26.10.2020 20:23 Odešla legenda našeho sportu !!
V této těžké době nás zasáhla smutná zpráva.
Ve věku 76 let nás navždy opustil náš výborný kamarád a skvělý společník
Zdeněk Šimánek
Zdeněk se stal legendou soutěží BOAS a později AOS. Postavil spoustu kvalitních soutěží. Od roku 1980 odjel 30 sezón v Mistrovství Československa a později České republiky.
Čest jeho památce !
Nahledněte do archívu výsledku Zdenka v mistráku
..........................................................................................................................................................................
Ve věku 76 let nás navždy opustil náš výborný kamarád a skvělý společník
Zdeněk Šimánek
Zdeněk se stal legendou soutěží BOAS a později AOS. Postavil spoustu kvalitních soutěží. Od roku 1980 odjel 30 sezón v Mistrovství Československa a později České republiky.
Čest jeho památce !
Nahledněte do archívu výsledku Zdenka v mistráku
autor příspěvku: Duža
20.10.2020 19:33 MEDVĚD PODRUHÉ
Pavel musel svého Medvěda uložit na rok k zimnímu spáneku, takže my bez problému použijeme stejný název pro mistrák, tedy ŽIŽKOVSKÝ MEDVĚD. Ostatně k tomu máme dostatečný důvod, neboť jedno kolo staví Míša!
Zatím dvoukolo MČR připravujeme v plném rozsahu. Soutěž se koná za měsíc, ale nevíme, jak to nakonec dopadne. Zatím, pokud nám to nezatrhnou, máme zajištěné ubytování. S jídlem se uvidí, třeba budete v krajním případě jíst na pokojích z krabiček. Ve hře jsou i další okleštěné varianty, např. zkrácené soutěže v sobotu dopoledne a odpoledne, možná i bez zručností, ale to jsou opravdu krajní varianty. Anebo se to nepojede vůbec. Nevím. Uvidíme, jak se to během těch zhruba 3 týdnů, do kdy musíme s konečnou platností rozhodnout co a jak, vyvrbí. Jen jedno je jisté, pokud se mistrák pojede, tak bez diváků.
Tak tedy vám i nám tímto přeji hodně zdraví a optimismu.
Za organizační výbor 7.a 8. kola MČR
Milan Vlk
..........................................................................................................................................................................
Zatím dvoukolo MČR připravujeme v plném rozsahu. Soutěž se koná za měsíc, ale nevíme, jak to nakonec dopadne. Zatím, pokud nám to nezatrhnou, máme zajištěné ubytování. S jídlem se uvidí, třeba budete v krajním případě jíst na pokojích z krabiček. Ve hře jsou i další okleštěné varianty, např. zkrácené soutěže v sobotu dopoledne a odpoledne, možná i bez zručností, ale to jsou opravdu krajní varianty. Anebo se to nepojede vůbec. Nevím. Uvidíme, jak se to během těch zhruba 3 týdnů, do kdy musíme s konečnou platností rozhodnout co a jak, vyvrbí. Jen jedno je jisté, pokud se mistrák pojede, tak bez diváků.
Tak tedy vám i nám tímto přeji hodně zdraví a optimismu.
Za organizační výbor 7.a 8. kola MČR
Milan Vlk
autor příspěvku: MilanVlk
17.10.2020 01:25 Pohled z bedny – Pretiox - 2. kolo MMP
Tak jak jsem slíbil, tak dodávám i odpolední část Pretioxky. Málem jsem na to zapomněl v tom zmatku všech možných i nemožných zákazů. Až z toho hlava přechází a COVID nás stále obchází. V posledních několika dnech jsem se opravdu již setkal s pozitivními.
No nic, musíme se cítit negativně a myslet pozitivně, takže zpět k AOS.
Pokud v mých popisech někdo zjistí nebo zjistil špatný výklad tratě či chybu, dejte mi, prosím, vědět. A také i v případě, kdy z textu vyplývají pro nás nejasnosti, jak se to či ono mělo jet. Doplňte nám mezery. DÍKY!
1. etapa
Pokud jsem již uvedl, že obě kola byla noc a den, tak vězte, že noc byla dopoledne. S vědomím, že jsme výsledky dopoledne pohřbili, takže už není co ztratit, pouze získat, tak nás to nějak uvolnilo. Aspoň v 1. odpolední etapě.
Aniž bychom to tušili, tak nám vychází celá první půle etapy. Z kóty 100 na nejbližší odbočení L, takže správně jedeme proti závěru 2. dopolední etapy, využíváme detail v kótě 777 a projíždíme vrchol trojúhelníku a postupně proplouváme itíkem a to i za využití zkušenosti z loňské Pretioxky, kdy jsme si nevšimli detailu s mostem a most hledali místo za Císařovem někde u řeky před Rokytnicí u Přerova, což nás stálo čas i body. Nyní se nám pozornost vyplatila, bereme most v detailu, ten v mapě pod kótou 501 nás nechává chladným.
Reálnou jízdou přejíždíme do druhé části a začíná kombinatorika v sídlišti na výjezdu z Bystřice v kombinaci s kótou 105. Rozhodně se daří zaznamenávat a hlavně pamatovat nemapovou komunikaci a tím tedy i přicházet na to, co autor zamýšlí se SM 1. Tato část se nám líbila, byla velmi pěkně vymyšlená.
