21.10.2019 18:39 Pohled z bedny aneb festival blbostí posádky 111 na Shellu
Začátek v pohodě píšeme PK K a já koukám musíme do 301 od jihu, takže čelem vzad, žádné K a zpět do Kokor. Cestou jsme vyděsili pár posádek, co startovali za námi a do Rokytnice najíždíme od SSZ a chceme do 301 tedy od jihu. Moji blbost nám pak připomněli v 9,23 ještě příslušníci Policie a šlo se dýchat, což bylo za 0. Konečně do 301. Na chybějící PK vede řidič 2:0. Při cestě do 303 Terka nejede mapovou šipku, tedy chybí PK T. Stav tedy 2:1. PK 48 je OK. Na odsazeném kříži na dejce vlevo a jsme u hřbitova, asi proto, že jsme pohřbili další PK T a tedy již i naděje na dobré umístění. Stav 2:2. Na SM 21 koukám, že nás u kapličky měří a já tam mám 90 a konec obce nebyl, takže očekáváme další 400 a můžeme jet domů. Následující PK jsou OK. Ale že je to celkově v …dokládají následující plechy PI a CI. 3xW nebyl problém, ale dále jsme nevychytali 2x PK E. Vjezd do obce Brodek a plnění vložáku P jsme bohužel řešili mapovou jízdou do 388. Tady je skóre řidič vs navigátor 3:3.
Ještě nám chybí 1x PK 55-asi jsme nevychytali kombinaci mapové chlupatice s dejkami a dále podjezd a hurá do cíle.
V druhé etapě o něco lepší chybí nám podruhé PK 5 v Císařově řešíme mapový most, takže jsme se jeli podívat do Rokytnice. Jedeme P a úhel 135 a končíme v polích. Co to je za blbost? Kouká na nás otočná HH, ale nesedí to. Jedeme zpět a ejhle v detailu v Císařově je ten správný, takže 2xPK 2 a hurá na !!!. Opatrně, aby náš dlouhý koráb nelehl na břicho a následuje plná čára, tak musím P. Do Kokor nemohu jinak, než přes Brodek a PK W,E a 27.
Na konci nám opět 2 ks chybí, takže jaký začátek, takový konec.
To, že jsme i po tomto festivalu vyhráli a ještě k tomu o 6 TB bylo velikým překvapením.
Tímto chci poděkovat za naši posádku všem pořadatelům této soutěže!!!!!!
Ještě krátce k 1. úseku družstevní části. Na rozdíl od festivalu jsme trochu více žrali, takže celkem za tuto část 3x PK navíc.
..........................................................................................................................................................................
Ještě nám chybí 1x PK 55-asi jsme nevychytali kombinaci mapové chlupatice s dejkami a dále podjezd a hurá do cíle.
V druhé etapě o něco lepší chybí nám podruhé PK 5 v Císařově řešíme mapový most, takže jsme se jeli podívat do Rokytnice. Jedeme P a úhel 135 a končíme v polích. Co to je za blbost? Kouká na nás otočná HH, ale nesedí to. Jedeme zpět a ejhle v detailu v Císařově je ten správný, takže 2xPK 2 a hurá na !!!. Opatrně, aby náš dlouhý koráb nelehl na břicho a následuje plná čára, tak musím P. Do Kokor nemohu jinak, než přes Brodek a PK W,E a 27.
Na konci nám opět 2 ks chybí, takže jaký začátek, takový konec.
To, že jsme i po tomto festivalu vyhráli a ještě k tomu o 6 TB bylo velikým překvapením.
Tímto chci poděkovat za naši posádku všem pořadatelům této soutěže!!!!!!
