31.10.2021 14:05 Pohled z bedny – MP, ČP, MČR družstev Žižkovský Medvěd
..........................................................................................................................................................................
Po třech letech družstva opět v podání Žižkovského autoklubu v okolí Pelhřimova, u kterýho jsme začínali na tradiční zručce. Tu zvládl Aleš s novým Kamiqem velice dobře a že se tam dalo zabloudit, o čemž by mohl vykládat Venca Mrštík. O chvíli později jsme zjistili, že zručky se sice dají s Kamiqem jezdit, ale že zásuvka ze zapalovače dává málo pro měnič napětí, ze kterýho napájím svůj noťas. Ten už má nejlepší za sebou a bez nabíjení vydrží asi 5 minut. Po třech minutách pípání měniče i noťasu, jsem ho raději zavřel.
Více nervózní jsem však byl z trati. Hned na začátku motání po garážích víceméně bez plechu a následný 2,5km dlouhý nájezd na SM2 úplně bez plechu. Do toho pokyny a dokonce i podmínky typu nemožnosti projetí mapového místa, při hledání jiné než nejkratší trasy v prováděčkách, a ne v itineráři. Kolečka nejsou kruhové objezdy, ale kóta na kříži je kruhový objezd, který se má opouštět 1. výjezdem. Ale na jakou stranu se takový mapový kruháč jezdí, když s tím mám počítat dopředu? Ano, stačilo pochopit svého autora. Ale tak jak jsem chválil v Žamberku HR, tak tady to šlo určitě učesat líp. Tím už narážím na všechny další itineráře, kde jsou skoro všechny vložáky neřádově zapsané a chybí za kterým návěštím se to má plnit. Shellákům dokonce po škrtnutí začátku vložáku „Na 30m SM3 jeď L a 1,78 km jeď R“, zůstalo jen “1,78 km jeď R“. Naše holky z družstva to zkusily od startu, a jelikož jezdily celý dopoledne (poté co jsme si z toho ráno dělali srandu) R jako doprava, tak jim to naštěstí sedlo po trati. Jinde už to teda bylo za body 😊. Proč to tedy zrovna Petr, odborník na časování a vysvětlování rozdílů mezi projetí a projetím a podobně takto pustil, je mi záhadou. V obědové pauze to pak dorazil, když mi řekl, že pokynem projeď jednosměrku, myslel vjeď do jednosměrky. Všechny ty špatné zápisy podle mě dělaly naprosto zbytečnou kaňku na jinak dobré soutěži. Zkušená posádka se pokusí vcítit, jak to mohl autor myslet, anebo zkusí promyslet více variant. To všechno ale stojí spoustu času, což je to hlavní, co slabší posádky nemají.
A přitom trať byla dobrá. V první etapě jsme jen trochu bojovali s nalezením konců SM a při nájezdu na SM5 za kótou 110 byly dvě stejné varianty průjezdu přes zastávku. Ještě jsem byl nervózní z toho, že jsme celou etapu nepotřebovali domalovávací podmínku (a bylo to dobře). Ve druhé etapě jsme proti tomu co bylo na diskuzi jeli tu hlavní 2x. Co by dělal ten, kdo by vjel do Lidmaně přes začátek obce radši nechci ani domýšlet. Tady bylo asi velice blízko k proškrtání zbytku etapy. Koukám, že tu pak mám poznačených trochu více chybek, ale v tom už se pitvat nebudu. I tak je to negativní více než dost, ale to je prostě tím, že to člověku utkví víc v paměti, na rozdíl od bezproblémových pasáží. Snad to alespoň přispěje k nějakým jasnějším zadáním do budoucna. Ještě jsem byl trochu překvapen z těch všech rozbitých cest a v autě si říkal, jak to jezdí Kubíčci s TTčkem. Když jsem se jich na to pak ptal, tak na mě hleděli, jak kdybych jezdil jinou soutěž. Asi už jsem si holt odvykl 😊. Summa summarum (musel jsem si najít, jak se to píše) to i tak bylo dobrý. Díky.
Shodou okolností jsme pak naší účastí v ČP rozhodli jeho celkové výsledky. Posádce Ačai-Špaček jsme tak sebrali historický úspěch v podobě celkového vítězství a poslali je až na třetí místo. Sorry jako.
