07.11.2021 18:03   Pohled z Moravské bedny

Výkonný výbor furt vymýšlí super pravidla jak podpořit posádky menšíma a menšíma pohárečkama aby i ti slabší si měli šanci něco vyhrát a nadchnout se pro hru. Pak se jezdí někdy velkej s menším a někdy malej s nejmenším a bordel. A pak se do Moravy cpe komisař 3 a 5 a 10. Tak musíš oprášit číslo 74 a sesadit je aspoň o post níž.

autor příspěvku: Lole   

  04.11.2021 09:19   DOBŘICHOVICE, závěrečné dvoukolo MČR

Podle výsledků provedené ankety jsme se rozhodli, že zakončení MČR a následné přátelské posezení proběhne pouze v prostorách penzionu, který bude centrem celého dvoukola. Podle průzkumu počítáme s tím, že ze soboty na neděli zůstanou Modálkovi, Paulů, Paulů, Paulů a Hrdina, Jíšovi, Zdrubecký, Kotina, Zdrůbecký, Kotinová, Klenák a Mrštík, celkem 14 lidí. Všichni tito vyjmenovaní budou mít zajištěn nocleh, večerní jídlo a pití a snídani. Náklady pobytu uvedených účastníků podle dohody se Zdeňkem Klenákem hradí svaz. Přátelského posezení po vyhlášení se samozřejmě mohou zúčastnit i další účastníci dvoukola, pro něž se pokusíme zajistit drobné občerstvení. V případě, že dojde ze strany soutěžících k nějaké změně, prosím informujte mne nejpozději 17.11. na milda.vlk@volny.cz. Přesné počty účastníků musím v penzionu upřesnit ve čtvrtek 18.11. ráno.

autor příspěvku: MilanVlk   

  04.11.2021 00:42   Pohled z bedny – Hella Rallye- 4. kolo MMP

Pohled z bedny – Hella Rallye - MMP

Inspiroval mne R.A. svými příspěvky pohledů z bedny z „Orlické noci“, neboť jsem si uvědomil, že za naši posádku dlužím pohled z bedny z Hella Rallye 2021, která navazovala na naši Orlickou noc. Navíc při pohledu do startovní listiny MMP Beskydy 2021 je zřejmé, že již více pohledů z bedny letos psát nebudu muset.
Takže po probdělé pořadatelské Orlické noci, se vstupem na lože při ranním rozbřesku o půl páté ráno, nás čekala sobotní soutěž malého moravského poháru. Probuzení na pensionu o půl osmé místo plánu ve čtvrt na devět. Parťák řidič Roman na tom byl ještě hůře, vstával doma v Lichkově po sedmé, aby již na osmou byl připraven prodat drobné občerstvení v místě startu. Když jsme se před půl devátou na startu potkali, tak jsme tak nějak i zalitovali, jestli jsme se nepřecenili, že chceme jet ještě soutěž. Jestli jsme neměli spíše pomoci partě od Jury s pořadatelstvím.
Nakonec jsme usoudili, že když jsme se dali do boje, tak to zkusíme.

1. Etapa
Pohled do ITI vytvořil dojem jednoduché soutěže na jednoduché zadání, které Simona připravila.
Dvě části krásné přehledné mapy na jednom listu, jedna pootočená na západ (levý okraj listu), takže bylo vše jasné o orientaci map. Dva vložáky, jedna podmínka. Co více si přát. V cíli etapy 6 min. přes, spokojený pocit z průjezdu, takže paráda. Krásná etapa, hned po dojezdu námi hodnocena jako nejjednodušší.
Ale chyba lávky. Tyto pocity však vydržely jen do cíle soutěže a do pohlédnutí do vzoráků. Tato etapa byla pro nás nejhorší, absolutní výsledkový propadák za 800 TB.
Hned úvod, tzv. „první tóny“ etapové etudy byl za 260 a jenom proto, že jsme použili ještě nevynesený detail kóty 535 s jednosměrkou, kterým jsme si propojili komunikaci od nádraží a SM najeli přímo přes SPK 41. K tomu jsme přehlédli zákaz vjezdu za viaduktem směr PLR a nájezd do kóty 535 ze SM jsme neprovedli přes severní část obce Dolní Lipka, ale od západu. A přitom z najíždění Orlické noci jsem o zákazu vjezdu věděl. Ve dne jsme ho však neviděli, protože jsme ho při odbočování podjeli, neboť byl na vysoké štangli.
Vychytali jsme jako většina jednosměrku vytvořenou vynesením detailu kóty 535 a pak nás čekala kombinační část po Králíkách. Tady jsme měli výrazně domácí prostředí, protože Roman Králíky zná jako své boty, takže jsem obdržel putování po městě s výkladem, kterými ulicemi projíždíme. Stačilo si něco i pamatovat a jen sdělovat, ať odbočí do té či té ulice. V této části jsme chytli navíc po živé kontrole SPK 4, netuším však, proč se v tu chvíli nemělo jet přes kruháč v Králíkách u Penny.
Bez poskvrny jsme dorazili do Šanova a Červené Vody, tedy správně jsme se našli v úhlech reálného ITI mezi bodem K a SM 3 se správným odbočením na jejím konci, kdy jsme nevzali nastrčenou SPK. V závěru jsme kvůli plné čáře jeli jiný návrat (přes SPK U) na začátek SM4 než přes SPK N, které jsme ignorovali ještě jednou. A na mnoha bodech bylo zaděláno. A přitom to vypadalo tak nevinně. Jj, v jednoduchosti je síla a když stavitel umí, tak je to paráda.

