20.11.2018 14:22 Reportáž ze závěru Moravského poháru v Hlučínské tv.
"
autor příspěvku: Duža
11.11.2018 09:46 Pohled z Hlučínské podzimní bedny
Zážitků a očekávání mnoho. Jel jsem do Ostravy v pátek večer vlakem (to jsem léta nedělal a teď jsem si to užil – sekera jen 50 minut), protože PetrČ měl celý den na Moravě práci.
No a při rozpravě Duža s potutelným úsměvem a bez svého slavného svetru nám oznámil, že jeho soutěže jsou vždy lehké ale teď to lehké nebude ani v MP ani v Shell Cupu. Ale zase taková hrůza to nebyla.
No a udělal zajímavou věc, že vyvěsil před závodem přesnou kopii všech podmínek a vložáků, se kterými se v ITI potkáme. Aby každý pochopil, co tím autor myslel. Třeba i z jazykových důvodů (5 posádek z Polska a 3 ze Slovenska). Myslím, že to nebyl špatný nápad.
1.etapa začala pro nás pochybnostmi, jestli u odbočky nad serpentinou v Děhylově je plná čára nebo ne. Tak jsme si to objeli (opuštění SM), jako že je plná (otočení u hřiště na Žižkově) ale při dokončení SM1 bych se při plné čáře už neměl kudy vrátit zpět a tak jsme naznali, že fakt plná není. Stálo nás to asi 10 minut včetně úvahy, kde je SM2. Ta totiž vedla z kóty 285 a tato kóta byla v ZM kdesi daleko na konci první etapy u ČK v Krásném Poli. Tak jsem tam těžce nadával, jestli nás chce autor fakt hnát přes dva listy mapy na SM2 než mi Petr oznámil, že jsem si kótu stejného čísla nevynesl díky projetí SM1 do Děhylova k OÚ. Pak už to odsejpalo lehce dál. V Nové Plesné jsme projeli tupě rovně kótu 290, což mě přišlo podezřele lehké…. Ve Velké Polomi přišlo dovádění s příkazem „Objeď!“ v okénkách v ITI a v podmínce. Buď reálně nebo mapově a buď stromořadí nebo kapličku. Hned jsem si vzpomněl na loňské závody v Žermanicích a Dužovo oblíbené „vylejte si kapli…“ Petr mě naštěstí upozornil, že objet kapličku je nejblíž na čtverečku na Severu okolo živé PK. Tam jsem si u Jirky Kryglera naflákal naráz 4 razítka a naštěstí jsem to nepoplet, kam si je plácnout do výkazu. Tady už to bylo ale na hraně pamatování.
V Dolní Lhotě dobrá finta s reálným úhlem, kterou jsme si ale znehodnotili tím, že jsme dole na hlavní neviděli plech „S“ na svodidlech. Všimli jsme si ho až ve 2.etapě. A hezký závěr s vložákama a dvakrát kótou 250 před ČK. Tady to bylo povedené. Ještě, že ta SPK „G“ u časovky byla otočná a nemuseli jsme do brodu. Měli jsme blbejch 100 TB za přehlídnutej plech, jinak by to bylo za nula. No a v ČK jsme dostali obloženou houstičku – paráda!!!
Na začátku druhé etapy jsme si nesměli zapomenout přečíslovat kótu 265, protože bylo jasné, že na konci etapy se tady poženeme opět do ČK. Pak nás vložák vyhnal daleko z mapy ale kupodivu jsme tam po nemapě znovu dojeli. Pak jsem cestu kóty 307 vyhodnotil přes slzu na jihu, což bylo asi o kus delší (ale ne o 20%) než přes kótu 319. Takže mám SPK „Q“ navíc. On to tady ale autor dle vzorového grafického průjezdu naplánoval a vyhodnotil celé nějak divně, protože zřejmě nejezdil v sudé kótě 326 vždy L. Hezká finta s měřením až za most přes dálnici (SPK R). Pak jsem si naběhnul ve Velké Polomi s kratším průjezdem po chycení se v mapě, protože blíž to bylo nyní už neprůjezdným tunelem. A vtipné bylo, že tam, kde razítkoval v 1.etapě na živé Jirka Krygler písmenem K už visela nyní jen „mrtvá“ průjezdka s písmenem K. No a že se musí celá Horní Lhota objet okolo sjezdovky bylo také hezké, jen trochu dlouhé.
