VSTUP     AKTUALITY     DISKUSE     VÝSLEDKY     KALENDÁŘ     PROPOZICE     PŘIHLÁŠKY     POKYNY     FOTO     ARCHIV  
  ZAČÁTEČNÍCI:     AKTUALITY     DISKUSE     VÝSLEDKY     KALENDÁŘ     PROPOZICE     UČEBNICE     POKYNY  

obsah aktualit:



  18.06.2018 10:45   Pohled z bedny – Ostrava!!! 2018 – dopoledne
Na soutěžích Martina Klasy se mi vždy docela daří, a proto i když je Ostrava daleko, se sem vždycky těším. A zajímavé je, že poslední MP v roce 2016 dopoledne skončil úplně stejně jako teď – 1.Černý-Mašek a 2.Holman-Dužík.
Jeli jsme do Ostravy už v pátek odpoledne, protože to Petr Černý pojal pracovně a asi to bylo dobře. Ostrava na otočku totiž není nejlepší volba, pokud celý den sedíte v autě při soutěži.
Sice mezi přihlášenými nebyli Kubíčci (asi proto, že se jim u Martina Klasy nikdy nedaří) ale soupeři byli zvuční. Do Ostravy přijeli Paulů, Kladeňáci, vždycky nabitej Jarda Holman nyní s Vláďou Dužíkem a letos výborní Magdoleni. Když jsem ale viděl na zručce netradiční vozový park – Paulů i Kotinovi neměli jejich klasická soutěžní AOS vozidla ale naopak auta pro pohodlné svezení (Míra s Ladou jeli rovnou z Ostravy na dofču), tak jsme tušili větší šanci.
Ale proč se do Ostravy hlavně jezdí, je výborná péče o účastníky. Zuzana Klasová zase napekla spoustu koláčků a dortíků a přichystala pro každého speciální AOS perníčky!! Prostě super!!
Obě kola MP měla dvě etapy. Když jsem dostal ITI 1.etapy a viděl, že má tři části, tak jsme chvíli nechápali, proč je v každé části stejný vložák „za každou dejkou jeď poprvé P“. Pak nám došlo, že to slovo „poprvé“ se tím ve 2.části jakoby vyruší a začne platit u už dříve projeté dejky vložák znova. A stejně jsme to sežrali… Pěkná byla mapová finta v České ulici, kde jsem si skoro automaticky napsal podruhé SPK C, než jsme si všimli DZ zákaz odbočení vlevo a tím vyhození z mapy u servisu a návrat po ní zpět. No a pak jsme v Hrabůvce udělali chybu na mapové chlupaté, kde jsme přehlídnuli dejku. Tím se nám celá chlupatá posunula o křižovatku a bylo vymalováno. Vymalováno proto, že jsme díky tomu vynechali část prostoru, kde byly další dvě finty s dejkou. Drahé!!!
Pak tam byly takové podivné slepé mapy ve tvaru karabiny, které jsem si vynášel spíše na cit ale teď u poče na mapy.cz se mi to zdá už zcela jasné. Martin tam pak kus etapy kvůli reálnému tvaru zrušil ale přišlo mi to docela v pohodě jetelné. Rušit se to nemuselo. A na závěr etapy si Jirka Krygler pořádně zarazítkoval. Každému to mělo být 5x. Tady se mi to moc líbilo, jen nechápu, proč tam byl vložák s DZ Přikázaný směr jízdy. Stejně jsem tam chtěl jet P a pokud tam byl proto, abych přehlídnul jednosměrku k BILLE (SPK J), tak se mu to podařilo….
Druhá etapa byla lehčí a opět stejně jako v Kunštátě nedávno byla s vložákem s DZ Děti. Moc pěkná mapová finta za náměstím ve Vítkovicích (ještě, že už jsem se naučil měřit) a s SPK R. Pak nás DZ přikázaný směr jízdy vyhnala pod most (což normální řidič ale neudělá). No a pak už jsme honili čas. Časy se mi vůbec zdály docela utažené.
Každopádně to ale bylo celé moc pěkné a Martinovi a celému jeho týmu moc díky!!! Jen z fotbalu jsme toho moc neviděli, zvlášť když jsme byli v Praze až těsně po půlnoci.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: PetrM   
  11.06.2018 15:31   Druhé setkání dědků BOAS.


