12.11.2023 18:52 Pohled z bedny – Hella Rallye B25 - 2. část
Mírův pohled z bedny poslední soutěže i ohlédnutí za sezónou se již zde dlouho hřál a tak přichází slíbené dokončení:
2.Etapa:
2x jednoduchý vložák, 2x SM a jeden detail. Jinak mapový průjezd mezi kótami s příjezdem i výjezdem, 2x na mapový tvar.
Po startu hned vložák při nájezdu na SM1. Takže na jižní konec obce, otočka na mapovém trojúhelníku, průjezd SM1 a opět přes skládku vzít PRD, splnit příjezd do kóty 360 a pokračovat stanoveným průjezdem kótou 630. Z ní na SM2 v obci Pískov. Na jejím kraji zákaz vjezdu na komunikaci vlevo neumožnil jet nejkratší cestou, takže přes střed obce. Průjezd SM od SZ, na konci SM vpravo do kóty 201 s výjezdem. Z ní zpět do stejné kóty. Bylo zřejmé otočení ve směru hodin přes zastávku bus před kostelem uprostřed obce.
V tomto místě jsme začali spekulovat a hledat fintu, která nakonec nebyla, zda zde není chyták, protože za odbočením ve směru hodinek do bus zálivu na nás čučela červená SPK 24. Kde je žlutá – návěstí? Spadla, někdo ji ukrad nebo platí jen pro MČR? Ale jak? Přetahuje nás to dál, abychom se jeli otočit přes SPK O na severním trojúhelníčku na konci obce? Není to však pro B-25 už moc složité, i když docela pěkné a zajímavé? Takže raději rychlá konzultace s HR. Ano bylo to jen pro MČR a šlo o přetažení z bus zálivu ke kostelu v protisměru hodinových ručiček. Rychle jsme HR potvrdili, že je vše jak má být a že MČR to má v pořádku. Takže se již SPK 24 nevšímáme a přes SPK E opouštíme obec.
Pokračujeme do Troubelic s pěknou pasáží průjezdu 3x přes živou PK 4. Mohl za to autorkou ponechaný, oproti původnímu plánu ITI, detail v kótě 180 a nemožnost projet kratší cestu na další údaj ITI po souběžné cestě kvůli zákazům vjezdu. Jinak by byla živá 2x.
Přes mapový údaj – křižovatka na jihu Troubelic a otočný trojúhelníček (SPK 45) opouštíme obec a mažeme přes Šumvald do ČK3. Tam se po předčasném příjezdu dozvídáme, že omylem byl vypuštěn průjezd kótou 432 v Šumvaldu a byly jsme všichni ochuzeni o závěrečnou pasáž před cílem. Mohlo to být zajímavé, ale alespoň byl čas na polední relax na sluníčku, během kterého začaly dojíždět polozničené posádky MČR.
3.Etapa:
A to složitější nakonec - po „tréninku“ v první a druhé etapě: 2x vložák (z toho jeden na SM a druhý ve vymezeném úseku), 1x podmínka pro celou etapu, 1x SM, tři detaily. Jinak mapová jízda mezi kótami i bodem zpestřená reálným i mapovým lineárním ITI.
Po startu do kóty 102 s příjezdem, přičemž podmínka neumožňovala využít nejkratší cestu, protože v cestě stála kóta 103 s povinným odbočením vpravo, což nešlo na nejkratším průjezdu provést. Pokračovalo se přes Uničov do Medlova – kóta 401. V Uničově bylo potřeba včas splnit předepsané odbočení vpravo v kótě 503.
V Medlově byla cesta do a z kóty 401 byla celkem v pohodě, do 402 to také nebylo nijak složité, i když se zde ve středu kumulovaly a prolínaly posádky všech kategorií ze všech směrů. V kótě 402 bylo potřeba hned poznat, že do otočného „pytle“ ve směru ručiček pro cestu do kóty 407 je třeba odbočit hned na parkoviště vedoucí souběžně s hlavní komunikací obce.
Potom přišla pro nováčky relativně náročnější pasáž, kdy bylo potřeba vyhodnotit správný průjezd kótou 407 s odbočením vpravo a použití detailu kóty 407 pro další průjezd etapou. Tady se zapotila živá PK 4. První razítko se vzalo při příjezdu do kóty 407, druhé razítko při nájezdu na SM přes kótu 401 a třetí při opuštění SM pro splnění vložáku během návratu zpět na SM za využití detailu kóty 407 k dokončení průjezdu SM. Po té následovala jízda do Hlivic do kóty 512.