Odpolední družstva jsem si moc užil, snad až na velký kolo po rozbíječkách u Lidmaně. V itíku nemám zaznačenou jedinou chybu trati. Černovice v M25 se čtyřma lupama a “56“ šipkama byly masakr, ale nevzpomínám si, že bych tam něco dlouho řešil. Klobouk dolů, jak autor sladil na jeden itík tři itíky a do jedněch míst tři tratě. Když jsem měl trochu čas, tak jsem koukal, co jedou ostatní kategorie a snažil se jim trochu pomoct. Opuštění SM 1 tak například jela jen naše posádka. Holky už byly za tím a zapomněly na to, kluci naopak ještě před tím a tak jsme jim ušetřili čas. Podělali jsme jen dvě věci. Prvně při jízdě třetí nejkratší cestou do kóty 523 jsme schválně objeli strom ze špatné strany, abychom zmátli zde postávající soupeře. No jo, ale z druhé strany byl zákaz vjezdu (navíc se jel už dopoledne). Stejně “mátl“ soupeře i Míra Paulů. A pak jsem zapomněl nahlásit, kde jsme našli 18 tun, přestože jsme o tom dříve mluvili a kluci to tam bohužel měli za 160. Každopádně družstvo šlapalo na jedničku a všichni zaslouží velkou pochvalu. Poprvé jsme vyhráli jako BASK.
U cíle jsem se bavil s mladým Peťou a Mateuszem, jak jsou na tom. Říkali, že už čekají jen nejslabší posádku a nechápali, kde jsou tak dlouho, když jedou to nejlehčí céčko (pro ty co tam nebyli, tak to byla ta nejtěžší a nejdelší část) 😊.
Škoda, že nebyla družstevní zručka, to je vždy velké zpestření. Také podle mě škoda toho již déletrvajícího systému, kdy o výsledku MČR družstev, družstva skoro nerozhodují. Letos se to opět potvrdilo. Družstvo na druhém místě mělo za dopoledne o 180 TB míň, než my celkem. Družstvo na třetím místě o 10 TB. Všechny další družstva už měly jen za dopoledne víc bodů, než my celkem a tak ani teoreticky čistá družstevní část, by jim na vítězství nestačila. Družstevní část dělala bodově na celkovém výsledku 12% (nejlepší družstvo HrMaJiMo) až 27% (Severočeši).
Největší uznání samozřejmě zaslouží Pavel Virl. Postavil všechny etapy a předpokládám, že dělal i dost věcí okolo. Takže díky všem pořadatelům a jemu především.
..........................................................................................................................................................................
Více nervózní jsem však byl z trati. Hned na začátku motání po garážích víceméně bez plechu a následný 2,5km dlouhý nájezd na SM2 úplně bez plechu. Do toho pokyny a dokonce i podmínky typu nemožnosti projetí mapového místa, při hledání jiné než nejkratší trasy v prováděčkách, a ne v itineráři. Kolečka nejsou kruhové objezdy, ale kóta na kříži je kruhový objezd, který se má opouštět 1. výjezdem. Ale na jakou stranu se takový mapový kruháč jezdí, když s tím mám počítat dopředu? Ano, stačilo pochopit svého autora. Ale tak jak jsem chválil v Žamberku HR, tak tady to šlo určitě učesat líp. Tím už narážím na všechny další itineráře, kde jsou skoro všechny vložáky neřádově zapsané a chybí za kterým návěštím se to má plnit. Shellákům dokonce po škrtnutí začátku vložáku „Na 30m SM3 jeď L a 1,78 km jeď R“, zůstalo jen “1,78 km jeď R“. Naše holky z družstva to zkusily od startu, a jelikož jezdily celý dopoledne (poté co jsme si z toho ráno dělali srandu) R jako doprava, tak jim to naštěstí sedlo po trati. Jinde už to teda bylo za body 😊. Proč to tedy zrovna Petr, odborník na časování a vysvětlování rozdílů mezi projetí a projetím a podobně takto pustil, je mi záhadou. V obědové pauze to pak dorazil, když mi řekl, že pokynem projeď jednosměrku, myslel vjeď do jednosměrky. Všechny ty špatné zápisy podle mě dělaly naprosto zbytečnou kaňku na jinak dobré soutěži. Zkušená posádka se pokusí vcítit, jak to mohl autor myslet, anebo zkusí promyslet více variant. To všechno ale stojí spoustu času, což je to hlavní, co slabší posádky nemají.
