29.09.2019 09:44   Pohled z časové kontroly Hella rallye 2019.

Než přijdou pohledy z bedny, vyplním hluchý čas pohledem z role spoluorganizátora. Na startech soutěží už se nevídáme několik let, to už jste si všichni zvykli. Některým vrtá hlavou, proč se ale občas vynořuji jako pořadatel a vychází to ausgerechnet vždy na Hellu. Důvod je prozaický. Mám životní zásadu, že plním, co slíbím. Ještě za mých aktivních soutěžních let prišla Simča s tím, že po gymplu půjde na medicínu. Protože vím, že jde o studium náročné (je potřeba toho do hlavy dostat spoustu a to vyžaduje spoustu času), slíbil jsem jí, že dokud bude zdrávku studovat, budu jí na vyžádání pomáhat s šestietapovým mčr. To aby nemusela celé jaro tříštit své síly mezi studium a stavbu mnoha kilometrů soutěží. A tak aj když mě zájem o ježdění soutěží už dávno přešel, bylo pro mě nutné dostát svým slibům. Před dvěma lety jsme Vás protáhli hradem Bouzov a letos jsem si vyhlídnul lanškrounský úval. Sice to měla celá Kubíčkovic rodina + pořadatelský tým dál z domova (a vy jste po soutěži ještě museli vytrpět delší přejezďák na hotel), bylo mi to v zimě posvěceno.

Velmi se mi líbila poutavá přednáška o moderních trendech na poli osvětlení vozidel. Slovy Járy Cimrmana "ten pokrok, kde se to zastaví?". Místy si však říkám, zda přetechnizace v tomto směru není na škodu. Já, ve svém Volvu z minulého století, jsem zvyklý stále ovládat veškerá světla ručně. S těmito technologiemi si bohužel (speciálně) řidiči Bavoráků myslí, že za ně auto i samo bliká na křižovatkách.

No a zpátky k myšlence mého stavění soutěží. Jak už nemám závodní praxi, ubývá schopnost něco vymyslet. Když jsme kdysi stavěli v Brně MČR, byl jsem schopný vymyslet etapu za odpoledne. Teď se s etapou mořím měsíc a děsím se, že to bude blbost. Přecijen vás stojí hodně peněz takový soutěžní víkend a nechcu vám za ně dát na startu do ruky zmetek. Výroba itiků byla klopotná, ale nějak jsem se s tím porval.

Nikdy jsem neuměl (ani stavařsky ani jako jezdec) pracovat s mnoha plánky, tohle podle ZM, tohle podle toho plánku, návrat podle jiného.. Plánky používám vždy minimálně, pořád jezdíte dle ZM. Vím, že stavím úplně jiný styl, než ostatní a nevím, čím to je. Mezi druhou a třetí etapou kdy jsem pouštěl poslední auta do třetí etapy, jsme tam seděli se zkroušenými Jirky. Ti byli nešťastní, že v celém Jablonném nenašli průjezdku. Nejdřív neviděli jednosměrku u 400. Pak u přejezdu nejeli rovně kvůli šipkám na asfaltu a následně nenašli ani tu druhou jednosměrku. Takže netrefili tři finty v řadě, najezdili po Jablonném 7km a po AOS-tabulích ani památka. Pak chápu, když mi říkají, jak mi nemají rádi. Jak W.A.Mozart říkal "Mí Pražané mi rozumějí", bohužel "Mí Brňáci mi nerozumí". :-) Mám zjevně jiný způsob uvažování a jiný vkus, co do soutěže toužím dát. A odráží se to i na výsledcích. Jiné soutěže většinou končí pořadím startovních čísel například 1,3,4,2,8,6,11,7... U mě to umí být 1,12,14,4,3,7,10,2,9.... Čím to je? Kdybyste mě zabili, nevím...

Odpozoroval jsem na sobě, že jsem se velmi změnil. Dřív mi (v roli závodníka) vadil člověk stojící u trati s cihlou v ruce a nadávající, že mu tam jezdíme. Je to přece veřejná silnice, tak si trhni nohou, člověče. No ne? Dneska pro takového člověka mám pochopení a snažím se soutěží lidem vyhýbat. Chce v noci spát a od toho si pořídil bydlení na venkově. Jenže kudy jezdit? Možná i proto to stavím tak příšerně dlouho, protože zkoumám nejen finty, ale zkoumám i povrch té komunikace, jak moc je to drzé tam jet. Takže vyhledávám spíš asfaltové polňačky a páteřní silnice. Když už za domorodcem, musí to být jó dobrá finta

a nikdy víc než jeden průjezd. Člověk má v noci spát a to jak soutěžák, tak domorodci, proto s tím nočním závoděním mám pořád trochu šprajc.

