Autoklub Mimoň oživil skoro po 30-ti letech svou činnost v oblasti AOS a uspořádal dvoukolo Českého poháru. Staviteli a hlavními organizátory obou soutěží byli Aleš a Ruda Sobotovi, vše zkontroloval Vašek Mrštík jako hlavní rozhodčí, centrum soutěže bylo v Doksech v rekreačním středisku Poslův Mlýn. Naprosto nevídanou skutečností bylo zajištění ubytování a stravování v kompletním rozsahu pro všechny posádky zdarma!!
Vzhledem k několika vynuceným změnám místa centra soutěže se musely posádky po setmění přesunout cca 20 km na start noční soutěže do České Lípy. První 2 etapy se jely celé po České Lípě a byly velmi náročné jak svou obtížností, tak i časovou náročností. Obě se jely podle barevných originálních map M10 a M5. Zajímavostí v N2 byla kombinace podmínky a vloženého iti, které způsobily postupné opuštění 6-ti SM, přičemž ani jedna z nich nebyla dokončena a bylo tedy nutné si dát pozor při postupném návratu na jednotlivé SM, aby nedošlo k použití některé části komunikace ještě nedojetých SM. Zadání bylo dost komplikované, ale snad pro všechny srozumitelné. N3 zavedla posádky z Č. Lípy zpět do Doks podle barevné orig. mapy M25, svou náročností a bodovými příděly nijak nezaostávala za předchozími etapami. Noční soutěž měřila 90 km, svou náročností by se dala zařadit mezi těžší soutěže MČR a byla těžkým oříškem i pro přední mistrovské posádky, které startovaly z první osmičky všechny kromě jedné! O náročnosti svědčí průměrné zpoždění mistrovské posádky v etapě 22 minut, posádkám čísel 2, 3 a 4 zbývalo do diskvalifikace pouze 10- 12 minut!! Času na vyspání tedy bohužel nezbývalo mnoho.
Denní soutěž měřila 107 km (alespoň tedy podle údajů v iti, nám se soutěž zdála ve skutečnosti nějak delší), odjela se prakticky celá na barevné originální mapě M25 a obtížnost se opět pohybovala na úrovni těžšího mistráku, což je patrné z výsledkové listiny. D1 nás zavedla do Dubé, kde se mezi etapami uskutečnila JZ. D2 nás provedla Dubou, okolím a vrátila se zpět do ČK v Dubé. D3 nás odvedla zpět do centra soutěže v Doksech.
V obou soutěžích se vyskytlo pár chyb, v několika případech našly posádky kratší průjezd než autor, ale nic z toho nemělo zásadní vliv na průběh soutěže. Před soutěží byla řada posádek zvědavá jak se Sobotové svého náročného úkolu zhostí a řada z nás měla i obavy jak to všechno po mnohaleté odmlce dopadne. Teď už můžeme říci, že soutěž dopadla dobře, za což patří dík nejen autorům, ale i hlavnímu rozhodčímu za kvalitně odvedenou práci, který řadu věcí vychytal a to co nevychytal, tak po soutěži na základě připomínek posádek citlivě zohlednil. Neznamená to však, že není co do příště vylepšovat. Především náročnost soutěže měla být o stupeň nižší tak, aby odpovídala úrovni Českého poháru a trať mohla být kratší. Mistrovské posádky si asi dobře zajezdili, ale chudáci ostatní posádky- ty neměly vůbec šanci ani celou soutěž projet. Myslím, že potlesk účastníků na závěr soutěže vyjádřil jednoznačně poděkování autorům i rozhodčímu nejen za trať, ale i za opravdu unikátní poskytnutí služeb posádkám zdarma. Díky:-)
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