20.10.2015 20:26   pohled z bedny Tábor 2015 noc

Konečně jsme vyhráli . Podle průběhu soutěže jsme se přetahovali s PetremD. Při jízdě zručnosti jsem si shodil zbytečně přední doraz při přeřazování zpátečky a nedojel jsem čtverec. A pak ještě jednou čtverec na ZZ. Což znamenalo zbytečných 45 bodů a hubené vedení o 2 body nad naším soupeřem.
V první noční etapě jsme si nejdříve museli srovnat, jak naložit s kombinací stejné podmínky a vložáku, tedy co dělat po přejetí železnice. První těžší problém nastal, jak se dostat do kóty 802. Kombinace podmínky a dopravního značení nás nepustila dál. Takže musíme jinudy kolem nádraží. Za kótou 207 jsme si sice všimli otočeného zrcadla, ale než jsem řekl Ladě další pokyn rovně, tak jsme rovně už byli za křižovatkou. Takže zpátky, jestli jsou ty komunikace přesazené nebo ne. Samozřejmě že byly, sice o pár metrů, ale byly. Největší chybu jsem si vymyslel před kótou 122. Otočil jsem se na kruháči za mostem a jel jsem do 122. Ale turnováci jeli rovně!? Raději jsem zastavil a hledal proč. Aha, vynechal jsem okno. Takže zpátky za nimi a pak si jen pohlídat železnici až do cíle. Jako všichni ostatní jsem na konci zabočil pravou do brány a chybělo mi to živý eMko. Ten kluk na ty živý se asi musel celou noc nudit a proklínat Standu, co to vymyslel za fintu. Ale vymyšlený to bylo dobře. Petr přehlédl v této etapě plech a byli jsme ve vedení o 92 bodů.
Druhou etapu jsme nezačali zrovna v klidu. Drobná pře nad itinerářem vyústila v záludnou otázku. „Napsal jsi ten plech??!!“ „A jako který??“ odpověděl jsem. Lada se na mě otočila se zarputilým výrazem. V očích jsem mohl číst, tys ho fakt nenapsal?? Jak můžu něco napsat, co jsem neviděl, myslím si. Stáli jsme tam asi takto několik hodin. Pak se Lada rozhodla, že to vycouvá. Byla to dvanáctka a atmosféra v autě se vrátila do normálu. V kótě 418 jsme si jednoduše nadjeli šipku, i když nám autor nutil nějakou kombinaci v další křižovatce. Nakonec jsem pokazil vložáček vjeď do jednosměrky, který jsem jezdil reálně hned za bodem. Vymstilo se nám to až při posledním použití, ztratil jsem čas, protože to nesedělo a chyběl mi plech. Petr byl v druhé etapě v podstatě čistý. Takže s časovou ztrátou 17 minut a s tou stovkou jsme najednou prohrávali o 103 bodů. Což už jsou dva plechy a to je dost.
Třetí etapa nás zavedla do středu města. Bylo to hlavně o reálných přejezdech a orientaci ve městě. V prudkém stoupání do starého města byla ZZ. Zastavili jsme. Přepsal jsem průjezdky a slečna mi začala říkat, že bude zkouška na rozjezd do kopce. Nebyl čas čekat, jsme přeci na soutěži. Sebral jsem ji razítko, bouchnul ho do výkazu a razítko jsem ji honem podal. Lada už dráždila motor ve vysokých otáčkách. Ještě jsem razítko držel v ruce a Lada vyrazila. Perfektně, ani jsme si necukli zpět. Ale když jsme tam byli podruhé, slečna nám nejdříve řekla. „Rozjedete se, až vám řeknu, jó.“ Ale Lada to opět zvládla. Trochu jsem se zdržel před kótou 508. Stáli jsme před ní asi 50 metrů, protože v ní nebylo moc místa a hledal nejkratší do 510. Ale byly tam dva úplně stejné průjezdy. „No tak jeď, zkusíme to dolů doprava, tam je plech 40.“ V křižovatce 508 se to zjednodušilo, protože nahoru byl zákaz vjezdu. Ale zbytečná ztráta času. Na konci jsme znovu jeli se otočit ke garážím. Minulý týden jsem se nechal nachytat na KUK-LÍKa v Mimoni a tak jsem byl přesvědčen, že tam bude taky něco podobného. Na první pohled zase 33, takže asi nic. Měli jsme vybraných 22 minut, ale byli jsme čistý. Petr měl v tomto okamžiku někde z trati stovku a dvakrát patnáct za ZZ. Ale na čase jenom 17 minut, takže jsme ztráceli na Petra 13 bodů. To je ten jeden čtverec nebo lehké nadzvednutí spojky před dorazem na jízdě zručnosti. Nebo někde 2 minuty na trati, možná před 508. Znovu druzí. „Ale není tam otoč se!!?“ všimla si Lada. Tak honem projet garážemi a napsat pětku. Tentokrát tu poslední zbytečnou chybu udělal Petr a tady garážemi neprojel. Chybějící poslední stovka ho přesunula na druhé místo.
Při pohledu do výsledkové listiny chci připomenout dobrý výsledek Boudných, který ještě zvýraznili ve dne třetím místem a v noci se velice dobře umístila druhá brněnská posádka Křivánek –Vaněk, šesté místo. V soutěži nebyla sice nějaká zvlášť těžká místa v itineráři, ale podmínek a vložáků bylo dost a bylo potřeba neustále dávat pozor. Časy byly nastaveny tak akorát. Autor s rozhodčím odvedli dobrou práci, ještě jednou jim dík.
Mirek a Lada

