. Otázka najednou zněla, jestli dostatečně včas vidím, že odbočení vlevo vede či nevede do protisměrné komunikace před A. A tak průjezdky SPK T a 19 jsem si napsal raději bokem, protože takhle to řešení mělo. A pak zase dobrý. Kombinace nesudou nelichou kótou 000 s průjezdem zakázán byla skvělá, jen já jsem tady zapomněl, že v 000 vždy na JJV za druhé SPK25. Náročné kombinace na sídlišti Vajgar snad s drobnými připomínkami. Drobná mapová nepřesnost za kótou 471 a divná dejka na hlavní silnici se zákazem odbočení vlevo. Tu SPK8 jsem si také napsal bokem a před cílem jsem začal ta SPK23, T, 19 a 8 řešit. Nakonec jsem nenapsal 23, dopsal T a 19 a nenapsal 8.
4.etapa. Díky mnoha nepřesnostem byla 4.etapa v hospodě vzrušující a dlouhá. Standa rozhodoval tvrdě a nesmlouvavě. Vše se urovnalo, nakonec rozhodla kombinace kolem bodu A. Standa to tam nechal a my jsme dostali k dobru dvě, možná i čtyři stovky. Pátou stovku za SPK 36 ne, to jsme v mapě neviděli a ani nás to nenapadlo.
Závěr. Autor to vymyslel dobře, pohárově. Kombinace navazovaly, náročnost byla přiměřená, žádné šílené kombinace či problém s časem. Mapy byly připraveny dobře. Ale v terénu to občas nesedělo a některá místa chtěla trochu ošetřit. Pořadatelsky to byla výtečně připravená soutěž, hodně živých kontrol, vše klapalo. Snahu pořadatelů doplnila i dobrá a rychlá obsluha a dobré jídlo. Samozřejmě byly připraveny úžasné ceny pro posádky. Ale čtvrtá etapa se hodně protáhla, hodně se diskutovalo a tak to bylo nakonec trochu rozpačité a unavené. Čekali jsme příjemnou soutěž a na takové jsme se v Jindřichově Hradci svezli. Děkujeme všem pořadatelům.
..........................................................................................................................................................................
1.etapa. Žádná podmínka, tři detaily, dva vložáky a několik map. Detaily by měly být správně jednočárové, ale nebyl to zde takový problém. Slepá mapa SM11 měla být buď o milimetr delší nebo kratší, takhle najít konec byl jenom odhad. Ale jinak první etapa byla sestavena dobře, vše na sebe navazovalo logicky a bylo to čitelné. Nejlepší se mi zdála pasáž před cílem v obci Buk. Střídání mapových podkladů v kombinaci s návěštím vložáku je to, co se mi na Zdeňkovi asi líbí nejvíc. Do cíle jsme ale přijeli o 15 minut dřív. Ludvíci by si asi časovku museli postavit sami, protože by tam v době jejich příjezdu ještě nebyla.
2.etapa. Detail bodu M ukázal problém, proč mají být detaily jednočárové. Šlo o jednu křižovatku nebo dvě? Na plánku trochu uteklo měřítko, ale nevím proč nakonec SPK47 byla špatně. Děbolín jako druhá obec pokračovala ze začátku ve stylu obce Buk z první etapy. Ale po provedení mapové pravé po SM22 přestala fungovat základní mapa, průjezdce SPK 48 se dalo i vyhnout. Chtělo to aspoň vymazat tu travnatou komunikaci za kostelem. Kombinace kolem bodu E ve Velkém Ratmírově přestala fungovat po přechodu na základní mapu, kde jsme ztratili cestu jak dál a když jsme to zahodili a projeli bodem E, skončili jsme na živé bez dalšího řešení. Přemýšlel jsem o tom, jestli jsem něco neudělal špatně a nakonec jsem v dalším okně neudělal výjezd z bodu F přes SPK14. U kóty 483 byla celkem dobrá kombinace, možná by se slušelo ve tvaru křižovatky domalovat tu polní zprava, ale já s tím problém neměl. Při návratu do kóty 483 za dejkou a SPK33 odbočit do lesa na vymyšlenou cestu pro SPK26 sice trochu přitažené, ale jasné, co po nás autor chce. U kóty 469 na konci SM25 byla stopka, odbočili jsme doprava na hráz rybníka. Ale na konci hráze cesta skončila a tak jsme jeli po asfaltu na SPK5 a 57. Na konci etapy ještě stopka před bodem N a výjezd z kóty 474 s návěštím třetí dejky.