Vyjíždíme z Bystřice, u toho odhalujeme radar. Je to v pohodě, jenom 10 TB. Snažíme se najít kótu 994 a z ní najet na chlupatici. Nacházíme kótu a pokračujeme reálně na chlupatici, která už na třetím údaji nevychází. Je to jasné, musí být chybné určení kóty. Nevyplatilo se nám začít měřit později při výjezdu z kruháče nad Bystřicí. Tak ještě jednou a pečlivěji. Ano, bingo! Kóta je na odbočce do nějakého areálu, který má ještě před ním plochu s parkovištěm, takže se nejedná přímo o vjezd do vrat, ale jako křižovatka nám to také moc nepřipadá. Nicméně v mapě je odbočka uvedena a nás nesmí zajímat, čím končí. Pěkná finta na zblbnutí posádky. Chlupatice nás už správně vede do vilové čtvrti, bereme SPK A a její konec nás vyhazuje na mapový návrat jednosměrkou zpět ke kótě 994 přes domalovanou komunikaci. Kdo nedomaloval cestu projetou lineárem, bere navíc znova SPK A.
Vjíždíme do 3. části, čímž jsme zápisem JV asi v půlce etapy, z pohledu mapy na jejím začátku a časem už hodně za půlkou. Určitě zase přetáhneme do času navíc. Máme metu max. 30 minut. Takže nás čeká plánek „H“ s otočeným severem. Na něm děláme 1. chybu v etapě, z neznámého důvodu nám chybí podruhé SPK W. A nevíme to do dnes. Odjeli jsme po ZM do kóty 449, přes SPK X projíždíme detail a jedeme na začátek SM 2. Projíždíme SM, a mažeme zase do kóty 449 s výjezdem na sever, plníme reálně mapový výjezd azimutem přes SPK X a pokračujeme na SM 3. Asi 5 minut čekáme na semaforech, což vzápětí sdělujeme na živé před otočným pytlem, který potřebujeme pro splnění mapové přetahovačky v detailu kóty 555.
Pokračujeme na SM 3, na jejímž konci nás čeká otáčení 3x přes parkoviště. Snažíme se co nejpečlivěji počítat a správně projet 3x kolem SPK 81 díky ITIkové kombinaci reálných L a SM 4.
Vracíme se nenápadnou podélnou cestou do kóty 556 s výjezdem a následuje, pro tento den námi „oblíbená“ chlupatice. Všechno z počátku sedí a vychází, ale ve druhé chlupatici je nakonec zase nějaký zádrhel a jedeme opět cestou necestou. Tak zpět na její začátek, velmi rychle nacházíme chybu – přehlédnutá komunikační spojka před rodinným domem vpravo po opuštění reálného výjezdu z tvaru Y. Stálo tam osobní auto. Stojí tam pořád, je i na mapách.cz. Nyní je již průjezd v pořádku přes SPK P, přesto se v porovnání se vzorákem dopouštíme 2. a zároveň poslední chyby, která nám není jasná – nemáme podruhé SPK P, protože po posledním chlupu na stopce jsme odbočili vlevo a ne vpravo po mapovém obloučku, neboť jsme cestu měli projetu lineárním ITI. Co bylo správně?
A před námi jsou již poslední údaje ITI. Čas celkem OK. Pospícháme na začátek SM5 v kótě 727, pamatujeme si, že tam můžeme kolem autobusové zastávky, ukončíme SM a znovu do kóty 727. Celkem 2x SPK T a plníme výjezd s pokračováním reálnou jízdou směrem k cíli. Na detailu ČK3 plníme průjezd a odhalujeme záludnost hlavního rozhodčího – SPK R.A. S dobrým pocitem a jen 23 minutami navíc jsme v cíli a to jsme si neodečetli ztrátu na semaforech za Mrlínkem. Takže rychlá přestávka a vzhůru do finále.
2. etapa
Oproti předchozí etapě to tak až dobré nebylo, ale nakonec ne zase tak hrozné. 760 TB, resp. 560 TB, jak bude patrné z textu.
Vítá nás pootočená mapa a dost dlouhý ITI. Ze startu se po otočení v Horním Újezdě a vyjetí z kóty 498 přesunujeme reálem do Všechovic, kde nás čeká pěkná pasáž kombinace mapy s plánkem, kdy bylo důležité najít místo, kde se po reálné L dostáváme na plánek. I přes GPS nám chvíli trvá se zorientovat v terénu a pochopit autora. Nakonec se to daří, vše v klidu projíždíme a jen máme jedinou chybu, kdy si nebereme SPK 30, protože jsme vyjeli z bludiště ve Všechovicích asi o ulici dřív.
V Provodovicích projíždíme obě navazující SM, ale protože do kóty 400 přijíždíme asi poněkud pozdě, tak nás již nezastihne SPK E, která měla být 2x. Zřejmě zde řádila stejná domobrana ulice jako v dopolední R1, kdy v Brusném, při projíždění kóty 177 byla ulice hájena do slova vlastním tělem a vidlemi s přivoláváním policie, a kdy jsem řidiči rozmlouval, že tam už nepojedeme a SPK Q si dopočítáme. Dodnes ho to mrzí, že jsem mu to rozmluvil. Ale to jsem odbočil od tématu etapy O2.
Takže 2x SPK E nemáme (a asi ho nemá téměř nikdo, protože ve výsledcích etapy nám to zůstalo napočítáno), ale více se s tím netrápíme a frčíme dál. Přijíždíme do Komárna, jednoduchá věc - z bodu K do bodu K s výjezdem a po stopce najíždíme na dnes „oblíbenou“ chlupatici, která se otočí kolem obecního úřadu. Oproti ránu spokojenost, vše sedí a my si jen nezapíšeme druhý průjezd kolem G. Taková blbost, snad nás to nebude stát pořadí na bedně.
Najíždíme na SM, která končí odbočením L k zemědělskému objektu. Poznávám to tu (jako i jiná místa dnešní Pretioxky) a uvědomuji si, že to tady znám a že zde je opět na stejném místě chlupatice, jen jiná než před pár lety. On je to totiž skvělý prostor, přímo stvořený pro tento typ ITI. Objíždíme plechovou halu, za kterou se schovává SPK G (asi) a přes SPK 7 odjíždíme pryč. Zřejmě tady jsme někde nechali chybějící SPK EI (FI?). Už si rozložení průjezdek moc nepamatuji.
