Za naši posádku bych chtěl poděkovat klukům Sobotovým a jejich týmu za skvělé zázemí soutěže v Hodkovicích, zajištění celodenní péče o posádky i za výběr tratě, která byla jezdivá a náročností odpovídala tomu, co se řešilo na počátku roku pro jednotlivé nové úrovně soutěží.
A pak tedy o výsledku rozhodují takové ptákoviny, jako je pohlídat si 2x plnou čáru a nebo při cestě do cíle už nevypisovat JV, ale sledovat mapu a trať průjezdu až do úplného konce. Nebo ba co hůře, nemít vlastní hlavu při řešení ITI a ze dvou možností průjezdu si vybrat tu špatnou s hrdostí, že tady chtěl autor, abych přehodnotil. Líbila se nám "pěší" chlupatice. Tam to jinak řešit nešlo, chybou bylo, že slepým chlupem byla i vrata na kraji komunikace, takže se z počátku špatně chápala.
A tak pihou na kráse celé soutěže jsou chyby v ITI, kde bylo potřeba na asi 2 - 3 místech si domýšlet, že se jedná o chybu autora a příprava výsledků, kdy se např. opravy chyb zjištěné již nepromítali souběžně do vzoráku, ale každá kategorie si vše musela vyreklamovat sama. Tím se vše protahovalo a pořád dokola přepočítávalo. A úměrně tomu narůstala i nervozita v pořadatelském zázemí.
Tak jako ostatní jsem si myslel, že když je slíbeno možné hodnocení ve všech ktg. a jsou barevně odlišené ITI, že se tak děje na principu, jak bylo i naznačeno: Shell jede základní trať a barevné části ITI mne z té základní trati shodí, musím splnit něco navíc a zase se do toho místa vrátím nebo o kousek dál a pokračuji jako Shell. Přičemž rozmístění SPK tomu bude odpovídat. Ale ukázalo se, že tomu tak není a ten kdo jel ČP, nesplnil průjezdy dle SPK nižších ktg. Z tohoto pohledu byla správná volba jet jenom svoji ktg.
Něake chyby se najdou snad všude 
.
.
