Kdy se mi zase poštěstí, abych psal pohled z bedny?? Tak to musím včas využít
A to se to lehce píše, když máte v závodě vše za nula, čas pouze + 2 min a + 4 min, třetí nejlepší zručku a pojedete současné mistry a také bývalé mistry o parník. No co, pochválit se musíme, nikdo to za nás neudělá. Škoda, že to tak nedopadlo i odpoledne. Tam už mi nějak došlo…
Ale jak už je psáno v diskusi, příprava a péče o závodníky od Martina a Zuzany Klasových super a tratě taktéž. Posádky české, moravské, slovenské i polské, může jen litovat ten, kdo nepřijel. Při přejímce kávička a čaj, sladké a slané dobroty. A AOS perníček při přejímce také nechyběl (mě jen chybělo pivíčko s párečkem ).
A teď už k trati. Etapa D1 s jasným itikem, ZM v M25 a plánkem v M10 na počátek etapy. Byl tam vložák „za každým podjezdem jeď L“. Někteří podjezdy přehlíželi, někteří třeba nebrali, že i cesta pod barákem je podjezd. Pak se ještě podjíždělo hodně tlusté potrubí ale podle nemožnosti vyřešit tady průjezd správně jsme naznali, že tohle asi autor jako podjezd nemyslel.
Pak tam bylo šest slepých map a při opouštění bylo nutné se vracet dle ZM a nikoli podle plánku, že? Na počátku etapy byl šipkáč zakončený mapovým P a ještě že mám šikovného řidiče, který mě dobře opravil, že to P děláme dle ZM a nikoli dle plánku.
U SM2 se vynášel průjezdem slepé mapy bod A a tady vznikla po dojezdu během oběda dlouhá debata, kam se ten bod vlatně vynáší. Protože v Řádech v sekci M/7-2 Vynášené body se píše, že „Není-li zadáno jinak, vynáší se do ZM i do detailu“. A co že to je vlastně to „zadáno jinak“? To je popsáno nějak nejasně v sekci M/4-10. Zejména v poslední větě, kde se píše „Pokud jedu mapově podle plánku (zapsáno systémem Zliv) je označení plánku uvedeno nad vodorovnou čarou (a tím je zadáno jinak).“ A my jsme na tu SM dle plánku jeli ale při jízdě po SM mě už přece nic ohledně plánku nezajímá, SM je SM. A u té nic jinak zadáno nebylo… Takže vynáším jen do ZM (detail tam nebyl).
Pak se mi moc líbil úsek u živé PK v prostoru Vítkovic, kde to je krásně zrekonstruováno. Drobné pochyby jsme měli dále, kde chce autor dělat reálné L (debata o obrubníkách v diskusi moc nepomohla - dali jsme si tam cvičně dvě kolečka) a pak byla pěkná finta s levějším L na STOPce na konci SM4.
Na začátku SM5 byla plná čára a do lesa jsme nemohli, jen jsme museli vyzkoumat, jestli nějakej plech není také na tom stromě v lese zezadu… No a pak do ČK2 už to bylo jen takové jezdivé.
Druhá etapa začala moc pěkně. Z namyšlené trasy do kóty 105 nás vyhnal přikázaný směr jízdy vpravo a následně byla STOPka, za kterou ale byla plná čára. A tak jsme to vložákové P dělali až z kruháku ven na Severozápad. Tady asi hodně posádek nebylo. Za kótou 105 se jela reálná chlupatá s měřítkem a v ní ještě navíc platil vložák s dejkami. Nějak jsme to naměřili a vynesli si bod A ale pořád jsme nevěděli, proč tam ten vložák vlastně je. Až v cíli mi Martin vysvětlil, že jen proto, abych měl na dejce reálně zadaný výjezd. Dojeli jsme chlupatou. Splnili další itikové políčko a zastavili s úvahou, že to je nějaká blbost, to nemůže být takhle jednoduché a ten vynášený bod musí mít nějaký smysl. No a jediné řešení bylo, že na konci té chlupky jsme vjeli majinkatej kousíček do jednosměrky. Pak už to bylo jasné.
Následně se jelo na SM7 s daným nájezdem a navíc s prostorem uvedeným v detailu. A ještě navíc s živou PK s Lolem a Jirkou Krýglerem. Neměl by ten bod 20 z detailu být uveden na SM, když v něm začíná??? Ale bylo to celkem jednoduché kromě jednoho rozčileného domorodce. A také až na ty hrozný jámy v komunikaci.
Pak nepřehlídnout mapový zobáček na cestě na mapový tvar a vybrat si správnou cestu na SM8. Tady mi moc velkej rozdíl délky cest nevycházel, přesto jsme vzali SPK L v detailu kóty 201. Pak taková dlouhá jalová jízda a za STOPkou nepřehlédnout pravější pravou, která nás dovedla do jednosměrky. Museli jsme dávat pozor na otočené severky jak v mapovém údaji tak i u SM9.
No a do ČK už to bylo docela jednoduché, jen trefit správný azimut. Bylo to pěkné.
Navíc si myslím, že i když se jezdilo skoro pořád po Ostravě a blízkém okolí, žádná část tratě nás nevedla do míst, kde bysme principiálně mohli nějak extra prudit domorodce. Takže tady taky plus.
A ještě jedno plus mám ke stavbě Shell Cupu, který se jel dopo i odpo. Jelo se na stejných mapách a v podstatě skoro stále po stejné trati se stejnými průjezdkami jako MP, pouze se zjednodušenými itineráři, očesanými o vynášení bodů, s méně slepými mapami a vůbec. Ale jednoduché to nebylo.
A ta hospoda, kde byla pauza na oběd mezi dopolednem a odpolednem a také vyhlášení byla také výborná. Řízek, svíčková, pivo Morava z Frýdku-Místku a ještě minigolf, no paráda. Jen tak dál!!
PetrM
ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