Pokračujeme reálně na Osíčko za jejímž začátkem máme odbočit L. Dopravní značení to neumožňuje a pokračujeme dál reálně na první možnost odbočení L. To se daří až na plné parkoviště před restaurací a obecním úřadem. Nyní se potřebujeme dostat do kóty 600 s výjezdem. Vyjetí z parkoviště odbočením vlevo, jak se to jeví na první pohled jednoduše, tak jednoduché není. Brání tomu kóta 603 včetně detailu. Volíme delší objezd s vyústěním nad kótou 602, bereme SPK 18 v údolíčku a jedeme na detail kóty 600. Průjezd je jednoduchý a přesto děláme školáckou chybu. SPK 34 píšeme jen 2x místo 3x, protože si omylem spojujeme výjezd z kóty 600 současně s výjezdem na SM 4 z téže kóty.
Takže, i když plníme vložák, který měl být asi chytákem, tak to stejně nemáme bez bodů. Škoda. Snad bude platit, že chybami se člověk učí. Ach, pokolikáté už tato myšlenka byla vyřčena a kolikrát ještě bude. V tu chvíli to ale nevíme. Aspoň, že odchytáváme fintu na konci SM 4 s odbočením vpravo, která nekončí v křižovatce v zatáčce s kótou 602, ale až na odbočce před železničním přejezdem za velkým stromem (lípou?). Bereme SPK 11, pro kterou se za chvíli díky vložáku na SM 5 vracíme.
Pomalu se blížíme ke konci ITI. Stále však chybí více než jeden celý řádek ITI. Naštěstí to odsýpá. SM 5 nás přivádí do obce Libosváry. Na konci SM nás čeká obměna dopolední finty s dejkou před trojúhelníkovou křižovatkou. Plníme vložák a odjíždíme daleko za obec pro otočné SPK D. Musíme přiznat, že to otočení jsme čekali dřív, bylo to pro pevné nervy a výdrž nepropadnout panice a dojet aspoň do místa pytlíku. Bylo to tam.
Vrátili jsme se zpět a odjeli z kóty 605.
Při další cestě zpět do Bystřice někde přehlížíme SPK U. Netušíme doposud kde, takže máme na kruháči SPK J a vjíždíme do města. Čeká nás již proježděné sídliště s podmínkou pro kótu 704, které je třeba se po té vyhnout při odjezdu z kóty 702 do kóty 688. Z ní už se reálem přesunujeme do Chvalčova. Je na čase, už se šeří.
Na závěr mapová chlupatice za podjezdem na malém trojúhelníčku a jedné z blízkých ulic, průjezd dvěma kótami (708 a 710) zpestřený kombinací reálných údajů reálně vpravo. Někde asi přehlížíme vložák, protože v samotném závěru nám chybí SPK VB. Vyjíždíme ze 710 a již známou cestou upalujeme do cíle. Děláme reálnou pravou k cíli a bereme SPK 29, pardon, už je tam očekávaně vyměněná SPK I. Cíl. Opět plníme časový cíl přesahu max. 30 minut – nyní je to 28 minut přes.
Čeká nás skvělá večeře, která se nedala ani pořádně sníst a také očekávání výsledků, jak dopadnou v rámci páté etapy. Vše se dá sledovat pěkně na netu. Je konec a nás čeká velké překvapení, které se sice průběžně rýsovalo, ale jeden neví.
Takže to dopadlo tak, že čtete toto dlouhé povídání o našem prvním pohledu z bedny za posledních 10 let. Je sice dlouhé, ale vzhledem k tomu, že zase nic nejezdíme a kdo ví, kdy co pojedeme, tak vám to díky dostatku času trochu navodí atmošku, že AOS ještě COVID nenapadl tak, že by se úplně skončilo. I když sezónu nám ukradl a zkazil.
Ještě jednou díky pořadatelům a autorovi tratě a tratí Ludvovi posledních Pretioxek, které se mi vždy dobře jezdili. Viď Jardo H?
A doufejme, že se skutečně Přerováci oklepou a ještě nám připraví pěkné chvíle.
Zdravím vás a ahoj v lepších časech.
Zapsal Vláďa
..........................................................................................................................................................................
No nic, musíme se cítit negativně a myslet pozitivně, takže zpět k AOS.
Pokud v mých popisech někdo zjistí nebo zjistil špatný výklad tratě či chybu, dejte mi, prosím, vědět. A také i v případě, kdy z textu vyplývají pro nás nejasnosti, jak se to či ono mělo jet. Doplňte nám mezery. DÍKY!
1. etapa
Pokud jsem již uvedl, že obě kola byla noc a den, tak vězte, že noc byla dopoledne. S vědomím, že jsme výsledky dopoledne pohřbili, takže už není co ztratit, pouze získat, tak nás to nějak uvolnilo. Aspoň v 1. odpolední etapě.
Aniž bychom to tušili, tak nám vychází celá první půle etapy. Z kóty 100 na nejbližší odbočení L, takže správně jedeme proti závěru 2. dopolední etapy, využíváme detail v kótě 777 a projíždíme vrchol trojúhelníku a postupně proplouváme itíkem a to i za využití zkušenosti z loňské Pretioxky, kdy jsme si nevšimli detailu s mostem a most hledali místo za Císařovem někde u řeky před Rokytnicí u Přerova, což nás stálo čas i body. Nyní se nám pozornost vyplatila, bereme most v detailu, ten v mapě pod kótou 501 nás nechává chladným.
Reálnou jízdou přejíždíme do druhé části a začíná kombinatorika v sídlišti na výjezdu z Bystřice v kombinaci s kótou 105. Rozhodně se daří zaznamenávat a hlavně pamatovat nemapovou komunikaci a tím tedy i přicházet na to, co autor zamýšlí se SM 1. Tato část se nám líbila, byla velmi pěkně vymyšlená.
