• Domů
  • Aktuality
  • Obsah
  • Diskuze
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Soutěže
  • Registr
  • Pokyny
  • Archív
  • ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ

    Pro čtení z archívu vyber rok:
      2024      2023      2022      2021      2020      2019      2018      2017      2016      2015      2014      2013      2012      2011   


      27.03.2015 00:59   Pohled ze skokanského můstku v Lomnici

    AOS sezona byla tradičně zahájena Zimní Hrubou Skálou, která byla zařazena do Českého poháru a jel se již 44. ročník. Účast byla poněkud slabší- pouze 12 posádek, z toho jen 7 posádek mistrovských. Škoda pro všechny kdo nepřijeli, soutěž byla velmi povedená a její obtížnost podle mě přesně odpovídala úrovni Českého poháru. Soutěž měla hladký průběh a nevyskytly se žádné závažné chyby, pouze nějaké drobnosti, které neměly žádný vliv na celkově velmi dobrý dojem ze soutěže. Alespoň pár poznámek k průběhu:

    1.etapa- dobře zvolený čas- 2 posádky stíhají čas, 2 mají minutu, jedna 3 min. a my 5 min, ale jako jediní jsme projeli čistě trať, tak to je dobrý začátek, ale tak jednoduché to nebylo. Zejména detail k. 388 byl velmi náročný- kombinace podmínky v kótě L, za začátkem obce poprvé R a ještě navíc přehodnocení kvůli zákazu vjezdu do jednosměrky. Na konci etapy jsme dost znejistěli za k. 381, kde jsme se měli otočit na mapovém pytli vpravo. Byli tam však 2 cesty těsně za sebou a mezi nimi otočná SPK2. Byli jsme tvrdý a odbočili před otočnou P a před vraty uhnuli L, čímž jsme se krásně vyhnuli SPK. Spíše jsem cítil, že to tak stavitel nechtěl, ale nám to tak vyšlo, tak jsme jeli. Ani nevím, jestli to takto původně stavitel vůbec chtěl.

    2. etapa- tady bylo na etapu času dost- 9 posádek čas stihlo a většina do času asi čekala. Ani tato etapa nebyla úplně jednoduchá, jedna posádka jede čistě, my chytáme jen 60 TB, tak to je stále v pohodě. V k. 388 je stejný detail jako v 1. etapě, avšak chybí zde poznámka, že nemáme uvažovat s vodorovným dopr. značením (tak to bylo v 1. etapě). Když jsme přijeli do 388, je zde STOPka, za kterou máme jet vložák P, avšak vodorovné značení (se kterým teď na rozdíl od 1. etapy uvažujeme) nám neumožňuje jet L, takže jednoznačný výjezd, dojedeme k otočné, ale stále nemáme odjetý vložák za STOPkou, který splníme až na další křižovatce, ale končíme ve slepé. Škoda, pěkná finta, se kterou stavitel vůbec neuvažoval, takto jel asi málokdo. V Rovensku jsme přijeli ke STOPce, takže vložák P a znovu stejné“kolečko“, které už jsme jeli, tak jen píšeme znovu SPK 8 a ani nás v tu chvíli nenapadá, že se jedná o nekonečné kolo, tak to bylo těch našich „60“ v této etapě navíc. Autor to pak vyřešil šalamounky a tvrdil, že za STOPkou byl malý trojúhelník (což opravdu byl) a P bylo splněno už na první křižovatce trojúhelníku (což si myslím, že nebylo, protože to bylo uhnuté možná o pár stupňů a my bychom vedli nekonečnou debatu, jestli to bylo P nebo R). Chybička se autorovi vloudila v detailu „284“, kde se jezdil VI „Za dejkou P“- to nás však donutilo přijet ke stejné značce a byl z toho 2x bludný kruh. Tady jsme to vyřešili rychle, moc to neřešili a vyprdli se na to. Do ČK už to vypadalo jednoduše a už jsem moc nedával pozor a málem jsem přehlédl menší kudrlinky v mapě- v poslední chvíli jsem to zaregistroval, takže SPK i PK máme. Kladem etapy byly 3 živé kontroly!

    3. etapa- jezdila se hodně po městě Lomnice nad Popelkou a čas, který všem přebýval v etapě druhé tady naopak všem chyběl. Nikdo čas nestihl, nejmenší zpoždění byly 2 minuty. Asi to chtělo ve 2. etapě 5- 10 min. ubrat a stejný čas přidat ve 3. etapě, ale to je maličkost. Dost těžký průjezd byl v Lomnici, kdy se střídavě jezdilo podle plánku a ZM a navíc se dokreslovaly SM do všech mapových podkladů. Já jsem si krátký úsek cesty nenakreslil do plánku a stále jsem si dával pozor, abych ten vynechaný úsek neprojel- říkal jsem si dobrá finta. Až u správných průjezdů jsem zjistil, že jsem ten kousek zapomněl domalovat- tak to byla ta druhá „60“ v soutěži navíc.

    Naštěstí jsme další chyby nevyrobili, tak se nám podařilo (i když těsně) zahájit sezonu vítězstvím. Pokud by ještě někdo chtěl vědět, jestli jsme po dojezdu byli tvořit správné průjezdy, tak odpovídám, že nebyli, ale za to jsme vystoupali na skokanský můstek- viz foto, pod kterým bylo zakončení soutěže. Zajímavostí, kterou si řada posádek asi ani nevšimla, bylo to, že na soutěži nebyl žádný hlavní rozhodčí a protože se soutěž povedla, tak se po něm ani nikdo nesháněl. Díky především Petrovi Špačkovi, ale samozřejmě i řadě jeho pomocníků, kteří mají zásluhu na vydařeném začátku sezony.


    autor příspěvku: Klenák Zdeněk   


      Zpět na výběr roku 2015