A přitom trať byla dobrá. V první etapě jsme jen trochu bojovali s nalezením konců SM a při nájezdu na SM5 za kótou 110 byly dvě stejné varianty průjezdu přes zastávku. Ještě jsem byl nervózní z toho, že jsme celou etapu nepotřebovali domalovávací podmínku (a bylo to dobře). Ve druhé etapě jsme proti tomu co bylo na diskuzi jeli tu hlavní 2x. Co by dělal ten, kdo by vjel do Lidmaně přes začátek obce radši nechci ani domýšlet. Tady bylo asi velice blízko k proškrtání zbytku etapy. Koukám, že tu pak mám poznačených trochu více chybek, ale v tom už se pitvat nebudu. I tak je to negativní více než dost, ale to je prostě tím, že to člověku utkví víc v paměti, na rozdíl od bezproblémových pasáží. Snad to alespoň přispěje k nějakým jasnějším zadáním do budoucna. Ještě jsem byl trochu překvapen z těch všech rozbitých cest a v autě si říkal, jak to jezdí Kubíčci s TTčkem. Když jsem se jich na to pak ptal, tak na mě hleděli, jak kdybych jezdil jinou soutěž. Asi už jsem si holt odvykl 😊. Summa summarum (musel jsem si najít, jak se to píše) to i tak bylo dobrý. Díky.
Shodou okolností jsme pak naší účastí v ČP rozhodli jeho celkové výsledky. Posádce Ačai-Špaček jsme tak sebrali historický úspěch v podobě celkového vítězství a poslali je až na třetí místo. Sorry jako.
Odpolední družstva jsem si moc užil, snad až na velký kolo po rozbíječkách u Lidmaně. V itíku nemám zaznačenou jedinou chybu trati. Černovice v M25 se čtyřma lupama a “56“ šipkama byly masakr, ale nevzpomínám si, že bych tam něco dlouho řešil. Klobouk dolů, jak autor sladil na jeden itík tři itíky a do jedněch míst tři tratě. Když jsem měl trochu čas, tak jsem koukal, co jedou ostatní kategorie a snažil se jim trochu pomoct. Opuštění SM 1 tak například jela jen naše posádka. Holky už byly za tím a zapomněly na to, kluci naopak ještě před tím a tak jsme jim ušetřili čas. Podělali jsme jen dvě věci. Prvně při jízdě třetí nejkratší cestou do kóty 523 jsme schválně objeli strom ze špatné strany, abychom zmátli zde postávající soupeře. No jo, ale z druhé strany byl zákaz vjezdu (navíc se jel už dopoledne). Stejně “mátl“ soupeře i Míra Paulů. A pak jsem zapomněl nahlásit, kde jsme našli 18 tun, přestože jsme o tom dříve mluvili a kluci to tam bohužel měli za 160. Každopádně družstvo šlapalo na jedničku a všichni zaslouží velkou pochvalu. Poprvé jsme vyhráli jako BASK.
U cíle jsem se bavil s mladým Peťou a Mateuszem, jak jsou na tom. Říkali, že už čekají jen nejslabší posádku a nechápali, kde jsou tak dlouho, když jedou to nejlehčí céčko (pro ty co tam nebyli, tak to byla ta nejtěžší a nejdelší část) 😊.
Škoda, že nebyla družstevní zručka, to je vždy velké zpestření. Také podle mě škoda toho již déletrvajícího systému, kdy o výsledku MČR družstev, družstva skoro nerozhodují. Letos se to opět potvrdilo. Družstvo na druhém místě mělo za dopoledne o 180 TB míň, než my celkem. Družstvo na třetím místě o 10 TB. Všechny další družstva už měly jen za dopoledne víc bodů, než my celkem a tak ani teoreticky čistá družstevní část, by jim na vítězství nestačila. Družstevní část dělala bodově na celkovém výsledku 12% (nejlepší družstvo HrMaJiMo) až 27% (Severočeši).
