14.06.2019 14:41 Dakar, Dakárek a Plotice - jízda zručnosti a prováděčky č.1
..........................................................................................................................................................................
..........................................................................................................................................................................
Kliknutím si stáhni prováděčky.
autor příspěvku: matonni
07.06.2019 19:48 Pohled z bedny Shell Cup Středním Povltavím
Přivítalo nás slunečné ráno. Tomáš má na své soutěže počasí vždy skvěle objednané. Nejprve JZ. Umístěna je na větším prostoru, se spoustou prvků s pomalým i rychlým charakterem jízdy. V Shellu JZ zajíždíme nejlépe. Následuje přejímka. Na rozpravě dostáváme informaci, že Shell bude mít jen jednu etapu a bude vyloženě jednoduchá, spíše pro začátečníky. Shellákům je dále nabídnutá možnost startovat v MČP. Tuto možnost všichni využívají. Na startu dostáváme k iti kromě krásných barevných map ještě několik soutěžních otázek, na které budeme hledat odpověď v průběhu etapy. Krátce po startu už přemýšlíme nad odpovědí prvního soutěžního úkolu. Nedlouho poté míjíme radar. Během jízdy nám řešení všech věcí zapadá a tak více přemýšlíme nad tím, jestli Tomáš nemá postavené nějaké speciální finty. Na nic záludného přijít nemůžeme. Jediná záludnost, na které jsme se zapotili a stejně nenašli řešení, byl úkol na zjištění názvu náměstí v obci Probulov. Větší část etapy byla vedena po užších, zatáčkových vedlejších komunikacích, vedoucích přes vesnice. To se líbilo řidiči, který nerad jezdí etapy po městě. Naopak spolujezdkyni moc nevyhovoval např. sjezd od památníku Lety ke křižovatce Kožlí/Orlík přes několik horizontů. Do cíle jsme dorazili s časovou rezervou, nehrozili tedy TB za pozdní příjezd. Při vyvěšení výsledků se radujeme z našeho vítězství (naposledy se nám podařilo vyhrát soutěž v roce 2016) a zjišťujeme, že naše vítězství je jen o pár bodů. Rozhodovali hlavně soutěžní úkoly a jízda zručnosti. V cíli jsme mohli souhlasit, že obtížnost soutěže byla odpovídající pro začátečníky. Tomášovi a jeho týmu patří DÍKY za tuto soutěž. Posádka č. 102
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: ŠaněkM
06.06.2019 18:24 Dědkové aneb setkání pamětníků BOAS
..........................................................................................................................................................................
O uplynulém víkendu se sešlo několik pamětníků BOAS v hlubokém lese nedaleko Dobříše. Každý už asi ví, že šlo o tradiční (protože už to bylo potřetí) setkání, které pořádal Karel Kuklík s manželkou Hankou. Dost lidí odřeklo z různých důvodů účast, takže byl Karel trochu smutný, ale smutnit nemusí, protože byla akce zdařilá. Počet účastníků se průběžně trochu měnil a složení vypadalo takto: Severočechy zastupoval Vašek Mrštík a klan Klenáků (nejmladší Lukáš, otec Zdeněk a děda Franta), Jihočechy reprezentoval otec „Zlivu“ Jirka Kozel, Vláďa Horyna, Zdeněk Šimán(č)ek a Standa Kočí (oba poslední asi spíše Pražáci) a Pražáci Vláďa Vopátek, Milan Vlk a Mirek Ludvík, o hostiteli a Hance už řeč byla.