Ještě krátce k 1. úseku družstevní části. Na rozdíl od festivalu jsme trochu více žrali, takže celkem za tuto část 3x PK navíc.
autor příspěvku: Klár Zdeněk
20.10.2019 21:13 Pretiox 2019 - pohled z bedny den
Ahoj, rádi jsme Vás po delší době viděli. Trochu jsem měl obavy, jestli jsme z toho nevypadli a chtěl jsem si alespoň po cestě přečíst řády. Nakonec jsem musel řídit, takže k tomu nedošlo. Naštěstí tam ještě nějaký návyky zůstaly. Jelo se nám to pěkně a pořád bylo jasný, co se po nás chce. Zdrželi jsme se jen lehce u chlupatice kolem kóty 271 a pak u úhlu 135, který se mi v tom detailu nezdál, a tak jsme to zkusili odjet až v Brodku, ale na plechy to vycházelo stejně. Časy volnější, ale to bylo správně, protože stejné iti a časy musely jet s námi dohromady i posádky z MMP.
Ve družstvech nám to jde a družstevní část jsme s čistě brněnským týmem ovládli potřetí za sebou. Bohužel to zatím v celkovém součtu na vítězství nikdy nestačilo. Jak se tu otevřelo před soutěží, rozhodují individuální závody a o pořadí ve vyšších patrech dokonce spíše jen dopolední Shell. Ale tak to je a chápu to. Gratulace vítězům a když to vyjde, tak to příští rok zkusíme znovu. Třetí místo víceméně Shelláckýho družstva je parádní úspěch, super! Je vidět, že obě posádky nemusí na nic čekat a příští rok v klidu hurá do mistráku. A myslím to opravdu, opravdu vážně. Porazili jste pět mistrákových čísel. Pokud chcete někdy bojovat o čelní místa v mistráku, tak stejně budete dostávat v prvním roce sadu, ve druhým se rozkoukáte a ve třetím už budete velkou hrozbou. A je úplně jedno, jestli budete jezdit pohár letos, anebo ještě dalších 5 let. Jen si představte, kde jste mohli být, kdybyste se neplácali tak dlouho v Shellu a poháru. Mohli jste už dnes mít v klidu nižší jednociferný číslo. To platí i pro všechny ostatní, kteří chtějí někdy někam postoupit. Loni bylo pozdě.
Samozřejmě obrovské díky pořadatelskému týmu. Ze zkušenosti vím, že stavba tratě je tak 80% práce, 15% HR a možná 5% to všechno okolo, na co je většinou více lidí a jedním z nich bývá často ještě sám stavitel. V jednom staviteli je to teda absolutní masakr. Víceméně 7 etap + ještě další 4 zjednodušené. Největší poděkování a obdiv tak patří Ludvíkovi. Teď bude týden na mraky, pak si týden odpočine a může pomalu začít stavět příští ročník.
..........................................................................................................................................................................
Ve družstvech nám to jde a družstevní část jsme s čistě brněnským týmem ovládli potřetí za sebou. Bohužel to zatím v celkovém součtu na vítězství nikdy nestačilo. Jak se tu otevřelo před soutěží, rozhodují individuální závody a o pořadí ve vyšších patrech dokonce spíše jen dopolední Shell. Ale tak to je a chápu to. Gratulace vítězům a když to vyjde, tak to příští rok zkusíme znovu. Třetí místo víceméně Shelláckýho družstva je parádní úspěch, super! Je vidět, že obě posádky nemusí na nic čekat a příští rok v klidu hurá do mistráku. A myslím to opravdu, opravdu vážně. Porazili jste pět mistrákových čísel. Pokud chcete někdy bojovat o čelní místa v mistráku, tak stejně budete dostávat v prvním roce sadu, ve druhým se rozkoukáte a ve třetím už budete velkou hrozbou. A je úplně jedno, jestli budete jezdit pohár letos, anebo ještě dalších 5 let. Jen si představte, kde jste mohli být, kdybyste se neplácali tak dlouho v Shellu a poháru. Mohli jste už dnes mít v klidu nižší jednociferný číslo. To platí i pro všechny ostatní, kteří chtějí někdy někam postoupit. Loni bylo pozdě.