Na návsi v Hlivici byla od autorky připravena drobná taškařice za využití stanoveného průjezdu kótou 512 s následnou reálnou „chlupaticí“ – lineárním ITI a reálným odbočením vlevo. Do toho sehrál roli i úsek plnění vložáku. Pro nováčky křest ohněm, ale pro zájemce o objasnění podstaty řešení jednoduchá věc pro seznámení se s některými základy AOS.
Po zdárném průjezdu se pokračovalo do Úsova – kóty 414. Na první pohled nic složitého, ale bylo potřeba pomocí detailu odhalit, že do kóty se musí přijet přes SPK 17 od SZ, neboť bylo potřeba odbočit v kótě výjezdem vlevo. Další průjezd do bodu U se tak musel odehrát znovu přes SPK 17.
Po průjezdu bodem U s výjezdem se muselo hned reagovat na reálný přejezd na začátek mapové chlupatice. Ten začínal v podstatě hned boční uličkou vlevo cca 50 m od křižovatky bodu U. My jsme 50 m přejeli, řidič Roman byl rychlejší než moje myšlenkové pochody. Ale žádná komplikace nenastala. Stále platil vložák, nicméně žádná velká záludnost zde nebyla. Jenom si uvědomit, že se jede mapová chlupatice na jedné křižovatce obohacená vložákem.
Z Úsova už zbývala pouze cesta do cíle. Na dlouhém přejezdu byla připravena pouze jedna jediná vychytávka v obci Stavenice, kdy dle mapy bylo potřeba objet malý trojúhelníček a vyhnout se SPK R – po průjezdu kolem radaru hned při vjezdu do obce, jehož obsluha se schovávala tuším u balíků slámy nebo za nějakým poutačem. Přesně jak to bylo, už vypadlo z hlavy. Nicméně tady ta mapová finta byla pro nováčky krutá k řešení.
Pokračovalo se do cíle přes kótu 601 na kruháči s povinností odbočit vpravo dle podmínky, takže do města Mohelnice, na následujícím kruháči vlevo. Při jeho průjezdu jsme v tu chvíli vůbec nevěděli, že až do tohoto okamžiku máme čistý štít průjezdu za 0 TB. A už vůbec jsme netušili, že právě na tomto kruháči jsme v odpoledním protislunci tento čistý štít ztratili – 300 m před cílem soutěže. Nezapsali jsme SPK JU, které tam bylo již dopoledne.
Do Mohelnice ještě jednou dík za poučnou soutěž, jak připravit B25.
..........................................................................................................................................................................
2.Etapa:
2x jednoduchý vložák, 2x SM a jeden detail. Jinak mapový průjezd mezi kótami s příjezdem i výjezdem, 2x na mapový tvar.
Po startu hned vložák při nájezdu na SM1. Takže na jižní konec obce, otočka na mapovém trojúhelníku, průjezd SM1 a opět přes skládku vzít PRD, splnit příjezd do kóty 360 a pokračovat stanoveným průjezdem kótou 630. Z ní na SM2 v obci Pískov. Na jejím kraji zákaz vjezdu na komunikaci vlevo neumožnil jet nejkratší cestou, takže přes střed obce. Průjezd SM od SZ, na konci SM vpravo do kóty 201 s výjezdem. Z ní zpět do stejné kóty. Bylo zřejmé otočení ve směru hodin přes zastávku bus před kostelem uprostřed obce.
V tomto místě jsme začali spekulovat a hledat fintu, která nakonec nebyla, zda zde není chyták, protože za odbočením ve směru hodinek do bus zálivu na nás čučela červená SPK 24. Kde je žlutá – návěstí? Spadla, někdo ji ukrad nebo platí jen pro MČR? Ale jak? Přetahuje nás to dál, abychom se jeli otočit přes SPK O na severním trojúhelníčku na konci obce? Není to však pro B-25 už moc složité, i když docela pěkné a zajímavé? Takže raději rychlá konzultace s HR. Ano bylo to jen pro MČR a šlo o přetažení z bus zálivu ke kostelu v protisměru hodinových ručiček. Rychle jsme HR potvrdili, že je vše jak má být a že MČR to má v pořádku. Takže se již SPK 24 nevšímáme a přes SPK E opouštíme obec.
Pokračujeme do Troubelic s pěknou pasáží průjezdu 3x přes živou PK 4. Mohl za to autorkou ponechaný, oproti původnímu plánu ITI, detail v kótě 180 a nemožnost projet kratší cestu na další údaj ITI po souběžné cestě kvůli zákazům vjezdu. Jinak by byla živá 2x.
