21.06.2016 14:25   3. a 4. kolo MČR – Pohled z bedny na Podřipský Dakar 2016

Je to už skoro měsíc co jsme to jeli, takže vzpomínat se bude těžko. Ale už jsem dostal dvě upozornění na napsání pohledu, a tak zkusím nad itíkama něco vymyslet.
Noc stavěl Zdeněk Jíše a pískala Míša Modálková, ve dne si to prohodili.
Když mám nějakej problém na trati, tak si dělám do itíku nebo mapy otazníček, zkusím tedy podle toho najít problémová místa.
Noční itíky pěkně přehledné s jasnými kreslenými mapami a s uvedením počtu šipek. To mám rád, na druhou stranu si pak říkám, že to pomáhá víc těm důchodcům.

Etapa A
Otazník tady nemám žádnej, takže to byla si pohoda, jen mě zarazila přetahovací otočná přes zákaz vjezdu, se kterou byl problém 14 před tím v Liberci. Takže nakonec i tady to muselo být zrušeno. Nejeli jsme akorát nějakej přechod za 100 TB, čas 9 minut. Hlavně motačka s přechodama v Dobříni musela dát stavitelsky zabrat.

Etapa B
Bez otazníku a tudíž bez řádového problému. Na to, že je SM 51 v M50 a ne v M25 jsem přišel při jízdě a napasování do ZM v M50, takže jsme to bez problému odjeli. Máme 160 TB za projetej přehlídnutej zákaz vjezdu u kóty 501 a 100 TB za nenalezenou schovanou otočnou SPK 8. To nás stálo i nějaký ten čas, takže v cíli zpoždění 25 minut.

Etapa C
Tady jedinej otazník a problém u obchoďáku pod kótou 620, kdy nešlo zajet mapově P. Škoda. Při hledání reálnýho P po SM 61 říkám Alešovi: „Tady je cesta“. A von: „Tam nejedu, dyť to je do lesa“. Tak jsem ho tam nahnal s baterkou, že tam bude otočná, moc se mu nechtělo. Za chvíli za náma zastavili Paulů a Míra tradá klusem za Alešem. Jenže bez baterky, takže když za chvíli Aleše vyběhl, tak se musel taky vrátit, protože by tam po tmě nic nenašel. Měl štěstí, protože Aleš přišel s tím, že je tam normální průjezdka a né otočná, takže tím, že jsme tam vjeli měl Míra jasno. Aleše jsem pochválil, že šel tak daleko, protože průjezdka byla dál než jsem čekal. Hned vzápětí však při reálné jízdě přehlížíme další otočnou (SPK 2) a jsme rádi, že se nám podaří ze slepé polňačky dostat. Jsou to však jediné body v etapě a čas na pohodu 10 minut přes.

Celkově se mi to jelo opravdu dobře bez nějakých zádrhelů a proto jsem tomu dal v hodnocení 9 bodů.

Den byl těžší, delší a hlavně zapeklitější, o čemž svědčí i větší bodové příděly. To je ovšem přesně něco pro mě . Míša se navíc pustila do spousty netradiční zadání, což né všichni vítají, my jsme naštěstí problém neměli.

Míša se vůbec za poslední tři roky opravdu stavitelsky rozjela a bez ní by se kalendáře dávali těžko dohromady. U ostatních stálic českého stavitelství už se to bere tak nějak automaticky, ale je potřeba to právě takto doplňovat novými staviteli, aby to mělo nějakou budoucnost.

Etapa 1
Otazník mám jen u neexistence mapového řešení po výjezdu z kóty 121, ale nešlo na tom nic zkazit. 100 TB máme za vložák za označením silnice a pak nám chybí ještě SPK 84, ale u té nemám napsaný, o co šlo. Zpoždění 27 minut je však varováním do dalších etap a to jsme naštěstí na konci přehlídli vložák za značkou, která tam byla nově a tudíž s ní ani itík nepočítal a tím ušetřili nějakej čas, proti hned po dojezdu zvědavým posádkám, jak jsme ten konec zajeli, když to nešlo. No, jednoduše.

