18.10.2018 11:49   Stručný pohled z táborské bedny

Letošní Tábor byl takový nějaký… jiný… lepší! Začalo to už ráno, kdy nás překvapila nejen nově zrekonstruovaná restaurace, kde se vše odehrávalo, ale i poměrně náročná zručka, kdy jsme i s naší závodní nákupní taškou měli co dělat.

První a třetí etapa se vyznačovaly zejména nutností delší přípravy, nicméně co jsem slyšel od posádek MR, tak to byl ještě slabší odvar. Nicméně se dalo vyjet až v momentě, kdy naše mapy a itíky hrály všemi barvami. A navrch zpestření v podobě zaznamenávání názvů obcí. Jediné, s čím jsme se po cestě trochu prali, byla kombinace dvou druhů map, zejména starší typ základní mapy nám dává již tradičně zabrat. Nachytali jsme se u rekonstrukce mostu, na tomhle nás Standa vytrestal excelentně, naštěstí jen za stovku. Ve třetí etapě nutno ocenit výtečně umístěný radar na dlouhé cestě přes les mezi obcemi, na jejímž začátku však stála mimo omezení do 2,5 tuny i padesátka. Já se udržel, ale cifry tam padaly slušné… Prostřední etapa byla kratší, ze začátku mi, zejména co se SPK týče, přišla taková vlažnější, ale zdání klame, i tady jsme měli po chvíli plný výkaz. Co se pořadatelům opět povedlo, byla polívka po druhé etapě, která v ten moment úžasně bodla. Toto prosím do budoucna určitě zachovat!

Po skončení jsme neměli radost jenom z našeho výsledku, kdy 498 bodů za 3 etapy není rozhodně špatné, z originální ceny v podobě pytle máku, který co nevidět zpracujeme do závinu, ale tak nějak z celého dne. Bylo to takové jiné, lepší... Vítězstvím jsme si navíc zajistili, že už se příští rok pod číslem 123 neobjevíme. Máme velký respekt, ale na novou pohárovou výzvu se nesmírně těšíme! A závěrem ještě to nejdůležitější, gratulujeme manželům Paulů k zisku titulu mistra ČR!

Za posádku č. 123
Petr Manda

autor příspěvku: Manda