Ostrava noc - pohled z hloubi startovního pole :-)
Slíbil jsem, že zkusím napsat svoje dojmy z MČR Ostrava. Jak psal Lole, můj pohled bude také asi trochu jiný, jednak jsem řidič, jednak si mám také problém pamatovat a jednak moc neumím rozebírat průjezd tratě...
NOC:
Očekával jsem jednoduchou soutěž, kde každá drobná chyba rozhodne (a autor tratě Důža mě v tom ujistil slovy „to víš, zase rozhodne zručka“ :-);. To nám moc nesvědčí, protože právě takové chyby stále děláme. Ale bylo to jinak. Zarazily nás hned přísné časové limity (v podstatě km krát 2, což už jsme si sami vyzkoušeli, že může být problém), ale nakonec to šlo – měly jsme +11‘, +13‘ a +25‘, což je na nás spíše lepší výkon.
1. etapu jsme měli za 460, přičemž 200 šlo asi na vrub malým plechům a mé nepozornosti – jeli jsem správně po trati mezi bodem A a B, ale plechy jsem prostě neviděl (navíc plechy nebyly reflexní, takže v noci nesvítily). 60 TB bylo za „N“, které bylo u nájezdu blízko kóty 105, kde byl trojúhelník v mapě ale nenamalovaný celý. Pamatuju si, že jsem řešili plnou čáru a vůbec jsme si toho nevšimli a „N“ vzali místo abychom ho objeli. Tenhle plech asi pak dělal i neplechu ve výpočtech (nám TB chyběly, jiným přebývaly), takže jsem šli spát na krásném 8. místě (to jsme ještě nikdy na mistráku nezajeli) a probudili se na krásném 12. místě (zaplať Pánbůh za ně :-)). Ale je to tak vpořádku. Cesta stále probíhala hladce, poradili jsme si i s celkem dost vložáky (5, rozložených v částech), včetně vložáku s trojúhelníkovou DZ „přechod“ namalovanou na silnici. Další 200 TB máme nezvládnutý konec, kdy vlastně už na cestě do ČK jsme sice našli a odjeli dobře vložák „za první konec obce vždy rovně“, ale nějak jsme nedoměřili a nenašli odbočku s otočným „G“. Pod časovým tlakem jsme se rozhodli jet dál, čímž jsme ale minuli i objezd cesty uzavřenou květináči, kde byla „1“. Zpětně vůbec nechápu, jak se nám tohleto povedlo :-)
V této etapě bych ještě zmínil dojezd do kóty 107, která je namalovaná uprostřed (typické Ostravské) velké křižovatky, kdy je cesta každým směrem oddělena velkým travnatým pásem a v mapě namalovaná jako 2 cesty. My to dešifrovali jako úmysl autora, že kóta není celá křižovatka, ale opravdu to místo na kolmé cestě mezi těmito dvěma (tedy v místě toho pásu), protože opravdu nad a pod značkou kóty tyto cesty byly takřka celé vidět. Tedy že do kóty nedojedu jen rovně, ale musím odbočit. To nás pak hodilo úplně jinam do bočních ulic, kde se krásně uplatňoval vložák „vjeď do každé jednosměrky“, ovšem jen do okamžiku, kdy jsme přijeli na křižovatku, odkud vedly jednosměrky dvě... Prý to tak ještě jel Mirek Paulů, což nám lichotí :-)
Ve 2.etapě jsme se hned na začátku nachytali na známou Hlučínskou křižovatku s ostrůvky (kolikrát už tu to bylo!), kdy jsme se do kóty 202 vraceli přes náměstí (a projeli právě tím nenamalovaným ostrůvkem), místo jet se otočit na parkoviště u polikliniky na „H9“. Plech „XY“ jsme měli jen jednou místo 2x, asi přehlídnutá dejka coby vložák. Naopak jsme opakovaně sbírali navíc „H6“ (na větším trojúhelníku za tankovými zátarasy), protože šipku přikázaného směru v detailu 232 jsem chápali (jak jsme mohli?) až za celý trojúhelníček, kterým se mělo vracet a jeli jsme se tedy otáčet až dál. Víc chyb jsme v této etapě neměli, opět se nám jelo pěkně, ikdyž podmínka „z každé kóty s číslem 3 projeď vždy nejbližší jinou kótu a pak pokračuj v iti“ trochu potrápila naše (hlavně češtinářské) mozkové závity :-)
Ve 3 etapě jsem hned na začátku navigátorovi řekl, že tohle nemáme šanci zajet. A to kvůli podmínce „z každé kóty jeď vždy nejdříve SM, která k ní náleží“ – takových SM bylo 11. A pak kvůli vložákům „za lichou DZ konec obce odboč vpravo, za sudým vlevo“. Vražedná kombinace, každá chyba může znamenat úplně jiný průjezd.Nakonec jsme ale celou etapu zajeli jen za 200 TB ikdyž plus 25 minut. 1 plech (druhá „sedmička“) nám chyběl proto, že nás nenapadlo použít podmínku se SM na zkrácení cesty (využití SM ke kótě 302). Druhý plech pak špatným určením konce SM ke kótě 312, kdy jsme pak nejeli kolem „X“.
Dojeli jsme někdy po druhé hodině v noci, takže rozebrat chyby, dát si dobrou gulášovku, se Zbyťákem ferneta na jeho kulatiny :-), pokecat s pár vytrvalci a jít spát (s dobrým pocitem z dobré a jezdivé soutěže) o půl páté ráno. Jak ten den dopadne...
Jiří Křivánek, st.č.16
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