Přes mapový údaj – křižovatka na jihu Troubelic a otočný trojúhelníček (SPK 45) opouštíme obec a mažeme přes Šumvald do ČK3. Tam se po předčasném příjezdu dozvídáme, že omylem byl vypuštěn průjezd kótou 432 v Šumvaldu a byly jsme všichni ochuzeni o závěrečnou pasáž před cílem. Mohlo to být zajímavé, ale alespoň byl čas na polední relax na sluníčku, během kterého začaly dojíždět polozničené posádky MČR.
3.Etapa:
A to složitější nakonec - po „tréninku“ v první a druhé etapě: 2x vložák (z toho jeden na SM a druhý ve vymezeném úseku), 1x podmínka pro celou etapu, 1x SM, tři detaily. Jinak mapová jízda mezi kótami i bodem zpestřená reálným i mapovým lineárním ITI.
Po startu do kóty 102 s příjezdem, přičemž podmínka neumožňovala využít nejkratší cestu, protože v cestě stála kóta 103 s povinným odbočením vpravo, což nešlo na nejkratším průjezdu provést. Pokračovalo se přes Uničov do Medlova – kóta 401. V Uničově bylo potřeba včas splnit předepsané odbočení vpravo v kótě 503.
V Medlově byla cesta do a z kóty 401 byla celkem v pohodě, do 402 to také nebylo nijak složité, i když se zde ve středu kumulovaly a prolínaly posádky všech kategorií ze všech směrů. V kótě 402 bylo potřeba hned poznat, že do otočného „pytle“ ve směru ručiček pro cestu do kóty 407 je třeba odbočit hned na parkoviště vedoucí souběžně s hlavní komunikací obce.
Potom přišla pro nováčky relativně náročnější pasáž, kdy bylo potřeba vyhodnotit správný průjezd kótou 407 s odbočením vpravo a použití detailu kóty 407 pro další průjezd etapou. Tady se zapotila živá PK 4. První razítko se vzalo při příjezdu do kóty 407, druhé razítko při nájezdu na SM přes kótu 401 a třetí při opuštění SM pro splnění vložáku během návratu zpět na SM za využití detailu kóty 407 k dokončení průjezdu SM. Po té následovala jízda do Hlivic do kóty 512.
Na návsi v Hlivici byla od autorky připravena drobná taškařice za využití stanoveného průjezdu kótou 512 s následnou reálnou „chlupaticí“ – lineárním ITI a reálným odbočením vlevo. Do toho sehrál roli i úsek plnění vložáku. Pro nováčky křest ohněm, ale pro zájemce o objasnění podstaty řešení jednoduchá věc pro seznámení se s některými základy AOS.
Po zdárném průjezdu se pokračovalo do Úsova – kóty 414. Na první pohled nic složitého, ale bylo potřeba pomocí detailu odhalit, že do kóty se musí přijet přes SPK 17 od SZ, neboť bylo potřeba odbočit v kótě výjezdem vlevo. Další průjezd do bodu U se tak musel odehrát znovu přes SPK 17.
Po průjezdu bodem U s výjezdem se muselo hned reagovat na reálný přejezd na začátek mapové chlupatice. Ten začínal v podstatě hned boční uličkou vlevo cca 50 m od křižovatky bodu U. My jsme 50 m přejeli, řidič Roman byl rychlejší než moje myšlenkové pochody. Ale žádná komplikace nenastala. Stále platil vložák, nicméně žádná velká záludnost zde nebyla. Jenom si uvědomit, že se jede mapová chlupatice na jedné křižovatce obohacená vložákem.
Z Úsova už zbývala pouze cesta do cíle. Na dlouhém přejezdu byla připravena pouze jedna jediná vychytávka v obci Stavenice, kdy dle mapy bylo potřeba objet malý trojúhelníček a vyhnout se SPK R – po průjezdu kolem radaru hned při vjezdu do obce, jehož obsluha se schovávala tuším u balíků slámy nebo za nějakým poutačem. Přesně jak to bylo, už vypadlo z hlavy. Nicméně tady ta mapová finta byla pro nováčky krutá k řešení.
Pokračovalo se do cíle přes kótu 601 na kruháči s povinností odbočit vpravo dle podmínky, takže do města Mohelnice, na následujícím kruháči vlevo. Při jeho průjezdu jsme v tu chvíli vůbec nevěděli, že až do tohoto okamžiku máme čistý štít průjezdu za 0 TB. A už vůbec jsme netušili, že právě na tomto kruháči jsme v odpoledním protislunci tento čistý štít ztratili – 300 m před cílem soutěže. Nezapsali jsme SPK JU, které tam bylo již dopoledne.
Do Mohelnice ještě jednou dík za poučnou soutěž, jak připravit B25.
autor příspěvku: Vláďa
06.11.2023 15:30 MČR AOS 2023.