Ve třetí etapě se Duža vyřádil okolo VŠB. To mu určitě zbylo ještě z loňského mistráku. Já jsem to zajel nejdříve špatně a až, když jsem pak řešil jiný problém, jsem si uvědomil, že jsem nepoužil tu SM4 navíc jako pomůcku. Zakopaný pes byl totiž v tom, kde bylo to reálné R na konci SM1. Protože vedle zákazu vjezdu za zastávkou byla ještě stezka pro cyklisty, kde ta značka byla přeškrtnutá oranžovou lepenkou. A tak jsme to R dělali nejdříve tam. Tak jsem si postupně dopisoval do šmíráku plechy „ZI“ a „Z“ ale pak už jsem nedal nesmyslný přikázaný směr jízdy do vymazané komunikace a chyběly nám dva plechy. Tady jsem měl ještě problém se zadáním podmínky „Z kóty 233 jeď vždy SM4“, protože ta SM4 začínala v té kótě 233 a proto se tam vlastně točím dle mého pořád dokola. Kdyby SM4 začínala na vedlejším vrcholu trojúhelníka, než byla ta kóta, bylo by to v pohodě. Ale stejně tam nebyl žádnej plech.
No a pak přišla u Globusu ta nedobře zadaná podmínka „Ze sudé kóty jeď P,L,P“. U Globusu se to ještě v kombinaci s kruhákama zajet dalo ale cestou do kóty 275 už ne. Protože podmínka musí být splněna dříve, než v následujícím mapově zadaném místě. A proto jsme v kótě 275 vlastně vůbec nebyli….. Pak se nečekaně autorovi povedl fígl se zápisem ITI, který přecházel na druhý list mapy s reálným průjezdem. Spousta posádek to jela mapově a tedy dost draze. No a v Hlučíně už ta podmínka zase vycházela. Jen jsem si musel uvědomit, že na velké křižovatce nemůžu mapové doprava.
Takže děkuji autorovi a všem pořadatelům za příjemný závod a standardní vynikající Zbyťákovu a Martinovu péči v kuchyňce. A hlavně jsme splnili cíl – porazit Kubíčky!!!!
..........................................................................................................................................................................
No a při rozpravě Duža s potutelným úsměvem a bez svého slavného svetru nám oznámil, že jeho soutěže jsou vždy lehké ale teď to lehké nebude ani v MP ani v Shell Cupu. Ale zase taková hrůza to nebyla.
No a udělal zajímavou věc, že vyvěsil před závodem přesnou kopii všech podmínek a vložáků, se kterými se v ITI potkáme. Aby každý pochopil, co tím autor myslel. Třeba i z jazykových důvodů (5 posádek z Polska a 3 ze Slovenska). Myslím, že to nebyl špatný nápad.
1.etapa začala pro nás pochybnostmi, jestli u odbočky nad serpentinou v Děhylově je plná čára nebo ne. Tak jsme si to objeli (opuštění SM), jako že je plná (otočení u hřiště na Žižkově) ale při dokončení SM1 bych se při plné čáře už neměl kudy vrátit zpět a tak jsme naznali, že fakt plná není. Stálo nás to asi 10 minut včetně úvahy, kde je SM2. Ta totiž vedla z kóty 285 a tato kóta byla v ZM kdesi daleko na konci první etapy u ČK v Krásném Poli. Tak jsem tam těžce nadával, jestli nás chce autor fakt hnát přes dva listy mapy na SM2 než mi Petr oznámil, že jsem si kótu stejného čísla nevynesl díky projetí SM1 do Děhylova k OÚ. Pak už to odsejpalo lehce dál. V Nové Plesné jsme projeli tupě rovně kótu 290, což mě přišlo podezřele lehké…. Ve Velké Polomi přišlo dovádění s příkazem „Objeď!“ v okénkách v ITI a v podmínce. Buď reálně nebo mapově a buď stromořadí nebo kapličku. Hned jsem si vzpomněl na loňské závody v Žermanicích a Dužovo oblíbené „vylejte si kapli…“ Petr mě naštěstí upozornil, že objet kapličku je nejblíž na čtverečku na Severu okolo živé PK. Tam jsem si u Jirky Kryglera naflákal naráz 4 razítka a naštěstí jsem to nepoplet, kam si je plácnout do výkazu. Tady už to bylo ale na hraně pamatování.