Největší uznání samozřejmě zaslouží Pavel Virl. Postavil všechny etapy a předpokládám, že dělal i dost věcí okolo. Takže díky všem pořadatelům a jemu především.
autor příspěvku: R.A.
28.10.2021 13:28 Pohled z bedny - MP Orlická noc
Do kalendáře MP přibyla i soutěž v okolí Žamberka a Mohelnice, takže pokud jsme chtěli zabojovat o vítězství v MP, bylo potřeba jet. Noc stavěli dva Vláďové a nepochyboval jsem o tom, že to bude nadupaný. První etapu Vláďa Fabián, kterej dokáže i Shell Cup v Žamberku postavit s obtížností mistráku. Další dvě etapy pak navrátilec Vláďa Žlábek. Ten se blískl jako autor snad nejvíce zimních itinerářů, kdy všechny byly nadmíru vydařené. Na nich Vláďa dozajista nabral autorské sebevědomí, když byl několikrát ujištěn, že klidně může postavit mistrák. A Vláďa se toho nebál a s druhým Vláďou se přidali k mistrovské posádce z Mohelnice. To byla bezpochyby výborná volba. Na noční soutěži bylo vidět, že to dokonale učesal někdo, kdo tomu sakra rozumí. Jura Kubíček zde odvedl špičkovou práci. Už si nevzpomínám úplně detailně, ale v noci mu snad utekla jen dejka při dodatečném přidávání přechodové kóty a pak tam byla nějaká posunutá mapová cesta, kterou ani my jsme nenašli.
Co se týče samotné jízdy, tak už byla většina řečena na diskuzi. U nás to začalo tím, že jsme si chvíli před startem uvědomili, že nemáme světlo pro navigátora. Tak jsme holt jeli na stropní a docela to šlo. Z délek a časů bylo jasné, že to bude dlouhá noc. Zažil jsem už pár soutěží, které byly roztahané a dlouhé, kdy jsem si po první etapě říkal, jestli už bude konec, po druhé už toho měl plný brejle a ve třetí usínal, ale to tady vůbec nenastalo. Pořád bylo co řešit a mezitím se jezdilo po fantastických horských silničkách. A hlavně vše bylo jasné, nemusel jsem přemýšlet, jak to někdo myslel a zkoušet různé varianty. Bavilo mě to od startu až do cíle a i když jsme do něj přijeli o půl třetí ráno, tak mi to vůbec nevadilo. Snad jen opuštění SM v první etapě, kde se jelo x kilometrů mezi poli pro jeden plech a pak zase zpátky jsem úplně nechápal a to byl jistě první adept na vyškrtnutí a zkrácení tratě. Jediný problém jsme měli na začátku pravděpodobně druhé etapy u jakéhosi kempu, nebo co to bylo. Tam jsme si nebyli jistí, která ze tří cest navazující na hlavní v zatáčce je rovně. Zkoušeli jsme různé varianty a možná i díky tomu jsme následně zazdili začátek chlupatice, který byl hned pár metrů po výjezdu z bodu 22. Díky tomu jsme skončili ve slepé cestičce 100m od silnice v chatové osadě dole u vodní nádrže Pastviny místo otáčení. Chvilku to vypadalo, že tam možná zůstaneme. Úzká cestička ve svahu, bez možnosti otočení. Po osobním prozkoumání terénu padlo rozhodnutí, že ještě sjedeme další dva výškový metry po betonových kolejích k někomu na dvorek na golfový trávník, kde se otočíme a pak vyjedeme. První půlka plánu se celkem povedla, ale vyjet zpátky po navlhlým betonu nahoru nebylo jen tak. Když jsme po prvním nevydařeným pokusu klouzali pozpátku do tmy zase na ten zatravněnej dvorek, tak jsme navíc “trochu“ sebrali travnatej břeh nad cestou. Při přípravě na druhé rozjetí jsme i do něčeho nacouvali. No vůbec si nechci představovat, jak to tam po nás vypadalo. Velká omluva majiteli přilehlé chaty a i majitelce našeho závodního vozu, který snad nedoznal viditelných škod. I přes toto dobrodružství a pár vracení, kdy mi něco došlo až později, nebo jsme kontrolovali znova vložáky, jsme neměli problém s časem a dokonce přijeli předčasně. V ostatních etapách pak 6 a 3 minuty. Je fakt, že nejsme typická posádka MP, na kterou by se měli ty časy ladit a dle výsledků koukám, že 10 minut navíc v každé etapě by se klidně sneslo. Když se pak dívám i na výsledky mistráku, tak tam by to minimálně v první a třetí etapě taky ocenili, možná i víc než 10.