Nejdříve chci napsat, že všechny soutěže, které jsme jeli, hodnotíme jako podařené. Hrubá Skála byla tradičně skvělá. Vítěz měl přes 1000 bodů, posádka na 5. místě 1884, průměrný čas plus 15 minut na etapu. Udělal jsem tabulku námi jetých soutěží pro porovnání, časy jsem odhadoval.
Hrubá Skála byla bodově nejtěžší, ale vysoké bodové příděly byly ovlivněny hned po startu, kde si většina posádek neuvědomila, že opustila vesnici. Bylo to za 500 bodů. Jedni z těch, kteří tuto chybu neudělali byl Zdeněk a Jana Jíšovi a jen těsně skončili druzí. My jsme také začali za 500, ale pak už jsme těžili z rychlosti a znalosti prostoru.
Náročnost Ostravského volantu byla trochu podřízena Středoevropskému poháru. Jak jsme u Martina zvyklí, vše bylo přesné a trochu vychytralé. Ve Frenštátě nás například většinu nachytal na přehodnocení na kruháči.! A mě pak na tvaru toho samého kruháče.
Krakonoš. I v mistrovství republiky je možné jet i jednodušší soutěže, akorát je vhodné je doplnit ostrým časem. To se ale nestalo. A jízda zručnosti nesplnila požadavky podle řádů. Myslím, že jízda vzad se na daném prostoru dala udělat. Jinak to ale bylo podle mě dobrý. Nuda to úplně nebyla. Jen ty časy. Po noční soutěži měla nejlepší výsledky v MČR Simča, spolu s dopisováním průměru za pořádání byla ve vedení na 296 bodech. Pokud by uspěla ve dne, nikdo by ji už nedoběhl a byla by jasný mistr už po 4 kolech. Jedna chyba ve dne ji ale odsunula na sedmé místo, sice dále vedla, ale před posledním dvoukolem mohlo být mistry celkem 5 posádek. Stále Simča, pak my, pokud aspoň jednou zajedeme dvojku, pak Boudní, Radek s Robertem a Zdeněk s Vaškem, pokud budou mít dvě jedničky.
Poslední byla Mohelnice. Radek nepřijel a noc vyřadila z boje o titul Boudné. Ale vyhráli Zdeněk s Vaškem a bylo to stále otevřené. Já jsem jezdil v noci nějak jinam. A k tomu Michal Gottwald zajel výborně Simčinu etapu v Litovli a pokud by to zopakoval ve dne, mohl by nám vzít tak důležité pořadí.. Simča ale postavila výbornou mapovou soutěž, kde jsem se orientoval nejlépe. To mi většinou jde a poslední etapu jsem jel pomalu, abych si ohlídal v kótách pravou a levou.
A tak jsme vyhráli. Na vítězství je blbý to, že tvoji kamarádi prohrají. Simča, Zdeněk, Jirka, Radek.
Naposledy jsme se jeli projet na October Beer. Dobře napsaná pohodová soutěž, náročnost na úrovni Krakonoše, časy na pohodu. Opět jsme neviděli šipky pod autem. Mohl jsem za to já. Byl tam semafor přes most, tak jsem tlačil na Ladu. Jeď rychle, ať stihneme zelenou zpátky. Jeli jsme už na žlutou, ale dali jsme to. Žel za 160 bodů.😊
V mistru volantu jsem vyhrál i díky tomu, že Radek v Mohelnici nebyl, v Poháru ČR rozhodla moje sražená kuželka ve slalomu v Hlučíně o vítězství Radka. A také do pořadí začal zasahovat nový řidič. Pokud Míra příště dojede až na soutěž a nespadne mu moc kuželek, bude z něj vyrovnaný soupeř.
MirekP
..........................................................................................................................................................................
Hrubá Skála byla bodově nejtěžší, ale vysoké bodové příděly byly ovlivněny hned po startu, kde si většina posádek neuvědomila, že opustila vesnici. Bylo to za 500 bodů. Jedni z těch, kteří tuto chybu neudělali byl Zdeněk a Jana Jíšovi a jen těsně skončili druzí. My jsme také začali za 500, ale pak už jsme těžili z rychlosti a znalosti prostoru.
Náročnost Ostravského volantu byla trochu podřízena Středoevropskému poháru. Jak jsme u Martina zvyklí, vše bylo přesné a trochu vychytralé. Ve Frenštátě nás například většinu nachytal na přehodnocení na kruháči.! A mě pak na tvaru toho samého kruháče.