Vyjíždíme z Bystřice, u toho odhalujeme radar. Je to v pohodě, jenom 10 TB. Snažíme se najít kótu 994 a z ní najet na chlupatici. Nacházíme kótu a pokračujeme reálně na chlupatici, která už na třetím údaji nevychází. Je to jasné, musí být chybné určení kóty. Nevyplatilo se nám začít měřit později při výjezdu z kruháče nad Bystřicí. Tak ještě jednou a pečlivěji. Ano, bingo! Kóta je na odbočce do nějakého areálu, který má ještě před ním plochu s parkovištěm, takže se nejedná přímo o vjezd do vrat, ale jako křižovatka nám to také moc nepřipadá. Nicméně v mapě je odbočka uvedena a nás nesmí zajímat, čím končí. Pěkná finta na zblbnutí posádky. Chlupatice nás už správně vede do vilové čtvrti, bereme SPK A a její konec nás vyhazuje na mapový návrat jednosměrkou zpět ke kótě 994 přes domalovanou komunikaci. Kdo nedomaloval cestu projetou lineárem, bere navíc znova SPK A.
Vjíždíme do 3. části, čímž jsme zápisem JV asi v půlce etapy, z pohledu mapy na jejím začátku a časem už hodně za půlkou. Určitě zase přetáhneme do času navíc. Máme metu max. 30 minut. Takže nás čeká plánek „H“ s otočeným severem. Na něm děláme 1. chybu v etapě, z neznámého důvodu nám chybí podruhé SPK W. A nevíme to do dnes. Odjeli jsme po ZM do kóty 449, přes SPK X projíždíme detail a jedeme na začátek SM 2. Projíždíme SM, a mažeme zase do kóty 449 s výjezdem na sever, plníme reálně mapový výjezd azimutem přes SPK X a pokračujeme na SM 3. Asi 5 minut čekáme na semaforech, což vzápětí sdělujeme na živé před otočným pytlem, který potřebujeme pro splnění mapové přetahovačky v detailu kóty 555.
Pokračujeme na SM 3, na jejímž konci nás čeká otáčení 3x přes parkoviště. Snažíme se co nejpečlivěji počítat a správně projet 3x kolem SPK 81 díky ITIkové kombinaci reálných L a SM 4.
Vracíme se nenápadnou podélnou cestou do kóty 556 s výjezdem a následuje, pro tento den námi „oblíbená“ chlupatice. Všechno z počátku sedí a vychází, ale ve druhé chlupatici je nakonec zase nějaký zádrhel a jedeme opět cestou necestou. Tak zpět na její začátek, velmi rychle nacházíme chybu – přehlédnutá komunikační spojka před rodinným domem vpravo po opuštění reálného výjezdu z tvaru Y. Stálo tam osobní auto. Stojí tam pořád, je i na mapách.cz. Nyní je již průjezd v pořádku přes SPK P, přesto se v porovnání se vzorákem dopouštíme 2. a zároveň poslední chyby, která nám není jasná – nemáme podruhé SPK P, protože po posledním chlupu na stopce jsme odbočili vlevo a ne vpravo po mapovém obloučku, neboť jsme cestu měli projetu lineárním ITI. Co bylo správně?
A před námi jsou již poslední údaje ITI. Čas celkem OK. Pospícháme na začátek SM5 v kótě 727, pamatujeme si, že tam můžeme kolem autobusové zastávky, ukončíme SM a znovu do kóty 727. Celkem 2x SPK T a plníme výjezd s pokračováním reálnou jízdou směrem k cíli. Na detailu ČK3 plníme průjezd a odhalujeme záludnost hlavního rozhodčího – SPK R.A. S dobrým pocitem a jen 23 minutami navíc jsme v cíli a to jsme si neodečetli ztrátu na semaforech za Mrlínkem. Takže rychlá přestávka a vzhůru do finále.
2. etapa
Oproti předchozí etapě to tak až dobré nebylo, ale nakonec ne zase tak hrozné. 760 TB, resp. 560 TB, jak bude patrné z textu.
Vítá nás pootočená mapa a dost dlouhý ITI. Ze startu se po otočení v Horním Újezdě a vyjetí z kóty 498 přesunujeme reálem do Všechovic, kde nás čeká pěkná pasáž kombinace mapy s plánkem, kdy bylo důležité najít místo, kde se po reálné L dostáváme na plánek. I přes GPS nám chvíli trvá se zorientovat v terénu a pochopit autora. Nakonec se to daří, vše v klidu projíždíme a jen máme jedinou chybu, kdy si nebereme SPK 30, protože jsme vyjeli z bludiště ve Všechovicích asi o ulici dřív.
V Provodovicích projíždíme obě navazující SM, ale protože do kóty 400 přijíždíme asi poněkud pozdě, tak nás již nezastihne SPK E, která měla být 2x. Zřejmě zde řádila stejná domobrana ulice jako v dopolední R1, kdy v Brusném, při projíždění kóty 177 byla ulice hájena do slova vlastním tělem a vidlemi s přivoláváním policie, a kdy jsem řidiči rozmlouval, že tam už nepojedeme a SPK Q si dopočítáme. Dodnes ho to mrzí, že jsem mu to rozmluvil. Ale to jsem odbočil od tématu etapy O2.
Takže 2x SPK E nemáme (a asi ho nemá téměř nikdo, protože ve výsledcích etapy nám to zůstalo napočítáno), ale více se s tím netrápíme a frčíme dál. Přijíždíme do Komárna, jednoduchá věc - z bodu K do bodu K s výjezdem a po stopce najíždíme na dnes „oblíbenou“ chlupatici, která se otočí kolem obecního úřadu. Oproti ránu spokojenost, vše sedí a my si jen nezapíšeme druhý průjezd kolem G. Taková blbost, snad nás to nebude stát pořadí na bedně.