Celou akci provázela dobrá zábava, dobré jídlo a dobré pití. Pátek- přejímka pro ty co jeli noc, pro ty co jeli jen den byla přejímka v sobotu dopoledne. Někteří však nestihli ani dopolední přejímku a přijeli až na oběd. Pro ty co stihli alespoň denní přejímku připravil Karel POMZ (pro mladé pěší orientační mikrozávod) s matriční mapou a několika průjezdními body. Na POMZ o délce asi 7 km se vydalo 5 účastníků, chromý Karel byl ze zdravotních důvodů omluven. 3 účastníci byli, bohužel diskvalifikováni pro hrubé nedodržení trasy, naschvál zakufrovali a netrefili ani do památníku Karla Čapka. Dojít ale do restaurace U Šimků se jim podařilo poměrně lehce s předčasným příchodem asi o hodinu a půl. POMZ vyhráli Vašek Mrštík a Vláďa Horyna, kterým se podařilo projít všechny průjezdní body. Památník Karla Čapka byl pro mě (jako člověka, který výrazně upřednostňoval matematiku před literaturou a dějepisem) velmi poučný. Citáty staré skoro 100 let jsou velice trefné i v dnešní době. V první časovce (Restaurace u Šimků) byl delší oddechový čas, který většina využila k pojídání kachny. Druhá časovka byla na minigolfu v Budínku v krásném prostředí. Soutěže v minigolfu se zúčastnilo 6 účastníků, družstvo Severočechů (Mrštík, Klenák ml. a nejml.) porazilo smíšené družstvo zbytku světa (Hanka, Standa, Šíma). Celkovým vítězem se stal Vašek, ale vzhledem k tomu, že je skoro profesionál, nebylo vítězství vůbec přesvědčivé. Některé účastníky minigolf vyloženě nebavil a využili areál restaurace k chvilce oddechu. V druhé části profesionálního golfistu porazil i náš Lukáš. Přesun do cíle, který byl v místě startu, už byl jednoduchý.
Pokračovali jsme v dobré zábavě, málo se mluvilo o nemocech, občas se mluvilo o AOS a různých dalších pitomostech. Škoda, že jsme nevěděli o problému se sudou kótou na konci SM v Ostravě, mohli jsme na toto téma uspořádat smysluplnou debatu až do hluboké noci. Role výčepního se ujal Standa (pivo), Karel měl na starosti mandlovici (myslím, že tak tomu říkal) a griotku (kdo si přečetl seznam účastníků, ví proč) a Hanka se o nás vzorně starala v oblasti jídla. Kolem 23 hod v sobotu jsme museli odjet- všichni Klenáci společně s Mirkem, já musel v neděli do práce a Mirkovi jel v 0:08 h autobus z Hradčanský. Autobus Mirek stihnul, co se dělo dále v Dobříši, nevím, ale z doslechu vím, že se všichni chovali slušně. Příští setkání (pokud nějaké příště bude) určitě Karel obohatí o něco nového, třeba o nějaké nové účastníky a mě napadlo, že zkusím sehnat granát a vzduchovku.
Děkujeme Hance a Karlovi za milé přijetí, vzornou péči, dobré jídlo, pití a všem za dobrou zábavu.
Hostitelé děkují všem účast, květinové i pitelné dary, zejména pak za hojné příspěvky do spořícího prasátka.
PÁR FOTEK Z AKCE
autor příspěvku: Klenák Zdeněk
04.06.2019 15:21 Cena města Kladna - Jízda zručnosti
..........................................................................................................................................................................
Jízdu zručnosti odjedou všechny posádky 2x (kromě st.č. 52, které se přihlásilo jen na dopolední MČP), první se započítává do dopolední soutěže, druhá do odpolední soutěže.
JZ je možno absolvovat už před přejímkou, bude připravena od 7:10 hod.
Žádáme všechny posádky, aby v zájmu hladkého průběhu a urychlení nabitého programu soutěže přijeli včas a pokud možno absolvovali JZ ještě před přejímkou.
..........................................................................................................................................................................
JZ je možno absolvovat už před přejímkou, bude připravena od 7:10 hod.
Žádáme všechny posádky, aby v zájmu hladkého průběhu a urychlení nabitého programu soutěže přijeli včas a pokud možno absolvovali JZ ještě před přejímkou.
autor příspěvku: Kotina Pavel
03.06.2019 11:57 Pohled z bedny - Ostrava
Letos na jaře jsme se moc nesvezli a nesvezeme. První mistrák jsme pořádali, České poháry nám až do června kolidují s prací, a tak jsme odjeli jenom mistrák ve Fulneku a těšili se do Ostravy. Připravil jsem si mapy a odpoledne v pátek jsme vyrazili. Ubytování od pořadatele jsme měli perfektní v hotelu Harmony. Když jsme se museli přesunout na rozpravu do neplánovaných prostor, Martin při rozpravě řekl, že věří, že to bude jediná chyba při soutěži, a v podstatě se nemýlil.