Krakonoš. I v mistrovství republiky je možné jet i jednodušší soutěže, akorát je vhodné je doplnit ostrým časem. To se ale nestalo. A jízda zručnosti nesplnila požadavky podle řádů. Myslím, že jízda vzad se na daném prostoru dala udělat. Jinak to ale bylo podle mě dobrý. Nuda to úplně nebyla. Jen ty časy. Po noční soutěži měla nejlepší výsledky v MČR Simča, spolu s dopisováním průměru za pořádání byla ve vedení na 296 bodech. Pokud by uspěla ve dne, nikdo by ji už nedoběhl a byla by jasný mistr už po 4 kolech. Jedna chyba ve dne ji ale odsunula na sedmé místo, sice dále vedla, ale před posledním dvoukolem mohlo být mistry celkem 5 posádek. Stále Simča, pak my, pokud aspoň jednou zajedeme dvojku, pak Boudní, Radek s Robertem a Zdeněk s Vaškem, pokud budou mít dvě jedničky.
Poslední byla Mohelnice. Radek nepřijel a noc vyřadila z boje o titul Boudné. Ale vyhráli Zdeněk s Vaškem a bylo to stále otevřené. Já jsem jezdil v noci nějak jinam. A k tomu Michal Gottwald zajel výborně Simčinu etapu v Litovli a pokud by to zopakoval ve dne, mohl by nám vzít tak důležité pořadí.. Simča ale postavila výbornou mapovou soutěž, kde jsem se orientoval nejlépe. To mi většinou jde a poslední etapu jsem jel pomalu, abych si ohlídal v kótách pravou a levou.
A tak jsme vyhráli. Na vítězství je blbý to, že tvoji kamarádi prohrají. Simča, Zdeněk, Jirka, Radek.
Naposledy jsme se jeli projet na October Beer. Dobře napsaná pohodová soutěž, náročnost na úrovni Krakonoše, časy na pohodu. Opět jsme neviděli šipky pod autem. Mohl jsem za to já. Byl tam semafor přes most, tak jsem tlačil na Ladu. Jeď rychle, ať stihneme zelenou zpátky. Jeli jsme už na žlutou, ale dali jsme to. Žel za 160 bodů.😊
V mistru volantu jsem vyhrál i díky tomu, že Radek v Mohelnici nebyl, v Poháru ČR rozhodla moje sražená kuželka ve slalomu v Hlučíně o vítězství Radka. A také do pořadí začal zasahovat nový řidič. Pokud Míra příště dojede až na soutěž a nespadne mu moc kuželek, bude z něj vyrovnaný soupeř.
MirekP
autor příspěvku: MirekP
01.11.2023 20:23 October Beer 2023
"Pořádali soutěž a hlásili se na ní lidi". Tak by se dala parafrázovat situace pořadatelů prvního ročníku seriálu, jehož cílem je postupné seznámení veřejnosti s malými a mini pivovary po okolí. Po nadšeném začátku se posádky hlásily sporadicky, nejspíš proto, aby pošetřily síly na mohutný finiš. Ke dnešku máme v kategorii B0 40 účastníků. Oproti závalům soutěžáků, na které jsou zvyklí okolo Plzně, jsme jen příštipkáři, ale i tak se z nitra ozývá" "Hrnečku dost". Když k tomu přičteme 13 posádek z řad "bardů" nastává Nerudovský problém: Kam s nimi. Ale jsou to příjemné starosti, se kterými se popereme s chutí a odhodláním.
Těšíme se :-)
autor příspěvku: matonni
31.10.2023 23:21 Pohled z bedny – Hella Rallye B25 - 1. část
Pohled z bedny. No už jsem ho nějakou dobu nepsal – naposledy ze stejné soutěže v roce 2021 v malém Moravském poháru. A tak toho využiju. Ne proto, abychom se pochválili, jak jsme dobří, ale abychom se podívali na něco, co se zde promílá už několik měsíců a to, jaké soutěže stavět pro B-25.
Sám s tím mívám problém, jak odhadnout tu správnou obtížnost, při stavbě tratě pro tuto kategorii. Takže jsem rád, že jsme mohli jet soutěž B-25, kdy kromě poslední a jediné možnosti zisku nějakých bodů do celkového hodnocení Poháru A ČR 2023, jsem získal zkušenost, jak by mohla vypadat soutěž pro level B-25.
Nejprve však velké pochválení celé soutěže v Mohelnici. Zázemí v mohelnickém kempu se mi zdálo velmi skvělé a to i přesto, že jsme jeli jen denní kolo a z doslechu bylo zřejmé, že nebyla k dispozici teplá voda vinou ubytovatele. Myslím si, že organizátoři se jinak nemají za co stydět. Sobotní počasí jejich snahu jen umocnilo.