Najíždíme na SM, která končí odbočením L k zemědělskému objektu. Poznávám to tu (jako i jiná místa dnešní Pretioxky) a uvědomuji si, že to tady znám a že zde je opět na stejném místě chlupatice, jen jiná než před pár lety. On je to totiž skvělý prostor, přímo stvořený pro tento typ ITI. Objíždíme plechovou halu, za kterou se schovává SPK G (asi) a přes SPK 7 odjíždíme pryč. Zřejmě tady jsme někde nechali chybějící SPK EI (FI?). Už si rozložení průjezdek moc nepamatuji.
Pokračujeme reálně na Osíčko za jejímž začátkem máme odbočit L. Dopravní značení to neumožňuje a pokračujeme dál reálně na první možnost odbočení L. To se daří až na plné parkoviště před restaurací a obecním úřadem. Nyní se potřebujeme dostat do kóty 600 s výjezdem. Vyjetí z parkoviště odbočením vlevo, jak se to jeví na první pohled jednoduše, tak jednoduché není. Brání tomu kóta 603 včetně detailu. Volíme delší objezd s vyústěním nad kótou 602, bereme SPK 18 v údolíčku a jedeme na detail kóty 600. Průjezd je jednoduchý a přesto děláme školáckou chybu. SPK 34 píšeme jen 2x místo 3x, protože si omylem spojujeme výjezd z kóty 600 současně s výjezdem na SM 4 z téže kóty.
Takže, i když plníme vložák, který měl být asi chytákem, tak to stejně nemáme bez bodů. Škoda. Snad bude platit, že chybami se člověk učí. Ach, pokolikáté už tato myšlenka byla vyřčena a kolikrát ještě bude. V tu chvíli to ale nevíme. Aspoň, že odchytáváme fintu na konci SM 4 s odbočením vpravo, která nekončí v křižovatce v zatáčce s kótou 602, ale až na odbočce před železničním přejezdem za velkým stromem (lípou?). Bereme SPK 11, pro kterou se za chvíli díky vložáku na SM 5 vracíme.
Pomalu se blížíme ke konci ITI. Stále však chybí více než jeden celý řádek ITI. Naštěstí to odsýpá. SM 5 nás přivádí do obce Libosváry. Na konci SM nás čeká obměna dopolední finty s dejkou před trojúhelníkovou křižovatkou. Plníme vložák a odjíždíme daleko za obec pro otočné SPK D. Musíme přiznat, že to otočení jsme čekali dřív, bylo to pro pevné nervy a výdrž nepropadnout panice a dojet aspoň do místa pytlíku. Bylo to tam.
Vrátili jsme se zpět a odjeli z kóty 605.
Při další cestě zpět do Bystřice někde přehlížíme SPK U. Netušíme doposud kde, takže máme na kruháči SPK J a vjíždíme do města. Čeká nás již proježděné sídliště s podmínkou pro kótu 704, které je třeba se po té vyhnout při odjezdu z kóty 702 do kóty 688. Z ní už se reálem přesunujeme do Chvalčova. Je na čase, už se šeří.
Na závěr mapová chlupatice za podjezdem na malém trojúhelníčku a jedné z blízkých ulic, průjezd dvěma kótami (708 a 710) zpestřený kombinací reálných údajů reálně vpravo. Někde asi přehlížíme vložák, protože v samotném závěru nám chybí SPK VB. Vyjíždíme ze 710 a již známou cestou upalujeme do cíle. Děláme reálnou pravou k cíli a bereme SPK 29, pardon, už je tam očekávaně vyměněná SPK I. Cíl. Opět plníme časový cíl přesahu max. 30 minut – nyní je to 28 minut přes.
Čeká nás skvělá večeře, která se nedala ani pořádně sníst a také očekávání výsledků, jak dopadnou v rámci páté etapy. Vše se dá sledovat pěkně na netu. Je konec a nás čeká velké překvapení, které se sice průběžně rýsovalo, ale jeden neví.
Takže to dopadlo tak, že čtete toto dlouhé povídání o našem prvním pohledu z bedny za posledních 10 let. Je sice dlouhé, ale vzhledem k tomu, že zase nic nejezdíme a kdo ví, kdy co pojedeme, tak vám to díky dostatku času trochu navodí atmošku, že AOS ještě COVID nenapadl tak, že by se úplně skončilo. I když sezónu nám ukradl a zkazil.
Ještě jednou díky pořadatelům a autorovi tratě a tratí Ludvovi posledních Pretioxek, které se mi vždy dobře jezdili. Viď Jardo H?
A doufejme, že se skutečně Přerováci oklepou a ještě nám připraví pěkné chvíle.
Zdravím vás a ahoj v lepších časech.
Zapsal Vláďa
autor příspěvku: Vláďa
09.10.2020 19:35 Mistrovství ČR družstev se letos ruší !!
Kritická pandemická situace v naší republice zasahuje i do pořádání našich soutěží. I když je soutěž družstev beze zbytku připravena, musí pořadatele ač neradi její pořádání letos zrušit. Současně se ruší i přidružené kola seriálů, které byly její součástí. Českého a Moravského poháru a Shell cupů.
Pořadatelé si již vyhradili v příštím roce termín (23.10.2021), kdy tuto soutěž ve stejném formátu uskuteční.
..........................................................................................................................................................................
Pořadatelé si již vyhradili v příštím roce termín (23.10.2021), kdy tuto soutěž ve stejném formátu uskuteční.
autor příspěvku: Duža
06.10.2020 00:19 Pohled z bedny – Pretiox - 1. kolo MMP
Ani jsem se nenadál, dva týdny zaneprázdněnosti uplynuly jako voda a mě se konečně podařilo po 99 přerušeních na stý pokus dopsat tento pohled z bedny o Pretioxce. Je však tak dlouhý, že jej rozdělím na dvě části. Snad to nebude vadit a kvalitnější posádky se aspoň pobaví nad tím, jak někdy může vypadat jízda těch, kteří jsou věčnými začátečníky.