3.etapa. Na začátku třetí etapy jsem sáhnul po mapě z první etapy místo z druhé a pět minut jsem nemohl najít plánek k. K pobavení všech jsem se vrátil na start pro ten plánek. Nedali mi ho, ale já si pak vzal tu správnou mapu. V Horním Skrýchově jsem za kolejema projel po louce kolem domu v protisměru SPK23, správně vzal SPK 21 za další stopkou, ale zcela nakonec vynechal průjezd přes kótu 485 za dvěstě a hned po té za dalších dvěstě neprojel kótou 480. K čemu mám dvě navigace, když se tam ani nepodívám?? Cesta jasně uhýbala vlevo. Koukám na to teď na mapách, tak jednoduchý to bylo. ZdeněkK přede mnou odbočil doprava, mohlo mě to trknout, ale byl jsem tvrdej. A blbej. Pak to zase krásně fungovalo až do bodu A. Bohužel možná nedoupravená křižovatka v A a přehodnocení před SPKE přichystala až téměř neřešitelný problém. Otázka najednou zněla, jestli dostatečně včas vidím, že odbočení vlevo vede či nevede do protisměrné komunikace před A. A tak průjezdky SPK T a 19 jsem si napsal raději bokem, protože takhle to řešení mělo. A pak zase dobrý. Kombinace nesudou nelichou kótou 000 s průjezdem zakázán byla skvělá, jen já jsem tady zapomněl, že v 000 vždy na JJV za druhé SPK25. Náročné kombinace na sídlišti Vajgar snad s drobnými připomínkami. Drobná mapová nepřesnost za kótou 471 a divná dejka na hlavní silnici se zákazem odbočení vlevo. Tu SPK8 jsem si také napsal bokem a před cílem jsem začal ta SPK23, T, 19 a 8 řešit. Nakonec jsem nenapsal 23, dopsal T a 19 a nenapsal 8.
4.etapa. Díky mnoha nepřesnostem byla 4.etapa v hospodě vzrušující a dlouhá. Standa rozhodoval tvrdě a nesmlouvavě. Vše se urovnalo, nakonec rozhodla kombinace kolem bodu A. Standa to tam nechal a my jsme dostali k dobru dvě, možná i čtyři stovky. Pátou stovku za SPK 36 ne, to jsme v mapě neviděli a ani nás to nenapadlo.
Závěr. Autor to vymyslel dobře, pohárově. Kombinace navazovaly, náročnost byla přiměřená, žádné šílené kombinace či problém s časem. Mapy byly připraveny dobře. Ale v terénu to občas nesedělo a některá místa chtěla trochu ošetřit. Pořadatelsky to byla výtečně připravená soutěž, hodně živých kontrol, vše klapalo. Snahu pořadatelů doplnila i dobrá a rychlá obsluha a dobré jídlo. Samozřejmě byly připraveny úžasné ceny pro posádky. Ale čtvrtá etapa se hodně protáhla, hodně se diskutovalo a tak to bylo nakonec trochu rozpačité a unavené. Čekali jsme příjemnou soutěž a na takové jsme se v Jindřichově Hradci svezli. Děkujeme všem pořadatelům.
autor příspěvku: MirekP
29.10.2018 19:23 Videopozvánka na AOS
Zejména pro ty z vás, kteří se teprve rozmýšlejí, zda AOS vyzkoušet, a pro naše přátele a kamarády, aby věděli, kde že to trávíme víkendy - jsme přípravili takovou malou pozvánku, abychom vám mohli představit atmosféru automobilových orientačních soutěží. Doufám, že vás videoklip zaujme a některé z vás uvidíme přístí sezónu na startu některé soutěže!
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Manda
27.10.2018 10:54 Jindřichohradecký kapr - JZ a pořadí startu na ní !
Podle propozic byly posádky podle vzdálenosti od místa konání Jízdy zručnosti rozděleni do tří skupin:
1.skupina: 8,30 – 9,00 hod.
Startovní čísla: 10, 57, 62, 109, 110, 117, 121, 123, 135
2.skupina: 9,00 – 9,30 hod.
Startovní čísla: 3, 6, 7, 8, 15, 16, 63, 77, 102, 111
3.skupina: 9,30 –10,00 hod.
Startovní čísla: 5, 9, 14, 17, 70, 73, 104, 105, 134
autor příspěvku: Šindelář Vladimír
22.10.2018 14:42 Ohlasy konference - pokračování
Ahoj všem Aosákům.
Jsem rád, že se konečně rozvinula pořádná diskuze o dalším směrování této motoristické disciplíny, které se s menšími či většími úspěchy věnuji již 28 sezón (podle historických tabulek) a myslím, že my osobně (Mirek a já) jsme si vychovali dobré nástupce a o to by se měli snažit všichni veteráni v AOS.
Ano, alfa a omega těchto soutěží je rozšířit stavy aktivních soutěžících, ale i řady pořadatelů.
