Pražské dvoukolo nám padlo docela pozdě do pro nás ne zrovna ideálního termínu. A tak jsme od začátku sezóny doufali, že si najedeme nějaké dobré výsledky a třeba si budeme moct dovolit Prahu vynechat. Tento plán však vůbec nevyšel a před Prahou jsem titul viděl bledě. Lada s Mírou měli velice dobré výsledky a číhali zatím v půlce tabulky díky jen pěti odjetým kolům. Doma bylo trochu mračení, protože manželka měla v pátek termín porodu, ale slíbil jsem, že se když tak hned vrátíme. Nakonec všechno v pohodě, manželka i týden po soutěži v celku a dokonce jsme v sobotu po soutěži ještě stihli zajet i s celou rodinou na Tour Cemo, které s Alešem každý rok spolupořádáme. Prase ještě bylo a letos to na jedničku zvládli postavit a zorganizovat holky Šodkovky s Jirkou.
Zpět k medvědovi. Tradiční písemná rozprava přinesla tradičně více otázek než odpovědí. Opět se potvrdilo, že stačí nějakou polopatickou formou podat nějakou jasnou věc, kterou všichni ví, jak zajet a rázem z toho jde všem hlava kolem a neví co tím chtěl básník říct. Nevím jestli si Maškin nedělal srandu a nebo udělal chybu z jinýho důvodu, ale prý opravdu zblbnul ten vložák na stopce s přikázaným směrem, protože přeci v rozpravě bylo napsaný….
Na rozpravě pak bylo řečeno, že všechna chvála k autorovi a zbytek k HR. Takže další text tak berte. Když pominu všechny chyby, tak se mně to moc líbilo. V první etapě třeba reálné vjetí do jednosměrky, když první byla na jednoznačném výjezdu a hlavně celá poslední pasáž s vložákem na neuvedených křižovatkách jeď P, ta byla super. Ale i ten zbytek byl velice dobrej. Jenže. Nevím čím to bylo způsobeno, jestli změnou itiků na poslední chvíli, ale v celé noční soutěži bylo množství faktických chyb. A musí to mrzet o to víc, že to nebyly nějaké jinak překombinované průjezdy nebo kratší trasy, ale prostě hrubice jako hrom. Některé nepodstatné, jako ČK a bod X v reálném okně, ale už nemožnost vrátit se po opuštění SM zpátky po základní mapě mě docela rozhodila. Po odjetých čtyřech oknech jsem tak měl v itiku tři otazníky. Kapitola sama pro sebe je pak již zmíněný vložák o neuvedených křižovatkách, u kterého nebylo napsáno, že platí jen ve vyznačené části. Nejdříve jsem si na startu taky nedokázal představit jak můžu někam dojet, když budu skoro pořád jezdit doprava, ale pak jsem si všiml, že je to vyznačeno přímo nad okny zlivu. Bohužel některé posádky si toho nevšimly a snažily se to nějak jezdit. Ale nevěřím tomu, že by někam dojely, kdyby to jezdily opravdu poctivě na každé neuvedené. A tak to asi jezdily tak nějak někdy a k překvapení většiny se jim podařilo kvůli tomu zrušit celou etapu. A to kupodivu i s tou pasáží, kde to mělo platit a následovala po jasném mapovém výjezdu. Já bych to tedy za sebe nezrušil, v itiku to vyznačené bylo, jen to holt nebylo napsané u vložáku, podmínky měli všichni stejné. Nám to ale paradoxně strašně pomohlo v boji o titul. Sice jsme vyhráli tak i tak, ale Paulů po zrušení první etapy spadli z druhého místa na sedmé. A těchto pět bodů jim v boji o titul teď sakra citelně chybí. Ještě mě pobavil průvodce po trati v popisu průjezdu kóty 178, ve které se muselo kvůli podmínce odbočovat. V průvodci bylo něco jako: stačí odbočit lehce vpravo, kdo jede co nejvíce, tak si vezme DPK. Přitom v řádech je naprosto jasně popsáno, že se musí jezdit co nejvíce.
Druhá etapa začala obdobně jako první, stejné místo, opět SM, tentokrát v kombinaci s jakýmsi obrovským pseudodetailem v M25, ve kterém ani nebyly všechny cesty. Vzal jsem to tedy na metry podle SM a detail neuvažoval a aspoň to šlo tentokrát zajet. Celá etapa opět moc pěkná až na přechody mezi částmi, kde byly mapové čáry v rozporu s řády vždy v obou částech, a tak nikdo nevěděl které podmínky a vložáky zrovna jet. Škoda, škoda.
Třetí etapa pokračovala v nastoleném trendu. Trať opět bezvadná na Prahu jezdivá, jak psal Karel na diskuzi "chytrá" a do toho sem tam nějaká bota. Špatně napsaný vložák s podjezdem a tím pádem cyklení u kóty 119. Zajímavé mapové okno s pokynem: přejeď do levého pruhu a úplně nesmyslné okno s výjezdem z kóty 999.
Opravdu velká škoda těch hrubých chyb, za mě to klidně mohlo být 10 bodů. Přitom stačilo, aby to jen někdo, nejlépe další, prolítl na stole za pár minut a mohlo to být bez chybičky.
Každopádně za mě celé dvoukolo i tak dobré, včetně úsměvného ubytování.
Díky.