12.10.2019 12:26   HELLÁCKÁ BEDNA-NOC

Hned po staru jsme vyrazili přes kótu na SM11. Takhle jednoduše? Zdálo se mi to takové nemastné, neslané a na mapě jednosměrka pro nic za nic. A tak jsme se po návratu z SM11 na start vrátili. Objevili jsme přehlédnutou směrovou ceduli na Jablonné. Průjezdky jsme opravili, ale druhé Jablonné z kopce jsme vynechali. A tak nám nevyšla chlupatice a hodně jsem se tedy divil, proč Zdrubecká obě auta suverénně odbočila před námi vpravo v další vesnici. Tak jsem tam nakonec pro jistotu napsal obě průjezdky s nevědomím proč, ale s vědomím jenom za šedesát. A živou u trafačky jsem bral jenom třikrát, nerad se někde motám s jinýma autama a tak často něco přehlédnu. Tady jsem jednou zapomněl na podmínku v sudých při lichém průjezdu rovně. Trochu těžké bylo najít úzké cestičky do kóty 511 a to i se všema navigacemi, které jsem měl. Pro řidiče to bylo zajímavé ve Věrměřovicích. Už jsem se rozloučil s dopravní značkou maximální výška 2,4 metru, která se nad námi náhle objevila v ostré pravé odbočce a pak reálně na SM13. Projeli jsme po hlavní. Věděl jsem ale o místní mapové komunikaci padající dolů a v hlavě jsem přemýšlel, proč je označení křižovatky tak brzo. Vrátili jsme se. Tvar přesně seděl, Janek to tam ještě doladil a přidal na značku komunikaci zprava. Bylo to jasné. Takže honem dolů do té úzké, ať nás moc nevidí ostatní a přepsat zase průjezdky. Na závěr v Letohradu pak snad jen nepřehlédnout průjezd zakázán, jeden byl tak vysoko na pravou ruku, že ji mohl vidět asi jen spolujezdec. A nespojený detail kóty 360, který přenesl další jednosměrku k časovce.
Start do druhé etapy. Časovka končila za předními koly auta pořadatele a hnala nás nemapově za parkoviště. Když jsme se začali bořit do promočené trávy od nočního deště, stačili jsme se ještě otočit a vrátit se, než bychom tam zapadli. Pro jistotu jsem ještě zkontroloval cestu za parkovištěm z druhé strany a mazali jsme pryč. Nebylo tam nic, asi červený plech od časovky měl být na výjezdu z parkoviště. Pak nájezd na kótu 366, projet jednosměrku a slepá mapa 21 se změnou severu na konci za bodem 2. Dalo se pochopit, co po nás Janek chce, ale po pravdě, kdyby nás neupozornil v rozpravě, nevím, jestli bych to takhle v klidu zajel. Příjezd do kóty 385 na kruhovém objezdu jsem sežral. Mapové ostrůvky na detailu kruháče jsem si prohlédl už při vynášení, ale při průjezdu už jsem myslel na další okno a ani jsem nevzdychl otočit se na mapovém nájezdu . SPK 72 mi chybí. Reálnému průjezdu jednosměrkou u benzinové pumpy nám bránil zákaz vjezdu, který tam dala asi obsluha. Ještě štěstí, že byl jen v pravém průjezdu kolem stojanů, vlevo se dalo jet. Pak mi ale řidička odmítla odbočit doleva na té křižovatce dole k nádraží s SPKáčkem 61. Prý je tam plná čára. A nepomohlo ani moje přesvědčování. Tak jsem řekl dobrá, uvidíme, co to s námi provede. Bylo to průjezdné a jen za jeden plech, takže OK. A nakonec jsme nebyli jediní a bylo to správně. Lada zabodovala za chvíli znovu, když mi odmítla vjet do jednosměrky, do které neodbočila. Pak jsem se ztratil a vybíral si slabší chvilku. Na potřetí jsem zajel chlupatici a pak jsem sice chtěl vyjet horní ostrůvek v nějakém statku, ale chybělo nám asi 5 metrů, abychom zahlédli SPK7. Tak blízko, jeli jsme si pro ni a nic. Výjezd z Letohradu vypadal podezřele. Točit se na SPK A ?? Ale proč?Zas je to takové nastrčené! Až na začátek SM22 jsem přemýšlel, měl jsem na to celou cestu asi 5 minut. Přišel jsem na to až v Mistrovicích. Vždyť přes A přes ty všechny šipky je to mnohem dál!! Takže škrtnout. Nájezd SM22 přes rampu mi dal trochu zabrat, ale Lada jela neomylně přes SPK24. Zadní uličky v Mitrovicích nedělaly problém, mnohem větší jsme měli při reálném přejezdu do kóty 423. Před Jablonným nás lesní cesta vyvedla nad údolí na nějakou louku, a i když to dál pokračovalo, vrátili jsme se. Kdyby to chtěl, dal by tam plech nebo otočnou. V Jablonném na nás čekalo mnoho nástrah a na náměstí Janek . Asi nikdo tady nebyl čistej, ani my. Lada vychytala těžké jednosměrky a razítek jsme měli přesně akorát. Jen jsem podcenil mapový kříž a nedojel si pro SPK9. Trochu nás zmátl detail u kóty 471, trojúhelník uprostřed polí. Jeli jsme ho třikrát, ale plech nikde. Prý jsme tam už byli v první etapě. Což Lada poznala, ale já tu byl „poprvé“. Nakonec se zjistilo, že ho nikdo neukradl, jenom z nedorozumění ho kluci po první etapě stáhli. Vynášený detail pomocí SM24 mohl být vzhledem k délce objezdu za víc než za schovaný plech u kravína. Návrat do kóty 379 podle druhé části základní mapy byl pro dost posádek neviditelný. A mapová chlupatice přes několik zákazů vjezdu v Lanškrouně byla na závěr etapy jen třešničkou v náročné druhé etapě.
S druhou etapou jsem se rozepsal a tak třetí snad zkrátím. Neviděli jsme reálnou komunikaci v zástavbě hned po startu. Pak mi došla mapově nejkratší do 413, ale ztratil jsem se na chvíli u bodu 1. Ani mě nenapadlo přehodnocovat na kruháči příjezd na slepou mapu a dojet si pro živou s lístečkem. Následná slepá mapa s několika opuštěním přes kruháč a SPK Z se mi líbila, to poslední Zetko možná už někteří vypustili. Při návratu na mapu za bodem 81 jsem nezabral nemapový tvar komunikace a nevyjel jsem trojúhelník. A pohádka byla jen na odlehčení. A to asi bylo vše.
Janek psal, že to bylo naposled, co něco pro nás postavil. Je to škoda, ale zanechal za sebou dobrou stopu. Připravil pro nás několik úžasných soutěží a za to bychom měli být a jsme rádi. A třeba dostane zase nějaký nápad a něco zase bude. Takže Janku díky.

autor příspěvku: MirekP