14.12.2019 23:30   Pohled z bedny Most 10. kolo spec pro Maška

Zdravím Petra Maška, konečně jsem se k tomu dostal to napsat. Po noci, kterou táta dost pokazil, a to jsem mu ještě dalších min 500TB zachránil, tak po probuzení táta počítal, jak můžeme celkově dopadnout. Měl takový ušmudlaný lísteček a odpoledne ho vytáhl ještě několikrát. Vždy mě tím dost pobavil. Zároveň musím říci, že ani moc nevím „jak se to mělo jet“. Jediné, co může napsat je, jak jsme to jeli my.

Po startu hned do průmyslové zóny, kde jsme měli dost problém s (ne)přetahovací PK 31, jestli je nebo ne a zároveň podle našeho měření komunikace souběžná s komunikací do 231, byla podle mne o dost blíže. Vím, že mi metry neseděly o dost, ale nějak jsme to tam obkroužili. Když se mě někdo ptal (asi Petr Mašek), jak jsme se dostali na začátek SM1, tak jsem to už ani nedokázal vysvětlit. Do 233 bylo pro nás jasné přes dokreslený a propojený detail 229 tedy kolem startu. V detailu 235 jsme při prvním průjezdu zajeli VI, ale při dalším jsme si zafixovali (spíše táta zapamatoval že je to L a ne azimut) a L nás poslala do fabriky, kde těsně před závorou šlo uhnout a hledali jsem tam otočnou. Až po kontrole navigátora, jak to je, jsem zjistil že to není na STOPce L ale azimut výjezdu. Doufajíc, že už to teď táta nezkazí a soustředíc se na mapu a navigování, jsem ani nezjistil že jsme se naštěstí nezacyklili. Při mapovém tvaru s přejezdem a následujícím reálným tvarem jsem naštěstí hned věděl, že nejedeme po mapě, a navíc ta mapová byla krásně vidět vedle nás. Táta pak měl jedinou světlou chvilku, že perfektně odhalil naprosto jasné koleje (kdo to psal že to byly koleje/nekoleje – tam byly naprosto jasné koleje), bohužel tady jsem si z jiných soutěží zafixoval, že pokud se má zapomenout vše před tím, musí to být u podmínky napsané, takže jsme nejeli znovu do 227 pro PK. Následně jsem tátu zastavil u polní cesty u 232 a vůbec nechápal proč tam je, ale nakonec jsme to zajeli dobře. Velký problém jsem měl s mapovou křižovatkou, protože komunikace v přechodu z 1. listu na 2. list jsou jiné. Já jsem si vzal už do ruky 2. list, kde to podle mne nesedí. Já jsem našel mapový tvar až v Komořanech na smeťáku. Do teď stejně nevím, jak se tam mělo dostat, když v mapě je kříž a k tomu detail 237, který se ale na S nespojuje, takže nevím, která z detailových komunikacích navazuje na tu mapovou na S z 237. Tam jsem tedy našel mapový tvar, ale vůbec to pak nefungovalo. Do teď nevím, jak je možné, že jsme to měli za 0 když jsme ten tvar jeli jinde. Do toho jsme v detailu 239 nenapsali PK, aby měl Petr Mašek šanci. Do ČK to bylo již celkem bez problému, jen jsem nezajel poslední mapový most, tam už jsme neměřili a odflákli to.

Do 2. etapy jsme jeli v podstatě hned. Hned na začátku se mi nezdálo, že by to mělo být tak lehké, ale nic jsem v tom nenašel, a nakonec v tom ani nic nebylo. Táta se opět snažil a nenašel 1. zámek Jezeří ale ten nic neřešil. Nakreslená originální mapa do 289 byla evidentně jinak než reál, ale ač jsme jezdili, kam jsme mohli, nic jsme v tom nenašel a asi v tom ani nic nebylo. Azimut 80 jsem tušil nějakou kulišárnu, ale ač jsme se snažili najít spoustu jednoznačných výjezdů díky VI neopouštěj HJ a nejezdi po nezpevněných komunikacích, tak jsme to (opět táta – už chápu doktora Kuklíka) zkazili a chyběla nám OK 29. Na následující orientované křižovatce v 305 jsem vůbec netušil co to znamená. Tady mne zachránil táta, který mi vysvětlil, co to je a že to je takto v řádech. Buď jsem to nikdy nejel, nebo jsem to již zapomněl což je pitomost. Dlouho si říkám že bych si měl řády přečíst, ale nějak se toho stále bojím. Už mi ale neřekl, že se to vztahuje ke všem dalším okýnkům a tam nám tak chyběly 2 PK. SM1 mne trochu překvapila. Myslel jsem si, že to bude asi kóta 311, ale nějak jsem na to neměl sílu, navíc máme vždy problém s časem a zároveň vědomí, že to někdo vždy uhádá jsem se na ni vykašlal. Do 300 jsem odhalil, že první lichá kóta byla 999, ale nějako jsem stejně nepochopil, jak se to mělo jet, přesto jsme to měli za 0. Do ČK to bylo už jednoduché, jen nepřehlédnout značku hrbů (řidičská – to jsem nezajel) ale správně vyhodnotit detail 291 a kdy ho vynést (navigátorská – to jsme zajeli) a do ČK.

Poslední etapa byla pro nás celkem bez problémů a jelo se mi dobře bez větších záseků. Jediný problém jsme měli ta 245, kde jsme ještě jezdili VI 2, ale nakonec jsem na to přišel. Byl jsem dost přešlý pasáží za 250, kde jsme jeli strááááášně dlouho reál a pak kruháky. Ani jsem si nevšiml, že v mapě od reálu na 5,5km je již mapa. Ke konci jsem neuhlídal, že do předposledního políčka 231 je to dle ZM a jeli to dle plánku. Tam nám chyběla jediná PK. Do cíle jsem již věděl, jak je to s přehodnocováním, že všechno zapomínám a odjeli to bez problému.

V hospodě jsem nic neřešil. Hlavně jsem si vůbec nedokázal představil, že to někdo mohl pokazit více než my, a tak když táta zase vyndal ten svůj papírek jsem se dost smál. No, a nakonec jsem zase porazili Petry celkově. Ale to je asi tak navždy.

Dodatek řidiče: JE PRAVDA, ŽE OBČAS – MAXIMÁLNĚ DVAKRÁT ZA DESET LET – NĚCO PŘEHLÉDNU. Vím ale, kdy zabrat, a koleje to potvrdily. Kdybych tu rychlíkovou trať přehlédnul, bylo by všechno jinak.

autor příspěvku: Ludvík Jiří