Vlastně je otázka, jestli si to užili i ostatní, protože když koukám na výsledky, tak těch bodů je v obou kategoriích strašně moc. Určitě hrálo roli velké množství průjezdek, a velké množství věcí, které se daly zkazit a každá byla obodovaná. Možná ne úplně dořešené špatné průjezdy, nevím. Zrodilo se tak drtivé vítězství, kdy v MP na druhého máme přes 800 bodů, na třetího skoro 1600 a na první nemistrovskou posádku Klasů na šestém místě dokonce skoro 3300 bodů. My měli jen 220 TB za nějakou tu mapovou změnu v první etapě a 60 TB u toho kempu, jinak jsme to projeli jak nůž máslem. Roli určitě sehrál poctivý trénink na všech zimních etapách. Všem organizátorům velké díky, v hodnocení bych dal určitě jasnou desítku.
Den je díky zapsání jiné průjezdky už na itík za 160 na někom jiným 😊
..........................................................................................................................................................................
Co se týče samotné jízdy, tak už byla většina řečena na diskuzi. U nás to začalo tím, že jsme si chvíli před startem uvědomili, že nemáme světlo pro navigátora. Tak jsme holt jeli na stropní a docela to šlo. Z délek a časů bylo jasné, že to bude dlouhá noc. Zažil jsem už pár soutěží, které byly roztahané a dlouhé, kdy jsem si po první etapě říkal, jestli už bude konec, po druhé už toho měl plný brejle a ve třetí usínal, ale to tady vůbec nenastalo. Pořád bylo co řešit a mezitím se jezdilo po fantastických horských silničkách. A hlavně vše bylo jasné, nemusel jsem přemýšlet, jak to někdo myslel a zkoušet různé varianty. Bavilo mě to od startu až do cíle a i když jsme do něj přijeli o půl třetí ráno, tak mi to vůbec nevadilo. Snad jen opuštění SM v první etapě, kde se jelo x kilometrů mezi poli pro jeden plech a pak zase zpátky jsem úplně nechápal a to byl jistě první adept na vyškrtnutí a zkrácení tratě. Jediný problém jsme měli na začátku pravděpodobně druhé etapy u jakéhosi kempu, nebo co to bylo. Tam jsme si nebyli jistí, která ze tří cest navazující na hlavní v zatáčce je rovně. Zkoušeli jsme různé varianty a možná i díky tomu jsme následně zazdili začátek chlupatice, který byl hned pár metrů po výjezdu z bodu 22. Díky tomu jsme skončili ve slepé cestičce 100m od silnice v chatové osadě dole u vodní nádrže Pastviny místo otáčení. Chvilku to vypadalo, že tam možná zůstaneme. Úzká cestička ve svahu, bez možnosti otočení. Po osobním prozkoumání terénu padlo rozhodnutí, že ještě sjedeme další dva výškový metry po betonových kolejích k někomu na dvorek na golfový trávník, kde se otočíme a pak vyjedeme. První půlka plánu se celkem povedla, ale vyjet zpátky po navlhlým betonu nahoru nebylo jen tak. Když jsme po prvním nevydařeným pokusu klouzali pozpátku do tmy zase na ten zatravněnej dvorek, tak jsme navíc “trochu“ sebrali travnatej břeh nad cestou. Při přípravě na druhé rozjetí jsme i do něčeho nacouvali. No vůbec si nechci představovat, jak to tam po nás vypadalo. Velká omluva majiteli přilehlé chaty a i majitelce našeho závodního vozu, který snad nedoznal viditelných škod. I přes toto dobrodružství a pár vracení, kdy mi něco došlo až později, nebo jsme kontrolovali znova vložáky, jsme neměli problém s časem a dokonce přijeli předčasně. V ostatních etapách pak 6 a 3 minuty. Je fakt, že nejsme typická posádka MP, na kterou by se měli ty časy ladit a dle výsledků koukám, že 10 minut navíc v každé etapě by se klidně sneslo. Když se pak dívám i na výsledky mistráku, tak tam by to minimálně v první a třetí etapě taky ocenili, možná i víc než 10.