Již podruhé zorganizoval ve svém rodinném sídle mimořádnou akci Karel Kuklík se svoji ženou Hankou. Setkali se tam, dnes již trochu starší pamětníci, naší úchvatné motoristické disciplíny.
Na památečním fotu jsou zleva doprava: Hanka Kuklíková, Míra Baron, Jirka Kozel, Vláďa Dužík, Pavel Zbytovský, Jirka Bogdanowicz, Zdeněk Klenák, Karel Kuklík, Zdeněk Šimánek, Venca Hruška, Standa Kočí a Vašek Mrštík. Na fotce chybí Vláďa Vopátek a Milan Vlk, kteří museli odjet dříve.



Seznamovací večírek, dal některým pořádně zabrat. Ještě, že se stany stavěly ještě před ním. I tak to některým trvalo nekonečně dlouho. Hlavně jednomu nejmenovanému, ale ten měl praxi ve stavění daleko větších vojenských stanů. Pak se pilo, jedlo a diskutovalo o všem možném.



Jeden pak v tichosti uvažoval o budoucnosti AOS. Toto ticho pak v noci narušovala jediná žába, uvelebená na bazénu, snad 80ti decibelovým koncertem. Navzájem pak nebylo slyšet, co kdo komu vypráví. Naštěstí to již většině bylo jedno.



Druhý den, Karel připravil poznávací výlet na Svatou horu u Příbrami a prohlídku dolů. Dlouho jsme dopoledne čekali, až se našli dva řidiči, kteří prohlásili, že již jsou schopni jízdy. Naskládali jsme se do dvou vozů a vyrazili. 500m mírného stoupání z parkoviště na Svatou horu, zamávalo pořádně s fyzičkou všech zúčastněných dědků. Na schodech překrásného kláštera sbírali síly na jeho prohlídku. Tam se jednoznačně schválila i myšlenka " Ne, do dolů, už ne !". Bylo totiž jasné, kdybychom šli dolu do dolů, tak bychom museli jít taky nahoru.



Tak se tedy se přešlo na další bod programu, a to byla vyhlášená pečená kachna, v hospodě v Rybníkách. Tento zážitek by se dal shrnout do několika slov. Obrovská porce, měkoučké masíčko a vynikající chuť. Jen Zbyťák si dal obrovský řízek a Mira Baron raději jen polévku, protože prý ještě tolik jídla na posezení nikdy nesnědl. Po tomto přežrání se chtěla většina vrátit do svých stanů na poobědové zdřímnutí. Program však velel, že je čas na sportování. Ti, kteří byli ještě pohybu schopní, šli bojovat na okruh minigolfu. Ostatní se vyvalili do křesílek a jen sledovali. Z profilu bylo viděl jejich přeplněné břicha.
Následoval návrat ke Kuklíkům do pergoly, kde se opět debatovalo. Pilo se již o poznání méně. Někteří měli ještě dost ze včerejška a někteří si uvědomovali, že je druhý den čeká cesta domů.Jedním z debatovaných bodů, byla nespravedlnost v bodování v historických tabulkách. Není divu, protože toto se týkalo právě dědků, kteří jezdili mistrák před mnoha léty. Tehdy bylo například 15. místo vynikajícím výsledkem a dnes znamená poslední místo na mistráku. Když se vypočítává důchod, tak se taky výdělky před 30ti léty násobí koeficientem 8 a pak postupně menším a menším. Bylo rozhodnuto s tím něco udělat.
A pak se zase setmělo a znova začal koncert žab. Jen Zbyťák již vyprávěl trochu tišeji ......

A byla tu neděle a znovu se debatovalo a hlavně balily stany, protože se blížil déšť. Jeden stan se však sbalit nepodařilo. Jestli se nepletu patřil do Budějovic. Ale kluci ho stejně nakonec u Karla na zahradě zapomněli !
Závěrečné shrnutí: obrovská poklona Karlovi a Hance za příjemné tři dny mezi přátely !!!
Děkujeme.

