5. 12. 2011 11:39   ČESKÝ POHÁR 2011 je už také v cíli

Dlouho očekávané závěrečné dvojkolo ČP je tady. Stavitelská dvojice Mrštík-Klenák by měla být zárukou kvalitní soutěže, tak uvidíme.
Budíček 6:00 (trochu brzy), odjezd 6:30. Za Lovosicemi mlíko, jedu bez navigace, snad ty Teplice v té mlze nepřehlídnu…
Na start dorážíme jako první, registrace, prohlídka JZ, sháníme se po plánku, ten však nějaký mladík (že by potomek některého ze stavitelů?) brání zuby nehty, prý až na startu. Odjíždíme JZ, moc se zrovna nepovedla, snad nebude rozhodovat. A hurá na start dopoledního kola.
1. etapa (Vašek Mrštík) – iti vypadá jednoduše, 1x podmínka, 2x vložák, přehledná kreslená mapa. Zas tak jednoduché to nebylo - z namyšlených průjezdů nás stále něco vyhazovalo, takže vždy znovu přehodnocovat, spousta drobných chytáků na nejkratší průjezdy, mapové finty, orientace v mapě apod. My nakonec děláme jedinou chybu – přehlédnuté propojení komunikací, takže volíme delší cestu. Bohužel je to za 260 a to nás později stojí 1. místo – o to více to zamrzí. V této etapě se autorovi nedá vytknout nic zásadního, pouze jsme se 2x těžko doměřovali nejkratšího průjezdu, 20% tam možná ani nebylo, ale přesně jsem to nepočítal.
2. etapa (Zdeněk Klenák) – 2x podmínka, 3x vložák, spousta SM, mapa opět kreslená, jednoduchá, vykreslena v podstatě jen komunikace trasy + něco málo okolo, vždycky mě fascinuje, jak se na tomhle dají postavit finty. A že dají! Hned na záčátku 1. SM se potýkáme se sudou kótou, vždyť v těch se má jezdit L a tady to nejde! Že by chyba autora? Naštěstí vždy se snažím najít chybu nejdřív u sebe, takže si po chvíli bádání znovu přečtu zadání podmínky a vida, L ano, ale až při druhém průjezdu. Při průjezdu SM si nevšímáme, že je o kousek delší, než je stejný tvar v mapě a hned 160 bodíků. Naštěstí tuto chybu dělá naprostá většina posádek. A hned následuje další pěkné místo u kóty 200. SM nám vykreslí mapový trojúhelník, na kterém je průjezdka 4, výjezd ze SM nás vrací zpátky, takže znovu 4, pak na mapovou L. Naštěstí mám dobře vyneseny všechny jednosměrky, takže mapovou L znovu na 4. Už chci jet pryč a v tom si uvědomuji, že ve 200 jsem měl při 2. průjezdu dělat L. Víc nad tím nepřemýšlím, frkám čtvrtou 4 a mažeme pryč. Autor to chtěl taky tak, ale byla podána připomínka, že plnění podmínky mi nebrání zároveň udělat mapovou L. Připomínka přijata a přestože je to proti mému průjezdu, tak chválím, že není zvoleno alibistické 3x i 4x, ale jednoznačně jen 3x. Myslím, že z řádů se dá téměř vždy vymyslet správný výklad a ano i ne by (až na mimořádné výjimky) mělo být používáno jen tam, kde není 20% v průjezdech nebo při chybě autora, která nemá řešení nebo při ukradené průjezdce. Dál následuje spousta dalších chytáků ať mapových či na „kombinatoriku“. Bohužel přichází i nepříjemná chyba autora, kdy vjíždíme vložákem na SM (takže na ni nejsme) a pak dochází k cyklení. Snažím se opět najít chybu u sebe, několikrát projíždíme a stále nenacházíme řešení. Konečně usoudím, že už nic nevymyslím a pokračujeme dále. (V cíli zjistíme, že autor si na poslední chvíli chybu uvědomil a upozornil na ni v psaných prováděčkách, které byly ráno rozdávány na startu. Bohužel nebylo nijak upozorněno na to, že tyto prováděčky se liší od těch, které byly den před tím uveřejněny na internetu, a které už jsme měly vytištěné a přečtené. Takže jsme se těmi novými nezabývali. Škoda, jediná skvrnka na jinak výborné etapě.) Etapa odsýpá, jede to, všechno nám hezky sedí, takže do cíle vjíždíme s dobrým pocitem a jen s lehkým časovým skluzem nabraným u zmíněné chybičky.
Následuje oběd – polévka a výběr ze 3 hotovek, celkem za rozumných 100,- Kč, vybírám vrabce s br. knedlíkem a je výborný. Po lehké konzultaci průjezdů to vypadá, že na tom nejsme špatně, tak vzhůru do odpolední části.