Hned po startu jsme nakupili dvě chyby. Při reálné jízdě jsme si neuvědomili, že jsme uprostřed křižovatky na hlavní silnici, která zahýbá vlevo. Pak jsem sice vychytal správný azimut na třetí křižovatce, ale nedošlo mi, že nejsem v té správné kótě a že se musím do 110ítky vrátit. Takže božský start za 260. Martin rád dává netypická návěští, tady to byla dopr. značka STK. Tady se nám podařilo všechny značky kolem kóty 114 vychytat. Dobrá byla mapová křižovatka kolem kóty 120. V podstatě polovina mapy byla pod mostem, ale kombinovalo se v obou patrech současně. Startovali jsme poslední, v části města Přívoz jsme dojeli Petry Černého a Maška. Když jsme viděli , že se na SM2 vrací jinudy, trochu nám na správném průjezdu chyběl další plech. Ale protože tam kroužili ještě další minuty, asi se opravili. Což mi pak PetrM potvrdil. Pěkná také byla přetažená SM3 za hlavní silnici. Ač jsem využíval navigaci celou etapu, po projetí závěrečného lineárního iti to byla nutnost. Moje mapy jsem zatím nepoužil.
Po přestávce, kde jsme mohli ochutnat výtečně napečené občerstvení od Zuzky, jsme vyrazili do druhé etapy. Hned po startu jsem skončil bez mapového řešení, protože přes podmínkované kóty jsem se nemohl dostat do kóty 412 s výjezdem. Chvilku mi to dalo, až jsem nakonec zjistil, že v itiku mám jet výjezd z kóty 422 a všechno sedí. Druhý problém, kde jsem neměl mapové řešení, bylo u kóty 435 a 437. Projeli jsme detail, nemapovou komunikaci, vrátili se na detail a otočili se přes pumpu a SPK10. Ale protože jsme nenašli nic, co by nás za pumpou poslalo doprava a pryč, vraceli jsme se zpět na již projeté komunikace. Takže znova, znova kolem pumpy a zase nic ?? Už jsem chtěl jet pryč a povídám, projeď tu pumpu ještě jednou. Napotřetí jsem konečně uviděl odbočovací šipku přes celou průjezdku. Takže dobrý. U SM3 jsme neměli po projetí splněný výjezd a museli se tam přes živou vrátit. Pak nás návěští stopky poslalo udělat levou snad až kilometr daleko u detailu 443. Na konci za SM4 byla finta s další stopkou, která nás měla poslat ostře zpět, ale nás ne. Ne,ne, my jeli po hlavní za 100.
Denní etapy jsme začali opět jako v noci, chyběla nám první živá za přehlídnutou značku. Tu jsme přehlédli ještě podruhé v polovině etapy a potřetí jsme ji sice nepřehlédli , ale schválně nejeli. V návěští byla značka hlavní silnice a dvě dodatkové tabulky pod ní, tvoření tvarem křižovatky a cedulí SPK, kterou tam Martin pověsil a tím návěští vložáku vytvořil. Takže ten vložák nás stál 300. První etapa byla o přehazování mapových podkladů a nemapových komunikací. Na konci jsme měli 20 minut času 5 kilometrů před cílem a já trubka se nejedu podívat na nádraží v Kozmicích, ač se tam jezdí každej rok. Takže celkem 400 v první etapě. Asi nejtěžší a opravdu mistráková byla druhá denní etapa. Měřil se příjezd do kóty 124 a také návrat do ní po odbočení na stopce, SM1 se musela přesně vynést do ZM, jinak se jelo pohlavní. V obci Bobrovníky se nesmělo zapomenout, že proti jednosměrce nesplním v kótě 126 podmínku. Pak dlouhý přejezd mezi obcemi, ale bohužel už jsme byli celou dobu v Ostravě, takže někteří to měli až za 400 za devadesátku na padesátce. Paradoxně i ty místní kluci. V Hošťálkovicích byl veliký detail, doplňující několik nemapových komunikací. Ale o ty vůbec nešlo, detail tam byl z jiného důvodu. Bylo potřeba vynést začátek SM2. Na konci po opuštění SM2 jsme trochu tápali, vytáhl jsem navigaci s online mapama a podle leteckého snímku pochopil situaci. I tak jsme nevěděli, jestli máme jet reálně doprava ostře za sebe nebo doleva, ale pravý úhel doleva byl rovnější. Pak nás šipkáč poslal mimo