PÁR FOTEK Z AKCE
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Duža   
  04.06.2018 11:13   Pohled z bedny – o tři body v Hodoníně.
Před mistrákem, s centrem v Hodoníně, který je severně od Brna a nikoliv u slovenských hranic, jsme všichni čekali přesné a inteligentní itineráře. V noci se začínalo takovou krátkou, pozdně odpolední etapou po Tišňově, prý na rozjetí . Měl jsem takové tušení, že na vítězství by to chtělo si tady udělat náskok tak 400 bodů a pak to do cíle udržet. Tak přesně se stalo, akorát ten náskok si udělala Verča a nakonec vyhrála s velkým náskokem. My jsme začali katastrofálně za 540 a nakonec jsme skončili třetí. Bylo nám slíbeno, že budeme v cíli o půlnoci, ale byly skoro dvě a spát jsme šli ve tři. V pět nás začal budit kohout pod okny, tak jsem zavřel okno a trochu jsme ještě dospali . Čtyři hodinky spánku nám musely stačit.
D1. V každé etapě jsme strávili vyznačováním detailů a podmínek více než 10 minut. Hned po startu jsme měli první nedorozumění. Lada mi sice říkala něco o třicítce a že první kříž je jednoznačný průjezd, mávl jsem rukou a najel hned na první slepou mapu. První SPK 91 mi chybí. Vložák nás poslal do lesa na otočné eRko s příkazem odboč vpravo. Byla tam plná čára a tak nejdřív pro SPK67. V Tasovicích jsme hledali odbočení vpravo. V zatáčce u hasičů jsme vypadli z mapy, ale po návratu mi nedošlo, že nejbližší pravá je za mnou na SPK28. V Černovicích jsme konečně všem ujeli a to tak, že jsem vynechal slepou mapu a už jsme byli na trati první, dokonce i před Ludvíkama. Ale z prvních deseti průjezdek nám chyběli čtyři. To opravdu nebyl dobrý začátek soutěže. Podařilo se nám ale rychle a dobře projet Lysice a potom se štěstím reálnou chlupatou čáru . V problémovém místě jsme už měli kluky s hnědočerveným fordem zase za kufrem a tak jsem se jen narychlo podíval vlevo a viděl jenom za parkovištěm zeď. Ihned jsem to označil jako jednoznačný výjezd , psal 3x SPK31 a jel pryč. Kdybych se podíval lépe, tak bych viděl, že tam je cesta, jejíž konec není vidět a mohl nechat jednu vlevo a psát jenom 2x SPK31. Ale nakonec naštěstí tam ještě byla vrata, takže správně bylo 3x. Uff, to bylo štěstí. Měli jsme pražáky stále ještě na kufru a společně jsme objeli samoobsluhu ve Zbraslavci. Ale nějak mi to nesedělo. A protože jsme měli v Kunštátu 10 minut času, ten jsme ušetřili na tý vynechaný slepý mapě, tak jsme se vrátili a přeměřili to. Nesedělo to o 100 metrů a SPK38 dopsali.
Na začátku D2 jsme měli jet reálně na mapový lineární itinerář. Suverénně jsem jel mapově až na téčko a na konci psal 2x SPK72. Další údaj byl až v další vesnici a tak jsem měl dost času přemýšlet, proč jsme jeli na mapový téčko a nebyl tam plech?? Na kopci mi to došlo, že reálně tam přeci vůbec nedojedu. Hned jsem Ladu otočil a přemýšlel dál. Cestou z kopce jsem dopočítal třetí SPK72 a tak jsme to zase otočili do směru. Krásná finta od autora. Pak nás Petr poslal do Rudky jenom proto, jestli si správně vyneseme začátek další slepé mapy. Začátek jsme změřili přesně přes SPK8 a pak jsme nejdříve dojeli na její konec, abychom věděli, kde končí. Pak jsme ji teprve opustili v kótě 722, dopsali průjezdky a nechali si orazítkovat výkaz. Pak jen neudělat do cíle nějakou hloupou chybu. Jízda po plánku r byla přerušena kouskem mapové jízdy po ZM a tak jsme tam další záludnost nehledali a nenašli. Ale finta byla až na konci plánku, byl nenápadně otočený sever a tak příjezd do kóty 111 přes živou moc lidí nemělo. Další nevinná stovka na nás čekala na dejce u kóty 989. Podle některých tam bylo jenom bahniště po těžbě dřeva, ale byla tam cesta a hned zkraje otočná SPK81. Lada ji zahlédla, takže dobrý. Do cíle to vypadalo už zase nenápadně, jen u silnice nějaký bezdomovec možná měřil rychlost (promiň Vlado) a v Hodoníně před cílem byl snad schovaný Aleš s druhým radarem.