Etapa 2
Hned na startu již diskutovaný problém, jestli do nevynesené kóty jet po plánku nebo ZM. Taky jsem si nebyl jist, ale dopadlo to dobře. Vzápětí projetí B za 160 TB (v cíli jsem pak byl správně poučen a tím pádem do budoucna naučen, že se vynáší i do detailu a ne jen do ZM). Pak chyba trati u mapového L a rušení pár průjezdek, naštěstí jsme to bez zdržení projeli po ZM včetně skončení ve slepé uličce u nádraží s tím, že ta šibovaná průjezdka místníma lidma měla být třeba protahovací. Na konci jsem pak přeci jen nepochopil jedno zadání podmínky o výjezdech dle plánku, které se týkaly i mapových kót do kterých se jelo reálně, takže dalších 160 TB. Zdržení jen 13 minut. Ve výsledcích máme 420 TB, ale to bych řekl, že není poslední verze a máme mít jen 320 TB, a že nám to i opravovali. Budu tedy žádat opakování ceremoniálu.

Etapa 3
Na začátku hned museli navigátoři zabrat a najít v detailu reálný téčko pro vložák.
To se mi povedlo a tak po pohodové jízdě máme navíc jen SPK 3, kdy se mi i teď podle proložení papíru zdá, že v té vícepaprskové křižovatce v detailu 171 při jízdě od SZ jedu lehce vlevo. Tak jsem to objel přes SPK 3 odbočením kolmo doleva. Expert na druhou. To, že se nedá vůbec odjet z toho detailu ke kótě 200 kvůli šipce mě nijak netrápilo. Živě jsem si dokázal představit, jak ji tam dodělali aby to fungovalo předtím a při tomhle průjezdu na ni zapomněli. 18 minut zpoždění. Správně jsme měli mít samozřejmě navíc i již diskutovanou SPK 75.

V cílové časovce jsem hned Míše hlásil, že to bylo perfektní a dal bych tomu 9-10 bodů. Míše se očividně ulevilo. Je na ní vždy vidět, jak má obavy, jestli to dobře dopadne a nebo bude ukamenována.

Každopádně celkový dojem z víkendu super. Bylo vidět, že tratím a jejich kontrole bylo věnováno velké množství času, což se projevilo na minimu chyb v iti.

Díky.

autor příspěvku: R.A.   

  20.06.2016 11:42   Příjezdový iti na Pretiox 2016

Zde si můžete příjezďák stáhnout

autor příspěvku: Prášil Ludvík   

  12.06.2016 12:39   Ostravský volant dopoledne – Pohled z bedny.

Kdy se mi zase poštěstí, abych psal pohled z bedny?? Tak to musím včas využít 
A to se to lehce píše, když máte v závodě vše za nula, čas pouze + 2 min a + 4 min, třetí nejlepší zručku a pojedete současné mistry a také bývalé mistry o parník. No co, pochválit se musíme, nikdo to za nás neudělá. Škoda, že to tak nedopadlo i odpoledne. Tam už mi nějak došlo…
Ale jak už je psáno v diskusi, příprava a péče o závodníky od Martina a Zuzany Klasových super a tratě taktéž. Posádky české, moravské, slovenské i polské, může jen litovat ten, kdo nepřijel. Při přejímce kávička a čaj, sladké a slané dobroty. A AOS perníček při přejímce také nechyběl (mě jen chybělo pivíčko s párečkem ).
A teď už k trati. Etapa D1 s jasným itikem, ZM v M25 a plánkem v M10 na počátek etapy. Byl tam vložák „za každým podjezdem jeď L“. Někteří podjezdy přehlíželi, někteří třeba nebrali, že i cesta pod barákem je podjezd. Pak se ještě podjíždělo hodně tlusté potrubí ale podle nemožnosti vyřešit tady průjezd správně jsme naznali, že tohle asi autor jako podjezd nemyslel.
Pak tam bylo šest slepých map a při opouštění bylo nutné se vracet dle ZM a nikoli podle plánku, že? Na počátku etapy byl šipkáč zakončený mapovým P a ještě že mám šikovného řidiče, který mě dobře opravil, že to P děláme dle ZM a nikoli dle plánku.
U SM2 se vynášel průjezdem slepé mapy bod A a tady vznikla po dojezdu během oběda dlouhá debata, kam se ten bod vlatně vynáší. Protože v Řádech v sekci M/7-2 Vynášené body se píše, že „Není-li zadáno jinak, vynáší se do ZM i do detailu“. A co že to je vlastně to „zadáno jinak“? To je popsáno nějak nejasně v sekci M/4-10. Zejména v poslední větě, kde se píše „Pokud jedu mapově podle plánku (zapsáno systémem Zliv) je označení plánku uvedeno nad vodorovnou čarou (a tím je zadáno jinak).“ A my jsme na tu SM dle plánku jeli ale při jízdě po SM mě už přece nic ohledně plánku nezajímá, SM je SM. A u té nic jinak zadáno nebylo… Takže vynáším jen do ZM (detail tam nebyl).
Pak se mi moc líbil úsek u živé PK v prostoru Vítkovic, kde to je krásně zrekonstruováno. Drobné pochyby jsme měli dále, kde chce autor dělat reálné L (debata o obrubníkách v diskusi moc nepomohla  - dali jsme si tam cvičně dvě kolečka) a pak byla pěkná finta s levějším L na STOPce na konci SM4.
Na začátku SM5 byla plná čára a do lesa jsme nemohli, jen jsme museli vyzkoumat, jestli nějakej plech není také na tom stromě v lese zezadu… No a pak do ČK2 už to bylo jen takové jezdivé.

