VSTUP     AKTUALITY     DISKUSE     VÝSLEDKY     KALENDÁŘ     PROPOZICE     PŘIHLÁŠKY     POKYNY     FOTO     ARCHIV  
  ZAČÁTEČNÍCI:     AKTUALITY     DISKUSE     KALENDÁŘ     PROPOZICE     UČEBNICE     POKYNY  

obsah aktualit:



  11.10.2019 09:43   Mistrovství ČR družstev - centrum soutěže
..........................................................................................................................................................................
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: Prášil Luděk   
  05.10.2019 18:51   HELLÁCKÁ BEDNA-DEN
Ahoj všichni.
Na startu do dne jsme dostali dobře čitelné itíky s velkými písmeny a hlavně mapy. Zde byly komunikace zakresleny výraznou černou na jemném šedohnědém podkladu původní mapy. Tedy pro mne, oproti noci, dobře čitelné.
V noci jsem musel nasadit „ostré brýle“ a v nich nevidím nic ve vzdálenosti více než 40 cm – noc tedy Milan jezdil sám. Má pomoc řidiči byla v noci úplně bezvýznamná…
První etapa asi nedělala posádkám velké problémy – nízká startovní čísla stíhala do 20 minut a přijatelných 300 TB za PK. Z počátku jsem dumal, jak nepojedu do centra Zábřehu, ale reálná dopravní značka „Centrum“ to rozsekla. Jednosměrky a mapové komunikace vynesené průjezdem sudých SM jsme zajeli a konec Zábřehu ve Skaličce, i po otřesném zážitku, Milan viděl.
Ovšem druhá etapa byla pro mne v Úsově tak trochu „Déjà vu“. V Polici jsem pozapomenul na délku cesty z kóty 105 na začátek SM 105 – a o to byla tato varianta jízdy z kóty 210 do kóty 141 delší. Hned 2x SPK navíc.
Ale po příjezdu k začátku obce Úsov - my pamětníci, co nevíme co bylo včera, ale naopak docela dobře pamatujeme co bylo cca před 20 léty, si dobře vzpomínáme na „mapový/plánkový“ chodník a jak se kdysi jela skoro shodná SM Ú. Plnou čáru na přesazeném kříži Milan registroval již při prvním průjezdu, a proto mne nenechal jet L za SM Ú, ale odbočil automaticky vpravo na náměstí. Tady má chyba v Úsově: místo domalovaného přesazeného kříže jsem jel zmíněnou L na mnou chybně domalovaném opravdovém kříži a tedy až na otočnou X místo ZI (tedy Úsov za 160 TB). To asi ušlo při pohledu na výsledkovou listinu.
Další, moc krásnou, část v Klopině jsme zajeli s nápovědou Ludvíků – dojezd na konec šipkáče do Klopiny (za zastávku autobusu s malou dz. P2 [hlavní pozemní komunikace]). Ve Veleboři jsme se kochali vykácenou, asi hruškovou, alejí a neregistrovali, že jsme venku z Veleboři – tedy za první STOP jsme nemuseli poprvé L => 60 TB pro nás.
Detail kóty 381 jsem zjistil až v ČK – tedy trochu šachy s mapou a použitím SM 107. Ale po zoufalém tápání po určitě chybných komunikacích to 2x U rozseklo a pak delší stání na semaforu na červenou.
Ale v Brníčku jsem se podepsal: sice jsem pohlídal, aby jel Milan přes můstek s nosností 19 tun sám (jediné vozidlo 30 t), ale neuhlídal jsem odbočení v sudé kótě 106 (detail ČK) vždy L. Jel jsem P po dlouhém objezdu celého Brníčka SPK = 60 TB a chybí PK 4 = 100 TB. Teprve v detailu ČK jsem si to uvědomil a než jsem to vykoktal Milanovi, že nám chybí správný příjezd k tomuto detailu od JV, se k nám vrhla Simča s informací, že SPK 4 jsou vlastně správné panely ČK, a tak jsem (já trouba) odevzdal výkaz za další a zbytečné TB.
Třetí etapa již byla „procházkou“. Standardně jsem proti přestávkám, ale nyní jsem si ji asi měl dát, jak mi několikrát Milan v koncové části etapy neopomenul připomenout. :-)
Start bez problémů, do kóty 286 jsme po informaci v živé PK přes „Brníčkov“ dojeli snadno. Ale pak nás mátly SPK 54 a 44 příliš snadné a i pohledání zapomenutých vložáků, podmínek apod., a tak jsem úporně začal jet SM K (byla v pořadí na ITI zakreslena jako první)… :-)
To znamenalo zpět do Brníčka po opuštění této SM u kostelíka proti ostatním a při návratu zpět na SM K, kdy jsme nepotkali Pavla Kotinu ani jiné závodníky, mne nenahlodal, že je něco jinak! Teprve v Bludově na dlouhém přejezdu a v čase cca 10 minut do optimálního příjezdu do ČK, při kontrole iti a odškrtávání, co jsem použil a ještě ne, přišlo prozření!