Tuto naši povinnost, resp. poctu psát pohled z bedny jsem si uvědomil až při cestě zpět po skončení soutěže. Je to samozřejmě spíše pocta, protože se nám 10 let od posledního úspěchu, kdy se tehdy pohled z bedny ještě nepsal, obdobná možnost nenaskytla. Dosavadní výsledky to tak nějak neumožňovaly. Až nyní na Pretioxce, ale to je třeba brát, vzhledem k průběhu sezóny ovlivněné pandemií a tedy i účastí soupeřů, s rezervou.
Než se však rozepíšu, tak obrovské poděkování všem, kteří se kolem celé soutěže pohybovali a věnovali tomu svůj čas, velký dík a obdiv ke staviteli tratě Ludvovi. Také díky za velmi příjemné dostatečné nastavení časů na etapy. Níže pochopíte proč. Celý organizační tým předvedl opět skvělé zabezpečení pro soutěžní posádky a udělal vše pro to, aby se soutěž po všech stránkách vydařila. A to se opravdu povedlo. Snad neskončí, jak bylo avízováno, ale jen si odpočinou, naberou dech a Přerováci do toho půjdou zas.
A nyní k vlastní soutěži. Obě kola byla jako noc a den, i když s úspěšným koncem, který však vzhledem k tomu, že snad pro malý pohár byly stejné ITI jako pro Shell, jen „tvrdší“ čas, je třeba hodnotit s nadhledem, protože v poměření se Shellovými posádkami by důvody k radosti nebyly.
Vše začalo na náročné jízdě zručnosti pro obě kola, kdy pro naše širší vozidlo bylo málo místa ve slalomu i v rejdech, takže při průjezdu jsme si k trestným bodům ještě nakládali branky vyznačující trať.
Dopoledne: 1. kolo MMP
1. etapa:
Jen drobné, ale zbytečné chyby. Začátek relativně OK, ale problém přišel na chlupatici za podjezdem. Kde vlastně začíná a kde je vlastně ta odsazená rozdvojko vpravo? V uličce, kde je zákaz odbočení? Tak na začátek a ještě jednou. Zase to nevychází, tak opakovaně. Čas letí, takže tady končíme, jedeme dál, pro jistotu bereme SPK 4 na kruháči, něco nám říká, že by to tak mělo být.
Další pasáž relativně bez problému a tak vyrážíme ven z Bystřice do Slavkova. Hlavně nezapomenout na vložák z konce obce Bystřice. Bylo to samozřejmě dobře a také i trochu očekáváné. Díky vložáku nelze splnit výjezd z kóty 175. Bereme SPK 49 a najíždíme na výjezd z kóty, zde je ale další vložák, takže další okruh přes náves a poté další při nájezdu na SM 2 s obloučkem kolem pomníku. Celkem počítáme, že musíme dát 5x SPK E. Ve vzoráku jsou jen 4 „éčka“. Jasné a autor nás dostal. Nevšimli jsme si reálné odbočky vpravo, kde jsme měli dělat reálně vpravo ještě před kótou 175, takže E navíc a chybějící K. Zbytečných 160 a palec nahoru autorovi.
V Brusném řešíme znění vložáku „ Za každou DZ Konec obce jeď poprvé L – po asfaltu (neplatí při návratu na SM3)“. Tak a co teď? Neplatí to pro celý vložák nebo jenom ten asfalt? Zkoušíme variantu na konci obce, že neplatí asfalt. Jsme za chvíli zpátky v obci, ale nelze se dostat díky podmínkám dál. Volíme tak druhou verzi se ztrátou cca 6-8 minut proti odjetí hned. V cíli víme, že tak to mělo být, ale i tak se tam dal objevit dvojí význam. Asi mělo být, že Vl. ITI neplatí pro návrat na SM3.
Zbytek etapy již jen za, opět zbytečných, 200 – chybějíc druhé SPK I z návsi v Brusném a na konci etapy chybějící SPK VB. Vidina cíle byla větší než si uvědomit, že je třeba zapsat ještě SPK VB. Konečně cíl, pocity celkem jakž takž, ale není čas přemýšlet, pořadatelé nás ženou dál.
2. etapa
Psychický masakr. Asi tak by se dal nazvat úvod této etapy. Vše začalo na chlupatici, kdy nám neseděli chlupy, u kterých navíc nebylo možné poznat, že některé chlupy vyznačují polní cesty. Mě s 2 dioptriemi se to jevilo jako slabá čárka - asi chyba předlohy nebo tisku. Jezdíme půl hodiny jedno a to samé, končíme v poli a jedem někomu přes pole (evidentně podle stop jsme nebyli sami), zkoušíme to pasovat i na ty polňačky, víme i o odbočce za místní shop, ale ani při jednom nájezdu jsme nedokázali zkombinovat správnou verzi cest, aby to dávalo smysl.
No nic, vydáváme se přes 303 nejkratší cestou do kóty 100. Vložák nás žene vpravo na otočnou SPK 17, protože někde se v hlavě zafixovalo, že se má jet přes 303. Tady nastává velká chyba – neuvědomění si, že přes 303 není třeba jet a že se přehodnocuje kratší cesta do kóty 100 přes Brusné a ne již zpátky přes celou Chomýž. Takže SPK 17 je navíc.
Přijíždíme do kóty v Hlinsku s živou – razítko E. K tomu dostáváme lísteček s Pokynem PK a plánkem PK. Je to jasné, jedeme špatně, razítko E je navíc.