Ke zlepšení stavu počtu aktivních soutěžících posádek zde zaznívá mnoho podnětů, o pořadatelích se zatím mlčí. Asi nejdůležitější je opravdu zjednodušení soutěží SHELLu i Poháru. Ano, to je nutné. Taky plně souhlasím s oddělením malého a velkého poháru, jen bych je jinak nazval, protože Pohár bývá i v jiných sportech otevřená kategorie a dosud to bylo i u nás.
Jsem pro vznik 3 soutěžních výkonnostních kategorií – I.Mistrovství ČR, II.Národní přebor, III.SHELL cup, a 2 volných zájmových seriálů – ČeskoMoravský pohár a Rookie Cup-náborové soutěže.
Náborové soutěže nechť jsou určené opravdu jen pro začínající posádky (např. 5x a dost), musí být doplněny školením a rozborem trati, aby si posádky z toho odnesly maximum. ČMP je volný pro všechny posádky bez rozdílu tříd a zkušeností. A všechny 3 soutěžní kategorie musí mít předem a jasně stanovená pravidla pro účast v dané kategorii a hlavně pro postup do vyšší kategorie. Tak to dříve bývalo a byla chyba, že jsme se od toho časem odchýlili, protože to stejně ke zvýšení počtu posádek nevedlo. Kategorie se musí vyhlašovat samostatně a posádka zařazená ve vyšší kategorii nemůže být hodnocená v nižší kategorii (v žádném jiném sportu to přeci taky není). Při souběhu obou kategorií na jedné soutěži pak nevadí společné iti (pokud nebudou pro nižší kategorii moc náročné) a stačí je oddělit delším časem pro nižší kategorii a pro pořadatele je to jen trochu víc počítání. A závazný postupový klíč – ten je taky nutný. Může jich být mnoho, mě napadl např. tento jeden, který podporuje postup dobrých posádek výše, ale zároveň jim dává ještě prostor k získání dalších zkušeností před vstupem na vyšší kolbiště. Takže první 3 (5) posádky z nižší kategorie mají povinnost přestoupit v následující sezóně do vyšší kategorie (počet by se upravoval podle počtu posádek v dané kategorii), ale zároveň si mohou požádat o jednoroční odklad tohoto postupu. To znamená, že mají možnost odjezdit ještě jednu sezónu v nižší kategorii, aby posbíraly více zkušeností a pak již hurá na dobývání met nejvyšších (to je hlavně pro případné meteory, kteří by postup vyjezdili už v první sezóně). Je to obdoba podmínky pro dvojnásobné vítěze SHELL cupu, jen trochu rozšířená. Myslím si, že posádka po dvou sezónách ve špičce nižší kategorie už má tolik zkušeností, aby zvládla postup do vyšší kategorie. Na druhou stranu bych v případném postupu nebránil ani posádkám na 4,5 a dalším místě, pokud o to projeví zájem a budou se chtít dále zlepšovat, protože jen ve vyšších kategoriích se mohou dále zlepšovat a nestagnovat.
Toto rozdělení soutěží a omezený souběh soutěží bude určitě náročnější na stavbu soutěží a na stavitele. I zde jsou nutně potřeba nové tváře, noví stavitelé z mladších řad i z nižších kategorií. Vždyť ti zkušenější jim v tom jistě pomohou, poradí a odpískají jim to. Mělo by v zásadě platit, že např. soutěže SHELLu by měli stavět špičkové posádky ze SHELLu a pískat by jim to měli posádky minimálně z Nár.přeboru. A to samé pro přebory – stavějí špičkové posádky z přeboru a pískají posádky z mistráku. Tak to bývávalo i dříve a k tomu bychom se měli vrátit. Jen tak bude dost pořadatelů a hlavně náročnost soutěží se více přiblíží té úrovni, která je správná pro danou kategorii. Samozřejmě k tomu je potřeba domyslet bodové zvýhodnění stavitelů (i za jedno kolo, ne jenom za dvojkolo).Ti staří matadoři, ke kterým se počítám i já, opravdu už neumíme dobře odhadnout náročnost soutěže SHELL nebo poháru a stavíme zjednodušené mistráky, protože jak řekl R.A. zdá se nám to pořád jednoduché. Rád proto přivítám nové stavitele a budou-li mít zájem, rád jim pomohu s přípravou soutěže.
A proto „Sportu zdar a AOS zejména !!!“
Pavel Kotina
..........................................................................................................................................................................
Jsem rád, že se konečně rozvinula pořádná diskuze o dalším směrování této motoristické disciplíny, které se s menšími či většími úspěchy věnuji již 28 sezón (podle historických tabulek) a myslím, že my osobně (Mirek a já) jsme si vychovali dobré nástupce a o to by se měli snažit všichni veteráni v AOS.