D3 byla prý trochu okopčená z moravského poháru snad z roku 2012, ale jak říkal Petr Mašek, tenkrát to měl za devět set a tentokrát v podstatě taky. Takže mu to moc nepomohlo. První podmínka byla otáčení šipek a hned mě napadlo, že nejlíp na to bude připravený po posledním poháru asi Karel K. První otáčení šipek v kótě 113 jsem dělal tak poctivě, že jsem tu SPK měl pětkrát, tedy jednu navíc. Další navíc jsem měl SPK6, přehlédli jsme značku slepá ulice, ale bylo to na mé straně a neviděl jsem ji. Takže asi moje chyba. V Olešnici jsme otáčeli jednosměrky, nakonec jsme to projeli rychle a dobře, akorát jsem jednou nenapsal SPK5. Nějak jsem ji zapomněl. Zase zbytečná stovka. Tady asi největším problémem bylo přehodnocení na zákazu vjezdu na náměstí, muselo se znovu přijet odspoda. Poslední chybu jsme udělali při nájezdu na SM v Crhově a delší mapová nás stála dalších dvě stě bodů. Dojezd třetí etapy byl tentokrát o něco náročnější než v první a druhé etapě. Nejdříve nalézt otáčečku SPK 57 na zapomenuté lesní cestě. My ji zprvu přejeli, chtěl jsem se vrátit a pořádně to doměřit, ale kolem nás projeli Vlčáci a hurá pryč na kopec. Tak si říkám, nejdřív to prověříme za nimi a kdyby tam nic nebylo, tak tu mapovou zkusíme znovu změřit. Za kopcem nic nebylo a tak jsme hledali tu otáčečku a našli ji přesně tam, kde měla být. Základem projetí posledního detailu bylo nejdříve si otočit příčnou jednosměrku, abychom za mostem mohli dělat hned rovně. Tedy 3x SPK67 a domů. Samozřejmě, že znovu tam byly oba radary, jako na konci druhé etapy.
V cíli jsem to viděl blbě. Vynechání slepé mapy a nenapsání průjezdky byl hezký dárek soupeřům. Podle předběžných výsledků jsme měli tahat za kratší konec a vyhrát měli kladeňáci Pavel s Mírou a v záloze Radek a Verča. Nikdo nic nevěděl, a tak vyvěšení výsledků bylo jako bomba. Byli jsme první a to o pouhé 3 body. Stáli jsme jako opaření s otevřenou pusou a nechápali jsme to my ani kluci. Jak je to možné? Nakonec oni při svém vyhodnocování přehlédli u sebe stovku SPK31, to byla ta schovaná vrata v Lysicích a Míra udělal radar za 100 bodů. To se mu nestává. A můj výkon za celé dvoukolo? Nic moc. Jedna slepá vynechaná, jednou špatný příjezd na slepou mapu, jednou špatný návrat na slepou mapu a jednou neodjetá levá na konci slepé mapy, celkem za 780. Měl bych si na ty slepé mapy dávat větší bacha. A pak pár drobností, jako nenapsat průjezdku, zapřít nějakou dopravní značku na mé straně atd.
A jaká byla soutěž? Ubytování perfektní a ceny v baru velmi příznivé. A hodnocení itinerářů? Něco jsme čekali, to jsem psal na začátku a očekávání byla naplněna. Je možné, že v hodnocení se budou na konci sezony přepisovat historické tabulky a nejlepší soutěž desetiletí se jela právě teď. Všem, kteří se na ní podíleli, patří dík.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MirekP