V Dolní Lhotě dobrá finta s reálným úhlem, kterou jsme si ale znehodnotili tím, že jsme dole na hlavní neviděli plech „S“ na svodidlech. Všimli jsme si ho až ve 2.etapě. A hezký závěr s vložákama a dvakrát kótou 250 před ČK. Tady to bylo povedené. Ještě, že ta SPK „G“ u časovky byla otočná a nemuseli jsme do brodu. Měli jsme blbejch 100 TB za přehlídnutej plech, jinak by to bylo za nula. No a v ČK jsme dostali obloženou houstičku – paráda!!!
Na začátku druhé etapy jsme si nesměli zapomenout přečíslovat kótu 265, protože bylo jasné, že na konci etapy se tady poženeme opět do ČK. Pak nás vložák vyhnal daleko z mapy ale kupodivu jsme tam po nemapě znovu dojeli. Pak jsem cestu kóty 307 vyhodnotil přes slzu na jihu, což bylo asi o kus delší (ale ne o 20%) než přes kótu 319. Takže mám SPK „Q“ navíc. On to tady ale autor dle vzorového grafického průjezdu naplánoval a vyhodnotil celé nějak divně, protože zřejmě nejezdil v sudé kótě 326 vždy L. Hezká finta s měřením až za most přes dálnici (SPK R). Pak jsem si naběhnul ve Velké Polomi s kratším průjezdem po chycení se v mapě, protože blíž to bylo nyní už neprůjezdným tunelem. A vtipné bylo, že tam, kde razítkoval v 1.etapě na živé Jirka Krygler písmenem K už visela nyní jen „mrtvá“ průjezdka s písmenem K. No a že se musí celá Horní Lhota objet okolo sjezdovky bylo také hezké, jen trochu dlouhé.
Ve třetí etapě se Duža vyřádil okolo VŠB. To mu určitě zbylo ještě z loňského mistráku. Já jsem to zajel nejdříve špatně a až, když jsem pak řešil jiný problém, jsem si uvědomil, že jsem nepoužil tu SM4 navíc jako pomůcku. Zakopaný pes byl totiž v tom, kde bylo to reálné R na konci SM1. Protože vedle zákazu vjezdu za zastávkou byla ještě stezka pro cyklisty, kde ta značka byla přeškrtnutá oranžovou lepenkou. A tak jsme to R dělali nejdříve tam. Tak jsem si postupně dopisoval do šmíráku plechy „ZI“ a „Z“ ale pak už jsem nedal nesmyslný přikázaný směr jízdy do vymazané komunikace a chyběly nám dva plechy. Tady jsem měl ještě problém se zadáním podmínky „Z kóty 233 jeď vždy SM4“, protože ta SM4 začínala v té kótě 233 a proto se tam vlastně točím dle mého pořád dokola. Kdyby SM4 začínala na vedlejším vrcholu trojúhelníka, než byla ta kóta, bylo by to v pohodě. Ale stejně tam nebyl žádnej plech.
No a pak přišla u Globusu ta nedobře zadaná podmínka „Ze sudé kóty jeď P,L,P“. U Globusu se to ještě v kombinaci s kruhákama zajet dalo ale cestou do kóty 275 už ne. Protože podmínka musí být splněna dříve, než v následujícím mapově zadaném místě. A proto jsme v kótě 275 vlastně vůbec nebyli….. Pak se nečekaně autorovi povedl fígl se zápisem ITI, který přecházel na druhý list mapy s reálným průjezdem. Spousta posádek to jela mapově a tedy dost draze. No a v Hlučíně už ta podmínka zase vycházela. Jen jsem si musel uvědomit, že na velké křižovatce nemůžu mapové doprava.
Takže děkuji autorovi a všem pořadatelům za příjemný závod a standardní vynikající Zbyťákovu a Martinovu péči v kuchyňce. A hlavně jsme splnili cíl – porazit Kubíčky!!!!
autor příspěvku: PetrM
09.11.2018 11:29 Pozvánka na soutěž do polské Opole.
..........................................................................................................................................................................
Naši přátelé z Opole, vás zvou na poslední kolo Slezského poháru, které pořádají v neděli 2.12.2018 pod názvem Sowa 2018.