Ano, alfa a omega těchto soutěží je rozšířit stavy aktivních soutěžících, ale i řady pořadatelů.
Ke zlepšení stavu počtu aktivních soutěžících posádek zde zaznívá mnoho podnětů, o pořadatelích se zatím mlčí. Asi nejdůležitější je opravdu zjednodušení soutěží SHELLu i Poháru. Ano, to je nutné. Taky plně souhlasím s oddělením malého a velkého poháru, jen bych je jinak nazval, protože Pohár bývá i v jiných sportech otevřená kategorie a dosud to bylo i u nás.
Jsem pro vznik 3 soutěžních výkonnostních kategorií – I.Mistrovství ČR, II.Národní přebor, III.SHELL cup, a 2 volných zájmových seriálů – ČeskoMoravský pohár a Rookie Cup-náborové soutěže.
Náborové soutěže nechť jsou určené opravdu jen pro začínající posádky (např. 5x a dost), musí být doplněny školením a rozborem trati, aby si posádky z toho odnesly maximum. ČMP je volný pro všechny posádky bez rozdílu tříd a zkušeností. A všechny 3 soutěžní kategorie musí mít předem a jasně stanovená pravidla pro účast v dané kategorii a hlavně pro postup do vyšší kategorie. Tak to dříve bývalo a byla chyba, že jsme se od toho časem odchýlili, protože to stejně ke zvýšení počtu posádek nevedlo. Kategorie se musí vyhlašovat samostatně a posádka zařazená ve vyšší kategorii nemůže být hodnocená v nižší kategorii (v žádném jiném sportu to přeci taky není). Při souběhu obou kategorií na jedné soutěži pak nevadí společné iti (pokud nebudou pro nižší kategorii moc náročné) a stačí je oddělit delším časem pro nižší kategorii a pro pořadatele je to jen trochu víc počítání. A závazný postupový klíč – ten je taky nutný. Může jich být mnoho, mě napadl např. tento jeden, který podporuje postup dobrých posádek výše, ale zároveň jim dává ještě prostor k získání dalších zkušeností před vstupem na vyšší kolbiště. Takže první 3 (5) posádky z nižší kategorie mají povinnost přestoupit v následující sezóně do vyšší kategorie (počet by se upravoval podle počtu posádek v dané kategorii), ale zároveň si mohou požádat o jednoroční odklad tohoto postupu. To znamená, že mají možnost odjezdit ještě jednu sezónu v nižší kategorii, aby posbíraly více zkušeností a pak již hurá na dobývání met nejvyšších (to je hlavně pro případné meteory, kteří by postup vyjezdili už v první sezóně). Je to obdoba podmínky pro dvojnásobné vítěze SHELL cupu, jen trochu rozšířená. Myslím si, že posádka po dvou sezónách ve špičce nižší kategorie už má tolik zkušeností, aby zvládla postup do vyšší kategorie. Na druhou stranu bych v případném postupu nebránil ani posádkám na 4,5 a dalším místě, pokud o to projeví zájem a budou se chtít dále zlepšovat, protože jen ve vyšších kategoriích se mohou dále zlepšovat a nestagnovat.
Toto rozdělení soutěží a omezený souběh soutěží bude určitě náročnější na stavbu soutěží a na stavitele. I zde jsou nutně potřeba nové tváře, noví stavitelé z mladších řad i z nižších kategorií. Vždyť ti zkušenější jim v tom jistě pomohou, poradí a odpískají jim to. Mělo by v zásadě platit, že např. soutěže SHELLu by měli stavět špičkové posádky ze SHELLu a pískat by jim to měli posádky minimálně z Nár.přeboru. A to samé pro přebory – stavějí špičkové posádky z přeboru a pískají posádky z mistráku. Tak to bývávalo i dříve a k tomu bychom se měli vrátit. Jen tak bude dost pořadatelů a hlavně náročnost soutěží se více přiblíží té úrovni, která je správná pro danou kategorii. Samozřejmě k tomu je potřeba domyslet bodové zvýhodnění stavitelů (i za jedno kolo, ne jenom za dvojkolo).Ti staří matadoři, ke kterým se počítám i já, opravdu už neumíme dobře odhadnout náročnost soutěže SHELL nebo poháru a stavíme zjednodušené mistráky, protože jak řekl R.A. zdá se nám to pořád jednoduché. Rád proto přivítám nové stavitele a budou-li mít zájem, rád jim pomohu s přípravou soutěže.
A proto „Sportu zdar a AOS zejména !!!“
Pavel Kotina
autor příspěvku: KotinaP