30.09.2019 13:09   Hodkovická bedna

Při čtení Petrova pohledu z bedny (před týdnem) z Kapra jsem si uvědomil, že bych vlastně asi měl něco napsat k Hodkovicím.
Na startu jsme dostali pěkně barevné itíky, zaplaťpánbu, že jsem nemusel vybírat, kterou barvu jet, a kterou ne, to bych asi nedal ;-). Mapy byly naštěstí pěkně čitelné a vyčištěné, mapy jako třeba teď na Kaprovi jsou pro mě strašák, na nich dokážu najít spoustu cest, které cestami nejsou a naopak skutečné přehlédnout. A to nemluvím o tom, že na nich ani pořádně nedokážu najít kóty :-(.
Hned na začátku jsme několikrát přehodnocovali, čekal jsem, že se budou zapomínat neprůjezdné úseky, ale zákazy průjezdu nás zpátky nepouštěly, tak jsme se po chvíli klikatění dostali do 102. Pak následoval pěkný úsek vynesení mapy náročnou reálnou chlupaticí a následný průjezd chlupaticí mapovou. (Měli jsme na konci 2x 96, jako většina ostatních, ve vzoráku zůstalo jen 1x 96, ale nikdo už neměl sílu to rozporovat.) Tam jsme si říkali, že je dobře, že jedeme mezi prvními, bylo tam hodně motání na jednom místě a tak jsme čekali problémy s domorodci, které naštěstí nenastaly (aspoň jsem o žádných neslyšel). V další části se nám tunel naštěstí povedlo identifikovat celkem bez problémů, v kótě 107 jsme chvíli mudrovali nad jednosměrkou v detailu, která nebyla ošetřená průjezdkou, při jízdě do 108 jsem zaregistroval, že podjezdy na mapě nejsou pořádně vyznačeny, což mi ušetřilo váhání v později nastalých podobných situacích, u 108 hezká pasáž se zrcadlem (někomu vadilo, že jednu chvíli neměl mapový průjezd, ale ten tam byl, i když dlouhý), po projetí SM2 jsem chvíli měřil, jestli je cesta kratší přes průjezdku 90 nebo přes 23, překvapivě kratší byla 23, ale nakonec snad byly uznány obě možnosti, křižovatková šipka při cestě do 110 nás nezmátla, cesta do 111 po vedlejší (mimo kruháč) byla překvapivě bez plechu, zrovna tak jako návrat do 111, kde jsme pro jistotu zkoušeli obě varianty. Následující mapový tvar naštěstí nebylo těžké nalézt a ani nám nedělala problém ostrá pravá před kruháčem ke kostelu. U kóty 113 si bylo nutno pohlídat, kam přesně je výjezd, u SM3 zase nájezd, po reálu za 115 jsme měli pocit, že komunikace nejsou mapově propojené, tak jsme si udělali kolečko navíc, ale nedávalo to smysl, tak jsme pokračovali do 116. Kóty značené černým kolečkem částečně překrývají tvar křižovatky, ale 116 jsme projeli v ostrém úhlu, u 118 jsme ještě nabrali otočnou 31 a jeli do cíle. Před průjezdkou 25 na hlavní jsme se zastavili, abychom si změřili, který průjezd je kratší a vyšlo nám to poměrně jednoznačně doprava do podjezdu přes 89 a následně přes živou. Ani netuším, proč byl nakonec tenhle závěr etapy zrušený, pravděpodobně asi nebyl rozdíl 20%.
Na startu druhé etapy jsme těch papírů dostali přece jen trochu moc. 7x A4, v tom hledat správný podklad už je trochu náročnější :-(. Hned na začátku jsem si na základě upozornění, že směr otáčení je na mapě 2E obráceně, našel zmíněnou mapu a hned, abych to pak nezapomněl, jsem si vynesl směr otáčení. V ITI byla vykreslená dolní půlka kružnice, tak jsem si vykreslil horní a šipku nakreslil na druhou stranu, než byla v ITI. Smůla, že tím byl směr otáčení zase stejný a ne opačný  Nejlepší na tom bylo, že se v cíli ukázalo, že takovej tup nejsem sám :). Začátek etapy byl poměrně jednoduchý šipkáč, jen mi překvapilo, že nás nahnal do komunikace, kde byla hned otočná, pochopil jsem to ale hned, když jsme na výjezdu z ní měli zároveň vložák a přikázaný směr jízdy. Takže do 201 přes 25 pak do bodu 20 taky přes 25 a znovu přes ní do 202. Při cestě do 204 jsem už skoro u kóty 203 zazmatkoval, že si nepamatuju, jak vypadala ta spojka do 204 dole pod kopcem, tak jsem tam Jardu hnal zpátky. Spojka tvarově neseděla a ještě na ní byl průjezd zakázán, takže zase zpátky serpentinama na kopec, no pár minut to stálo :-(. Pak jsme jeli terénem, který jsme znali z dopoledne, takže celkem bez problémů. Chvíli jsem hledal na správném mapovém podkladu kótu 208, kterou bohužel ukradl tiskařský šotek, naštěstí se dala převzít z jiného podkladu. V Rychnově jsme se celkem bez problémů promotali většinou reálem a pak jsme dojeli do 211. Na cestě do 209 bohužel autor přehlédl v mapě jednu spojku mezi hlavní a vedlejší ulicí, takže jsme se to bezúspěšně snažili zajet jinak a nechali jsme na tom poměrně dost času. Pak následovala hezká pasáž z bodu 13 do 215 a na SM4. Cesta do kóty 214 s následnou do 211 mohla být super finta, kdyby tam bohužel nedošlo k zacyklení. Stačilo dát na dejce jen poprvé (místo vždyú a bylo by to OK. Po soutěži jsem totiž zjistil, že většina posádek se chtěla vyhnout dokreslené šipce, aby měla kratší cestu do 211 a vůbec si neuvědomili, že nejprve musí nejkratší cestou znovu do 214. Pak následovala sekvence tří slepých map, kde u první bohužel šotek nevytiskl šipku. My si řekli, že největší smysl dává, když bude šipka ve stejném směru jako u ostatních a tak jsme to i zajeli, ale stejně byla SM1 zrušena. U SM2 a se bohužel projevil můj špatně vynesený směr otáčení a to za 160 bodů :-(. Do cíle už to pak nebylo příliš náročné.
Soutěž byla vcelku pěkná, s minimem chyb, obtížnost odpovídající poháru, časy nastavené perfektně, trať vedla krásnou krajinou, takže jsme si soutěž užili. Problémem pak byly pouze pozdě vyvěšené vzoráky a dlouho zpracovávané výsledky. Částečně to bylo způsobeno přepracováním tratě na poslední chvíli z důvodu uzávěr a také asi možností startovat ve více kategoriích najednou.
Takže ještě jednou díky Sobotům za sobotu v Hodkovicích.

autor příspěvku: MichalG