Na poslední mistrák jsme jako netradiční posádka vyrazili jen tak s cílem si soutěž užít, o body nám nejde. Na začátku mi to přišlo jako vtipný nápad, s blížící se soutěží jsem si tím tak jistá nebyla.
Jednak jsem nechtěla ovlivňovat celkové výsledky mistráku, ať si to pěkně Simča a Míra rozdají mezi sebou – původně jsem si myslela, že by se číslům nad 50 nemusely připisovat body do mistráku – no zamítnuto, prý se počítat budeme. No a za druhé, já sice jela jen pro zábavu, bez ambicí, ale skoro všichni měli očekávání, že musíme vyhrát a já to Petrovi nechtěla kazit, tak jsem z toho byla spíše ve stresu. Podle toho taky vypadala noční soutěž. Měla jsem tendenci skoro vše – každý průjezd s ním konzultovat, on to přece ví lépe. A tím jsme ztráceli čas. Dále jsme čas ztráceli i tím, že jsme některé úseky najížděli 2x. Co mi tak utkvělo, tak za přejezdem otočení na trojúhelníku západně od koty 400 – no tam jsme nechápali, pokud Míša chtěla jen plácek před vraty, tak ano, lze nakreslit plácek větší, ale 75x75metrů? To jsme fakt hledali něco jiného… Poslední podmínku v 1.etapě otáčení šipek jsme také chápali každý jinak – po projetí kóty 374 dojde k otočení všech mapových šipek - no není-li dáno kde, tak je otočím v ZM – tak že by to byl chyták a nemám v plánku nic otáčet? Já tvrdila, že takto to Míša určitě nemyslela, ale stejně jsme nejdříve jeli variantu bez otáčení šipek v plánku, abychom po 10min ježdění došli k tomu, že se do ČK nedostanu a šipky jsme tedy holt otočili i v plánku (a já nějak popleteně napsala SPK z našich obou průjezdů, ach). Ve druhé etapě na začátku byla hezká pasáž nájezd na SM – zruším si komunikace, opuštění SM, na konci pak ale odjíždím po plánku, kde nic zrušeného nemám, tam nás nenachytala. Za Staroboleslavskou bránou jsme záměrně nejeli do jednosměrky, bo je až za další křižovatkou, pěkná finta, byť bylo jasné, že autorka to tak nemyslela. Překvapilo mě, že to nikdo jiný neodhalil. Tak tady zase zkoušíme najíždět další varianty.. Za SM tentokrát do mapové jednosměrky, tam nás nenachytala. Ve Křenku jsme si také nebyli jistí, jak je myšlena podmínka projeď všechny 3 modré trojúhelníky, tak abys v nich odbočil alespoň 2x vpravo – mohu první odbočení být na vjezdu do trojúhelníka a druhé na výjezdu? Nebo to má být že přijedu i odjedu po modré čáře v trojúhelníku? Zkusili jsme zase obě varianty – první trojúhelník ale při pokusu jet proti hodinám nefunguje, neb zákazová značka nás hodí do dlouhé slepé mezi traktory a zdi, odkud chvíli couváme. Tak jsme pochopili, že to pravá musí být příjezd i odjezd po modré čáře a dál už bez problému. Cesta z Křenku zpět byla jezdivá a pěkná, chtělo to jen nepřehlédnout reálnou jízdu na přechodu řádků, vychytat vložák na mosty – dobrý, Petr žádný nepřehlédnul, u kóty 288 nezapomenout, že jsem si předchozí jízdou v tomto místě zrušila nějaké komunikace a před ČK nezapomenout dokreslit a chtít se nacpat znova do protisměrky – celou cestu zpět už jsme jeli rychle, přesto byl čas náš nepřítel.
R.A. není zvyklý dojíždět na limit, takže se z noci poučil a ve dne mě hnal furt dopředu pod heslem dne: „neřeš“. Takže na cokoliv, co mi nesedělo, nebo jsem si nebyla jistá, mi říkal „neřeš“, hlavně nestavět, neřešit, jedem! Což částečně eliminovalo moji potřebu chtít vše raději zkonzultovat – nebylo kdy, ale zase zvýšilo stres, abych to nevymyslela blbě, když je to na mě. No čas máme bezkonkurenční – ve výsledkách výpočtářů si lze dát i jen samotné časy – ujeli jsme všem, což bylo vidět i v ČK. V první s náma byla ještě 1 posádka. Ostatní přijížděli, když my už po pauze odjížděli. Ve druhé ČK jsme i s dlouhou pauzou byli sami, dřív než výpočtáři 😊. I tak bych ale řekla, že to chtělo volnější časy – noc kde kdo usekával, den jsme my jeli o dost rychleji než ostatní, ale stejně jsme pár minut v každé etapě vybrali, nikdo nejel celou soutěž na čas.