Samozřejmě obrovské díky pořadatelskému týmu. Ze zkušenosti vím, že stavba tratě je tak 80% práce, 15% HR a možná 5% to všechno okolo, na co je většinou více lidí a jedním z nich bývá často ještě sám stavitel. V jednom staviteli je to teda absolutní masakr. Víceméně 7 etap + ještě další 4 zjednodušené. Největší poděkování a obdiv tak patří Ludvíkovi. Teď bude týden na mraky, pak si týden odpočine a může pomalu začít stavět příští ročník.
autor příspěvku: R.A.
20.10.2019 20:35 Pretiox 2019 - pohled z bedny noc
Do Přerova zajíždíme velice rádi. Už když jsme někde po roce 2000 poprvé přijeli do Přerova a neměli jsme ubytování, tak paní na recepci ubytovny na břehu řeky Moravy jenom řekla, zavolám náměstkovi. Velice mile nás to překvapilo a ještě více jsme byli překvapeni, že za pět minut jsme pokoj na přespání měli. Od té doby se nic podstatného nezměnilo a péče o posádky byla v Přerově vždy perfektní, stejně jako letos.
Soutěže v Přerově připravuje už několik let Ludvík Prášil, sám voják v poli. Většinou se na soutěžích nenudíme a někdy jsme naopak vyhořeli na náročných itinerářích. Soutěž byla připravena v obvyklém prostoru na sever od Přerova s centrem v Kokorech. Výjezd do první noční etapy musel být automaticky doprava z důvodu plné čáry na silnici. Hned první slepou mapu jsem nedoměřil a jen díky tomu, že jsem měl jet proti mapové jednosměrce a podle ostatních aut kolem mě, jsem přišel na to, že slepá mapa končí na parkovišti a ne na hlavní silnici. Už při příjezdu jsem nevěděl, co udělat se zapomenutou dopravní značkou zákaz vjezdu na kraji komunikace u pomníčku. Nakonec jsme ji vzali natvrdo a objeli jsme to velkým kolem vpravo bez plechu, i když bylo zřejmé, že vlevo bude nějaký plech (SPK19). Konec druhé SM jsme už doměřili správně. U SM3 jsem trochu zaváhal s počtem SPK Z. Nejdříve jsme psali zetko z důvodu vynesené jednosměrky a při nájezdu do SM4 jsme ho zase nepsali, protože začátek SM4 byl až v kótě 113. V podstatě kdyby se někomu sešly tyto dvě chyby, měl by to také za dvě SPK Z. Za SM4 jsem se zapotil s mapově pravou podle itineráře. Opravdu končí SM4 na tý mapový komunikaci a tu mapovou pravou budu dělat až na detailu 112? Ale pak to tam bude neprůjezdný a nebude tam řešení!! Co tam asi budu dělat?? Tak jsem si ulevil, že to řeší vložák na začátku obce, že jsem na tu mapově pravou zapomněl. Nakonec jsem byl jediný. Ale autor tam nastražil těžkou mapovou fintu, takže já snad jedinej blbej jsem to měl jen za sto a ostatní za stošedesát. V Penčici se nám ale začínalo dělat dusno v autě, na dejce na začátku SM5 jsme ještě pravou dělali nejdříve po komunikaci k sámožce , ale nebyl tam otočný plech, jenom na konci vrata. Tak jsme psali SPK47 u kóty 112, ale že nemáme nájezd na slepou mapu mě už vůbec nedošlo. Tršice nakonec žádné větší překvapení nepřinesly a do cíle šlo o to jenom udržet pozornost na vložáky a podmínku.