Z přiložených propozic lze vyčíst, že v 11 hod je presence v Opole na ul. Oleska 125 a ve 12 hod. je start do dvou etap v délce cca 80 km. V 18 hod. plánují vyhlášení výsledků.
Startovné je pro posádku 60,- zl. (cca 360,- Kč). Další osoba v autě 30,- zl.
Přihlášky do 28.11.2018 přijímá Wáclaw Sokolowski na waso47@wp.pl
PROPOZICE
..........................................................................................................................................................................
Z přiložených propozic lze vyčíst, že v 11 hod je presence v Opole na ul. Oleska 125 a ve 12 hod. je start do dvou etap v délce cca 80 km. V 18 hod. plánují vyhlášení výsledků.
Startovné je pro posádku 60,- zl. (cca 360,- Kč). Další osoba v autě 30,- zl.
Přihlášky do 28.11.2018 přijímá Wáclaw Sokolowski na waso47@wp.pl
PROPOZICE
autor příspěvku: Duža
06.11.2018 18:28 Pozor na měření rychlosti v Hlučíně!
Pozor, město Hlučín zřídilo další úsekové měření rychlosti. Takže dávejte si v úsecích vyznačených na níže uvedeném plánku, ať se nestanete nechtěným sponzorem zdejší radnice.
Doslechlo se, že kromě tohoto úsekového měření, připravují další variantu, která se již v minulosti praktikovala. Jak to vypadalo uvidíte na přiloženém videu.
"
autor příspěvku: Duža
04.11.2018 20:43 Jindřichohradecký kapr 2018 - pohled z bedny.
Jízda zručnosti. Sice mi na startu tvrdili, že se letos o rum nejede, stejně jsem se do toho zase vrhnul po hlavě. Mám to shodit pomalu nebo rychle? Snad to nebude jako v Táboře, kdy mi snad spadly i náhradní kuželky opřené v rohu. Tentokrát to vyšlo a do soutěže jsme tak vstupovali s nezanedbatelným náskokem. A ten rum nakonec byl taky.
1.etapa. Žádná podmínka, tři detaily, dva vložáky a několik map. Detaily by měly být správně jednočárové, ale nebyl to zde takový problém. Slepá mapa SM11 měla být buď o milimetr delší nebo kratší, takhle najít konec byl jenom odhad. Ale jinak první etapa byla sestavena dobře, vše na sebe navazovalo logicky a bylo to čitelné. Nejlepší se mi zdála pasáž před cílem v obci Buk. Střídání mapových podkladů v kombinaci s návěštím vložáku je to, co se mi na Zdeňkovi asi líbí nejvíc. Do cíle jsme ale přijeli o 15 minut dřív. Ludvíci by si asi časovku museli postavit sami, protože by tam v době jejich příjezdu ještě nebyla.
2.etapa. Detail bodu M ukázal problém, proč mají být detaily jednočárové. Šlo o jednu křižovatku nebo dvě? Na plánku trochu uteklo měřítko, ale nevím proč nakonec SPK47 byla špatně. Děbolín jako druhá obec pokračovala ze začátku ve stylu obce Buk z první etapy. Ale po provedení mapové pravé po SM22 přestala fungovat základní mapa, průjezdce SPK 48 se dalo i vyhnout. Chtělo to aspoň vymazat tu travnatou komunikaci za kostelem. Kombinace kolem bodu E ve Velkém Ratmírově přestala fungovat po přechodu na základní mapu, kde jsme ztratili cestu jak dál a když jsme to zahodili a projeli bodem E, skončili jsme na živé bez dalšího řešení. Přemýšlel jsem o tom, jestli jsem něco neudělal špatně a nakonec jsem v dalším okně neudělal výjezd z bodu F přes SPK14. U kóty 483 byla celkem dobrá kombinace, možná by se slušelo ve tvaru křižovatky domalovat tu polní zprava, ale já s tím problém neměl. Při návratu do kóty 483 za dejkou a SPK33 odbočit do lesa na vymyšlenou cestu pro SPK26 sice trochu přitažené, ale jasné, co po nás autor chce. U kóty 469 na konci SM25 byla stopka, odbočili jsme doprava na hráz rybníka. Ale na konci hráze cesta skončila a tak jsme jeli po asfaltu na SPK5 a 57. Na konci etapy ještě stopka před bodem N a výjezd z kóty 474 s návěštím třetí dejky.