mapu. Tady jsme nejdříve museli pro návrat změřit délku první komunikace a nakonec jsem použil i svoje podkladové mapy a musel si podsvítit základní mapu, abych zjistil, kde narazím na mapovou komunikaci. Stejně tak jsem podsvěcoval oblouček v Petřkovicích u SPK 30. U SM3 mi podsvícení moc nepomohlo, protože pouhým měřením mapových podkladů se zdálo, že konec SM3 je ještě na mapě. Vrátili jsme se a opětovným změřením délky jsme zjistili, že SM3 končí 20 metrů za mapovou křižovatkou. V detailu 777 jsme opět kombinovali komunikace nad a pod mostem. Pak nás ještě potrápilo návěští konec hlavní silnice, v jednom místě Lada odtušila, že značku přehlédla a vrátili jsme se. Bylo by to za 200. Pak jenom vykombinovat podmínky před cílem a hotovo. Pak jen rychlý oběd a utíkali jsme domů na jinou akci.
Martin, Zuzka a mnoho dalších připravili super soutěž. Měli hodně kategorií a poprali se s nimi perfektně. Martin jako autor chyby nedělá a neudělal ani tentokrát. Finty nejsou maskované nepřesnostmi, vše, co člověk k řešení potřebuje, tak tam je. Také chci ocenit, že noční etapy byly více o orientaci a denní znatelně těžší na kombinace. Na konci druhé denní etapy jsem už musel používat všechny možné pomůcky, které jsem měl připravené. Také se mě líbilo razítko na udičce u Drobíků a samozřejmě pečivo paní domácí bylo úžasné. To nemělo chybu.
..........................................................................................................................................................................
Hned po startu jsme nakupili dvě chyby. Při reálné jízdě jsme si neuvědomili, že jsme uprostřed křižovatky na hlavní silnici, která zahýbá vlevo. Pak jsem sice vychytal správný azimut na třetí křižovatce, ale nedošlo mi, že nejsem v té správné kótě a že se musím do 110ítky vrátit. Takže božský start za 260. Martin rád dává netypická návěští, tady to byla dopr. značka STK. Tady se nám podařilo všechny značky kolem kóty 114 vychytat. Dobrá byla mapová křižovatka kolem kóty 120. V podstatě polovina mapy byla pod mostem, ale kombinovalo se v obou patrech současně. Startovali jsme poslední, v části města Přívoz jsme dojeli Petry Černého a Maška. Když jsme viděli , že se na SM2 vrací jinudy, trochu nám na správném průjezdu chyběl další plech. Ale protože tam kroužili ještě další minuty, asi se opravili. Což mi pak PetrM potvrdil. Pěkná také byla přetažená SM3 za hlavní silnici. Ač jsem využíval navigaci celou etapu, po projetí závěrečného lineárního iti to byla nutnost. Moje mapy jsem zatím nepoužil.
Po přestávce, kde jsme mohli ochutnat výtečně napečené občerstvení od Zuzky, jsme vyrazili do druhé etapy. Hned po startu jsem skončil bez mapového řešení, protože přes podmínkované kóty jsem se nemohl dostat do kóty 412 s výjezdem. Chvilku mi to dalo, až jsem nakonec zjistil, že v itiku mám jet výjezd z kóty 422 a všechno sedí. Druhý problém, kde jsem neměl mapové řešení, bylo u kóty 435 a 437. Projeli jsme detail, nemapovou komunikaci, vrátili se na detail a otočili se přes pumpu a SPK10. Ale protože jsme nenašli nic, co by nás za pumpou poslalo doprava a pryč, vraceli jsme se zpět na již projeté komunikace. Takže znova, znova kolem pumpy a zase nic ?? Už jsem chtěl jet pryč a povídám, projeď tu pumpu ještě jednou. Napotřetí jsem konečně uviděl odbočovací šipku přes celou průjezdku. Takže dobrý. U SM3 jsme neměli po projetí splněný výjezd a museli se tam přes živou vrátit. Pak nás návěští stopky poslalo udělat levou snad až kilometr daleko u detailu 443. Na konci za SM4 byla finta s další stopkou, která nás měla poslat ostře zpět, ale nás ne. Ne,ne, my jeli po hlavní za 100.