Začátek D1 – no kruháky – blbě čtu a podmínku chci plnit i v kotě 900 – no tam to díky šipce nejde, co s tím? Jako je tu hypotetická možnost jet daleko do 904, ale to zavrhujeme, že takto to určitě nechtěla a poučeni z noci tuto druhou možnost ani nenajíždíme. Tož s heslem „nevadí, neřeš“ to nějak projedeme, aniž bychom tedy splnili podmínku – aspoň jsem si to myslela, že ji nesplním. Akorát jsem řidiči zapomněla včas říct, že už platí VI Jirny, takže je nemáme ani jednou – 360TB. No napadlo mě se vrátit, ale již jsme měli živou PK, takže se slovy „nevadí, neřeš“ jedeme dál. Jak přesně byla myšlena podmínka č. 1, mi bylo vysvětleno až v cíli. OK, ale jak poznám, že 900 je též kruhák? Nečetla jsem přesný text připomínky/prostestu na ty kruháky, ale já bych ji asi uznala, notabene, když řešení skončilo už výjezdem z 902 do nákupáku - do zóny 20, kam jsme díky VI nesměli. Na přejezdu do k. 122 nás přejezd pošle doleva – no ta bublinka do dnes nevím, kde je – parkoviště, kam by metry tak seděly, není průjezdné, za ním Petr našel „bublinku“ v rozšíření křižovatky – říkám, že nesedí, už je na metry moc daleko a krátká – „neřeš“, berem ji a jedeme. V Lázních Toušeň hezké poježdění za koleje mezi koleje. V Čelákovicích možná někoho potrápila reálná SM, my ji hnedka napoprvé jeli dobře – jednak ten azimut sedl přesně až do té ulice, a za druhé bylo jasné, proč tam má ty mapové camfrňousy – abychom se pak chytli… někdo ji jel trochu dříve k obchodu, nám tam ještě neseděl ten azimut, ale když teďka koukám do mapy, tak tam veliký rozdíl není - měl by být přece jen jednoznačný ten azimut. Pak už si nějaký zádrhel nevybavuji, až v cíli jsem nechápala, proč stojí časovka v protisměru – chvíli na to koukám a stále nevím. „Nevadí, neřeš“ 😊. Při pauze se Ivana s Janou ptám, jestli si jsou jistí, že mají stát takto, prý jo..
V D2 jako vždy hodně podmínek a hodně vložáků, těžké uhlídat co kdy platí. Abych to zkrátila, tak z D2 mi utkvěla hezká finta, že bod A si vynesu nejen do ZM, ale i do detailu a tím i do plánku, dále pak podmínka projet cestou do 599 všechny vynesené body – jasně, finta je v tom, že neprojedu jen před chvílí vynesené C, D, ale i dříve vynesené A – a né, ona je tam ještě jedna finta – nadjet si šipku u bodu D, aby to bylo nejkratší ne do D, ale celkově až do koty 599 – tady mě nenachytala, stejnou fintu použil i táta při stavění 😊. Dlouhý přejezd mezi 599 a bodem F byl jen o tom, kdy jsem projela lichou a kdy sudou kótou (nesmím za sebou 2 sudé, nebo 2 liché), tu jsem ze 601 do 503 si zajela do sudé, páč to tak chce, o ničem jiném ten přejezd není, ale je pravda, že vložákem za zač. obce zapomenu, že jsem jela lichou a nemusím tedy do sudé… to máme teda špatně, taktéž v Sojovicích.
V D3 je ještě více podmínek a vložáků, naštěstí platí tak nějak postupně, jak se jede dle daného plánku. Akorát hned na začátku jsem si při čtení podmínky č.4 – vynášení, rušení, dokreslování provádějte v příslušných pláncích a případně v det. , ne v ZM – tak nějak dala do hlavy, že si mohu v detailu zrušit komunikace, neb mi to říká, i když řády to neumožnují a když daná situace nastala, tak jsem si je bez mrknutí oka v detailu zrušila, a ejhle, ono to nebylo dobře. Na plánku a chvíli diskutujeme o znění podmínky s otáčením šipek – otočit jednu, všechny – mě to přijde jasné, že jakmile vjedu do první jednosměrky točím všechny, tak prej to pojedeme podle mě a né jako v noci 2 varianty, neb jsem v noci měla s rušením v plánku pravdu 😊. Pak jsem ale úplně zazdila, že bod H je jinde v plánku a jinde v ZM – kouknu, dlouhý přejezd po hlavní, jen si hlídej rychlost a už přikryju ZM plánkem a v duchu si řeším 2 okénka dopředu… Cestou do koty 820 sice jasně hlásím, že v půlce je odbočka na Záryby a tudíž tam asi bude vložák směrovka na betonárnu Záryby, nicméně živá nás natolik vykolejí, že tam 2-3 minuty prováháme s otázkou, zda to fakt byla správná značka, jestli se nevrátit se podívat – vždyť proč je tu k sakru živá? No pochopili jsme to pak, když se k ní jelo podruhé 😊, ale poprvé nám to hlava nebrala, proč tam je.
Celkově se nám jel den celkem dobře, s heslem dne „neřeš“ jsme vždy rychle ujeli z případných nejasností, zejména u těch kruháků nám to určitě ušetřilo čas. A v D2 a D3 jsme už žádné velké nejasnosti a zádrhele neměli.
V souhrnu :
- moc podmínek a v textu jedné se např. schovávají i tři podmínky – viz např. D2, podmínka 4. Resp. moc dlouhé a složité jejich znění, tím si možná zbytečně zadělali na nejasnosti
- docela málo času, mohlo být trochu více
- na noc ne úplně dobře čitelné mapy – některé pidi šipky, na to brejlím s nosem na mapě skoro
- těžší soutěž se spoustou nápadů a fint, D2 mi přišla nejlepší.
Nám o žádné body nešlo, takže my si celý víkend užili, nejasnosti nás tolik netrápili. Zase ale všechna čest HR, že zvládnul s klidem nápor řešení tolika připomínek. Co se protestů týče, jak už píšu, já bych rozhodla v jednom případě jinak, ale za to HR nemůže, to řešila komise jezdců. Děkujeme Míše za spoustu nápadů a chytáků, Zdeňkovi za organizaci, stavbu SPK, najíždění atd. Ve 3 lidech to dá zabrat. Nejvíc obdiv Míše, že i po vyčerpávajících dvou dnech a absenci spánku z pátku na sobotu tam s námi v sobotu – v neděli seděla do rána a bavila nás svými historkami – jako nejlepší, to fakt nevymyslíš 😊 (kdo tam s námi ve 2-3hodiny ráno byl, tak ví).
Ještě jednou díky, bylo to bezva!
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