Střípkovitě několik postřehů, angličané by řekli highlights:

1.etapa: byla hodně vesnická, proto jsem se snažil maximalizovat ohledy z předchozího odstavce. Na severu mapy, kde jste měli projet všechny komunikace, jsem nachytal určitě Jirky, kteří se k temu přiznali. Napsali 2x průjezdku za 120, správně to bylo bez plechu. Líbilo se mi území, kde stál v noci Jura na živé v tom trianglu. V kombinaci s druhým trinaglem opodál jsem vás tu chtěl trochu povozit. Prý jste tu bláznili, jezdili tu a támhle, i do cest, kde žádné nebyly... Kdo pořádáte, víte, co je to stresu a osobního obětování. Takže mě těší, že jste tu řediteli závodu předvedli trochu toho ryzího aos-šílenství a přiměli ho k výborné náladě. Těžištěm etapy pro mě byla krásná situace ve Verměřovicích, kde brzo umístěná DZ hlavní silnice značila, že hlavní je ta díra, do které se sotva vlezete. Nemám k dispozici výkazy, nevím, kdo jste to nenašli a kdo jo. Ale tohle se mi stavařsky líbilo. Snad i aspoň jednomu z vás. Dál se mi líbilo, že šlo na dvou různých místech použít poměrně složitý vložák na obec Letohrad, přitom to nebylo samoúčelné, takže to tam taky muselo být. Zazdil jsem konec etapy, kde sudá kóta měla být lichá. Tuhle pasáž jsem byl nucen překopat týden před závodem a už jsem nedomyslel vše, co přinese drobná úprava polohy kóty. Ale poradili jste si, dojeli jste kam až to šlo a přejezd do dalšího mapově zadaného místa měl 10m.

2.etapa: chtěl jsem udělat radost Petru Maškovi (za mnoho společně odjetých soutěží)zakomponováním klasického polského prvku do českého itiku. Mluvím o dělené SM se dvěma severkama. Bylo to nutné? Nebylo. Bylo to řádové? Nebylo. Přesto jste si s tím poradili, protože nejste žádná ořezávátka. Ač jsme se s Karlem Dvorským hodně osobnostně odcizili, jednu jeho větu ctím: do AOSu můžeš dát úplně cokoliv, pokud to jde pochopit a zajet jen jedním způsobem. A tady ač jste museli přimhouřit obě oči a určitě v nejednom autě zaznělo "proč to ten vůl vůbec má potřebu takto dělat", v cíli nikdo neříkal, že to musel zahodit (roztrhat, spálit), protože vůbec netušil, co má dělat. Takže jste pochopili autora a o to snad jde až v první řadě, ne? :-) Těžká finta vás hodně pokousala na kruhovém objezdu, kde jste měli objevit kratší průjezd protisměrem kruháče, to jsem ve výkazech viděl, že moc nemáte. K zemědělskému družstvu jste jeli zdánlivě proto, abyste tam vyřešili chlupatou čáru. Doufal jsem, že radost z dobře odvedené práce povede k pokynu "tady se otoč na tom place" a že ho nedojedete poctivě až dle mapových cest. A vím, že to nemáte úplně všichni. O chlupatou čáru tu nešlo vůbec, tu tady zvládnul každý, finta byla až průjezdka na hnojišti. Otočnému "A" jste se většinou správně vyhli, to už znáte, že tohle stavívám. :-) Další můj kiks přišel v Jablonném, kde jste slepkou vynesli kótu, ale druhá stejná byla ještě na konci etapy. To je taky efekt změn na poslední chvíli. Já dělám čísla kót podle skutečné nadmořské výšky. Tak, jak to BOASáci pamatují. Takže jsem nebyl dostatečně pozorný. No, nejsu grázl, detail už dlouhá léta kreslím do ZM do místa, kde ho potřebujete - co nejblíže patřičné kótě to jde. Tedy i tady bylo jasné, že detail z druhého papíru malovaný o 10km jinde nepatří na náměstí v Jablonném. Následoval hned další kiks, kdy jsem zapomněl sběračům plechů říct, aby nechali při sběru první etapy na kopci 7, že hraje roli i v druhé etapě. Takže místo tří sedmiček jste jen ohoblovali pneumatiky. Ach jo :-(. Překvapilo mě, kolik z vás nemá mezi R,R průjezdku u družstva. Většinou jste mi řekli, že jste se tam netočili, že jste objeli to velekolo, ale že vám nedošlo, že už jedete mapově. Taková nenápadná, co? :-) A hned za tím jsem si pohrál s dělením map, kdy jste měli objevit, že je kratší se jet otočit do druhé mapy, než se točit v té stávající. Tohle taky vím, že někteří nemáte.