Mozek pracuje na plné obrátky, proč nás autor ještě trestá tím, že máme jet zpátky do Chomýže? Absolutní psychické rozhození. Čas utíká, v horkém počasí z nás leje bezradnost. Ach jo, vracíme se. Tady si jako navigátor uvědomuji v 990, že kratší cesta je nakonec do 100 přes Brusné.
Pelášíme, uháníme, plníme vložáky a to tak, že ve spěchu skáčeme na špek před Slavkovem s dejkou před trojúhelníkovou křižovatkou a jedeme se do Slavkova otočit. SPK HH je tak navíc. V těchto místech se začínáme utěšovat, že snad nejedeme špatně a že nás autor plánkem PK chtěl dostat na správnou trať. Nikdy se mi to takto nestalo, tak stále hnízdí v hlavě pochybnosti. V cíli nás R.A. uklidňuje, že ten plánek k tomu byl opravdu určen.
Přijíždíme do kóty 100, ale je zde vložák, takže přes kótu 200 se otočit do kóty 400 a najet znovu cestu do kóty 100, tak abychom splnili výjezd. U toho chceme vzít živou SPK E, která už na nás nečekala. Asi nám moc nevěřili, že ještě přijedeme. Byly jsme tam. Duchapřítomně jsme si E zapsali i s časem příjezdu a pokračovali jsme dál. Přejíždíme do druhé části ITI a nenecháme se zmást tím, že už neplatí detail kóty 200. Správně se tak na cestě do kóty 400 s výjezdem otáčíme na pytli SZ od Bílavska (SPK O). A zase do Hlinska, kde správně odhalujeme celou anabázi s nájezdem do kóty 400 přes detail kót 301 a 302.
Trochu se zklidňujeme, už se nám daří najít rytmus a do konce etapy nasekáme již dvě chyby v Bystřici, dále jednu SPK nepřepíšeme do výkazu, děláme jednu chybu za 160 na plánku B - asi proto, že si na začátku SM3 řeknete, kde ji máte vložákem opustit, v půlce si to připomenete, ale na 1,09 km už po tom ani nevzdechnete. Ke konci jsme jeli 2x SPK 45 navíc a závěr za 200 kvůli času vynecháváme. 2. etapa těsně nad 1000 TB. Takže naděje na rozumný výsledek, byť s jistotou bedny, je ta tam.
V cíli zjišťujeme, že úvod této etapy nakonec dopadl i přes ty zmatky dobře (jen 3 SPK navíc), a že závěr tak byl horší. Ještě že autor nasadil na projetí dlouhé časy, jinak bychom asi od půlky jeli už do cíle. V tu chvíli vůbec netušíme, že o tomto kole budeme nakonec psát.
5.10. – jen pro Ludvu:
- pokud se nic o Pretioxce tady nepsalo, tak je to nejlepší známka kvality. Nikomu nic nevadilo, nikomu nic nechybělo, dobré zboží se tak samo pochválilo. Všichni byli spokojení, nepotřebovali nic kritizovat a to je dost dobré hodnocení!
2. kolo MMP - pokračování příště.
..........................................................................................................................................................................
Tuto naši povinnost, resp. poctu psát pohled z bedny jsem si uvědomil až při cestě zpět po skončení soutěže. Je to samozřejmě spíše pocta, protože se nám 10 let od posledního úspěchu, kdy se tehdy pohled z bedny ještě nepsal, obdobná možnost nenaskytla. Dosavadní výsledky to tak nějak neumožňovaly. Až nyní na Pretioxce, ale to je třeba brát, vzhledem k průběhu sezóny ovlivněné pandemií a tedy i účastí soupeřů, s rezervou.
Než se však rozepíšu, tak obrovské poděkování všem, kteří se kolem celé soutěže pohybovali a věnovali tomu svůj čas, velký dík a obdiv ke staviteli tratě Ludvovi. Také díky za velmi příjemné dostatečné nastavení časů na etapy. Níže pochopíte proč. Celý organizační tým předvedl opět skvělé zabezpečení pro soutěžní posádky a udělal vše pro to, aby se soutěž po všech stránkách vydařila. A to se opravdu povedlo. Snad neskončí, jak bylo avízováno, ale jen si odpočinou, naberou dech a Přerováci do toho půjdou zas.
A nyní k vlastní soutěži. Obě kola byla jako noc a den, i když s úspěšným koncem, který však vzhledem k tomu, že snad pro malý pohár byly stejné ITI jako pro Shell, jen „tvrdší“ čas, je třeba hodnotit s nadhledem, protože v poměření se Shellovými posádkami by důvody k radosti nebyly.
Vše začalo na náročné jízdě zručnosti pro obě kola, kdy pro naše širší vozidlo bylo málo místa ve slalomu i v rejdech, takže při průjezdu jsme si k trestným bodům ještě nakládali branky vyznačující trať.
Dopoledne: 1. kolo MMP
1. etapa:
Jen drobné, ale zbytečné chyby. Začátek relativně OK, ale problém přišel na chlupatici za podjezdem. Kde vlastně začíná a kde je vlastně ta odsazená rozdvojko vpravo? V uličce, kde je zákaz odbočení? Tak na začátek a ještě jednou. Zase to nevychází, tak opakovaně. Čas letí, takže tady končíme, jedeme dál, pro jistotu bereme SPK 4 na kruháči, něco nám říká, že by to tak mělo být.
Další pasáž relativně bez problému a tak vyrážíme ven z Bystřice do Slavkova. Hlavně nezapomenout na vložák z konce obce Bystřice. Bylo to samozřejmě dobře a také i trochu očekáváné. Díky vložáku nelze splnit výjezd z kóty 175. Bereme SPK 49 a najíždíme na výjezd z kóty, zde je ale další vložák, takže další okruh přes náves a poté další při nájezdu na SM 2 s obloučkem kolem pomníku. Celkem počítáme, že musíme dát 5x SPK E. Ve vzoráku jsou jen 4 „éčka“. Jasné a autor nás dostal. Nevšimli jsme si reálné odbočky vpravo, kde jsme měli dělat reálně vpravo ještě před kótou 175, takže E navíc a chybějící K. Zbytečných 160 a palec nahoru autorovi.