Při vynášení kót a čtení podmínek do druhé etapy mi zamotala hlavu podmínka: po projetí kóty 666 jeď SM10. Ale pak se tam odtud nemůžu dostat?!. Snad se tomu nějak vyhnu. Škoda, že za dejkou v Hostkovicích byly při návratu dvě stejný trasy. Pak mapově levá proti jednosměrce nás přiměla psát třikrát SPK1. Nejkratší návrat na SM1 na křižovatku byl mapově přes kótu 204, i když v reálu jsme asi 3 metry komunikace přes křižovatku neprojeli. Pak jsme se teda vyhnuli kótě 666, abychom nejeli tu slepou mapu 10. Že jedeme dobře nám potvrdilo SPK JI. Ve Velkým Týnci jsme změnili plánek za základní mapu při cestě na slepou mapu, ale návrat na slepou mapu byl stejný jak po ZM tak i po plánku. Autor nás hezky zavedl do jednosměrky kolem hřbitova s výjezdem na mapovou jednosměrku a tak jsme se museli vrátit a projet kolem kostela. Pak nás Ludvík poslal z Týnce přes Vsisko, kde nás zase vykopl do jednosměrky. Začal jsem se chvilku točit v kruhu, ale pak mi došlo, že mapově přes most je to zase přes Týnec nejblíž. V Krčmani nás nejvíc překvapily ukradený průjezdky a v Kokorech prý přemístěný zákaz vjezdu nás zamotal v bludném kruhu.
Po nějaké době se vrátili sedminásobní mistři Petr a Karel Dvorští a moc toho nezapomněli. Utkali jsme se v hodnocení Moravského poháru. Ve zručce jsme byli jen o 5 bodů lepší a celkově jen o čtyřicet. Vyhráli jsme jen díky tomu, že jsem vynechal tu mapově pravou v první etapě. To jsou paradoxy. Ve dne jsme to pak trochu Petrovi vrátili, v místě snad jediné chybky v itineráři jsem si napsal pro jistotu jednu SKP77 navíc a tak jsme zase o chlup prohráli my.
I když podle bodů se zdá, že to bylo jednoduché, pořád jsme něco dělali a bavilo nás to. Finty byly dobré a nějaké hluché přejezdy bez myšlenky se nekonaly. Rozhodčí pohlídal případné chyby, které se v podstatě nekonaly. Organizace zase skvělá. Chci všem v Přerově poděkovat a těšíme se zase příště.
MirekP
..........................................................................................................................................................................
Soutěže v Přerově připravuje už několik let Ludvík Prášil, sám voják v poli. Většinou se na soutěžích nenudíme a někdy jsme naopak vyhořeli na náročných itinerářích. Soutěž byla připravena v obvyklém prostoru na sever od Přerova s centrem v Kokorech. Výjezd do první noční etapy musel být automaticky doprava z důvodu plné čáry na silnici. Hned první slepou mapu jsem nedoměřil a jen díky tomu, že jsem měl jet proti mapové jednosměrce a podle ostatních aut kolem mě, jsem přišel na to, že slepá mapa končí na parkovišti a ne na hlavní silnici. Už při příjezdu jsem nevěděl, co udělat se zapomenutou dopravní značkou zákaz vjezdu na kraji komunikace u pomníčku. Nakonec jsme ji vzali natvrdo a objeli jsme to velkým kolem vpravo bez plechu, i když bylo zřejmé, že vlevo bude nějaký plech (SPK19). Konec druhé SM jsme už doměřili správně. U SM3 jsem trochu zaváhal s počtem SPK Z. Nejdříve jsme psali zetko z důvodu vynesené jednosměrky a při nájezdu do SM4 jsme ho zase nepsali, protože začátek SM4 byl až v kótě 113. V podstatě kdyby se někomu sešly tyto dvě chyby, měl by to také za dvě SPK Z. Za SM4 jsem se zapotil s mapově pravou podle itineráře. Opravdu končí SM4 na tý mapový komunikaci a tu mapovou pravou budu dělat až na detailu 112? Ale pak to tam bude neprůjezdný a nebude tam řešení!! Co tam asi budu dělat?? Tak jsem si ulevil, že to řeší vložák na začátku obce, že jsem na tu mapově pravou zapomněl. Nakonec jsem byl jediný. Ale autor tam nastražil těžkou mapovou fintu, takže já snad jedinej blbej jsem to měl jen za sto a ostatní za stošedesát. V Penčici se nám ale začínalo dělat dusno v autě, na dejce na začátku SM5 jsme ještě pravou dělali nejdříve po komunikaci k sámožce , ale nebyl tam otočný plech, jenom na konci vrata. Tak jsme psali SPK47 u kóty 112, ale že nemáme nájezd na slepou mapu mě už vůbec nedošlo. Tršice nakonec žádné větší překvapení nepřinesly a do cíle šlo o to jenom udržet pozornost na vložáky a podmínku.