autor příspěvku: MirekP   

  19.10.2015 16:17   Pohled z bedny -MČR Tábor 2015 den

Tentokrát pouze v rychlosti. Do Tábora jsme jeli hlavně prodloužit vítěznou sérii v mistráku, což se nám bohužel v noci nepovedlo. To mě hodně mrzelo, protože stačilo například jen nepřehlídnout hned asi druhou SPK 26 schovanou za stojícíma autama, nebo si pak všimnout, že už na SPK 33 není lísteček s otoč se.
Ve dne jsme sice vyhráli, ale nezaslouženě po připomínce Ludvíků, kteří z naší chyby za 200 udělali jen 100 TB a všem ostatním z autorova průjezdu 60 TB. Trať byl takový lehčí mistrák s občasným zařazením fint nejtěžší kategorie, jako bylo nedokreslení rohu mapy při jízdě linearního iti přerušeného vložákem, nebo jemné uhnutí mapy za kótou 444 a následná SPK 9.
Překvapilo mě, že když třeba obě tyto věci už zmiňovaní Ludvíci zajedou, tak kde pak dělají chyby? Celkově velmi vydařené dvoukolo od hlavních strůjců úspěchu Standy a Verči. Ubytování po dvou je pro mě základ dobrého hodnocení péče o posádky, takže to bylo taky perfektní.

autor příspěvku: R.A.   

  18.10.2015 11:29   AOS okolo slona - pohled z milovické družstevní bedny

K Milovicím mám odpor zřejmě už od dětství. Vzali nás tam asi dvakrát na základce na návštěvu za „spřátelenými vojsky“ a pak jsem hlavně viděl, jaká hrůza po nich zbyla. A dnešní stav „moderního města“ zmodernizovaných paneláků, které ovšem jsou obklopeny hrůzou zbořenišť, příliš optimisticky nepůsobí.
Ale teď už k závodu. Dopoledne dvě etapy ČP s hodně utaženými časy, které se počítali do družstev!!!
Dobrá zručka v hnusném prostředí s tím kovovým čtvercem, který mi vždycky ujede před kolem 
A co nás nejvíc zaujalo?
Určitě živej slon na zahradě v Benátecké Vrutici. Pamatuji domečky pro nutrie někde u Pačejova nebo kde to bylo ale slona jsem ještě při AOS nepotkal. Já se vůbec rád kochám krajinou což je občas na úkor výsledkům……….

