• Domů
  • Aktuality
  • Obsah
  • Diskuze
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Soutěže
  • Registr
  • Pokyny
  • Archív
  • ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ

    Pro čtení z archívu vyber rok:
      2024      2023      2022      2021      2020      2019      2018      2017      2016      2015      2014      2013      2012      2011   


      27.05.2018 14:46   Pohled z bedny KK – stará padesátka.

    Na dvojkolo u KK Drevníky jsme vyrazili s minimální přípravou, jen s navigací a OZIM. Přijeli jsme jako jedni z posledních, ale hospodu jsme našli. Už dopoledne , které stavěl Tomáš Žurek, jsme jeli s rozvahou nám vlastní, spíše bych napsal, že jsme nikam nepospíchali. Prostě jsme byli pomalý. Mrzí mě, že jsem si na konci začal nadjíždět kótu 999, kde se mělo odbočit vlevo, ale když mě na ni nahnal vložák, tak jsem ji klidně projel rovně ??! Tohle byla bída. Polévka v cíli k malému obědu přišla k chuti a nealko pivo bodlo.
    Odpoledne jsme vyjeli jako jedni z posledních. Podmínek a vložáků na pohled ubylo, ale jednodušší to nebylo. Dokreslil jsem si vynášecí SM a přečetl první podmínku otoč si šipky. Tak počkat, on si chce otáčet šipku i při tom vynášení SM ?? Lada mi řekla: „Hele, von chce asi otáčet šipky i na slepý mapě.?“ Zařval jsem: „To si děláš pr*el!!?“ Zapomněl jsem dodat „Karle“, ale Ladě to snad došlo a nebrala to osobně. Začalo se mi to líbit a to jsem pochopil zatím jen tu vynášecí slepou mapu. První slepou mapu, která se jela dvakrát, jsem si tedy nejdříve neotočil. Pěkně jsem si ji najel znovu na začátek a chtěl psát znovu ty samé průjezdky. Pak mi konečně docvaklo, že už jsem vlastně slepou mapu projel v protisměru. A tak jsem vzal dejku za slepou mapou a hurá pro otočnou SPK3. Ale to už zase neplatily dejky, takže trojku zase škrtnout. V druhé části mě neustále vrtalo hlavou, proč je příjezd do bodu 1 jako podmínka. Takové zbytečné, skoro trapné zpestření. Takže příjezd do 1, pak za přechodem pravá a otočit se přes šipku v křižovatce přes SPK40 a zpátky mě dejka vyžene ještě vpravo na SPK46, pak to celý objet a znova do bodu 1. Až pak mi to došlo, tuhle šipku v podmínce si musím otočit také. Proto je to v podmínce, to není trapné zpestření. Místo příjezd do bodu je tu najednou výjezd z bodu. To je masakr. Všechno škrtnout a celý znova. Předpokládám bodový příděl by byl 3x navíc a jednou chybí za 280. „Karle ty ďáble!“ Krásně to sedlo, takže ty průjezdky s SPK40 a 46 jsem jenom napsal, protože jsem to už jednou projel a vůbec mi nedošlo, že při mapovým řešení se cyklím a že se odsud nedostanu. Snad jediná chyba autora. A pak Dobříš. Náhodou jsem měřil odbočku a nějak mi to nesedělo. A k tomu Pepa, nějakých 100 metrů přede mnou, jako živá kontrola. Je tam nastrčenej? Tak to celý objedem a znova to změříme. Chybí 120 metrů. Ač neradi jsme si pro razítko nakonec dojeli. A bylo to dobře. Na severu Dobříše jsem si sice vynesl bod E špatně, ale průjezdky mi sedly. Pěkná byla levá mezi baráky. Stále jsme jezdili pomalu, ale nevraceli se. Nakonec nás zastavila policie, že prý si lidé stěžují, co tady blbnem. Ukonejšili jsme je, že už jsme skoro poslední. Nakonec ještě správně najet kótu na výjezdu z Dobříše a otočit si jednosměrku. Mapová Dobříš ve staré padesátce byla těžká, ale všechno