3.etapa. Na začátku třetí etapy jsem sáhnul po mapě z první etapy místo z druhé a pět minut jsem nemohl najít plánek k. K pobavení všech jsem se vrátil na start pro ten plánek. Nedali mi ho, ale já si pak vzal tu správnou mapu. V Horním Skrýchově jsem za kolejema projel po louce kolem domu v protisměru SPK23, správně vzal SPK 21 za další stopkou, ale zcela nakonec vynechal průjezd přes kótu 485 za dvěstě a hned po té za dalších dvěstě neprojel kótou 480. K čemu mám dvě navigace, když se tam ani nepodívám?? Cesta jasně uhýbala vlevo. Koukám na to teď na mapách, tak jednoduchý to bylo. ZdeněkK přede mnou odbočil doprava, mohlo mě to trknout, ale byl jsem tvrdej. A blbej. Pak to zase krásně fungovalo až do bodu A. Bohužel možná nedoupravená křižovatka v A a přehodnocení před SPKE přichystala až téměř neřešitelný problém. Otázka najednou zněla, jestli dostatečně včas vidím, že odbočení vlevo vede či nevede do protisměrné komunikace před A. A tak průjezdky SPK T a 19 jsem si napsal raději bokem, protože takhle to řešení mělo. A pak zase dobrý. Kombinace nesudou nelichou kótou 000 s průjezdem zakázán byla skvělá, jen já jsem tady zapomněl, že v 000 vždy na JJV za druhé SPK25. Náročné kombinace na sídlišti Vajgar snad s drobnými připomínkami. Drobná mapová nepřesnost za kótou 471 a divná dejka na hlavní silnici se zákazem odbočení vlevo. Tu SPK8 jsem si také napsal bokem a před cílem jsem začal ta SPK23, T, 19 a 8 řešit. Nakonec jsem nenapsal 23, dopsal T a 19 a nenapsal 8.
4.etapa. Díky mnoha nepřesnostem byla 4.etapa v hospodě vzrušující a dlouhá. Standa rozhodoval tvrdě a nesmlouvavě. Vše se urovnalo, nakonec rozhodla kombinace kolem bodu A. Standa to tam nechal a my jsme dostali k dobru dvě, možná i čtyři stovky. Pátou stovku za SPK 36 ne, to jsme v mapě neviděli a ani nás to nenapadlo.
Závěr. Autor to vymyslel dobře, pohárově. Kombinace navazovaly, náročnost byla přiměřená, žádné šílené kombinace či problém s časem. Mapy byly připraveny dobře. Ale v terénu to občas nesedělo a některá místa chtěla trochu ošetřit. Pořadatelsky to byla výtečně připravená soutěž, hodně živých kontrol, vše klapalo. Snahu pořadatelů doplnila i dobrá a rychlá obsluha a dobré jídlo. Samozřejmě byly připraveny úžasné ceny pro posádky. Ale čtvrtá etapa se hodně protáhla, hodně se diskutovalo a tak to bylo nakonec trochu rozpačité a unavené. Čekali jsme příjemnou soutěž a na takové jsme se v Jindřichově Hradci svezli. Děkujeme všem pořadatelům.
..........................................................................................................................................................................
1.etapa. Žádná podmínka, tři detaily, dva vložáky a několik map. Detaily by měly být správně jednočárové, ale nebyl to zde takový problém. Slepá mapa SM11 měla být buď o milimetr delší nebo kratší, takhle najít konec byl jenom odhad. Ale jinak první etapa byla sestavena dobře, vše na sebe navazovalo logicky a bylo to čitelné. Nejlepší se mi zdála pasáž před cílem v obci Buk. Střídání mapových podkladů v kombinaci s návěštím vložáku je to, co se mi na Zdeňkovi asi líbí nejvíc. Do cíle jsme ale přijeli o 15 minut dřív. Ludvíci by si asi časovku museli postavit sami, protože by tam v době jejich příjezdu ještě nebyla.
