Byl jsem zvědav, jak se Míša popere se svoji první první soutěží, ale věřil jsem, že to bude povedená záležitost. A v podstatě jsem se nemýlil.
Tentokrát bych začal netradičně od toho negativního (ať to mám za sebou ;-)
Na celé soutěži mi asi nejvíc vadila její obtížnost. Jak kdosi (snad to byl Zdenda Klenák) trefně prohlásil: „Kdyby to bylo o něco lehčí, byl by to docela pěknej mistrák!“ Nedávno jsme někde diskutovali o tom, že by bylo dobré, aby pohárové soutěže nebyly těžké jako mistráky, aby se neodrazovaly posádky, které přešly ze Shellu, a tudíž si teprve postupně zvykají na větší obtížnost. Ale tohle bych v žádném případě nevytýkal Míše. Každý stavitel je přesvědčený, že to je lehké a potřebuje od někoho (nejlépe od HR) zpětnou vazbu, aby přidal nebo ubral.
Pak už vím jen o pár drobnostech – v diskuzi zmiňovaný bod B, pak SM6, která po vynesení měla počátek někde u lvů a nevěděl jsem, jak se na něj dostat, no a pak ještě ty mapy. Přestože jsem měl skoro celou soutěž v ruce lupu, tak jsem občas těžko rozeznával, co je komunikace a co ne (já vím, že se vám moje padesátka taky moc nelíbila ;-(
Ale teď už raději ta gativa. Centrum soutěže bylo ve velmi příjemném prostředí Únětického pivovaru. Dobrá obsluha, dobré pivo, dobré jídlo. Vlastní soutěž byla úplně jiná než jsem očekával. Většinou postaveno na mapových fintách (použita stará pětadvacítka) a to ne zrovna jednoduchých (pohled na bodové příděly ve výsledkové listině ostatně mluví dostatečně výmluvně). Tím, že jsem čekal trochu „jinou“ soutěž a taky lehčí, tak jsem většinu věcí dost podcenil. Kromě mapařiny byly použity další pěkné finty – například vykreslování reálně projetých komunikací v Tursku, vložák se zákazem vjezdu náklaďáků v Přílepech, slepka s následným reálem ve Statenicích a další. Celkový dojem ze soutěže velmi dobrý, z našeho výkonu ale úplně naopak. V každém případě se budu na další Míši soutěž těšit a slibuji, že už ji nepodcením :-)
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