Při vynášení kót a čtení podmínek do druhé etapy mi zamotala hlavu podmínka: po projetí kóty 666 jeď SM10. Ale pak se tam odtud nemůžu dostat?!. Snad se tomu nějak vyhnu. Škoda, že za dejkou v Hostkovicích byly při návratu dvě stejný trasy. Pak mapově levá proti jednosměrce nás přiměla psát třikrát SPK1. Nejkratší návrat na SM1 na křižovatku byl mapově přes kótu 204, i když v reálu jsme asi 3 metry komunikace přes křižovatku neprojeli. Pak jsme se teda vyhnuli kótě 666, abychom nejeli tu slepou mapu 10. Že jedeme dobře nám potvrdilo SPK JI. Ve Velkým Týnci jsme změnili plánek za základní mapu při cestě na slepou mapu, ale návrat na slepou mapu byl stejný jak po ZM tak i po plánku. Autor nás hezky zavedl do jednosměrky kolem hřbitova s výjezdem na mapovou jednosměrku a tak jsme se museli vrátit a projet kolem kostela. Pak nás Ludvík poslal z Týnce přes Vsisko, kde nás zase vykopl do jednosměrky. Začal jsem se chvilku točit v kruhu, ale pak mi došlo, že mapově přes most je to zase přes Týnec nejblíž. V Krčmani nás nejvíc překvapily ukradený průjezdky a v Kokorech prý přemístěný zákaz vjezdu nás zamotal v bludném kruhu.
Po nějaké době se vrátili sedminásobní mistři Petr a Karel Dvorští a moc toho nezapomněli. Utkali jsme se v hodnocení Moravského poháru. Ve zručce jsme byli jen o 5 bodů lepší a celkově jen o čtyřicet. Vyhráli jsme jen díky tomu, že jsem vynechal tu mapově pravou v první etapě. To jsou paradoxy. Ve dne jsme to pak trochu Petrovi vrátili, v místě snad jediné chybky v itineráři jsem si napsal pro jistotu jednu SKP77 navíc a tak jsme zase o chlup prohráli my.
I když podle bodů se zdá, že to bylo jednoduché, pořád jsme něco dělali a bavilo nás to. Finty byly dobré a nějaké hluché přejezdy bez myšlenky se nekonaly. Rozhodčí pohlídal případné chyby, které se v podstatě nekonaly. Organizace zase skvělá. Chci všem v Přerově poděkovat a těšíme se zase příště.
MirekP
autor příspěvku: MirekP
19.10.2019 19:17 Kvíz pro řidiče
Není nad to, když si můžes vybrat, jestli jsi na hlavní nebo ne....:-)
aneb když mění semafory a pro jistotu starý jen ve výšce uříznou a zbytek nechají i se značkou...
..........................................................................................................................................................................
aneb když mění semafory a pro jistotu starý jen ve výšce uříznou a zbytek nechají i se značkou...
autor příspěvku: VeronikaK
16.10.2019 20:32 Pretiox 2019 - Jízdy zručnosti
..........................................................................................................................................................................
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Prášil Luděk