3.etapa: na tu jsem vás navnadil už při rozpravě, kde jsem zmiňoval Zdeňkovy statistiky o množství podmínek a vložáků a že do té statistiky chcu. Efekt ale měl být matoucí, neboť jsem nechtěl bojovat množstvím, ale naopak tím, že tam podmínky a vložáky nebudou vůbec. Jak ale takovou etapu stavět? Pečlivě jsem prošel celý Lanškroun a sepsal si všechny anomálie, které by šly použít. Plné čáry, značky, nesedící tvary atd. Už předem jsem si stanovil směr otáčení proti kruháči, aby to bylo přehodnocení. A jdeme na to. Hned první věc ale byl další můj kiks u Kauflandu, kde jsem správně nezeliminoval problém s šipkami na ostrůvcích. Uznali jsme Z nebo 16, oba tábory měly svůj díl pravdy. Pak šlo o nalezení reálné R, šoustka mezi parcely. Kdo jel R až na mapovém kříži, má W navíc. Pak to bylo celkem snadné, jezdivé, až přišel plánek "ň", na kterém jste si vylámali zuby. Bohužel jste tím učinili velmi nudnou noc pro obsluhu živé, kam přijela jen hrstka aut a on tam kvůli vám stepoval několik hodin. :-) Tady vstoupilo do hry přehodnocení u kruháče, kdy jste se měli na začátek SM tlačit opět tím zákazem. Vím, že to zajel Petr Mašek a ještě asi dvě auta (klobouček, tohle bylo těžké). SM se opouštěla mnohokrát, vždy jste z ní odjeli 15m a zase půl kilometru navracení. Nerovné rovně v detailu kóty pár lidí taky zbaštilo. Rovně je ú0°, tím spíš v detailu M1. Mapové L do protisměrky nešlo a bylo třeba pochopit, že to kolmé L už není úkon "mapové L". Tedy bylo třeba cuknout o ulici dál a tam to zajet. A protože se loučím se stavařskou kariérou, rozhodl jsem se do třetí etapy zakomponovat rozvernou jízdu podle veršovaných pokynů. Potěšilo mě, že jste jeli Lanškroun předpisově, to se v cíli poznalo podle vašich nosů. ;-) Etapa bez podmínek a vložáků? Myslím, že jste ji nikdo nezajeli čistě. Pardon, ale těší mě to.

Kámen úrazu byly opět časy. Já tohle prostě neumím. Když jsme to najížděli, pečlivě jsme časy hlídali a řešili. Skutečně jste dostali časy, jak to Jura se Simčou jeli. Přesto to zase bylo přiliš málo.

Mé objevení se na Helle má vždy krátkodobý efekt, že mi opět začnete volat, abych vám zaskočil výjimečně v posádce, protože obvyklý parťák nemůže. Předem říkám, abyste se o to nesnažili. Všechny takové výzvy automaticky odmítám ať jsou jakékoliv a od kohokoliv. Stálá anomálie platí, pokud se mnou bude chtít Petr Mašek na závod do Polska, to se domluvíme určitě. Pouze Petr a pouze Polsko, nic jiného.

Bylo to fajn, svého času mi AOS z mnoha důvodů bavily a dnes mi to z mnoha důvodů nebaví. Buďte hodní na každého organizátora soutěže. Víte jak to je. Půl roku něco vymýšlíte, děláte, tisknete, řešíte, najíždíte, jídlo, hotel, (...) a pak jste dva měsíce pranýřovaní za průjezdku 44 někde u Fulneka. Stejně za to vítězství není v Lidlu levnější rohlik, tak si těch organizátorů považujte, že to úsilí vůbec vynakládají.

Uzavírám tímto složku života jménem AOS. Příště už si s Hellou musí Jura se Simčou poradit beze mě.

Jezděte bezpečně, uličníci a uličnice.

Janek

autor příspěvku: Prošek Janek