06.06.2016 20:38   SETINA 2016 - Pohled z bedny.

Mistrovství ČR v AOS 2016 - SETINA (6.- 7. května 2016)

Jak jenom to ten Vláďa Dužík dělá…
Někde v propozicích nebo prováděčkách jsem četl něco o "okolí říčky Setina".
Skutečnost byla trochu jinde. V okolí říčky Setina jsme jezdili pouze na a těsně po startu do noci v první a na konci třetí noční etapy. To platilo i pro denní soutěž.
Ale dost nářků a raději k trati a zázemí soutěže:
Po startu do první noční etapy (dvě podmínky a jeden vložák) nás potrápily Vláďou kreslené osnovy v M25 obohacené o názvy obcí, několik bodů, kót a pár šipek. Několik okének systému Zliv a hlavně jedna z podmínek (nikdy neprojížděj dvakrát za sebou stejnou kótu) určilo správný průjezd celou etapou. Bohužel, pro otrlé posádky bez problémů, zdánlivé "cyklení" opakovaných průjezdů mezi kótami v zadaném pořadí asi dalo zabrat a čerpalo z času na etapu posádkám. Ty, které hledaly jinou možnost v průjezdech, aby nejezdily několik opakovaných shodných průjezdů, čerpaly čas a do Bravantic dojížděly s mírným zpožděním oproti ideálním časům.
Druhá noční etapa (jedna podmínka a dva vložáky), pro většinu posádek po jízdě zručnosti, byla náročná na "správný" výklad nebo pochopení autorovy myšlenky. Já chyboval při průjezdu "chlupaté čáry" za kótou 203 a pak se mi moc líbil docela náročný na orientaci (kam že jsme to vlastně dojeli) po reálném levém odbočení za výjezdem z bodu "D" a moc pěkný následný průjezd obcí Bílov. Zde jsme oba s Milanem přehlédli (resp. Milan přehlédl v prachu a světlech protijedoucích soupeřů a mě to "neseplo") již jednou psanou SPK B, pro nás při opouštění zmíněné obce a SM 3 a mapovou Levou, která byla umístěna na stromku a již poprvé jsme se na ní vraceli-couvali…
Ovšem, v této etapě začínají posádky nabírat časy za pozdější dojezdy (po 10. minutě…) ve větší míře než v prvé etapě. To neplatí u st.č. 2 (Paulovi), 7 (Boudní), 8 (Jirku Ludvíka nahradil Jirka Bureš - na rychlostech průjezdu etapami to nic nemění), 6 + 9 (klan Zdrubeckých a Kotinů), 11 (nás), 14 (Pivoňka - Kuklík) a 19 (Morelovi).
Třetí noční etapa (žádná podmínka a dva vložáky) už posádky asi jely rychleji, tedy nepřesněji nebo možná lépe řečeno: neřešily nejasnosti ve výkladu řádů nebo přesnosti průjezdu. Podle mne, asi nejasnosti v Bílovci, se toto odrazilo v bodovém přídělu za PK.
Šipka pro výjezd na JZ v okénku šipkáče po výjezdu z koty 303 na východ a přesnost doměření konce jediné SM 1 v této etapě, docela psaly a zanechaly podklady pro řešení a připomínky ke správnému vzorovému průjezdu po dojezdu do cíle. Špek se šipkáčem z kóty 305 v azimutu 80° s mapovou Levou v následném okénku v kombinaci se 3mi (vlastně zbytečnými) detaily na dojezdu do CÍLe před kótou 308 pořádně zacloumal se sebevědomím nejmenované, a nejenom naší, spřátelené posádky.
Asi chybně umístěná SPK s detailu kóty 364 nás stála pouze čas.
Čistě tuto etapu zajely pouze dvě posádky 11 + 4 (proč se nepochválit, když nás zmíněná SPK B ve druhé etapě připravila o možnost pojet na mistrovské soutěži loňské mistry).
V Penzionu Setina už následovalo "jenom" to zázemí: pivo a klobása či gulášek a něco tvrdého a hupky, hupky spát. Ráno jsme se doslechli, že některé posádky v chatičkách trpěly zimou.
To se asi netýkalo mistrovských posádek, které spaly v "Hájovně".
Ranní kontrola vyvěšených správných průjezdů, opravených a tolerovaných variant správných průjezdů po, asi kladné a rozumné, čtvrté etapě způsobila, že některé posádky šly reklamovat nízký příděl bodů u stavitele trati. V průjezdech jsem nenalezl možnost obou variant v průjezd "chlupaté čáry" za kótou 203. Vladimír mne potěšil, že prý nejsme jediní, kdo se šli "prásknout"…