Vlastně je otázka, jestli si to užili i ostatní, protože když koukám na výsledky, tak těch bodů je v obou kategoriích strašně moc. Určitě hrálo roli velké množství průjezdek, a velké množství věcí, které se daly zkazit a každá byla obodovaná. Možná ne úplně dořešené špatné průjezdy, nevím. Zrodilo se tak drtivé vítězství, kdy v MP na druhého máme přes 800 bodů, na třetího skoro 1600 a na první nemistrovskou posádku Klasů na šestém místě dokonce skoro 3300 bodů. My měli jen 220 TB za nějakou tu mapovou změnu v první etapě a 60 TB u toho kempu, jinak jsme to projeli jak nůž máslem. Roli určitě sehrál poctivý trénink na všech zimních etapách. Všem organizátorům velké díky, v hodnocení bych dal určitě jasnou desítku.
Den je díky zapsání jiné průjezdky už na itík za 160 na někom jiným 😊
autor příspěvku: R.A.
25.10.2021 10:43 V Přerově mají smutek !
S velkým zármutkem oznamujeme, že včera v noci svůj boj prohrál a navždy nás opustil kamarád, dlouholetá dobrá duše a předseda Autoklubu Pretiox Přerov, pan Jiří Procházka.
Začínal na motokárách, byl velkým propagátorem automobilového slalomu. Byl členem komise AS AČR automobilového slalomu a sprintu.
Odešel obětavý organizátor a skvělý kamarád.
Čest jeho památce!
..........................................................................................................................................................................
Začínal na motokárách, byl velkým propagátorem automobilového slalomu. Byl členem komise AS AČR automobilového slalomu a sprintu.
Odešel obětavý organizátor a skvělý kamarád.
Čest jeho památce!
autor příspěvku: Duža
22.10.2021 15:38 Výroční konference AOS
Tak jako předloni se bude konat výroční konference AOS v Černovicích v rámci konání MČR družstev. Myslím, že minule to bylo docela zajímavé, bude nás tam dost a to včetně posádek jezdících Shell a poháry. Na programu bude informace o činnosti (která je víceméně známa z našich skvělých stránek), informace o financích a hlavně diskuze. Kdybyste nevěděli o čem diskutovat, tak se zde o pár věcech zmíním, abych vás trochu nasměroval.
Systém soutěží (mistráky, poháry, malé poháry, Shelly)- ano, máme hodně druhů kategorií, ale málo posádek, takže to ne vždy dává smysl. Původní myšlenka byla, aby zkušenější posádky ze Shellu přešly do malého poháru a Shelly, aby byly hlavně pro začátečníky. Poháry jezdí hlavně mistrovské posádky, takže posádky, které přejdou ze Shellu do poháru, by neměly šanci, proto ty malé poháry. Moc se to nedaří. Situace v Čechách a na Moravě je také úplně jiná. Na Moravě je jen jedna mistrovská posádka, naopak se tam více daří pohárovým soutěžím, ale zase tam chybí posádky v Shellu. Hlavní problém je ale v úrovni itinerářů jednotlivých soutěží. Ač se o tom bavíme již několik let, řada pořadatelů nebere v úvahu úroveň soutěže, kterou dělá. Takže se může stát, že pohár je těžší než mistrák, Shell se jede podle stejných iti jako mistrák apod. Úroveň iti MUSÍ odpovídat úrovni soutěže. Mně by se líbily 3 úrovně soutěží- mistráky, poháry a Shelly. Můžeme diskutovat o společných pohárech a Shellech pro Čechy i Moravu, ale účast posádek posádek z Čech na Moravě a naopak by byla asi ojedinělá. Aby si posádky mistráku zatrénovaly na poháru, mohou být 2 etapy lehčí a třetí těžší na úrovni mistráku, o tom zda ponechat malé poháry můžeme diskutovat.
