25.11.2019 20:35   Service tour 2019 - pohled z bedny noc

Před soutěží v Praze jsme měli hodně co dohánět a tak jsme potřebovali urvat nějaký dobrý výsledek. Ale bylo zřejmé, že proti domácím posádkám z Kladna to nebude jednoduché.

Předehrou soutěže bylo zoufání Mirka na diskuzi, že se mu nedaří zkopírovat mapy. Což ještě zvýraznil na rozpravě, že topografické značky průjezdu nebrání. Ale to, co jsme dostali, asi nečekal nikdo. Měl jsem pocit, že bych ani nenašel cíl po hlavní silnici. Nějak jsem ale doufal, že to půjde. Výhodou pro všechny bylo, že máme dneska navigace, podle kterých se dalo občas také orientovat. Nakonec to asi tak hrozné nebylo, všichni do cíle dojeli.

1.etapa. Podle výsledků nám všem zamotal hlavu hned zkraje azimut 270, který byl ale na hlavní cestě. Příjezd a návrat na první slepou mapou byla zajímavá jízda s přehodnocováním a zapomínáním. Hledání jednosměrek do kóty 145 nám šla, jen nakonec jsem si nevzal slova autora za vlastní, že vložák končí v kótě. Vzal jsem to po šlindenbušsky, tedy že návěští mám před křižovatkou a tak jsem si kromě času přidal živou navíc. U kóty 148 po pochopení, co je mapová komunikace a kde je mapová jednosměrka, se objevila pěkná kombinace zakončená přenesením detailu až na křižovatku, kde jsme vyjeli na hlavní. Tady chybovala Simča, já o pár kilometrů dále. Zcela jsem zazdil příjezd do časovky reálně a mapově jsem minul celý konec za dvěstě.

2.etapa. Hned po rozjezdu jsem do důsledků nejel nejkratší cestou a jedna sedmdesátčtyřka nám chyběla. Lada bez chyb vychytala 3x vložák K+B. Pak skoro nám všem chyběly 3 průjezdky, možná jsme nepochopili autora, možná autor nepochopil nás. Nicméně jsme bez problémů odjeli všichni jinou cestou. 4x rovně jsem podcenil. Bylo mi jasné, v čem je finta, ale po té, co jsme chytli jenom hlavní ulice, jsem se nevrátil a brali jsme živou navíc. V obci Kopanina nejdřív klasický průjezd jednosměrkou pod most a pak dopravní značení, tak komentované v diskuzi. Dopravní značka přikázaný směr přenesená o 500 metrů dále, než byla zcela jasně zamýšlená křižovatka, pro kterou značka platí. Podobně se to opakovalo ve dne. Něco podobného se řešilo už mnohokrát a vždy z toho vyšlo, že musíme dopravní značení akceptovat stejně jako ostatní řidiči a zdvojování značení ještě neznamená přenášení příkazu jinam.

3.etapa. Na začátku jsme se nějak nemohli dopočítat čtyř dejek, ale SPK X měli asi všichni. Zatímco druhá etapa nebyla tak zajímavá, třetí to vynahradila. Podmínka střídání sudých a lichých kót nabízela většinou několik variant. Od Středokluk do Buštěhradu jsme se většinou kótám vyhýbali. V Buštěhradu jsme se zase museli do liché kóty 341 vrátit a vyhnout se nastrčené 349. Že doma není nikdo prorokem ukázala Verča. Chyby na posledních průjezdech ji z prvního průběžného místa odsunuly na třetí. Pavel Kotina a Mirek Zdrubecký zásadní chyby, na rozdíl od nás, neudělali a měli nakročeno na první vítězství v sezoně. Nakonec si ale museli počkat až do soboty. Stodeset bodů za překročení rychlosti je odsunulo o jeden bod na druhé místo. Jeden bod, to snad není ani muška zlatá.

A co nakonec? První pohled na mapy napovídal, že by to mohla být ztracená cesta do Prahy. Ale zajímavé itineráře posunuly dojem ze soutěže nahoru. Nuda ani zoufalství to rozhodně nebyla. A nakonec společně s denní vydařenou soutěží to bylo dobré dvoukolo.

MirekP

autor příspěvku: MirekP