První denní etapa (Jedna podmínka a jeden vložák) asi nečinila většině posádek velké problémy až do obce se jménem Hlubočec. Zde došlo k zásadnímu zádrhelu – Od konce SM 3, končila v kótě (406) a tedy bylo, po projetí kótou, nutno odbočit mapově P. To by nebylo špatné, ale jak dále – nebylo mapové řešení možného průjezdu do dalšího bodu – začátku SM 4.
Každá posádka řešila po svém, někdo ani neřešil, někdo nevěděl jak dále a jiní stáli s "mrtvým" vozidlem bez napětí v síti (alternátor?). My vyřešili docela rychle (+4 minuty v ČK), ale dvě přehlédnuté SPK (21 za kótou 404 a 54 za kótou 405 [jeli jsme okolo ní potřetí!]) nás "odstřelily" směrem ke konci první pětice v pořadí…
Druhá denní etapa (Dvě podmínky a jeden vložák) a mé úplné selhání při použití druhé části podmínky "Z kóty 502 jeď vždy SM3 a z kóty 508 jeď vždy SM6" při druhém průjezdu kótou 508 nás "odstřelily" ke konci první desítky v pořadí.
Po startu etapy po dojezdu do obce Slatina následuje pěkný úsek s odmazáváním a dokreslováním mapových cest, včetně opraveného umístění SPK v detailu kóty 502 (v noci to byla kóta o 138 m níže – kóta 364). Pak jsem správně projel SM 5, ale pro návrat do kóty 504 jsem Milana hnal velkým objezdem přes Bílovec a Lubojaty (+10 km) místo návratu po zbylých cestách ve vsi Tísku. Přišel jsem na to na popud Milana, když se podivoval, co a proč ostatní jezdí po vsi cestou necestou.
Ovšem, chyba. Jako vždy když něco neprojedeme. Dopsal jsem dle paměti, ale o SPK U jsem nevěděl (tudy jsme nejeli…) – 100 TB. V následující obci Bílovec světlá chvilka – úplně jiný průjezd než mínil autor i HR, ale Velké Albrechtice a dojezd do ČK od dejky s Levou (po výjezdu z kóty 507 na JZ) za 300 TB už bylo moc na dobré umístění:
On se Milan ptal (a vícekrát) po projetí SM 6 (vedla z kóty 508 a výjezd z konce této SM nás vracel zpět na JV…) zda a jak projet touto kótou (508). A já tvrdošíjně a stále dokola: "Domaloval jsem si čtvereček u kóty 508", a tak po dojezdu na mapu u této kóty, jsme hrdě kótou projeli a pokračováním přes kótu 507 do ČK2 vynechali "cyklení" na SM 6 za zmíněných 300 TB…
Třetí denní etapa (Dvakrát podmínka a jeden vložák). To už jsem si vyzkoušel jak se jezdí bez mapových podkladů. Ty už několik let nevozím, ale když vyplivne GPS s detailními mapovými podklady (resp. napájecí "roztrojka" odešla)… To znamenalo že tablet skončil vyhladovělý bez napájení už ve druhé etapě. Škoda, že nás nenapadlo, že problém může být ve zdroji, ne tabletu. Zaměnil jsem tablet za telefon a jeli jsme. To Jura Bureš ve druhé časovce vyměnil vybitou baterii svého oře za náhradní od Petra Černého. Ovšem telefon vydržel pouze do poloviny třetí etapy. A hned po jeho "smrti" ve Zbyslavicích SPK 76 na mapové vlnce a v poslední obci etapy (Kyjovice) SPK 7 na návratu do kóty 621 po kratší cestě (přes vlnku) dávají bez mapových podkladů docela zabrat.
A co teprve dojezd do CÍLe po docela dost odlišně kroucených serpentinách z Kyjovic do bodu "Ž". SM 2 je již pro zpestření, abychom opravdu jezdili okolo řeky/říčky Setiny…
Pokud to mám shrnout (hovořím za sebe):
Vláďa Dužík staví zdánlivě jednoduché, ale chytře a stručně zadané soutěže. Žádné opodmínkování, udetailování a ovložákování…
Ovšem nelze je jezdit úplně přesně a doslova dle definic a výkladů našich řádů. Je třeba být, občas trochu nad věcí nebo se posádka zacyklí a jezdí stále dokola na místě, které "trochu" uteklo.
Servis o jezdce, a posádky vůbec, v podání Pavla Zbytovského (případně &Co.) je ve znamení dobrého zajištění stravy, nápojů i ubytování.
Nemám co bych dodal. Mě se soutěže, servis na nich a prostředí okolo nich u tohoto týmu vždy líbily a nezáleží na výsledku (pořadí). Jen tak dále.
PaKo (Pavel Kopeček)

autor příspěvku: Pavel Kopeček