26.05.2017 22:52   Startovní číslo 80 si dnes rezervuje Květa Rous.

Dnešního dne se dožívá krásného věku 80 let náš bývalý spolubojovník,
velký příznivec AOS, pamětník doby BOAS a kamarád Květoslav Rous z
Litvínova.
Se soutěžemi začal podle mého odhadu někdy kolem roku 1975 a
tak jak to dříve bývalo zvykem pěkně od okresního přeboru začal stoupat
výš a výš- přes krajský přebor, do „národa“ (Přebor ČSR) až do federálu
(M ČSSR). Jezdil jako spolujezdec v posádce Englický – Rous a do
federálu se poprvé dostali v roce 1982. Byli členem silného týmu
Chemopetrol Litvínov, za který stabilně jezdilo cca 5 posádek národ a
minimálně jedna posádka federál.
K našim soutěžím přivedl i svého syna Míru, se kterým jezdil od roku 2001 mistráky. Kromě toho byl také dobrým
stavitelem, ti služebně starší si určitě vzpomenou na tradiční soutěž
„Moldava“, která se jezdila v Litvínově. Vždycky byl znám dobrou
přípravou na soutěž, studováním starších itíků a map před soutěží- jeho
kolegové říkali už měsíc před soutěží „Květa už zase chrastí mapama“:-)

Myslím, že můžu mluvit i za ostatní soutěžáky a popřát mu do dalších let
zejména hodně zdraví a mnoho spokojenosti v osobním životě!

autor příspěvku: Klenák Zdeněk   

  21.05.2017 22:52   Střelka - Pohled z bedny

Že se nevyplácí podceňovat přípravu před závodem jsem asi zatím nepocítil víc, než pozdě v noci před letošní Střelkou. Zjistit okolo půlnoci, že Horní Branná opravdu není v okolí Havlíčkova Brodu a že cesta z Prahy nebude na hodinu, mě nejen vyvedla z míry, ale donutila mě se i trochu zastydět. A nařídit si budíka hezky na pátou ranní... Takže příště v tomto ohledu rozhodně lépe.

Na místo určení, tedy do motorestu Na Kovárně, jsme dorazili v 8 hodin ráno. Naštěstí žádný spěch, stihli jsme si v klidu vypít kávu, následovala rozprava, během které už si pohároví závodnící stihli odjet zručku. Na tu jsme se pak vypravili i my, byla poměrně jednoduchá, takže jsme se aspoň neztratili. Hned potom se startovalo do závodu. První etapa byla plánovaná na hodinu. Moc se nám líbilo, že byla taková, jak to jen říct... plynulá. Nebylo potřeba příliš zastavovat, dalo se všechno vymyslet za jízdy, mapy byly hezky čitelné, čas naprosto optimální. Asi nám to sedlo, dojeli jsme s krásnou nulou, vyjma 20 TB za radar na začátku obce se škrtnutou sedmdesátkou. Ještě jsem pánům s radarem zamával, leč nesešlápl jsem brzdu ve svahu dostatečně silně, naštěstí bodový přídel nebyl nikterak dramatický.

Po krátkém osvěžení jsme hned startovali do druhé etapy. Ze začátku strašně dlouho nikde žádná SPK, ale v průběhu závodu se jich urodilo požehnaně. Nicméně hned první jsme měli navíc, nechali jsme se trochu vycukat mapovou rovně a sežrali jsme to i s navijákem. Další průběh byl vcelku bezproblémový, etapa byla dost jezdivá, trasa se nám moc líbila. Jen tu mapu musíme příště prostudovat líp, ve Vrchlabí jsme nepostřehli malý "zub" v mapě a přistála nám další bodová prémie. Celkové skóre tak činilo naštěstí nevelkých 120 TB.

Výsledkem bylo první místo, což nás ve velké konukrenci nejen ostatních Shelláků, ale i tradičně silného zastoupení místních závodníků, velmi potěšilo. A co se nám líbilo nejvíc? Organizace celé soutěže. Ráno jsme se přesunuli na zručku, kde jsme téměř nečekali, jelikož ji měl pohár už za sebou. Vše krásně navazovalo, ve 12 hodin už jsme měli závod za sebou a seděli na obědě, ve 14 hodin vyhlášení. Jedním slovem paráda. Děkujeme mnohorkát organizátorům tedy nejen za hezky vymyšlenou a uspořádanou, ale hlavně organizačně zmáknutou soutěž. Budeme se těšit opět příště!

Za posádku č. 123

Petr Manda

autor příspěvku: Manda   

  14.05.2017 09:56   Zemřela legenda BOAS - Bohuslav Vidlák

Z Plzně dorazila smutná zpráva, že nás navždy opustil kamarád, který většinu života věnoval našemu společnému koníčku BOAS, který se po roce 1989 změnil název na AOS.
Působil v celostátních motoristických sekcích Svazarmu, kde se významnou měrou podílel na rozvoji našeho sportu. V té době se jezdily BOAS okresní a krajské přebory, národní přebor a federální mistrovství s pro nás dnes neuvěřitelným počtem posádek.
Byl navíc i výborným kamarádem a pro západočeské posádky sportovním tátou.

Vzpomeňme si společně na Bohouše a poděkujme mu za všechno, co pro náš sport v minulosti vykonal.
Článek na Ewrc.cz

autor příspěvku: Duža