Co se týká tratě, tak velké smeknutí před tím, jak Simča připravila trať pro B-25, resp. začátečníky. Kdo si o AOS něco zjistil nebo už ví, tak ideální soutěž. Odpovídala přesně požadavkům komise AOS. Jednoduché, postupně po trati vedoucí ITI, bez složitostí s drobnostmi, které se dají po soutěži jednoduše nováčkům vysvětlit. Trať, umocněná více než dostatkem času na řešení, neměla chyb. Případné chyby neznamenaly velké bodové příděly. Bylo to buď za 60 nebo za 100, možná párkrát 160 TB. Záměny SPK ve vzoráku se po dojezdu rychle vyřešily, jinak hrozily velké bodové příděly pro všechny. Pro průjezd soutěží nám pomohla i zkušenost s odměřováním na skvěle připravených mapách. Docela bych uvítal návod, jak na jejich přípravu.
No a jak vypadaly jednotlivé etapy, které měly postupnou obtížnost od nejlehčí po „nejtěžší“? Úmyslně volím podrobnější verzi pro nováčky, kdyby se k soutěži chtěli vrátit doma v klidu, pokud sledují naše stránky. Zkušeným se omlouvám.
1. etapa
2x jednoduchý vložák s jedním úkonem, tedy nebylo třeba hlídat vložáky po celou etapu, ale jen pro konkrétní místo v etapě. K tomu jednoduchá SM a mapový průjezd mezi kótami s příjezdem i výjezdem, 1x na mapový tvar a 1x reálná pasáž.
Z časovky do kóty 146 v centru města s výjezdem. Nejkratší mapová cesta vedla vlevo ještě před DZ obec Mohelnice a zdálo se, že se lze vyhnout vložáku za 1. DZ obec Mohelnice jeď rovně.
Vlevo však byl trochu odkloněný z výhledu zákaz vjezdu a tak se musel plnit vložák na křižovatce u čerpací stanice s otočnou za křižovatkou – SPK A.
Následně, podle mapy, se bylo nutno vyhnout mapové protisměrce na vjezdu do města, takže bylo potřeba najít sjezd na obchvat města a přijet do kóty 146 od SZ. Z ní se pokračovalo reálně do centra – SPK H a 2x SPK 47 na kruháči v Mohelnici. Potom do kóty 390. Našli jsme o něco kratší mapovou cestu (asi o 15%), která však kvůli DZ neměla řešení a jeli jsme tedy tak, jak to chtěla autorka – proplést se městem přes náměstí, přes živou PK 3 na parkovišti mimo hlavní komunikaci – relativně zřetelná mapová finta autorky. V kótě 390 se započala jízda kolem parkoviště u Penny s SPK 53 pro další pouť dle ITI.
Následoval přesun do kóty 310, kam jsem hnal řidiče Romana centrem města (první a poslední velká chyba navigátora), abych si v uličkách všiml, že mapa Mohelnice není s obchvatem na jihu propojena. Takže uličkami a jednosměrkami zpět a přes 1. východní kruhák s SPK JU do kóty 310. Z ní přes, od kóty, severní pytel (parkoviště) ve směru jednosměrky najít správný mapový tvar dalšího údaje, pokračovat jednoduchým přejezdem - SPK 66 - do Stavenic, kde splnit přikázaný průjezd kótou 235 kolem trojúhelníčku – SPK Z. Odtud do kóty 255 přes SPK TI a živou PK 5. Po vjezdu do obce Třeština se splnil mapový přikázaný směr jízdy – SPK P a odtud teprve do kóty 255. Z ní na začátek SM, která začínala v kótě 255, takže malý okruh (částečně po budoucí SM ) přes živou PK 2, po průjezdu SM na jejím konci přes SPK 1 na další údaj v obci Police. Po cestě stejná živá jako při nájezdu na SM – PK 2.
V obci Police bylo jen třeba si vzpomenout, že mám vložák, takže se vyhnout nastrčené SPK 7, po té se vyhnout severní mapové přetahovačce – SPK X a přes průjezdní kótu 930 do cílové obce Klopina. Tam pozlobila kóta 366, kde bylo místo k cíli vpravo potřeba odbočit vlevo a otočit se na pytli kolem místní skládky odpadů, kde jsme PRD (SPK) našli a už jen upalovali do cíle. Předčasný příjezd se nám hodil, protože Roman musel opravit výpadek palubní sítě pro naše elektronické spolupracovníky.
- „pokračování za týden – 2. a 3. etapa“
..........................................................................................................................................................................