1.etapa
Hned po startu první etapy se jel dlouhej reál, kterej nás dovedl k otočné SPK „KUK“. Následovala přenosná DZ „STOP“ s přikázaným směrem jízdy, na kterou se jel vložák. Na tuhle se to ale jet nemělo ale hned na úvod závodu nervy pochodovaly….
Pak se jelo po nemapě (miluju tohle slovo) a po návratu do ZM jsme netrefili živou, protože jsme uhnuli dřív vpravo. Když se ale teď na ZM dívám, tak jsem si toho odskoku od bubliny dole měl všimnout, to nebylo o měření. To by mě zajímalo, zda tu živou někdo měl.
V lese na dlažbě byla „Zóna 50“ s radarem. Tam fakt pojede 50 jenom magor nebo AOSák, taky tam jel Martin Bartoň dle radaru 114 km/h. Hezkej příděl TB!!!
Pak to pěkně odsejpalo s hezkýma fintama (že se na SM najíždí dle podmínky i při návratu dycky zbastlím). Debata byla o SM ve Vanovicích (ZM s M50 je fakt na lupu) a pak pěkný návrat za tratí ve Všejanech.
Do ČK se jelo v pohodě jen tam byl na konci vložák za kolejema L. A bylo jasné, že se musí jet tam, kde se na úvod etapy jel dlouhý reál. Ale i když čas byl špatnej, jet jsme tam museli, bo znám autora. A z SPK „KUK“ byla najednou SPK „LÍK“. To bylo ale překvapení. 

2.etapa
Standardní itik míchaný s pohádkou, to fakt nemám rád. Neprojetá čárka v ITI před SM1 u slona – proboha, kdo tohle mohl zajet???? V Předměřicích jsme nějak nepostřehli, že mezi detaily je také ukryt detail „konce SM2“. Proto jsem si kótu špatně vynesl a na 160 TB bylo zaděláno.
Konec už byl na krev s časem a honička o to nebejt disk. Minutu do disku, to už jsem dlouho nezažil……Takže finta na konci s DZ max.výška asi už moc posádek nezajímala. Hlavně bylo důležité vědět, že ČK2 je tam, kde byla JZ a ne tam, kde byl start………

3. etapa – družstevní
Jak si rozdělit, kdo pojede kterou část??? Moc zajímavé bylo, že podmínky i V.ITI byly shodné pro všechny části (my jeli 3.část a já tu první podmínku ale bohužel nejel )
První část byla asi nejtěžší, debata se vedla hlavně o přehodnocování cesty do bodu B druhou nejkratší možností. A zase bylo důležité vědět, že CÍL je nyní tam, kde byl start……… a ne na JZ, kam jsme jeli my….

Ale mnoho toho bylo už popsáno také v diskusi. Nejen poměrně dlouhá polňačka z Benátecké Vrutice do Staré Lysé, po které vedla kupodivu i cesta zpět ale i nález nevybuchlého střeliva v bývalém vojenském prostoru.
Chápu, že je to těžké zorganizovat ale přimlouval bych se za to, aby soutěž družstev byla příště zcela oddělena od ČP nebo MP nebo něčeho jiného. V historii to kdysi šlo. Bude to o to napínavější a zajímavější. Letos po dvou kolech ČP už byly rozdíly takové, že bylo nepravděpodobné, že se pořadí družstev změní. Nám to samozřejmě pomohlo, vyhráli jsme o parník a jsem rád dalšímu titulu. Naše družstvo bylo postavené výborně – mazáci Jarda s Frantou a vedle toho si Kubíčci přijeli vyhrát ČP. A naší netradiční posádce jsem to snad moc nezkazil….
Takže díky Pavlovi a Petrovi a celému týmu pořadatelů za hezkou sobotu.

autor příspěvku: PetrM