Letos o týden později (z důvodu kulatého výročí nestora Prasátkových soutěží Jardy Marka, kterému zde dodatečně ještě jednou přejeme vše nejlepší, ať mu zdraví slouží a tak všelijak podobně) se příznivci vepřového sešli na tradičním Prasátku na Pecharově ranči.
Jako obvykle hned od začátku vládla výborná nálada, sešli se přátelé a kamarádi, někteří se neviděli jen nějaký ten měsíc, jiní třeba celý rok.
Bez dlouhého zdržování se peloton soutěžících odebral do místní pískovny (když předtím podepsali poučení o tom, že nesmí lézt na haldy a domu si můžou vzít maximálně 3 kýble písku ;-) na zručku. Tam zazářila rodina Dvorských - .R.A.ček zajel nejlepší zručku a Lole ji zase absolvoval se svým novým obytným Tranzitem a to ve slušném čase.
Z pískovny již byla odstartována soutěž. V iti jsme si přečetli pohádku o prasátku cestovateli, které jsme na jeho cestě následovali. Jako obvykle na prasátku jen 1 vložák, žádná podmínka, 1 detail, ale i s tím se dala udělat zajímavá soutěž. Začalo to prasátkovsky poměrně jednoduchou mapovou jízdou do Roudnice, ale za ní už byla hezká finta v detailu s ostrůvkem, s nenápadným přikázaným směrem jízdy, kde spousta soutěžících nasbírala své první bodíčky. A další následovali – plná čára, kterou nezaregistrovala spousta řidičú, i slepá mapa s výjezdem se našla, a do toho vždy ten 1 vložáček a dokázalo to zamotat hlavu nejen začátečníkům. A do toho ještě soutěžní úkoly.
Po 1. etapě klasický pěší mikrozávod s důrazem na přecházení po přechodech.
A po něm zase sportovní vložka se střelbou z oblíbené zahnuté vzduchovky, jízda na kole a kooloběžce, házení granátem, hod na basketbalový koš, kopání na branku a další.
2. etapa jen reálná jízda dle iti i dle fotek zpestřená hledáním fotografií a zase několik pěkných fint, kde se mi moc líbilo šikovné použití černé lepicí pásky na jedné dodatkové tabulce a využití nestandardní sestavy značek se zákazem odbočení a zákazem vjezdu nad 3.5t, který ale nebyl jako dodatková tabulka.
Ve výsledcích se můžete přesvědčit, že i s takto jednoduchým zadáním lze nasbírat bodů jak na mistráku!
A v cíli už vonělo vepřové, pivko a panáčky za velmi lidové ceny, příjemná společnost, prostě byla by to maximální pohoda. K té bohužel nedocházelo díky častým vzpomínkám na kamaráda, který teď v Liberecké nemocnici bojuje svůj nejtěžší boj. Tak jsme mu alespoň mnohokrát připili na šťastný konec této smutné události a moc nás mrzelo, že nemůžeme udělat nic víc.
Ke druhé ranní se rozešli poslední vytrvalci a s chválou na pořadatele se odebrali do říše snů.
A už teď se těšíme na Prasátko 2013!
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