Já prohodil SM a místo SM B jedu již SM K! A tak hurá zpět, Brníčkov jsem dopsal zpaměti a znova začít jet SM K nyní včetně nájezdu za použití Vl.iti 1… No jo, ale při návratu úzkou uličkou přes kótu 259 na 137 jel před námi místní traktorista na malotraktůrku TZ-4K-14 včetně hasičského dvoukolového žebříku. Ten dokázal uhnout pouze protijedoucím vozidlům, ale nám ani ň. Teprve v Kolšově se Milanovi podařilo jej předjet. Mezitím nám volal Zdenda, že Simča si není jistá, zda nám dala v časovce všechny informace. Potvrdili jsme, že dala, ale Milan vtipně nahodil, že jsme s rozhodnou vůlí o vítězství měli tvrdit, že ne, že se vracíme a ať nám to teda řekne a dá nový čas odjezdu. :-)
„Napravili" jsme SPK pro nájezd na SM K (navíc SPK E), chytře jsme opět zapsali SPK H (vložák Sudkov + L,P – ten zákaz vjezdu byl i před léty, ale to jsme jej s Bublíkem zajeli správně…), a tradá na ČK. Pepa s Karlem a pak Petrové Černý s Maškem trochu překáželi při jízdě z Bludova a pokusech dojet do ČK v Postřelmově ze všech směrů za použití Vl.iti 3 (Postřelmov, odboč, odboč) – opět „Déjà vu“ po 20 letech. Pak už jenom mezi vrata do ČK – ani mě, ani Milanovi se nechtělo, ale jinak to nešlo a po 28 minutách záseku v této etapě jsme „konečně" v cíli.
V diskusi u polévky pak Milan zhodnotil jasně svou utrženou trofej 10 TB na radaru: „Já podle příkazu pořadatele troubím, nadávám předsedovi, tudíž nestačím sledovat tachometr a oni tam dají radar. To je od nich sprosté."
Konec dobrý, všechno dobré:
Simča, podle nás obou, postavila pěknou, místy až moc chytrou soutěž. Dobře se to jelo, chytré finty a špeky psaly TB v celém startovním poli. Časy, i přes varování Jankem, byly úměrné a asi vhodné pro celé startovní pole.
O Ludvících – jediní s čistými časy nemluvě. Karel s Pepou za 0, 6 a 7 minut byli druzí nejrychlejší :-) …
Pavel v.r.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MilanVlk   
  30.09.2019 13:09   Hodkovická bedna
Při čtení Petrova pohledu z bedny (před týdnem) z Kapra jsem si uvědomil, že bych vlastně asi měl něco napsat k Hodkovicím.
Na startu jsme dostali pěkně barevné itíky, zaplaťpánbu, že jsem nemusel vybírat, kterou barvu jet, a kterou ne, to bych asi nedal ;-). Mapy byly naštěstí pěkně čitelné a vyčištěné, mapy jako třeba teď na Kaprovi jsou pro mě strašák, na nich dokážu najít spoustu cest, které cestami nejsou a naopak skutečné přehlédnout. A to nemluvím o tom, že na nich ani pořádně nedokážu najít kóty :-(.
Hned na začátku jsme několikrát přehodnocovali, čekal jsem, že se budou zapomínat neprůjezdné úseky, ale zákazy průjezdu nás zpátky nepouštěly, tak jsme se po chvíli klikatění dostali do 102. Pak následoval pěkný úsek vynesení mapy náročnou reálnou chlupaticí a následný průjezd chlupaticí mapovou. (Měli jsme na konci 2x 96, jako většina ostatních, ve vzoráku zůstalo jen 1x 96, ale nikdo už neměl sílu to rozporovat.) Tam jsme si říkali, že je dobře, že jedeme mezi prvními, bylo tam hodně motání na jednom místě a tak jsme čekali problémy s domorodci, které naštěstí nenastaly (aspoň jsem o žádných neslyšel). V další části se nám tunel naštěstí povedlo identifikovat celkem bez problémů, v kótě 107 jsme chvíli mudrovali nad jednosměrkou v detailu, která nebyla ošetřená průjezdkou, při jízdě do 108 jsem zaregistroval, že podjezdy na mapě nejsou pořádně vyznačeny, což mi ušetřilo váhání v později nastalých podobných situacích, u 108 hezká pasáž se zrcadlem (někomu vadilo, že jednu chvíli neměl mapový průjezd, ale ten tam byl, i když dlouhý), po projetí SM2 jsem chvíli měřil, jestli je cesta kratší přes průjezdku 90 nebo přes 23, překvapivě kratší byla 23, ale nakonec snad byly uznány obě možnosti, křižovatková šipka při cestě do 110 nás nezmátla, cesta do 111 po vedlejší (mimo kruháč) byla překvapivě bez plechu, zrovna tak jako návrat do 111, kde jsme pro jistotu zkoušeli obě varianty. Následující mapový tvar naštěstí nebylo těžké nalézt a ani nám nedělala problém ostrá pravá před kruháčem ke kostelu. U kóty 113 si bylo nutno pohlídat, kam přesně je výjezd, u SM3 zase nájezd, po reálu za 115 jsme měli pocit, že komunikace nejsou mapově propojené, tak jsme si udělali kolečko navíc, ale nedávalo to smysl, tak jsme pokračovali do 116. Kóty značené černým kolečkem částečně překrývají tvar křižovatky, ale 116 jsme projeli v ostrém úhlu, u 118 jsme ještě nabrali otočnou 31 a jeli do cíle. Před průjezdkou 25 na hlavní jsme se zastavili, abychom si změřili, který průjezd je kratší a vyšlo nám to poměrně jednoznačně doprava do podjezdu přes 89 a následně přes živou. Ani netuším, proč byl nakonec tenhle závěr etapy zrušený, pravděpodobně asi nebyl rozdíl 20%.
