• Domů
  • Aktuality
  • Obsah
  • Diskuze
  • Výsledky
  • Kalendář
  • Soutěže
  • Registr
  • Pokyny
  • Archív
  • ČLÁNKY NAŠÍCH DOPISOVATELŮ

    Pro čtení z archívu vyber rok:
      2024      2023      2022      2021      2020      2019      2018      2017      2016      2015      2014      2013      2012      2011   


      20.10.2019 20:35   Pretiox 2019 - pohled z bedny noc

    Do Přerova zajíždíme velice rádi. Už když jsme někde po roce 2000 poprvé přijeli do Přerova a neměli jsme ubytování, tak paní na recepci ubytovny na břehu řeky Moravy jenom řekla, zavolám náměstkovi. Velice mile nás to překvapilo a ještě více jsme byli překvapeni, že za pět minut jsme pokoj na přespání měli. Od té doby se nic podstatného nezměnilo a péče o posádky byla v Přerově vždy perfektní, stejně jako letos.
    Soutěže v Přerově připravuje už několik let Ludvík Prášil, sám voják v poli. Většinou se na soutěžích nenudíme a někdy jsme naopak vyhořeli na náročných itinerářích. Soutěž byla připravena v obvyklém prostoru na sever od Přerova s centrem v Kokorech. Výjezd do první noční etapy musel být automaticky doprava z důvodu plné čáry na silnici. Hned první slepou mapu jsem nedoměřil a jen díky tomu, že jsem měl jet proti mapové jednosměrce a podle ostatních aut kolem mě, jsem přišel na to, že slepá mapa končí na parkovišti a ne na hlavní silnici. Už při příjezdu jsem nevěděl, co udělat se zapomenutou dopravní značkou zákaz vjezdu na kraji komunikace u pomníčku. Nakonec jsme ji vzali natvrdo a objeli jsme to velkým kolem vpravo bez plechu, i když bylo zřejmé, že vlevo bude nějaký plech (SPK19). Konec druhé SM jsme už doměřili správně. U SM3 jsem trochu zaváhal s počtem SPK Z. Nejdříve jsme psali zetko z důvodu vynesené jednosměrky a při nájezdu do SM4 jsme ho zase nepsali, protože začátek SM4 byl až v kótě 113. V podstatě kdyby se někomu sešly tyto dvě chyby, měl by to také za dvě SPK Z. Za SM4 jsem se zapotil s mapově pravou podle itineráře. Opravdu končí SM4 na tý mapový komunikaci a tu mapovou pravou budu dělat až na detailu 112? Ale pak to tam bude neprůjezdný a nebude tam řešení!! Co tam asi budu dělat?? Tak jsem si ulevil, že to řeší vložák na začátku obce, že jsem na tu mapově pravou zapomněl. Nakonec jsem byl jediný. Ale autor tam nastražil těžkou mapovou fintu, takže já snad jedinej blbej jsem to měl jen za sto a ostatní za stošedesát. V Penčici se nám ale začínalo dělat dusno v autě, na dejce na začátku SM5 jsme ještě pravou dělali nejdříve po komunikaci k sámožce , ale nebyl tam otočný plech, jenom na konci vrata. Tak jsme psali SPK47 u kóty 112, ale že nemáme nájezd na slepou mapu mě už vůbec nedošlo. Tršice nakonec žádné větší překvapení nepřinesly a do cíle šlo o to jenom udržet pozornost na vložáky a podmínku.
    Při vynášení kót a čtení podmínek do druhé etapy mi zamotala hlavu podmínka: po projetí kóty 666 jeď SM10. Ale pak se tam odtud nemůžu dostat?!. Snad se tomu nějak vyhnu. Škoda, že za dejkou v Hostkovicích byly při návratu dvě stejný trasy. Pak mapově levá proti jednosměrce nás přiměla psát třikrát SPK1. Nejkratší návrat na SM1 na křižovatku byl mapově přes kótu 204, i když v reálu jsme asi 3 metry komunikace přes křižovatku neprojeli. Pak jsme se teda vyhnuli kótě 666, abychom nejeli tu slepou mapu 10. Že jedeme dobře nám potvrdilo SPK JI. Ve Velkým Týnci jsme změnili plánek za základní mapu při cestě na slepou mapu, ale návrat na slepou mapu byl stejný jak po ZM tak i po plánku. Autor nás hezky zavedl do jednosměrky kolem hřbitova s výjezdem na mapovou jednosměrku a tak jsme se museli vrátit a projet kolem kostela. Pak nás Ludvík poslal z Týnce přes Vsisko, kde nás zase vykopl do jednosměrky. Začal jsem se chvilku točit v kruhu, ale pak mi došlo, že mapově přes most je to zase přes Týnec nejblíž. V Krčmani nás nejvíc překvapily ukradený průjezdky a v Kokorech prý přemístěný zákaz vjezdu nás zamotal v bludném kruhu.
    Po nějaké době se vrátili sedminásobní mistři Petr a Karel Dvorští a moc toho nezapomněli. Utkali jsme se v hodnocení Moravského poháru. Ve zručce jsme byli jen o 5 bodů lepší a celkově jen o čtyřicet. Vyhráli jsme jen díky tomu, že jsem vynechal tu mapově pravou v první etapě. To jsou paradoxy. Ve dne jsme to pak trochu Petrovi vrátili, v místě snad jediné chybky v itineráři jsem si napsal pro jistotu jednu SKP77 navíc a tak jsme zase o chlup prohráli my.
    I když podle bodů se zdá, že to bylo jednoduché, pořád jsme něco dělali a bavilo nás to. Finty byly dobré a nějaké hluché přejezdy bez myšlenky se nekonaly. Rozhodčí pohlídal případné chyby, které se v podstatě nekonaly. Organizace zase skvělá. Chci všem v Přerově poděkovat a těšíme se zase příště.
    MirekP

    autor příspěvku: MirekP   


      Zpět na výběr roku 2019