2.etapa. Detail bodu M ukázal problém, proč mají být detaily jednočárové. Šlo o jednu křižovatku nebo dvě? Na plánku trochu uteklo měřítko, ale nevím proč nakonec SPK47 byla špatně. Děbolín jako druhá obec pokračovala ze začátku ve stylu obce Buk z první etapy. Ale po provedení mapové pravé po SM22 přestala fungovat základní mapa, průjezdce SPK 48 se dalo i vyhnout. Chtělo to aspoň vymazat tu travnatou komunikaci za kostelem. Kombinace kolem bodu E ve Velkém Ratmírově přestala fungovat po přechodu na základní mapu, kde jsme ztratili cestu jak dál a když jsme to zahodili a projeli bodem E, skončili jsme na živé bez dalšího řešení. Přemýšlel jsem o tom, jestli jsem něco neudělal špatně a nakonec jsem v dalším okně neudělal výjezd z bodu F přes SPK14. U kóty 483 byla celkem dobrá kombinace, možná by se slušelo ve tvaru křižovatky domalovat tu polní zprava, ale já s tím problém neměl. Při návratu do kóty 483 za dejkou a SPK33 odbočit do lesa na vymyšlenou cestu pro SPK26 sice trochu přitažené, ale jasné, co po nás autor chce. U kóty 469 na konci SM25 byla stopka, odbočili jsme doprava na hráz rybníka. Ale na konci hráze cesta skončila a tak jsme jeli po asfaltu na SPK5 a 57. Na konci etapy ještě stopka před bodem N a výjezd z kóty 474 s návěštím třetí dejky.
3.etapa. Na začátku třetí etapy jsem sáhnul po mapě z první etapy místo z druhé a pět minut jsem nemohl najít plánek k. K pobavení všech jsem se vrátil na start pro ten plánek. Nedali mi ho, ale já si pak vzal tu správnou mapu. V Horním Skrýchově jsem za kolejema projel po louce kolem domu v protisměru SPK23, správně vzal SPK 21 za další stopkou, ale zcela nakonec vynechal průjezd přes kótu 485 za dvěstě a hned po té za dalších dvěstě neprojel kótou 480. K čemu mám dvě navigace, když se tam ani nepodívám?? Cesta jasně uhýbala vlevo. Koukám na to teď na mapách, tak jednoduchý to bylo. ZdeněkK přede mnou odbočil doprava, mohlo mě to trknout, ale byl jsem tvrdej. A blbej. Pak to zase krásně fungovalo až do bodu A. Bohužel možná nedoupravená křižovatka v A a přehodnocení před SPKE přichystala až téměř neřešitelný problém. Otázka najednou zněla, jestli dostatečně včas vidím, že odbočení vlevo vede či nevede do protisměrné komunikace před A. A tak průjezdky SPK T a 19 jsem si napsal raději bokem, protože takhle to řešení mělo. A pak zase dobrý. Kombinace nesudou nelichou kótou 000 s průjezdem zakázán byla skvělá, jen já jsem tady zapomněl, že v 000 vždy na JJV za druhé SPK25. Náročné kombinace na sídlišti Vajgar snad s drobnými připomínkami. Drobná mapová nepřesnost za kótou 471 a divná dejka na hlavní silnici se zákazem odbočení vlevo. Tu SPK8 jsem si také napsal bokem a před cílem jsem začal ta SPK23, T, 19 a 8 řešit. Nakonec jsem nenapsal 23, dopsal T a 19 a nenapsal 8.
4.etapa. Díky mnoha nepřesnostem byla 4.etapa v hospodě vzrušující a dlouhá. Standa rozhodoval tvrdě a nesmlouvavě. Vše se urovnalo, nakonec rozhodla kombinace kolem bodu A. Standa to tam nechal a my jsme dostali k dobru dvě, možná i čtyři stovky. Pátou stovku za SPK 36 ne, to jsme v mapě neviděli a ani nás to nenapadlo.
Závěr. Autor to vymyslel dobře, pohárově. Kombinace navazovaly, náročnost byla přiměřená, žádné šílené kombinace či problém s časem. Mapy byly připraveny dobře. Ale v terénu to občas nesedělo a některá místa chtěla trochu ošetřit. Pořadatelsky to byla výtečně připravená soutěž, hodně živých kontrol, vše klapalo. Snahu pořadatelů doplnila i dobrá a rychlá obsluha a dobré jídlo. Samozřejmě byly připraveny úžasné ceny pro posádky. Ale čtvrtá etapa se hodně protáhla, hodně se diskutovalo a tak to bylo nakonec trochu rozpačité a unavené. Čekali jsme příjemnou soutěž a na takové jsme se v Jindřichově Hradci svezli. Děkujeme všem pořadatelům.
autor příspěvku: MirekP