2. Etapa
Již složitější na pozornost, jak v mapě, tak i v ITI. Pocitově náročnější etapa, přesto v cíli potěšily 4 min. přes. Asi velmi důležité bylo se najít v reálných chlupaticích v Červené Vodě a v Moravském Karlově na sídlišti, velmi pěkná finta byla postavena na azimutu 337 po výjezdu z bodu B, trochu jsme tápali při průjezdu po SM2 a hledali nájezd na ni v souvislosti s orientací ke kótě 502, kde jsme se otáčeli přesně tak, jak nás autorka chtěla nachytat – po směru šipky při absolutní ignoranci odbočení v sudé kótě vlevo. Klasická a pravidelná soutěžní skleróza.
A v závěru krásné kombinatoriky se živými kontrolami v Bukovicích, kde jsme skočili na SPK FI navíc (neodbočili jsme v sudé L) a v Březné, kdy bylo potřeba správně vyhodnotit průjezd po chlupatici a tím najít správnou stopku jako vložák. Tady to bylo absolutně bez chyby.

3. Etapa
Začali jsme pociťovat únavu, bylo to patrné při krátkém odpočinutí na nádraží ve Štítech. Už jsme se těšili, aby byl konec. Odrazilo se to i na čase přes v cíli etapy – 34 minut.
Pohled do ITI nám však ukázal, že to bude ještě horší než na začátku soutěže. Plno údajů k projetí, plno pokynů k projetí (vložáky), naštěstí jen jedna podmínka k hlídání v mapě. Nakonec paradoxně naše nejlepší etapa dne jen za 260 TB. Nenalezena živá 6 na začátku – asi chybný nájezd na SM Š nebo její průjezd, protože tady jsme to najížděli na náměstí ve Štítech 2x, abychom našli správné uličky, které byly jinak v plánku, kterým jsme si pomáhali, a jinak v ZM. Zvládli jsme to a zbytek Štítů byl bez chyby. Udělali jsme už jenom jednu chybu, kdy jsme nějakou nepřesností zabloudili při nájezdu nebo průjezdu SM B v Bohutíně, kde byly velmi úzké uličky a otáčeli jsme se přes SPK ZI místo průjezdu přes SPK U.
Únava již byla velká a zapříčinila naše zpoždění na průjezdu. Mohli za to dvě nepozornosti – zapomenutí vložáku na SM Z ve Zborově a nechtěli jsme riskovat, že jen tak bez ničeho napíšeme 2x SPK O místo jednoho, i když se to nabízelo při způsobu rozmístění SPK v celém dni. Takže z Klášterce zpět serpentinami nahoru do Zborova, odjetí vložáku a potvrzení toho, že stačilo napsat 2x SPK O. Zisk – 100 TB, ztráta 12 minut za 120 TB. Takže 0 od 0 pošla. Aspoň nebyly výčitky, že jsme to neudělali.
Po výjezdu z Bohutína další nepozornost a neodměření správné komunikace a tedy neodhalení otočné SPK JEB. Avšak příjezd do Postřelmova po jiné než plánované komunikaci varoval, že není něco v pořádku a tak návrat zpět a odměření správné cesty. Vyplatilo se to – zisk 100 TB, ztráta asi jen 50 TB za čas. Tomu přispělo šťastné rozhodnutí nejet správnou komunikací z Postřelmova v protisměru, ale po státní kvalitní silnici se rychle vrátit a najít co bylo třeba.
Pak jsme vychytali radar na začátku Bludova na vjezdu do lázní, díky místní znalosti, kdy v daném úseku se již musí jezdit 50 km/h, i když to tak nevypadá, že se komunikace nachází v obci.
Přišel vytoužený cíl a po zručce konečně oddych a čekání na výsledky.
Dopadlo to dobře.

Závěrem poděkování Simoně Kubíčkové za skvělou trať, perfektní stavitelský zámysl, i když mně místy chyběly SPK na potvrzení průjezdů a to jak chybných tak i správných. Ale nakonec i to mělo hlavu a patu a rozmístění SPK odchytilo hlavní úmysly stavitele. Hella Rallye měla opět svoji kvalitu, tak jak si pamatuji, kdy jsem jel tuto soutěž před 10 léty naposledy.

autor příspěvku: Vláďa