Druhá etapa začala moc pěkně. Z namyšlené trasy do kóty 105 nás vyhnal přikázaný směr jízdy vpravo a následně byla STOPka, za kterou ale byla plná čára. A tak jsme to vložákové P dělali až z kruháku ven na Severozápad. Tady asi hodně posádek nebylo. Za kótou 105 se jela reálná chlupatá s měřítkem a v ní ještě navíc platil vložák s dejkami. Nějak jsme to naměřili a vynesli si bod A ale pořád jsme nevěděli, proč tam ten vložák vlastně je. Až v cíli mi Martin vysvětlil, že jen proto, abych měl na dejce reálně zadaný výjezd. Dojeli jsme chlupatou. Splnili další itikové políčko a zastavili s úvahou, že to je nějaká blbost, to nemůže být takhle jednoduché a ten vynášený bod musí mít nějaký smysl. No a jediné řešení bylo, že na konci té chlupky jsme vjeli majinkatej kousíček do jednosměrky. Pak už to bylo jasné.
Následně se jelo na SM7 s daným nájezdem a navíc s prostorem uvedeným v detailu. A ještě navíc s živou PK s Lolem a Jirkou Krýglerem. Neměl by ten bod 20 z detailu být uveden na SM, když v něm začíná??? Ale bylo to celkem jednoduché kromě jednoho rozčileného domorodce. A také až na ty hrozný jámy v komunikaci.
Pak nepřehlídnout mapový zobáček na cestě na mapový tvar a vybrat si správnou cestu na SM8. Tady mi moc velkej rozdíl délky cest nevycházel, přesto jsme vzali SPK L v detailu kóty 201. Pak taková dlouhá jalová jízda a za STOPkou nepřehlédnout pravější pravou, která nás dovedla do jednosměrky. Museli jsme dávat pozor na otočené severky jak v mapovém údaji tak i u SM9.
No a do ČK už to bylo docela jednoduché, jen trefit správný azimut. Bylo to pěkné.
Navíc si myslím, že i když se jezdilo skoro pořád po Ostravě a blízkém okolí, žádná část tratě nás nevedla do míst, kde bysme principiálně mohli nějak extra prudit domorodce. Takže tady taky plus.
A ještě jedno plus mám ke stavbě Shell Cupu, který se jel dopo i odpo. Jelo se na stejných mapách a v podstatě skoro stále po stejné trati se stejnými průjezdkami jako MP, pouze se zjednodušenými itineráři, očesanými o vynášení bodů, s méně slepými mapami a vůbec. Ale jednoduché to nebylo.
A ta hospoda, kde byla pauza na oběd mezi dopolednem a odpolednem a také vyhlášení byla také výborná. Řízek, svíčková, pivo Morava z Frýdku-Místku a ještě minigolf, no paráda. Jen tak dál!!
PetrM

autor příspěvku: PetrM