nakonec sedlo jak pr*elka na nočník. Hned jak jsem Mirkovi v časovce dával výkaz ,tak jsem mu říkal, jak se mi to líbilo a dobře jelo. A i když jsme jeli stále pomalu, byli jsme skoro nejrychlejší. Díval se na mě, jestli si dělám blázny nebo to myslím vážně. Za chvíli mi hlásil, že máme náskok 400 bodů na druhého a že někteří nesdíleli nadšení jako já. Veškeré komentáře se točily kolem podmínky. Chyby se často nedělaly ze špatné kombinace, ale z nedomyšlení zadání. Pak rozčarování v cíli etapy je pochopitelné.
    Druhá etapa byla už jen taková solidní mapařina opět po staré padesátce. Někdo se možná podivoval, že některé mapové komunikace nejsou stejné v druhé etapě jako v první, ale ať to bylo tak nebo tak, vždy byly mapové. Nejdříve jsem měl problém, když reálně přijedu do kóty 600, jestli v ní mám také odbočit podle podmínky, když nemám mapový příjezd. Ale raději jsem odbočil, bylo to levnější. Opuštění SM1 do Drásova bylo pro pamětníky, jestli si vzpomenou, že mají objet hasičárnu. My, co jsme chybovali minule, tak jsme tam byli. Spokojeni jsme to pak rozbalili na hlavní silnici, a když už rychlost překračovala šedesátku, Lada si vzpomněla,“Ale já jsem ještě v obci!“ a hned zpomalila. Dole eRko nám měření potvrdilo. Lada to ještě stihla, ale podle výsledkovky se tady trochu nadělovalo. S plánkem ve Višňový jsem také neměl problém, protože jsem si nevšiml, že v něm není jediná kóta. Ale zkušené oko aosákovo hned pozná Višňovou a tak se neptá. Že se v padesátce někdy na nějakou čáru nehledí, a někdy jo, bylo vidět při dojezdu do kóty 800. Jemně zahnutá čára komunikace a sjeli jsme z hlavní pro SPK18. Po návratu ještě kontrola, jestli jsme dojeli do kóty 800. Tvar mi seděl a tak jsem myslel, že ano. Ale kóta byla o 100 metrů jinde. Tady si asi Karel upravil mapový příjezd do kóty, aby to vypadalo jako na tom trojúhelníku, v reálu se ta cesta zahýbá dolů, a kdyby ho Karel udělal správně, a to měl, tak by to bylo vidět, ale zase by na to přišlo více lidí (SPK12). Že neznám řády jsem si potvrdil v kótách 384 a 900, takové reálně mapové kóty nevím, co znamenají. Před kótou 902 jsem si přečetl vzkaz od Karla na SPK0, chtěl jsem vystoupit a napsat :„Ahoj Karle, je to dobrý.“ Při návratu do kóty 902 jsem podle směru otáčení skončil před stodolou v lukách, tam to chtělo otáčečku, moc lidí by ji nemělo. Šel jsem tam raději těch 150 metrů pěšky, protože tam byli domorodci a tak jsem si aspoň poradil s tím pitem po obědě a Lada si 5 minut odpočinula. Pak se už nic zajímavého nedělo, takže v klidu do cíle, který možná hledali ti, kteří Karla neznají a tak nemuseli najít časovku. Jeden plíšek na ten balkón by se hodil.
    Hodnocení soutěže ve čtvrté etapě bylo vzrušené. Z jedné strany dobrý itinerář, dobrá padesátka, dost mapových fint, to se dneska moc nevidí, a žádná zásadní chyba, která by nás přinutila kufrovat. Prostě, když nemám mapové řešení nebo otáčečku, tak jedu dál. Časy mi přišli dobré, možná v té první 10 minut přidat. V podstatě bez připomínek. Z druhé strany se debata a hodnocení točila kolem podmínky v 1 etapě. Ti kteří nepochopili, že Karel chce otáčet podmínku a nebo šipku na SM se cítili podvedeni. My jsme se k tomu nějak dopracovali postupně a tak jsme byli spokojeni.

    autor příspěvku: MirekP   


      Zpět na výběr roku 2018