Na startu druhé etapy jsme těch papírů dostali přece jen trochu moc. 7x A4, v tom hledat správný podklad už je trochu náročnější :-(. Hned na začátku jsem si na základě upozornění, že směr otáčení je na mapě 2E obráceně, našel zmíněnou mapu a hned, abych to pak nezapomněl, jsem si vynesl směr otáčení. V ITI byla vykreslená dolní půlka kružnice, tak jsem si vykreslil horní a šipku nakreslil na druhou stranu, než byla v ITI. Smůla, že tím byl směr otáčení zase stejný a ne opačný  Nejlepší na tom bylo, že se v cíli ukázalo, že takovej tup nejsem sám :). Začátek etapy byl poměrně jednoduchý šipkáč, jen mi překvapilo, že nás nahnal do komunikace, kde byla hned otočná, pochopil jsem to ale hned, když jsme na výjezdu z ní měli zároveň vložák a přikázaný směr jízdy. Takže do 201 přes 25 pak do bodu 20 taky přes 25 a znovu přes ní do 202. Při cestě do 204 jsem už skoro u kóty 203 zazmatkoval, že si nepamatuju, jak vypadala ta spojka do 204 dole pod kopcem, tak jsem tam Jardu hnal zpátky. Spojka tvarově neseděla a ještě na ní byl průjezd zakázán, takže zase zpátky serpentinama na kopec, no pár minut to stálo :-(. Pak jsme jeli terénem, který jsme znali z dopoledne, takže celkem bez problémů. Chvíli jsem hledal na správném mapovém podkladu kótu 208, kterou bohužel ukradl tiskařský šotek, naštěstí se dala převzít z jiného podkladu. V Rychnově jsme se celkem bez problémů promotali většinou reálem a pak jsme dojeli do 211. Na cestě do 209 bohužel autor přehlédl v mapě jednu spojku mezi hlavní a vedlejší ulicí, takže jsme se to bezúspěšně snažili zajet jinak a nechali jsme na tom poměrně dost času. Pak následovala hezká pasáž z bodu 13 do 215 a na SM4. Cesta do kóty 214 s následnou do 211 mohla být super finta, kdyby tam bohužel nedošlo k zacyklení. Stačilo dát na dejce jen poprvé (místo vždyú a bylo by to OK. Po soutěži jsem totiž zjistil, že většina posádek se chtěla vyhnout dokreslené šipce, aby měla kratší cestu do 211 a vůbec si neuvědomili, že nejprve musí nejkratší cestou znovu do 214. Pak následovala sekvence tří slepých map, kde u první bohužel šotek nevytiskl šipku. My si řekli, že největší smysl dává, když bude šipka ve stejném směru jako u ostatních a tak jsme to i zajeli, ale stejně byla SM1 zrušena. U SM2 a se bohužel projevil můj špatně vynesený směr otáčení a to za 160 bodů :-(. Do cíle už to pak nebylo příliš náročné.
Soutěž byla vcelku pěkná, s minimem chyb, obtížnost odpovídající poháru, časy nastavené perfektně, trať vedla krásnou krajinou, takže jsme si soutěž užili. Problémem pak byly pouze pozdě vyvěšené vzoráky a dlouho zpracovávané výsledky. Částečně to bylo způsobeno přepracováním tratě na poslední chvíli z důvodu uzávěr a také asi možností startovat ve více kategoriích najednou.
Takže ještě jednou díky Sobotům za sobotu v Hodkovicích.
..........................................................................................................................................................................
autor příspěvku: MichalG