Řády- ano, jsou složité a nepřehledné. Ale řada složitostí vyplynula z toho, že musely reagovat na různé nejednoznačnosti, které si vymysleli autoři. Opět ale platí, že i podle složitých Řádů se dá postavit jednoduchá soutěž. U Shellu se vyplatí před startem udělat nějaké krátké školení a vysvětlit základní pravidla příp. doplnit prováděčkami, kde jsou vysvětleny druhy použitých iti. Od toho jsme také upustili. Je řada soutěží, kde není s Řády žádný problém. Řády přece nemůžou za to, že někdo udělá komplikovanou a nejednoznačnou soutěž. Nějaké snahy o znovuobrození Řádů byly, ale zatím jsme to nedotáhli do konce. Když čtu diskuzi tady na stránkách, tak se mně zdá, že jednoznačné není skoro nic a mnohdy nevěřím svým očím. Ale jo, přes zimu bychom měli něco vymyslet.
Čtvrté etapy- mnoho lidí kritizuje čtvrté etapy. Ano, může to být někde za hranou, ale myslím, že poslední dobou je to celkem v pohodě. Standa Kočí nám teď v Táboře ukázal, že to jde i bez čtvrtých etap. Tady bych chtěl apelovat na stavitele, aby včas vyvěsili správné průjezdy (se skutečnými symboly kontrol) resp. vzorové výkazy a také aby ty vzorové výkazy aktualizovali po uznání připomínek. Jinak si posádky nemají podle čeho opravit průjezdy a vznikají zbytečné diskuze. Někdy se člověk v čase vyhrazeném pro podání připomínky ani nedozví co jel vlastně špatně.
Technický pokrok- s technickým pokrokem asi nic neuděláme, tak to prostě je. Máme navigace, GPS, notebooky a já nevím co ještě. Já jsem odpůrce zveřejňování obcí, já bych to dokonce zakázal. Proč máme dopředu najíždět v obcích, když máme mapy a stále víme kde jsme? Proč si někteří těsně před soutěží opisují SPK, kde jsou postavené? Co se týká využití nějakých dalších technických vymožeností např. něco co nám nahradí třeba fyzické SPK nějakými virtuálními kontrolami v telefonu, tak už je na mě moc a mám pocit, že i pro většinu členů komise. Ale pokud někdo přijde s návrhem, který AOS někam posune a bude realizovatelný, tak se bránit nebudeme.
Propagace- asi by nebyl problém vyrobit nějaké letáky. Před časem jsme trochu koketovali s TV Sport 5 (snad je ten název správně), ale je to vše o penězích. Zkusím zjistit na Autoklubu, zda by se dal vyrobit nějaký materiál o AOS. Je to hlavně o nějaké místní propagaci, když děláme soutěž Shellu, tak asi nikdo z nás nedělá místní osvětu, aby nalákal nějaké zájemce. Necháme uveřejnit propozice na stránkách a čekáme kdo se přihlásí. Určitě jsou velké rezervy na sociálních sítích, ale tomu by se musel někdo věnovat. Možná by stálo za úvahu nějaké propojení s lidmi, kteří se věnují keškám.
Těším se na bohatou a hlavně plodnou diskuzi v Černovicích:-)
Za komisi AOS Zdeněk Klenák
..........................................................................................................................................................................