Denní etapy jsme začali opět jako v noci, chyběla nám první živá za přehlídnutou značku. Tu jsme přehlédli ještě podruhé v polovině etapy a potřetí jsme ji sice nepřehlédli , ale schválně nejeli. V návěští byla značka hlavní silnice a dvě dodatkové tabulky pod ní, tvoření tvarem křižovatky a cedulí SPK, kterou tam Martin pověsil a tím návěští vložáku vytvořil. Takže ten vložák nás stál 300. První etapa byla o přehazování mapových podkladů a nemapových komunikací. Na konci jsme měli 20 minut času 5 kilometrů před cílem a já trubka se nejedu podívat na nádraží v Kozmicích, ač se tam jezdí každej rok. Takže celkem 400 v první etapě. Asi nejtěžší a opravdu mistráková byla druhá denní etapa. Měřil se příjezd do kóty 124 a také návrat do ní po odbočení na stopce, SM1 se musela přesně vynést do ZM, jinak se jelo pohlavní. V obci Bobrovníky se nesmělo zapomenout, že proti jednosměrce nesplním v kótě 126 podmínku. Pak dlouhý přejezd mezi obcemi, ale bohužel už jsme byli celou dobu v Ostravě, takže někteří to měli až za 400 za devadesátku na padesátce. Paradoxně i ty místní kluci. V Hošťálkovicích byl veliký detail, doplňující několik nemapových komunikací. Ale o ty vůbec nešlo, detail tam byl z jiného důvodu. Bylo potřeba vynést začátek SM2. Na konci po opuštění SM2 jsme trochu tápali, vytáhl jsem navigaci s online mapama a podle leteckého snímku pochopil situaci. I tak jsme nevěděli, jestli máme jet reálně doprava ostře za sebe nebo doleva, ale pravý úhel doleva byl rovnější. Pak nás šipkáč poslal mimo mapu. Tady jsme nejdříve museli pro návrat změřit délku první komunikace a nakonec jsem použil i svoje podkladové mapy a musel si podsvítit základní mapu, abych zjistil, kde narazím na mapovou komunikaci. Stejně tak jsem podsvěcoval oblouček v Petřkovicích u SPK 30. U SM3 mi podsvícení moc nepomohlo, protože pouhým měřením mapových podkladů se zdálo, že konec SM3 je ještě na mapě. Vrátili jsme se a opětovným změřením délky jsme zjistili, že SM3 končí 20 metrů za mapovou křižovatkou. V detailu 777 jsme opět kombinovali komunikace nad a pod mostem. Pak nás ještě potrápilo návěští konec hlavní silnice, v jednom místě Lada odtušila, že značku přehlédla a vrátili jsme se. Bylo by to za 200. Pak jenom vykombinovat podmínky před cílem a hotovo. Pak jen rychlý oběd a utíkali jsme domů na jinou akci.
Martin, Zuzka a mnoho dalších připravili super soutěž. Měli hodně kategorií a poprali se s nimi perfektně. Martin jako autor chyby nedělá a neudělal ani tentokrát. Finty nejsou maskované nepřesnostmi, vše, co člověk k řešení potřebuje, tak tam je. Také chci ocenit, že noční etapy byly více o orientaci a denní znatelně těžší na kombinace. Na konci druhé denní etapy jsem už musel používat všechny možné pomůcky, které jsem měl připravené. Také se mě líbilo razítko na udičce u Drobíků a samozřejmě pečivo paní domácí bylo úžasné. To nemělo chybu.
autor příspěvku: MirekP