1. etapa (Zdeněk Klenák) – hned po nahlédnutí do mapy je jasné, proč dopoledne končila a teď začíná etapa od Zdeňka. Budeme se pohybovat v úplně stejném prostoru. Celá etapa je i postavena v obdobném duchu jako dopolední, jen přibylo více plánků, v kterých navíc platí vložák. Hned na začátku pěkná fintička s vykreslenou komunikací vedle hlavní, zesložitěná nejprve reálnou jízdou po hlavní, pak návrat a mapová jízda. Naštěstí odhalujeme, ale vzápětí si po těch letech ježdění stále ještě neumím nadjet křižovatkovou, abych to měl kratší, takže za 100. Pak dělám opět chybu s nedojetím SM (pokolikáte už?) a máme to za dalších 160. No a v závěru si konečně nadjedu křižovatkovou, ovšem nedojde mi, že když je na kruháči, tak mapově je to v protisměru kratší, takže zase za 160. Ale to ještě nevím, takže se mi jede pěkně a dojem z celé etapy je výborný. Opět jezdivé, občas vyžaduje přemýšlení, občas si myslím, že přemýšlet není potřeba a jsem za to po zásluze potrestán.
2. etapa (Vašek Mrštík) – tak teď už to tak jednoduše jako jeho dopolední etapa nevypadá. Je tu spousta vložáků, které vždycky chvíli platí a chvíli ne, to nám nesedí. Příprava nám zabere spoustu času, do etapy nevyjíždíme v pohodě, Iva se neustále přesvědčuje, co že to zrovna platí a co ne. Hned první přejezd mi přijde nějak podezřele jednoduchý, přemýšlím, zmatkuji, pak to zajedu a vůbec si nevšimnu „vykouslé“ komunikace kolem trojúhelníku a beru falešnou a to hned 2x. Pokračujeme v cestě, tentokrát SM pro změnu přejedu (je to opak od nedojedu?) a pokračujeme dál. Vjíždíme na směrově rozdělenou komunikaci a uvědomujeme si, že tam před chvíli musela být dejka (vložák). Koukám, že nejbližší sjezd je dál než kilometr (projet to v protisměru se Ivě nějak moc nechce…), takže si v duchu připisujeme 100 bodíků a jedem dál. Další část se nám konečně docela daří, pak je nám divné, že po tom průjezdu bodem jsme nepotkali dejku, na které máme dělat vložák. Usoudíme, že tentokrát asi nebyla, když jí konečně potkáme, tak už ji dávno nemáme v hlavě. Přijíždíme do Bystřan, kde se totálně ztrácím a vůbec nevím, jak mám jet. Namyšlené průjezdy nefungují, stále přehodnocuji. Nakonec to nějak vymyslím (dokonce i správně) . Přijíždíme k návěští vložáku 18t, ovšem vložák se má dělat jen za 1. a 2. výskytem. Potkali jsme ho už nebo je to druhá či dokonce třetí? Nakonec se rozhodujeme vložák zajet, ale zajedeme ho špatně, neodbočíme dostatečně L. A znovu 18t, už to nejedeme, což není dobře, a tak zajedeme SM jinde než máme. Následuje pěkná finta, kdy máme dle mapy vyjet v kótě, v které máme dělat P. Což by nebyl problém, kdybychom reálně nevyjeli vlevo od té kóty a tudíž při jízdě přes kótu by nás to házelo zpátky na delší cestu. Skočíme na to a vesele jedeme původní namyšlenou cestou (bratru opět za 160). A ještě nás čekají bodíky za průjezd po hlavní, když mapa vedla těsně vedle, za nějaký ten přehlédnutý vložák a pak asi jediné místo, proti kterému bych měl výhrady, přikázaný směr jízdy, který sice byl pootočený k nám, ale očividně patřil k výjezdu z vedlejší komunikace. Po úvaze ho nebereme a je to za dalších 160. No, tuhle etapu si opravdu za rámeček nedáme.
Po dojezdu ještě noční JZ, ještě ke všemu asi 2x náročnější než dopolední, no v té náloži bodů se nějaká ta stovka navíc už ztratí…
A pak už jen večeře, trochu diskuzí, vyhlášení nejlepších (bohužel zase v součtu, tak se nás to opět netýká), vyhlášení výsledků za celý rok, rozloučení, popřání si krásných svátků a se smutným pocitem „zase jedna sezóna AOS za námi“ vzhůru zpátky domů.
Závěrem můžu konstatovat, že očekávání bylo splněno, soutěž opravdu povedená, zajezdili jsme si výborně, snad se zase i trochu poučili, jen kdyby tam nezůstala ta pachuť z našeho odpoledního „výkonu“. Ale za tu pořadatelé vydařeného dvojkola opravdu nemohou… Takže Vašku se Zdeňkem ještě jednou díky. Michal Gottwald

autor příspěvku: Jarda H