V Brusném řešíme znění vložáku „ Za každou DZ Konec obce jeď poprvé L – po asfaltu (neplatí při návratu na SM3)“. Tak a co teď? Neplatí to pro celý vložák nebo jenom ten asfalt? Zkoušíme variantu na konci obce, že neplatí asfalt. Jsme za chvíli zpátky v obci, ale nelze se dostat díky podmínkám dál. Volíme tak druhou verzi se ztrátou cca 6-8 minut proti odjetí hned. V cíli víme, že tak to mělo být, ale i tak se tam dal objevit dvojí význam. Asi mělo být, že Vl. ITI neplatí pro návrat na SM3.
Zbytek etapy již jen za, opět zbytečných, 200 – chybějíc druhé SPK I z návsi v Brusném a na konci etapy chybějící SPK VB. Vidina cíle byla větší než si uvědomit, že je třeba zapsat ještě SPK VB. Konečně cíl, pocity celkem jakž takž, ale není čas přemýšlet, pořadatelé nás ženou dál.
2. etapa
Psychický masakr. Asi tak by se dal nazvat úvod této etapy. Vše začalo na chlupatici, kdy nám neseděli chlupy, u kterých navíc nebylo možné poznat, že některé chlupy vyznačují polní cesty. Mě s 2 dioptriemi se to jevilo jako slabá čárka - asi chyba předlohy nebo tisku. Jezdíme půl hodiny jedno a to samé, končíme v poli a jedem někomu přes pole (evidentně podle stop jsme nebyli sami), zkoušíme to pasovat i na ty polňačky, víme i o odbočce za místní shop, ale ani při jednom nájezdu jsme nedokázali zkombinovat správnou verzi cest, aby to dávalo smysl.
No nic, vydáváme se přes 303 nejkratší cestou do kóty 100. Vložák nás žene vpravo na otočnou SPK 17, protože někde se v hlavě zafixovalo, že se má jet přes 303. Tady nastává velká chyba – neuvědomění si, že přes 303 není třeba jet a že se přehodnocuje kratší cesta do kóty 100 přes Brusné a ne již zpátky přes celou Chomýž. Takže SPK 17 je navíc.
Přijíždíme do kóty v Hlinsku s živou – razítko E. K tomu dostáváme lísteček s Pokynem PK a plánkem PK. Je to jasné, jedeme špatně, razítko E je navíc.
Mozek pracuje na plné obrátky, proč nás autor ještě trestá tím, že máme jet zpátky do Chomýže? Absolutní psychické rozhození. Čas utíká, v horkém počasí z nás leje bezradnost. Ach jo, vracíme se. Tady si jako navigátor uvědomuji v 990, že kratší cesta je nakonec do 100 přes Brusné.
Pelášíme, uháníme, plníme vložáky a to tak, že ve spěchu skáčeme na špek před Slavkovem s dejkou před trojúhelníkovou křižovatkou a jedeme se do Slavkova otočit. SPK HH je tak navíc. V těchto místech se začínáme utěšovat, že snad nejedeme špatně a že nás autor plánkem PK chtěl dostat na správnou trať. Nikdy se mi to takto nestalo, tak stále hnízdí v hlavě pochybnosti. V cíli nás R.A. uklidňuje, že ten plánek k tomu byl opravdu určen.
Přijíždíme do kóty 100, ale je zde vložák, takže přes kótu 200 se otočit do kóty 400 a najet znovu cestu do kóty 100, tak abychom splnili výjezd. U toho chceme vzít živou SPK E, která už na nás nečekala. Asi nám moc nevěřili, že ještě přijedeme. Byly jsme tam. Duchapřítomně jsme si E zapsali i s časem příjezdu a pokračovali jsme dál. Přejíždíme do druhé části ITI a nenecháme se zmást tím, že už neplatí detail kóty 200. Správně se tak na cestě do kóty 400 s výjezdem otáčíme na pytli SZ od Bílavska (SPK O). A zase do Hlinska, kde správně odhalujeme celou anabázi s nájezdem do kóty 400 přes detail kót 301 a 302.
Trochu se zklidňujeme, už se nám daří najít rytmus a do konce etapy nasekáme již dvě chyby v Bystřici, dále jednu SPK nepřepíšeme do výkazu, děláme jednu chybu za 160 na plánku B - asi proto, že si na začátku SM3 řeknete, kde ji máte vložákem opustit, v půlce si to připomenete, ale na 1,09 km už po tom ani nevzdechnete. Ke konci jsme jeli 2x SPK 45 navíc a závěr za 200 kvůli času vynecháváme. 2. etapa těsně nad 1000 TB. Takže naděje na rozumný výsledek, byť s jistotou bedny, je ta tam.
V cíli zjišťujeme, že úvod této etapy nakonec dopadl i přes ty zmatky dobře (jen 3 SPK navíc), a že závěr tak byl horší. Ještě že autor nasadil na projetí dlouhé časy, jinak bychom asi od půlky jeli už do cíle. V tu chvíli vůbec netušíme, že o tomto kole budeme nakonec psát.
5.10. – jen pro Ludvu:
- pokud se nic o Pretioxce tady nepsalo, tak je to nejlepší známka kvality. Nikomu nic nevadilo, nikomu nic nechybělo, dobré zboží se tak samo pochválilo. Všichni byli spokojení, nepotřebovali nic kritizovat a to je dost dobré hodnocení!
2. kolo MMP - pokračování příště.
autor příspěvku: Vláďa