Systém soutěží (mistráky, poháry, malé poháry, Shelly)- ano, máme hodně druhů kategorií, ale málo posádek, takže to ne vždy dává smysl. Původní myšlenka byla, aby zkušenější posádky ze Shellu přešly do malého poháru a Shelly, aby byly hlavně pro začátečníky. Poháry jezdí hlavně mistrovské posádky, takže posádky, které přejdou ze Shellu do poháru, by neměly šanci, proto ty malé poháry. Moc se to nedaří. Situace v Čechách a na Moravě je také úplně jiná. Na Moravě je jen jedna mistrovská posádka, naopak se tam více daří pohárovým soutěžím, ale zase tam chybí posádky v Shellu. Hlavní problém je ale v úrovni itinerářů jednotlivých soutěží. Ač se o tom bavíme již několik let, řada pořadatelů nebere v úvahu úroveň soutěže, kterou dělá. Takže se může stát, že pohár je těžší než mistrák, Shell se jede podle stejných iti jako mistrák apod. Úroveň iti MUSÍ odpovídat úrovni soutěže. Mně by se líbily 3 úrovně soutěží- mistráky, poháry a Shelly. Můžeme diskutovat o společných pohárech a Shellech pro Čechy i Moravu, ale účast posádek posádek z Čech na Moravě a naopak by byla asi ojedinělá. Aby si posádky mistráku zatrénovaly na poháru, mohou být 2 etapy lehčí a třetí těžší na úrovni mistráku, o tom zda ponechat malé poháry můžeme diskutovat.
Řády- ano, jsou složité a nepřehledné. Ale řada složitostí vyplynula z toho, že musely reagovat na různé nejednoznačnosti, které si vymysleli autoři. Opět ale platí, že i podle složitých Řádů se dá postavit jednoduchá soutěž. U Shellu se vyplatí před startem udělat nějaké krátké školení a vysvětlit základní pravidla příp. doplnit prováděčkami, kde jsou vysvětleny druhy použitých iti. Od toho jsme také upustili. Je řada soutěží, kde není s Řády žádný problém. Řády přece nemůžou za to, že někdo udělá komplikovanou a nejednoznačnou soutěž. Nějaké snahy o znovuobrození Řádů byly, ale zatím jsme to nedotáhli do konce. Když čtu diskuzi tady na stránkách, tak se mně zdá, že jednoznačné není skoro nic a mnohdy nevěřím svým očím. Ale jo, přes zimu bychom měli něco vymyslet.
Čtvrté etapy- mnoho lidí kritizuje čtvrté etapy. Ano, může to být někde za hranou, ale myslím, že poslední dobou je to celkem v pohodě. Standa Kočí nám teď v Táboře ukázal, že to jde i bez čtvrtých etap. Tady bych chtěl apelovat na stavitele, aby včas vyvěsili správné průjezdy (se skutečnými symboly kontrol) resp. vzorové výkazy a také aby ty vzorové výkazy aktualizovali po uznání připomínek. Jinak si posádky nemají podle čeho opravit průjezdy a vznikají zbytečné diskuze. Někdy se člověk v čase vyhrazeném pro podání připomínky ani nedozví co jel vlastně špatně.
Technický pokrok- s technickým pokrokem asi nic neuděláme, tak to prostě je. Máme navigace, GPS, notebooky a já nevím co ještě. Já jsem odpůrce zveřejňování obcí, já bych to dokonce zakázal. Proč máme dopředu najíždět v obcích, když máme mapy a stále víme kde jsme? Proč si někteří těsně před soutěží opisují SPK, kde jsou postavené? Co se týká využití nějakých dalších technických vymožeností např. něco co nám nahradí třeba fyzické SPK nějakými virtuálními kontrolami v telefonu, tak už je na mě moc a mám pocit, že i pro většinu členů komise. Ale pokud někdo přijde s návrhem, který AOS někam posune a bude realizovatelný, tak se bránit nebudeme.
Propagace- asi by nebyl problém vyrobit nějaké letáky. Před časem jsme trochu koketovali s TV Sport 5 (snad je ten název správně), ale je to vše o penězích. Zkusím zjistit na Autoklubu, zda by se dal vyrobit nějaký materiál o AOS. Je to hlavně o nějaké místní propagaci, když děláme soutěž Shellu, tak asi nikdo z nás nedělá místní osvětu, aby nalákal nějaké zájemce. Necháme uveřejnit propozice na stránkách a čekáme kdo se přihlásí. Určitě jsou velké rezervy na sociálních sítích, ale tomu by se musel někdo věnovat. Možná by stálo za úvahu nějaké propojení s lidmi, kteří se věnují keškám.
Těším se na bohatou a hlavně plodnou diskuzi v Černovicích:-)
Za komisi AOS Zdeněk Klenák
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
18.10.2021 21:28 Mistrovství ČR družstev - Prováděcí ustanovení č.1
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Pavel Virl