Sám s tím mívám problém, jak odhadnout tu správnou obtížnost, při stavbě tratě pro tuto kategorii. Takže jsem rád, že jsme mohli jet soutěž B-25, kdy kromě poslední a jediné možnosti zisku nějakých bodů do celkového hodnocení Poháru A ČR 2023, jsem získal zkušenost, jak by mohla vypadat soutěž pro level B-25.
Nejprve však velké pochválení celé soutěže v Mohelnici. Zázemí v mohelnickém kempu se mi zdálo velmi skvělé a to i přesto, že jsme jeli jen denní kolo a z doslechu bylo zřejmé, že nebyla k dispozici teplá voda vinou ubytovatele. Myslím si, že organizátoři se jinak nemají za co stydět. Sobotní počasí jejich snahu jen umocnilo.
Co se týká tratě, tak velké smeknutí před tím, jak Simča připravila trať pro B-25, resp. začátečníky. Kdo si o AOS něco zjistil nebo už ví, tak ideální soutěž. Odpovídala přesně požadavkům komise AOS. Jednoduché, postupně po trati vedoucí ITI, bez složitostí s drobnostmi, které se dají po soutěži jednoduše nováčkům vysvětlit. Trať, umocněná více než dostatkem času na řešení, neměla chyb. Případné chyby neznamenaly velké bodové příděly. Bylo to buď za 60 nebo za 100, možná párkrát 160 TB. Záměny SPK ve vzoráku se po dojezdu rychle vyřešily, jinak hrozily velké bodové příděly pro všechny. Pro průjezd soutěží nám pomohla i zkušenost s odměřováním na skvěle připravených mapách. Docela bych uvítal návod, jak na jejich přípravu.
No a jak vypadaly jednotlivé etapy, které měly postupnou obtížnost od nejlehčí po „nejtěžší“? Úmyslně volím podrobnější verzi pro nováčky, kdyby se k soutěži chtěli vrátit doma v klidu, pokud sledují naše stránky. Zkušeným se omlouvám.
1. etapa
2x jednoduchý vložák s jedním úkonem, tedy nebylo třeba hlídat vložáky po celou etapu, ale jen pro konkrétní místo v etapě. K tomu jednoduchá SM a mapový průjezd mezi kótami s příjezdem i výjezdem, 1x na mapový tvar a 1x reálná pasáž.
Z časovky do kóty 146 v centru města s výjezdem. Nejkratší mapová cesta vedla vlevo ještě před DZ obec Mohelnice a zdálo se, že se lze vyhnout vložáku za 1. DZ obec Mohelnice jeď rovně.
Vlevo však byl trochu odkloněný z výhledu zákaz vjezdu a tak se musel plnit vložák na křižovatce u čerpací stanice s otočnou za křižovatkou – SPK A.
Následně, podle mapy, se bylo nutno vyhnout mapové protisměrce na vjezdu do města, takže bylo potřeba najít sjezd na obchvat města a přijet do kóty 146 od SZ. Z ní se pokračovalo reálně do centra – SPK H a 2x SPK 47 na kruháči v Mohelnici. Potom do kóty 390. Našli jsme o něco kratší mapovou cestu (asi o 15%), která však kvůli DZ neměla řešení a jeli jsme tedy tak, jak to chtěla autorka – proplést se městem přes náměstí, přes živou PK 3 na parkovišti mimo hlavní komunikaci – relativně zřetelná mapová finta autorky. V kótě 390 se započala jízda kolem parkoviště u Penny s SPK 53 pro další pouť dle ITI.
Následoval přesun do kóty 310, kam jsem hnal řidiče Romana centrem města (první a poslední velká chyba navigátora), abych si v uličkách všiml, že mapa Mohelnice není s obchvatem na jihu propojena. Takže uličkami a jednosměrkami zpět a přes 1. východní kruhák s SPK JU do kóty 310. Z ní přes, od kóty, severní pytel (parkoviště) ve směru jednosměrky najít správný mapový tvar dalšího údaje, pokračovat jednoduchým přejezdem - SPK 66 - do Stavenic, kde splnit přikázaný průjezd kótou 235 kolem trojúhelníčku – SPK Z. Odtud do kóty 255 přes SPK TI a živou PK 5. Po vjezdu do obce Třeština se splnil mapový přikázaný směr jízdy – SPK P a odtud teprve do kóty 255. Z ní na začátek SM, která začínala v kótě 255, takže malý okruh (částečně po budoucí SM ) přes živou PK 2, po průjezdu SM na jejím konci přes SPK 1 na další údaj v obci Police. Po cestě stejná živá jako při nájezdu na SM – PK 2.
V obci Police bylo jen třeba si vzpomenout, že mám vložák, takže se vyhnout nastrčené SPK 7, po té se vyhnout severní mapové přetahovačce – SPK X a přes průjezdní kótu 930 do cílové obce Klopina. Tam pozlobila kóta 366, kde bylo místo k cíli vpravo potřeba odbočit vlevo a otočit se na pytli kolem místní skládky odpadů, kde jsme PRD (SPK) našli a už jen upalovali do cíle. Předčasný příjezd se nám hodil, protože Roman musel opravit výpadek palubní sítě pro naše elektronické spolupracovníky.
- „pokračování za týden – 2. a 3. etapa“
autor příspěvku: Vláďa
24.10.2023 18:27 Návrat ke kořenům - Mohelnice 2023.
Úžasné, báječné. Asi nejlepší orientační soutěž posledních let. K dobrému výsledku nestačilo mít jenom navigaci v autě, nestačilo jenom rychlé řešení složitých matematických úloh či rychlost na trati, ale také kromě štěstí důkladná příprava. Soutěž byla perfektně připravená, velice přesné itineráře a mapy, a hlavně skvělá mapařina. V Mohelnici byly zakresleny mapové komunikace existující před 10, některé před 25 lety, do toho se vynášel detail 410 s komunikací, která naopak před 3 roky snad ani neexistovala. Silnici za Mohelnicí vzala na začátku milénia velká voda. Věřím tomu, že i v Pískově byla v padesátých letech cesta po návsi kolem pomníčku. Šipkáče začínali za mapově jednoznačným pokynem, průjezd starou Mohelnicí patřil asi k nejhezčím. Těžké vynesení detailu 410 zkrátilo jednosměrku a přidalo průjezd křižovatkou, takže SPK 77 a 91. Možná ani SPK Y nebyla navíc, protože tato křižovatka s odbočení do Třeštiny není asi o 10 metrů mapová. V Klopině jsem vinou špatné mapové cesty nebyl ani jednou v PRDu, ale když nad tím přemýšlím, tak tam někde jsem vlastně virtuálně byl 😊. Slepé mapy v Pískově a v Troubelicích byly náročné na přesné přiložení do základní mapy, jednou rozhodovalo přesazení mapy o jeden milimetr, podruhé velice přesný úhel orientace na sever. Ale autorka použila stejné měřítko jako měřítko základní mapy a tak to šlo poznat. Umístění SPK BL za humny v Troubelicích byla jedna z mála nepřesností, s kterou si ale rozhodčí v pohodě poradil. Šumvald se dal s pomocí navigace projet za 30 minut, jak psal Petr Mašek, přiložením mapy do podkladové M20 se to dalo v podstatě projet bez zastavení. Aspoň jsem dohnal to ježdění po zarostlé polní cestě v Troubelicích. A konečně třetí etapa. V sudé kótě levá a v liché pravá. Proboha proč?? Já bych jednoznačně dopsal do řádů, že odbočení v sudé kótě je možno pouze doprava a v liché doleva!!! :) Taky první okno jsem si hned namaloval příkaz na druhou stranu. Nejdříve jsem si musel uvědomit, že sudou kótu při neuvedeném průjezdu mohu projet bez odbočení. Celou třetí etapu v každé křižovatce s kótami jsem si opakoval, ”uvedená, neuvedená, lichá, sudá” a pořád dokola. Kombinace se neustále měnily. Chybu jsem udělal na jediné slepé mapě a nevynesl jsem si kótu do detailu a následně do plánku. Stálo to 260. V Úsově byla velice utajená vysoko umístěná dopr. značka nebezpečné stoupání. Hodně nás chybovalo na slepé mapě u bodu U. Vzhledem k přesnosti všech mapových podkladů nakonec souhlasím, že pokud bych ji kopíroval z desítkového podkladu a na konci mám vyznačit směr výjezdu po komunikaci, pak ta šipka asi sedí. Kdyby to měla být ta komunikace směrem na SPK A, tak by ta šipka musela být zalomená. Na konci se jela solidně postavená jízda zručnosti. Jenom mě překvapilo, že ten čtverec na konci se nedal trefit 😊.
Simča odvedla perfektní práci, podpořil ji rozhodčí a celý organizační tým. Ta podpora byla všudepřítomná. Děkuji všem, že nám bylo umožněno zažít takový vzrušující zážitek, kterým soutěž rozhodně byla.
..........................................................................................................................................................................
Simča odvedla perfektní práci, podpořil ji rozhodčí a celý organizační tým. Ta podpora byla všudepřítomná. Děkuji všem, že nám bylo umožněno zažít takový vzrušující zážitek, kterým soutěž rozhodně byla.
autor příspěvku: MirekP